Top téma
BEZ PEREXU
Aktuální témata z praxe
Novela prováděcí vyhlášky o pracovnělékařských službách
Od roku 2026 vstoupila v účinnost novela prováděcí vyhlášky o pracovnělékařských službách, která přináší důležité změny s dopadem na zaměstnavatele i poskytovatele těchto služeb. Nový článek JUDr. Petra Bukovjana na konkrétních příkladech vysvětluje, co se mění v oblasti pracovnělékařských prohlídek a postupů v krizových situacích – a na co si dát v praxi pozor.
Přehled legislativních změn s účinností od 1. ledna 2026
Od začátku roku 2026 začne platit celá řada legislativních změn. Mezi klíčové novinky patří zejména úprava podpory v nezaměstnanosti a příspěvku při rekvalifikaci a navýšení příspěvku na péči pro osoby ve stupni závislosti I a II. Všechny změny jsme pro vás zpracovali v rozcestníku Přehled legislativních změn od 1. ledna 2026.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Všechny povinnosti, termíny i postupy na jednom místě. Splňte zákonné požadavky bez komplikací! Připravili jsme pro vás rozcestník Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: vše na jednom místě.
Také vám doporučujeme webinář Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele 2026 se skvělou lektorkou Vladislavou Dvořákovou.
Nové povinnosti zaměstnavatelů v transparentnosti odměňování
Klíčovým tématem v celé Evropské unii je aktuálně směrnice o transparentnosti odměňování. Jaký je hlavní důvod rozdílu v průměrných výdělcích mezi ženami a muži v Česku? Jaké kroky mohou zaměstnavatelé podniknout na podporu rovného odměňování? Shromáždili jsme pro vás články, příklady z dalších zemí a tipy v rozcestníku Transparentní odměňování.
Flexinovela zákoníku práce
Tato novinka z června 2025 přinesla do pracovněprávní praxe řadu novinek, ale zároveň zanechala i otázky, se kterými se zaměstnavatelé stále musí vyrovnávat. Jak správně nastavit práci na dálku, jak postupovat u dohod či jak naplnit nové informační povinnosti?
Abychom vám usnadnili orientaci v těchto tématech, všechny články a další informace k nejčastějším problémům a praktickým dopadům flexinovely najdete v rozcestníku Flexinovela: Průvodce klíčovými změnami.
Nejnovější obsah
Fyzická osoba koupila v roce 2009 bytovou jednotku a podíl na společných částech budovy za 729 000,-Kč. V lednu 2025 byl tento byt a podíl na společných částech budovy prodán za 1 870 000 Kč. V roce 2017 koupil garáž a pozemky za 450 000 Kč. V roce 2025 došlo k částečnému prodeji pozemku za 144 000 Kč. Dne 02. 10. 2025 nabyl darovací smlouvou od manžela své matky nemovitost a pozemky za 3 860 000 Kč. Jsou tyto příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a nebudou se uvádět v daňovém přiznání fyzické osoby za rok 2025? Jelikož se jedná o samostatné příjmy, které spolu nesouvisí, nemusí do termínu pro podání daňového přiznání tyto příjmy oznamovat finančnímu úřadu?
Rozumíme správně znění § 10 zákona č. 324/2025 Sb., který ve zkratce říká, že při souběhu rizikových prací v rámci jednoho měsíce má přednost povinnost zaplatit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří před zaplacením vyššího odvodu pojistného na sociální zabezpečení? Povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří vzniká až v momentě, kdy si o něj zaměstnanec požádá? Někteří naši zaměstnanci pracují jak v rizikovém zaměstnání, tak s riziky, pro které by jim mohl vzniknout nárok na povinný příspěvek. Do doby, než zaměstnanec uplatní právo na povinný příspěvek, ale pracuje v rizikovém zaměstnání, do té doby podle nás nevzniká povinnost zaměstnavatele a za zaměstnance budeme odvádět vyšší pojistné. Postupujeme v souladu s platnou legislativou?
Firma, s. r. o., přispívá svým zaměstnancům na penzijní pojištění. Nyní dvě zaměstnankyně, kterým se přispívá, nastupují na peněžitou pomoc v mateřství a posléze na rodičovský příspěvek. Může i těmto zaměstnankyním i nadále po dobu mateřské a rodičovského příspěvku přispívat firma na penzijní pojištění? Zaměstnanecký poměr trvá, ale žádné příjmy dle § 6 pobírat po dobu mateřské a rodičovské nebudou.
Zaměstnankyně doprovázela 13leté dítě k lékaři, dítě se už do školy nevracelo, zůstalo doma a zaměstnankyně s ním. Lékař jí údajně odmítl vystavit rozhodnutí OČR na jeden den (pátek) navíc, když už byla předtím v práci (směna jí začala v 7:00 a v 8:00 odjela pro dítě do školy a následně s ním k lékaři) s tím, že ze zákona má nárok na to, aby jí tento den proplatil zaměstnavatel. Na propustce je poznámka „dnes domácí léčení“. Já se však domnívám, že zaměstnavatel proplácí pouze nezbytně nutnou dobu na doprovod, který sice v rámci nároku může být ve výši času celodenní směny, ale to není tento případ, protože k dětskému lékaři to má zaměstnankyně cca půl hodiny cesty. Domnívám se, že fakt, že byla předtím zaměstnankyně v práci, na situaci nemá žádný vliv a lékař měl vystavit rozhodnutí o OČR a přestože to neudělal, není zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu mzdy za celý den, ale pouze za čas strávený nezbytně nutnou dobou při doprovodu. Je můj názor správný?
