Top téma

BEZ PEREXU

Aktuální témata z praxe

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025

Abyste roční zúčtování daně za rok 202 připravili bez chyb, připravili jsme pro vás všechny důležité informace na jednom místě.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Všechny povinnosti, termíny i postupy na jednom místě. Splňte zákonné požadavky bez komplikací! Připravili jsme pro vás rozcestník Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: vše na jednom místě. 

Po velmi úspěšném webináři JMHZ jsme pro vás připravili navazující pokračování. Tentokrát půjdeme ještě více do hloubky – zaměříme se na JMHZ a registrace zaměstnanců/zaměstnavatelů v roce 2026, a to včetně praktických zkušeností a upozornění na nejdůležitější povinnosti, které vás v příštím roce čekají.

Získáte jasné odpovědi, konkrétní příklady z praxe a doporučení, jak se vyhnout nejčastějším chybám. Pokud nechcete v roce 2026 nic podcenit, tento webinář je přesně pro vás.

Přehled legislativních změn s účinností od 1. ledna 2026

Od začátku roku 2026 začne platit celá řada legislativních změn. Mezi klíčové novinky patří zejména úprava podpory v nezaměstnanosti a příspěvku při rekvalifikaci a navýšení příspěvku na péči pro osoby ve stupni závislosti I a II. Všechny změny jsme pro vás zpracovali v rozcestníku Přehled legislativních změn od 1. ledna 2026.

Nové povinnosti zaměstnavatelů v transparentnosti odměňování

Klíčovým tématem v celé Evropské unii je aktuálně směrnice o transparentnosti odměňování. Jaký je hlavní důvod rozdílu v průměrných výdělcích mezi ženami a muži v Česku? Jaké kroky mohou zaměstnavatelé podniknout na podporu rovného odměňování? Shromáždili jsme pro vás články, příklady z dalších zemí a tipy v rozcestníku Transparentní odměňování.

Flexinovela zákoníku práce 

Od začátku roku 2026 začne platit celá řada legislativních změn. Mezi klíčové novinky patří zejména úprava podpory v nezaměstnanosti a příspěvku při rekvalifikaci a navýšení příspěvku na péči pro osoby ve stupni závislosti I a II. Všechny změny jsme pro vás zpracovali v rozcestníku Přehled legislativních změn od 1. ledna 2026.

Abychom vám usnadnili orientaci v těchto tématech, všechny články a další informace k nejčastějším problémům a praktickým dopadům flexinovely najdete v rozcestníku Flexinovela: Průvodce klíčovými změnami.

