Zaměstnávání OZP

Zaměstnáváme osobu s invaliditou 1. stupně. Od konkrétního data v průběhu roku této osobě končí výplata invalidního důchodu z důvodu dosažení důchodového věku a začíná výplata starobního důchodu. Jaké potvrzení potřebuje zaměstnavatel, aby si tuto osobu mohl dále uplatňovat pro započtení v rámci plnění povinného podílu zaměstnávání OZP?

Vláda minulou středu schválila návrh novely zákona o zaměstnanosti. Navrhované změny mají mimo jiné za cíl zabránit účelovým postupům při čerpání podpory pro chráněný trh práce a současně motivovat zaměstnavatele...

Považují se hodiny pracovního volna na akce pro děti a mládež a hodiny volna na darování krve za odpracované hodiny pro účely výpočtu ročního průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců pro povinný podíl zaměstnání OZP? V komentáři v závorce vždy čtu jen překážky dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Obojí je překážka na straně zaměstnance dle § 203 zákoníku práce a za obojí zaměstnanci obvykle náleží náhrada mzdy. Je tedy pravda, že náhrada mzdy při volnu na akce pro děti a mládež je zaměstnavateli za určitých podmínek proplacena od OSSZ.

Již opakovaně jsme se na stránkách tohoto časopisu (v číslech 1/2022 a 4/2022) věnovali problematice přiměřených opatření pro zaměstnance se zdravotním postižením. Poukazovali jsme na to, že mnoho zaměstnanců a zaměstnavatelů o tomto institutu nemá dostatečné povědomí. Na základě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2536/2022, který ve svém článku v tomto čísle rozebírá JUDr. Petr Bukovjan, jsme však zjistili, že tato povinnost zaměstnavatelů nic neříká ani soudům. Jak jinak si vysvětlit, že soudy všech úrovní ji ve svém rozhodování pominuly a Nejvyšší soud setrval na své ustálené rozhodovací praxi, která je, dle názorů autorů, v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU vztahující se k této problematice.

Začátkem každého nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, tzv. povinný podíl. Jde o povinnost uloženou zákonem o zaměstnanosti. Nejinak tomu bude i za rok 2022. Tento článek je určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci.

Maximální částka příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se zpětně od 1. 7. 2022 zvyšuje z 13 600 Kč na 14 200 Kč. Rozhodla...

Jak vyplývá z ustanovení § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu svých zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %.

Zaměstnanec pobírá již několik let invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Při nástupu do zaměstnání nám to zatajil, zjistili jsme to až při kontrole z OSSZ. Poté doložil rozhodnutí o invaliditě, kde má uvedeno, že jeho pracovní schopnost dlouhodobě poklesla o 35 % s tím, že je soustavnou výdělečnou činnost schopen vykonávat jen s podstatně nižšími nároky na fyzické, duševní a smyslové schopnosti. Závodní lékař ho ale uznal při vstupní prohlídce zdravotně způsobilým. Je zaměstnanec povinen při nástupu nahlásit, že invalidní důchod pobírá? Dosud pracoval na zkrácený úvazek, od 1. 9. 2022 by měl nastoupit na plný úvazek. Nejsme si jisti, zda ho můžeme na plný úvazek nyní zaměstnat.

Soudní dvůr Evropské unie (dále jen SD EU) letos v únoru vydal rozhodnutí, které se zabývá povinnostmi zaměstnavatelů vůči zaměstnancům, kteří nemohou nadále vykonávat svoji práci z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti. S rozhodnutím by se zaměstnavatelé měli seznámit, neboť dle mého názoru může vést k přehodnocení stávající judikatury Nejvyššího soudu, která se zabývá vztahem mezi povinností převést zdravotně nezpůsobilého zaměstnance na jinou práci a možností zaměstnavatele propustit takového zaměstnance.

Judikatura Soudního dvora Evropské unie (SDEU) se nedávno rozrostla o další rozsudek z oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jednalo se o zaměstnance Belgických drah propuštěného ve zkušební době. SDEU v předběžné otázce posuzoval, zda se právo na přiměřená opatření vztahuje i na zaměstnance ve zkušební době a zda může být přiměřeným opatřením převedení zaměstnance na jinou pozici.

Jsem zaměstnavatelem více než 50 % osob se zdravotním postižením, uzavřena dohoda s úřadem práce, proto mohu poskytovat pro rok 2022 náhradní plnění. Pro limit musím spočítat roční přepočtený počet zaměstnanců OZP. Všichni mají hlavní pracovní poměr s pracovní smlouvou a mají úvazek poloviční, 20 hod./týden. Máme jednoho zaměstnance OZZ, také na poloviční úvazek. Zahrnujeme do výpočtu také osobu OZZ? Přepočtený počet tak bude součtem odpracovaných hodin (k tomu dovolená, pracovní neschopnost) pro OZP, TZP a OZZ a tyto součty vydělím fondem pracovní doby za rok 2021, tj, 2016 hod.?