Zletilá dcera našeho zaměstnance v září 2024 uzavřela sňatek. Ona i její manžel jsou studenti bez zdanitelných příjmu. Nemají žádné potomky. Náš zaměstnanec uplatňoval v roce 2025 daňové zvýhodnění na vdanou dceru, která se v roce 2025 soustavně připravovala na budoucí povolání. Studium bylo doloženo potvrzením o studiu. Vdaná dcera žije s manželem a otcem ve společné domácnosti. Zaměstnanec nahlásil změnu rodinného stavu své dcery na vdanou až v lednu 2026. Dle mého názoru otci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru sňatkem dcery od následujícího měsíce, tj. od 10/2024. Je to tak? O který § zákona o dani z příjmů se mohu opřít, že zaměstnanci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru? Nacházím pouze příklady, kdy si zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění v případě narození vnuka/vnučky, pokud dítě zaměstnance a manžel dítěte zaměstnance nemají dostatečný příjem pro uplatnění daňového zvýhodnění a mají společnou domácnost se zaměstnancem.
Na seminářích nám bylo sděleno, že v souvislosti s JMHZ nebude možné uvádět zápornou mzdu a bude nutné ji vyrovnat na nulu.
Jak budeme řešit případy, kdy má zaměstnanec skutečně mzdu zápornou (přečerpaná dovolená, neomluvené absence, benefity, ze kterých se odvádí pojistné a daň a jsou např. v částce 100 000 Kč a nestačí k pokrytí odvodů čistá mzda apod.)? Bude nám JMHZ zamítáno v takových případech z titulu záporné čisté mzdy nebo záporného VZ? Jak budeme v praxi tyto mzdy vyrovnávat?
Jsme příspěvková organizace odměňovaná platem. Jak správně nastavit systém odměňování u dohodářů? Máme se držet zaručeného platu, např. uklízečka je ve 2 pl.tř., nastupujícím na dohodu tedy dáváme minimální hodinovou sazbu 135 Kč. Administrativa je v 9 pl. tř., pak 190 Kč. Nebo ji máme stanovit podle podobného zaměstnance včetně odměn a osobního příplatku na pracovní poměr? Pokud ano, jak u něj spočítat hodinovou sazbu? Za čtvrtletí ji mají různou.
Prosazování rovnosti mužů a žen a potírání diskriminačního zacházení obecně je jedním ze základních pilířů vyspělé demokratické společnosti a současně jedním z vytyčených cílů Evropské unie. Vyjádření zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace lze nalézt napříč zakladatelskými smlouvami Evropské unie, v Listině základních práv Evropské unie i v dalších četných právních předpisech EU.c
Aktuality
Mohlo by vás zajímat
Švarcsystém představuje dlouhodobě problematický institut na pomezí pracovního a obchodního práva. Přestože je jeho zákaz v českém právu zakotven již řadu let, hranice mezi legální spoluprací s osobami samostatně výdělečně...
Jaký je rozdíl mezi minimálním vyměřovacím základem a jeho poměrnou částí? Musí být minimum dodrženo i tehdy, když zaměstnanec při rozvázání pracovního poměru přečerpal zákonný nárok na dovolenou? Ovlivňuje poskytnuté neplacené volno odvod pojistného zaměstnavatelem? Může být v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání sjednána dohoda o provedení práce?
Flexicurita, tedy termín kombinující pojem flexibility (angl. flexibility) a jistoty (angl. security), označuje rovnováhu mezi pružným pracovním trhem a sociálními jistotami zaměstnanců. Právě zvýšení flexibility pracovního trhu bylo hlavní motivací řady změn zavedených flexinovelou (zákon č. 120/2025 Sb. ) zákoníku práce zejména v oblasti ukončování pracovních poměrů ze strany zaměstnavatele (prodloužení maximální zkušební doby nebo zkrácení výpovědních dob u některých výpovědních důvodů). Tyto změny, pro zaměstnance zpravidla nevýhodné, zákonodárce jako součást flexinovely kompenzoval v mnoha ohledech výhodnější právní úpravou v oblasti podpory v nezaměstnanosti nebo rekvalifikace a dalšími změnami zákona o zaměstnanosti , tj. posílením security. Právě těmito novinkami, které platí od 1. 1. 2026, se zabývá náš článek.
Otázky a odpovědi
Fyzická osoba koupila v roce 2009 bytovou jednotku a podíl na společných částech budovy za 729 000,-Kč. V lednu 2025 byl tento byt a podíl na společných částech budovy prodán za 1 870 000 Kč. V roce 2017 koupil garáž a pozemky za 450 000 Kč. V roce 2025 došlo k částečnému prodeji pozemku za 144 000 Kč. Dne 02. 10. 2025 nabyl darovací smlouvou od manžela své matky nemovitost a pozemky za 3 860 000 Kč. Jsou tyto příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a nebudou se uvádět v daňovém přiznání fyzické osoby za rok 2025? Jelikož se jedná o samostatné příjmy, které spolu nesouvisí, nemusí do termínu pro podání daňového přiznání tyto příjmy oznamovat finančnímu úřadu?