Nejnovější obsah

Zaměstnanec na soukromém pedagogickém lyceu má učit dramatickou výchovu na základě dohody o provedení práce. Jeho vzdělání bude při nástupu do zaměstnání bakalářské – obor Učitelství pro mateřské školy a současně by již byl studentem v 1. ročníku magisterského programu. Domnívám se, že se musí jednat o studium zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy. Nevím ale, jestli dramatická výchova je všeobecně – vzdělávací předmět nebo je to umělecký odborný předmět a zda se tedy řídit § 9 nebo § 10 zákona o pedagogických pracovnících. Jaký typ magisterského studia by byl v tomto případě potřeba? Co je dramatická výchova vlastně za předmět: všeobecně – vzdělávací předmět nebo umělecký odborný předmět? Jakým konkrétním ustanovením ZPP se řídit při posuzování kvalifikace tohoto učitele? Jaká by se dala případně v tomto případě použít výjimka z požadované kvalifikace? Záleží na typu pracovněprávního vztahu ve vztahu k požadované kvalifikaci?
Zaměstnanec v roce 2024 i 2025 uplatňoval slevu na dítě ZTP/P po celý rok. V srpnu 2025 bylo dítěti 18 let. Od září 2025 doložil potvrzení o studiu. Nyní na konci ledna 2026 obdržel rozhodnutí OSSZ, že dítěti přiznali invalidní důchod 3. stupně zpětně s platností od 12. 11. 2024. Jak máme postupovat? Musí zaměstnanec vyplacené daňové zvýhodnění vracet od doby přiznání invalidního důchodu 3. stupně (od prosince 2024) nebo až 18. narozenin (září 2025) nebo jej máme zastavit až teď od února 2026, když obdržel rozhodnutí z OSSZ (leden ještě vyplatit)? Jak máme případně provést opravy za rok 2024 a 2025?
Zařazení státního zaměstnance na služební místo a určení odpovídající platové třídy podle zákona č. 234/2014 Sb. , o státní službě, má přímý dopad na odměňování i pracovní postavení zaměstnance. V praxi přitom vzniká řada sporných situací, například při změnách systemizace, reorganizacích nebo při posuzování náročnosti vykonávané práce. Článek vysvětluje základní pravidla současné právní úpravy, upozorňuje na typické praktické problémy a přibližuje také hlavní změny obsažené v návrhu zákona o státních zaměstnancích.
Lze odměny za cílové úkoly zadané v souladu s § 134a považovat z nárokové? Stanovujeme systém, kdy určujeme kritéria a ukazatele cílových úkol v oblasti ekonomické, výchovně vzdělávací, apod. Systém má i ukazatele sankční - vazba na odůvodněné stížnosti, neplnění zadání zřizovatele apod. V systému je stanoveno následující: „Za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu. Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu.“ Dále je stanoveno: „V případě zjištění závažných nedostatků na základě veřejnosprávních a jiných kontrol, probíhajícího šetření stížnosti, jednání ředitele v rozporu s pokyny zřizovatele nebo ohrožující dobré jméno kraje, či v případě jiných závažných nedostatků, projedná odbor s gesčním radním možnost navrhnout radě kraje odměnu ve snížené výši nebo odměnu nenavrhnout. Rada kraje může rozhodnout o snížení či zamítnutí již navržené odměny.“ Vazba je nastavena tak, že k splnění kritérií v jednotlivých oblastech je třeba mít splněno i uvedené v „dále je stanoveno“. Lze za této situace využití zákonné možnosti, kdy § 134a stanoví, že může, ne musí být přiznána odměna, shledávat a případně na základě čeho odměnu jako nárokovou?
