Jedním z důvodů pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem (dále jen „porušení pracovní kázně“). Jednou z překážek v práci na straně zaměstnance, kvůli které je zaměstnanec z výkonu práce omluven, je jeho dočasná pracovní neschopnost. Jak správně posoudit situaci, kdy zaměstnanec do zaměstnání sice dorazí, ale odmítne vykonat pracovní úkol, opustí pracoviště a svůj postup obhajuje následným rozhodnutím ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti k témuž dni?
Právní věta
Pro rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti je významný výsledek aktuálního vyšetření zdravotního stavu zaměstnance. Ošetřující lékař se tedy, vyjma případů vysloveně uvedených v zákoně o nemocenském pojištění, nevyjadřuje ke stavu v minulosti, nýbrž pro futuro (do budoucna). Zákonná zkratka, uvedená v ustanovení § 57 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění („Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil, pokud se dále nestanoví jinak.“), má význam pouze pro účely stanovení počátku podpůrčí doby, resp. pro účely stanovení počátku nároku zaměstnance na náhradu mzdy dle ustanovení § 192 odst. 1 zákoníku práce. Z uvedeného je nutno dovodit, že pokud ošetřující lékař nerozhodl o zpětném počátku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce (zaměstnance), nevypovídá takové rozhodnutí nic o zdravotním stavu pojištěnce před jeho vydáním.
(z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2021, sp. zn. 21 Cdo 90/2021)
Předmět sporu
- Vyřešení právní otázky, jaký význam má rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance pro případný