Mohu uplatnit daňové zvýhodnění babičce na její vlastní vnouče (dítě její dcery), se kterým žije ve společně hospodařící domácnosti (společně i s dcerou, na kterou také uplatňuje daňové zvýhodnění - přerušení VŠ studia, nemá ještě 26 let, pobírá rodičovský příspěvek). Pokud by nebylo otce vnoučete, pak se domnívám, že nárok na daňové zvýhodnění má, protože dcera nemá dostatečné příjmy.
ALE, dcera sice není vdaná, ale existuje otec dítěte, který normálně funguje (jsou ve vztahu, ale nevzali se), jen bydlí někde jinde, vydělává (více než 6 x minimální mzda), tedy má dostatečné příjmy, ale nemá společnou domácnost se svým dítětem (vnoučkem naší babičky). Dcera z praktických důvodů bydlí u babičky, aby jí pomohla s dítětem.
Je tedy rodičem, který nemůže uplatnit daňové zvýhodnění z důvodu neexistující společné domácnosti a zároveň je rodičem, který má dostatečné příjmy, a proto babička uplatnit vnuka nemůže? A daňové zvýhodnění propadne?
A nebo tím, že nemá společnou domácnost se už nezjišťuje výše jeho příjmu? A babička uplatnit může?
Musí zaměstnavatel evidovat informace o partnerovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě? Manželé/partneři mají společnou hospodařící domácnost a vyživují společně vyživované děti. Je nutné mít informace - příjmení a jméno, rodné číslo a adresu?
V minulém vydání jsme se podívali na to, jak cíleně rozvíjet kompetence, které rozhodují o výběru na vrcholové role. Dnes nahlédneme do zákulisí C-level výběru: co firmy opravdu řeší, když porovnávají finální kandidáty.
Pravda je jednoduchá: rozhodnutí se netýká jen zkušeností.
Firmy hodnotí, jak kandidát myslí, jaké má priority a jak zvládá komplexitu a tlak.
V prvním dílu jsme si představili směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její hlavní cíle, kterými jsou zlepšení pracovních podmínek a narovnání informační asymetrie, kterou v platformovém modelu často vytváří algoritmické řízení. V tomto druhém dílu se zaměříme na dvě prakticky nejcitlivější části směrnice: vyvratitelnou právní domněnku existence pracovněprávního vztahu a status osob pracujících prostřednictvím platformy, včetně procesu jeho určení. Vzhledem k tomu, že návrh transpozičního zákona zatím není znám, vycházíme při psaní tohoto článku pouze ze znění směrnice.
Zaměstnavatel doposud příspěvky na životní a penzijní pojištění účtoval i hradil ve stejném roce. Z důvodu zavedení JMHZ však přecházíme na měsíční úhrady příspěvků, které budou (de facto musí být) zpracované přes mzdy. Aktuálně řešíme správný postup zaúčtování a vykázání příspěvku za prosinec. Konkrétně: 1. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za prosinec 2026. Příspěvek bude zúčtován ve mzdách za prosinec 2026. Úhrada proběhne až v lednu 2027.
Do jakého měsíce by se měl tento příspěvek propsat do JMHZ? Má být uveden ve měsíci, kdy vznikl nárok (prosinec 2026), nebo ve měsíci skutečné úhrady (leden 2027)?
Jak má být tato částka uvedena na Potvrzení o zdanitelných příjmech? Má být vykázána v roce, kdy vznikl nárok na příspěvek, nebo až v roce jeho úhrady?Jak správně postupovat z účetního a daňového pohledu na konci roku? Vzhledem k tomu, že úhrada proběhne až v lednu, náklad nemůže být v prosinci 2026 daňově uznatelný. Zvažujeme dva postupy: 1. Ponechat náklad v roce 2026 a vyřadit jej z daňově uznatelných nákladů přes řádek č. 40 daňového přiznání. 2. V prosinci odúčtovat náklad na benefity na účet 381 a v lednu jej znovu zaúčtovat na účet 527 po provedení úhrady.
Cestovní náhrady jsou součástí pracovního práva a jejich právní úprava je obsažena v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce. Jednou z těchto náhrad je stravné, tedy náhrada zvýšených stravovacích výdajů, které zaměstnanci vznikají při tuzemských pracovních cestách. Tento článek se zaměřuje na stravné v tuzemských podmínkách, jeho výši, daňové aspekty a příklady z praxe, které ilustrují, jak se stravné uplatňuje v různých situacích. Na tento příspěvek navážou další články věnované jiným oblastem cestovních náhrad.
Jak máme pro účely JHMZ chápat údaj Vzdělání požadované pro výkon profese? Jedná se o minimální vzdělání, které je nutné pro výkon dané profese, např. podnikový právník musí být vysokoškolsky vzdělaný, ale u jakékoliv manažerské pozice může být požadováno pouze základní, protože žádné vzdělání stanovené právními předpisy není, anebo jde o doporučené vzdělání pro danou profesi např. podle národní soustavy povolání?
Můžeme zaměstnanci zohlednit v ročním zúčtování záloh na daň dar církvi, je-li v potvrzení o daru uvedeno, že dar byl poskytnut „za účelem úhrady jejích provozních nákladů“? Lze toto automaticky považovat za náboženské účely podle § 15 odst. 1 ZDP?