V minulém díle jsme otevřeli téma, co firmy skutečně řeší, když porovnávají finální kandidáty. Dnes půjdeme ještě hlouběji. Protože to nejdůležitější se často neřekne nahlas. A přesto to rozhodne. 1. „Risk profile“ kandidáta: koho si firma skutečně pouští k sobě Každý C-level hire je pro firmu sázka. Neptají se jen: „Je to silný kandidát?“  Ptají se: „Jaké riziko s ním podstupujeme?“ V praxi zvažují: Je jeho styl spíše transformační, nebo stabilizační? Jak rychle bude chtít měnit věci? Co se stane, když narazí na odpor? Jinými slovy: nenabírá se jen výkon, ale i potenciální disrupt. Tip pro vás: Pojmenujte otevřeně svůj styl. Firmy se méně bojí kandidátů, kteří znají svůj dopad. 2. Neviditelná reference: co o vás „zůstane v místnosti“ I když odejdete z finálního kola, diskuse o vás pokračuje. A často zazní věty jako: „Je skvělý, ale…“ „Nevím, jestli bych s ní chtěl řešit krizovou situaci.“ „Působí silně, ale nejsem si jistý důvěrou.“ Tohle nejsou fakta. To je dojem, který jste zanechali. A právě ten rozhoduje mezi dvěma stejně silnými kandidáty. Tip pro vás: Pracujte vědomě s tím, jaký pocit po vás zůstává - nejen co říkáte, ale jak působíte. 3. Konzistence napříč kanály: tichý filtr důvěry Board dnes nevidí jen vaše CV. Vidí: LinkedIn veřejná vystoupení způsob komunikace doporučení (i neformální) A skládá si obrázek. Pokud něco „nesedí“, vzniká otázka: „Která verze je ta skutečná?“ Tip pro vás: Buďte konzistentní ve svém příběhu. Autenticita není fráze - je to konkurenční výhoda. 4. Energie a timing: faktor, o kterém se nemluví Někdy nerozhodne nejlepší kandidát. Rozhodne ten, který: přichází ve správný moment má energii odpovídající situaci firmy „sedí“ do aktuální fáze růstu nebo změny Stejný kandidát může být v jedné firmě „overkill“ a v jiné „exact fit“. Tip pro vás: Nevztahujte odmítnutí osobně. Často nejde o kvalitu, ale o kontext. Co si z toho odnést? Na C-level úrovni už nerozhoduje jen to, co umíte. Rozhoduje: ✔ jak přemýšlíte ✔ jak působíte ✔ jaké emoce a důvěru vyvoláváte ✔ a jaké „riziko“ pro firmu představujete Otázka pro vás: Jaký dojem podle vás zůstává „v místnosti“, když odejdete z klíčového jednání? A je to dojem, který vás přibližuje nebo vzdaluje vaší další roli? V příštím díle se podíváme na konkrétní taktiky, jak tento „neviditelný kapitál“ vědomě budovat – a stát se kandidátem, kterého si board zapamatuje.
Nejvyšší správní soud se v předmětném rozhodnutí podrobně vyjádřil k rozsahu povinností zaměstnavatele na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Potvrdil přitom přísný závěr, a to ten, že zaměstnavatel se nemůže odpovědnosti zprostit poukazem na zkušenost zaměstnance ani na obecné interní pokyny. Rozhodující je aktivní a konkrétní prevence rizik na pracovišti.
Ke změně druhu práce může dojít nejenom na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale dočasně též jednostranným převedením zaměstnance na jinou vhodnou práci. Co když zaměstnanec odmítne takovou práci konat? Může to pro něho mít nějaké negativní právní následky?
Mohu uplatnit daňové zvýhodnění babičce na její vlastní vnouče (dítě její dcery), se kterým žije ve společně hospodařící domácnosti (společně i s dcerou, na kterou také uplatňuje daňové zvýhodnění - přerušení VŠ studia, nemá ještě 26 let, pobírá rodičovský příspěvek). Pokud by nebylo otce vnoučete, pak se domnívám, že nárok na daňové zvýhodnění má, protože dcera nemá dostatečné příjmy. ALE, dcera sice není vdaná, ale existuje otec dítěte, který normálně funguje (jsou ve vztahu, ale nevzali se), jen bydlí někde jinde, vydělává (více než 6 x minimální mzda), tedy má dostatečné příjmy, ale nemá společnou domácnost se svým dítětem (vnoučkem naší babičky). Dcera z praktických důvodů bydlí u babičky, aby jí pomohla s dítětem. Je tedy rodičem, který nemůže uplatnit daňové zvýhodnění z důvodu neexistující společné domácnosti a zároveň je rodičem, který má dostatečné příjmy, a proto babička uplatnit vnuka nemůže? A daňové zvýhodnění propadne? A nebo tím, že nemá společnou domácnost se už nezjišťuje výše jeho příjmu? A babička uplatnit může?

