Top téma
Aktuální témata z praxe
Co aktuálně řešit v oblasti zaměstnávání, mezd a HR?
Vybrali jsme témata, která mají konkrétní dopad na vaši praxi – projděte si, co zkontrolovat a jak postupovat.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Máte jasno, jak splnit všechny nové povinnosti a termíny?
Zjistěte, co přesně musíte odevzdat, v jakých lhůtách a na co si dát pozor, abyste se vyhnuli chybám a sankcím.
Projděte si náš praktický rozcestník krok za krokem.
Transparentnost odměňování
Nová pravidla mění způsob, jakým budete muset nastavovat mzdy a komunikovat odměňování.
Zjistěte, co budete muset upravit ve firmě a na co se připravit před první kontrolou.
- Jak identifikovat problematické rozdíly
- Jak nastavit pravidla
- Jak se připravit na kontrolu
Podívejte se na konkrétní postupy a příklady v rozcestníku Transparentní odměňování.
Platformová práce
Využíváte platformní práci nebo spolupracujete s externími pracovníky?
Zjistěte, kdy už může jít o zaměstnanecký vztah a jaká vám vznikají rizika.
Podívejte se na přehled dopadů směrnice a navazující praktické situace v rozcestníku platformové práce
Nejnovější obsah
Často se říká, že na trhu „nejsou lidi“. Přesnější je ale říct, že kvalitních kandidátů, kteří by aktivně hledali novou práci, není mnoho. Proto je potřeba, aby se firmy zaměřovaly také na pasivní kandidáty, kteří změnu aktivně nehledají – ale mohou jí být otevření, pokud je dokážete zaujmout. Jak toho docílit? Jedním z předpokladů je mít silnou značku zaměstnavatele a kvalitní digitální stopu. Kandidát si vás totiž často prověří ještě dřív, než s ním vůbec navážete kontakt. Otevře si firemní web, profily na sociálních sítích a reference. Během pár minut si o vaší firmě udělá obrázek. A pokud z toho nevyčte: kdo jste, jak přemýšlíte a proč by právě u vás měl chtít pracovat, obvykle jde o dům dál. Jak tedy budovat tzv. employer brand, který není jen hezky vidět, ale opravdu přitahuje kvalitní kandidáty? Ukažme si to ve 4 krocích.
Pracovněprávní aktuality JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního...
Zaměstnanec podává výpověď. Ve své pracovní smlouvě z roku 2024 měl výslovně uvedeno ustanovení z tehdy platného ZP, a to „výpovědní doba činí 2 měsíce a začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce“ bez dodatku, že je to podle platného ZP. Co má v tomto případě přednost - to, co je psáno v pracovní smlouvě (viz výše) nebo ustanovení aktuálního zákoníku práce, tedy výpovědní doba začíná dnem, kdy byla výpověď doručena a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje? Pokud platí to, co je sjednáno v pracovní smlouvě, bylo by moudré, aby zaměstnanec ve své výpovědi uvedl konkrétní datum kdy počítá s tím, že končí pracovní poměr? Tedy v případě, že bude výpověď převzata zaměstnavatelem např. 15. 6. 2026., uvést, že pracovní poměr skončí 31. 8. 2026. Má toto uvedení data ve výpovědi nějakou právní váhu?
Firma poskytuje zaměstnancům prostřednictvím externího dodavatele obědy v nominální hodnotě 90 Kč, je to tedy pro zaměstnance osvobozený příjem od daně, který nahrazuje peněžní stravenkový paušál. Zajímalo by mě, když zaměstnanci poskytneme oběd v hodnotě 90 Kč i v sobotu, kterou bude pracovat jako přesčas (tedy není jeho stanovený pracovní den podle rozvrhu směn), zda je to pro zaměstnance stále příjem osvobozený od daně.
Platformová práce se během několika let proměnila z okrajového fenoménu v běžnou součást trhu práce – v Česku si jejím prostřednictvím alespoň jednou měsíčně vydělává přibližně 145 tisíc lidí (dle studie Centra ekonomických a tržních analýz, CETA). Rychlý rozvoj digitálních platforem, jako jsou Uber, Bolt či Wolt, přitom dlouhodobě naráží na nejasné vymezení pracovního statusu i podmínek výkonu práce. Reakcí na tuto situaci je směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024, kterou musí Česká republika implementovat nejpozději do 2. prosince 2026.