Povinností vyplývajících z každého pracovněprávního vztahu je dlouhý seznam, a to jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. Některé z nich jsou zákoníkem práce nebo jinými právními předpisy popsány detailně, jiné jsou formulovány široce a obecně a je poté na pracovněprávní, potažmo soudní praxi, aby je dotvořila do nějakého konkrétnějšího obrazu. Příkladem druhých jmenovaných je také povinnost zaměstnavatele přijmout přiměřené opatření k zajištění přístupu osoby se zdravotním postižením k určitému zaměstnání, pracovní činnosti nebo např. k postupu v zaměstnání. V čem přesně tato povinnost zaměstnavatele spočívá? Kde je upravena? A jak vypadá její plnění v pracovněprávní praxi?

Český prvostupňový soud vynesl dne 26. května 2021 historicky první rozsudek týkající se nepřijetí přiměřeného opatření vůči zaměstnanci s postižením. Jednalo se o případ muže (vychovatele ve věznici), který žádal na základě doporučení svého ošetřujícího lékaře o přeřazení do organizační složky zaměstnavatele (Vězeňské služby ČR), která je blíže jeho bydlišti. Zaměstnanci se totiž vlivem každodenního dlouhého dojíždění do práce zhoršoval zdravotní stav. Zaměstnavatel přeřazení odmítl a nevysvětlil, v čem by pro něj požadované opatření znamenalo nepřiměřené zatížení. Soud dospěl k závěru, že došlo k diskriminaci z důvodu postižení a uložil zaměstnavateli zaplatit náhradu škody v podobě ušlé mzdy a náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 tisíc Kč.

Agentura práce má 50 zaměstnanců, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli, a 1 personalistku, která není přidělena k výkonu práce k uživateli. Je tato agentura práce s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinna zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob (povinný podíl 4 %) nebo se nás tento výpočet vůbec netýká?

Zaměstnavatel má na HPP 3 zaměstnance. Chce na DPP zaměstnat zdravotně postiženou osobu. Co vše musí s. r. o. pro to udělat, kam přihlásit, popř. jaký nárok z toho pro s. r. o. plyne? Musí zažádat na MPSV o zřízení pracovního místa pro tohoto zaměstnance? 

Při výpočtu přepočteného počtu zaměstnanců pro účely povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením máme některé zaměstnance pracující s úvazkem 37,5 hod týdně. Nejedná se však o vícesměnný ani nepřetržitý pracovní režim. Tito zaměstnanci mají sjednaný kratší úvazek, aby mohli chodit o půl hodiny dříve domů. Mají se odpracované hodiny u těchto zaměstnanců dělit hodinami pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně nebo 37,5 hod. týdně? Tedy pro rok 2020 dělit číslem 2008 nebo 1882,5?

Následující článek je určen zaměstnavatelům, na které se vztahuje povinnost plnit tzv. povinný podíl neboli povinnost dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením. Tato povinnost je zachována i v letošním, v mnoha ohledech netypickém roce.

Zaměstnavatel od ledna 2020 přijal na HPP asistentku. Zaměstnankyně od 9. 8. 2019 pobírá invalidní důchod II. stupně. Pro zaměstnavatele je to jeden zaměstnanec na HPP a zároveň invalidní důchodce. Ostatní jsou jen zaměstnanci na DPP. Splňuje tedy zaměstnavatel podmínku zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců – zaměstnanci pracující na DPP se do počtu zaměstnanců nezahrnují? Jak by to bylo v případě, kdyby měl zaměstnavatel tuto zaměstnankyni a zároveň jednu zaměstnankyni na rodičovském příspěvku? Má zaměstnavatel nárok na odpočet zdravotního pojištění ve výši 11 607 Kč z vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod zdravotního pojištění nebo je tato sleva podmíněna smlouvou s krajskou pobočkou Úřadu práce, kde bude uznán jako zaměstnavatel na chráněném trhu práce? Tuto informaci nám poskytla referentka příslušné zdravotní pojišťovny, když jsme zaměstnankyni přihlašovali, že bez doložení potvrzení z Úřadu práce si zaměstnavatel slevu na tohoto zaměstnance uplatňovat měsíčně nemůže.

Vláda schválila navýšení příspěvku pro zaměstnavatele působící na chráněném trhu práce. Příspěvek se zvedne z 12 800 Kč o 800 Kč, tedy na 13 600 Kč, a to s účinností...

Zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % invalidních zaměstnanců. Jeden zaměstnanec měl invalidní důchod III. stupně do 27. 3. 2020. Poté dle posudkového lékaře mu byl invalidní důchod změněn na II. stupeň. Chápeme dobře, že OSVČ (zaměstnavatel) bude v daňovém přiznání za r. 2020 uplatňovat slevu na dani za zmíněného zaměstnance do 27. 3. ve výši pro III. stupeň a od 28. 3. již ve výši pro II. stupeň?