Mohlo by vás zajímat

Zařazení státního zaměstnance na služební místo a určení odpovídající platové třídy podle zákona č. 234/2014 Sb. , o státní službě, má přímý dopad na odměňování i pracovní postavení zaměstnance. V praxi přitom vzniká řada sporných situací, například při změnách systemizace, reorganizacích nebo při posuzování náročnosti vykonávané práce. Článek vysvětluje základní pravidla současné právní úpravy, upozorňuje na typické praktické problémy a přibližuje také hlavní změny obsažené v návrhu zákona o státních zaměstnancích.
V minulém díle jsme otevřeli téma, co firmy skutečně řeší, když porovnávají finální kandidáty. Dnes půjdeme ještě hlouběji. Protože to nejdůležitější se často neřekne nahlas. A přesto to rozhodne. 1. „Risk profile“ kandidáta: koho si firma skutečně pouští k sobě Každý C-level hire je pro firmu sázka. Neptají se jen: „Je to silný kandidát?“  Ptají se: „Jaké riziko s ním podstupujeme?“ V praxi zvažují: Je jeho styl spíše transformační, nebo stabilizační? Jak rychle bude chtít měnit věci? Co se stane, když narazí na odpor? Jinými slovy: nenabírá se jen výkon, ale i potenciální disrupt. Tip pro vás: Pojmenujte otevřeně svůj styl. Firmy se méně bojí kandidátů, kteří znají svůj dopad. 2. Neviditelná reference: co o vás „zůstane v místnosti“ I když odejdete z finálního kola, diskuse o vás pokračuje. A často zazní věty jako: „Je skvělý, ale…“ „Nevím, jestli bych s ní chtěl řešit krizovou situaci.“ „Působí silně, ale nejsem si jistý důvěrou.“ Tohle nejsou fakta. To je dojem, který jste zanechali. A právě ten rozhoduje mezi dvěma stejně silnými kandidáty. Tip pro vás: Pracujte vědomě s tím, jaký pocit po vás zůstává - nejen co říkáte, ale jak působíte. 3. Konzistence napříč kanály: tichý filtr důvěry Board dnes nevidí jen vaše CV. Vidí: LinkedIn veřejná vystoupení způsob komunikace doporučení (i neformální) A skládá si obrázek. Pokud něco „nesedí“, vzniká otázka: „Která verze je ta skutečná?“ Tip pro vás: Buďte konzistentní ve svém příběhu. Autenticita není fráze - je to konkurenční výhoda. 4. Energie a timing: faktor, o kterém se nemluví Někdy nerozhodne nejlepší kandidát. Rozhodne ten, který: přichází ve správný moment má energii odpovídající situaci firmy „sedí“ do aktuální fáze růstu nebo změny Stejný kandidát může být v jedné firmě „overkill“ a v jiné „exact fit“. Tip pro vás: Nevztahujte odmítnutí osobně. Často nejde o kvalitu, ale o kontext. Co si z toho odnést? Na C-level úrovni už nerozhoduje jen to, co umíte. Rozhoduje: ✔ jak přemýšlíte ✔ jak působíte ✔ jaké emoce a důvěru vyvoláváte ✔ a jaké „riziko“ pro firmu představujete Otázka pro vás: Jaký dojem podle vás zůstává „v místnosti“, když odejdete z klíčového jednání? A je to dojem, který vás přibližuje nebo vzdaluje vaší další roli? V příštím díle se podíváme na konkrétní taktiky, jak tento „neviditelný kapitál“ vědomě budovat – a stát se kandidátem, kterého si board zapamatuje.
Diskriminace v odměňování patří mezi nejčastější a současně nejcitlivější porušení zásady rovného zacházení v pracovním právu. Článek shrnuje právní rámec rovného odměňování podle zákoníku práce a antidiskriminačního zákona, vysvětluje rozdíl mezi přímou a nepřímou diskriminací a upozorňuje na typické rizikové situace z praxe zaměstnavatelů. Zvláštní pozornost je věnována dopadům nové evropské směrnice o transparentnosti odměňování a praktickým nástrojům prevence sporů. Text nabízí zaměstnavatelům i HR specialistům konkrétní doporučení, jak nastavit systém odměňování tak, aby odpovídal zákonným požadavkům a současně minimalizoval právní rizika.

Otázky a odpovědi

Zaměstnanec na soukromém pedagogickém lyceu má učit dramatickou výchovu na základě dohody o provedení práce. Jeho vzdělání bude při nástupu do zaměstnání bakalářské – obor Učitelství pro mateřské školy a současně by již byl studentem v 1. ročníku magisterského programu. Domnívám se, že se musí jednat o studium zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy. Nevím ale, jestli dramatická výchova je všeobecně – vzdělávací předmět nebo je to umělecký odborný předmět a zda se tedy řídit § 9 nebo § 10 zákona o pedagogických pracovnících. Jaký typ magisterského studia by byl v tomto případě potřeba? Co je dramatická výchova vlastně za předmět: všeobecně – vzdělávací předmět nebo umělecký odborný předmět? Jakým konkrétním ustanovením ZPP se řídit při posuzování kvalifikace tohoto učitele? Jaká by se dala případně v tomto případě použít výjimka z požadované kvalifikace? Záleží na typu pracovněprávního vztahu ve vztahu k požadované kvalifikaci?