Rozcestník nabízí ucelený přehled k platformové práci v českém i evropském kontextu – od výkladu směrnice a její transpozice přes judikaturu a aktuální legislativní vývoj až po zkušenosti z praxe digitálních platforem, jejich pracovníků i regulátorů.
Ředitelka MŠ, která byla jmenována do funkce (neměla před tím uzavřenou se školou PS), odstoupila před uplynutím 6leté lhůty z funkce k 30. 6. 2026. Musí být této odstupující ředitelce nabídnuta práce učitelky, příp. může jí toto nabídnout i zřizovatel, protože ona je do konce měsíce ve funkci? Nebo si vlastně může coby ředitelka nabídnou toto místo sama? Víme, že pokračovat ve školce nechce ani jako učitelka. Má tato odstupující ředitelka nárok na nějaké odstupné?
Rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) č. j. 8 Afs 229/2024-97 nepřinesl pouze další vývoj judikatury k takzvaným hypotetickým transakcím, ale otevřel i otázku role zahraničních jednatelů a vyslaného managementu v kontextu mezinárodního pronájmu pracovní síly. Rozhodnutí NSS zdůrazňuje význam skutečného výkonu rozhodovacích funkcí a odpovědnosti vyslaného managementu při určování funkčního a rizikového profilu společnosti.
Nejvyšší soud se v předmětném rozhodnutí zabýval otázkou, zda může jednorázové, relativně krátké, ale výrazné překročení rychlosti při řízení služebního vozidla představovat důvod pro výpověď z pracovního poměru. Potvrdil přitom poměrně přísný přístup k hodnocení intenzity porušení pracovních povinností, zejména u činností spojených s bezpečností provozu.
Aktuality
Mohlo by vás zajímat
Pracovněprávní aktuality JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního...
Rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) č. j. 8 Afs 229/2024-97 nepřinesl pouze další vývoj judikatury k takzvaným hypotetickým transakcím, ale otevřel i otázku role zahraničních jednatelů a vyslaného managementu v kontextu mezinárodního pronájmu pracovní síly. Rozhodnutí NSS zdůrazňuje význam skutečného výkonu rozhodovacích funkcí a odpovědnosti vyslaného managementu při určování funkčního a rizikového profilu společnosti.
Po změnách provedených tzv. flexibilizační novelou, zákonem č. 120/2025 Sb. , se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny. Podle důvodové zprávy tím nedošlo k žádné věcné změně. Personalisté však před novelou při prodlužování zkušební doby postupovali různě. Zejména v případě dlouhodobějších překážek obvykle volili jednodušší a intuitivnější řešení v podobě prodloužení zkušební doby o kalendářní období odpovídající trvání překážky. Nakolik v důsledku přijaté novely zákoníku práce došlo ke změně, je právě otázkou, kterou se ve svém článku zabýváme. Vyjdeme z nastínění soukromoprávních východisek počítání času. Následně se zaměříme na příklady, které mohou při prodloužení zkušební doby nastat a které poukazují na některé nedokonalosti a nedomyšlenosti nové právní úpravy.
Otázky a odpovědi
Zaměstnanec podává výpověď. Ve své pracovní smlouvě z roku 2024 měl výslovně uvedeno ustanovení z tehdy platného ZP, a to „výpovědní doba činí 2 měsíce a začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce“ bez dodatku, že je to podle platného ZP. Co má v tomto případě přednost - to, co je psáno v pracovní smlouvě (viz výše) nebo ustanovení aktuálního zákoníku práce, tedy výpovědní doba začíná dnem, kdy byla výpověď doručena a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje? Pokud platí to, co je sjednáno v pracovní smlouvě, bylo by moudré, aby zaměstnanec ve své výpovědi uvedl konkrétní datum kdy počítá s tím, že končí pracovní poměr? Tedy v případě, že bude výpověď převzata zaměstnavatelem např. 15. 6. 2026., uvést, že pracovní poměr skončí 31. 8. 2026. Má toto uvedení data ve výpovědi nějakou právní váhu?