Do firmy jsem nastoupila jako mzdová účetní - telefon mi nepřidělili. Skoro dva roky tedy používám svoje soukromé telefonní číslo – tarif a vlastní telefon. Po dvou letech jsem opětovně zažádala a nový telefon mi tedy byl přidělen. S novým telefonem přišla nabídka uplně nového telefonního čísla = náklady na tarif platí firma. Z důvodu, že moje telefonní číslo je již na všech vydaných POZP 2025 a dalších úředních dokumentech a vedený na úřadech (ČSSZ, ZP, FÚ) jsem požádala o převedení firemního tarifu na mé původní soukromé číslo.
"Dohoda o převodu telefonního čísla pro firemní zákazníky" - Původní zákazník : Já - Nový zákazník : Firma - Jak prosím tuto situaci řešit z pohledu dodaňování? Firma bude teď vlastnit mé původní telefonní číslo. Budu muset každý měsíc dodaňovat firmou zaplacený tarif, když se z mého původně soukromého čísla stane číslo "firemní" a bude používán jak pro firemní tak pro soukromé účely? Nebo se to bude brát jako čistě firemní telefonní číslo a nebudu muset nic dodaňovat?
Je možné provést roční zúčtování záloh na daň z příjmů zaměstnanci, který má dítě ve společné pěstounské péči s manželkou, pokud splňuje ostatní podmínky pro provedení RZD? Odměna pěstouna je zdanitelným příjmem. Zaměstnanec totiž tvrdí, že odměnu pěstouna pobírá pouze jeho manželka. Je možné, aby odměnu pěstouna při společné pěstounské péči pobíral pouze jeden z manželů?
Zaměstnanec byl vyslán po dlouhodobé pracovní neschopnosti na mimořádnou prohlídku. Lékař mu vystavil posudek se závěrem „zdravotně způsobilý s podmínkou – bez fyzické zátěže a noční práce“. Zdůrazňuji, že zaměstnanec vykonává fyzickou práci na stavbě na pozici Stavební dělník. Je zřejmé, že na takové pozici vykonává téměř zcela pouze fyzickou práci (lékař má k dispozici Rozhodnutí KHS, ze kterého jasně vyplývá, v jaké rizikové kategorii je zaměstnanec zařazen, v žádosti o prohlídku jsou rizikové faktory také uvedeny), a přesto do posudku napsal takový závěr. Noční práci bychom nepožadovali, ale je možné, aby lékař napsal takové vyjádření, když je nanejvýš jasné, že jeho pozice vyžaduje pouze takovou práci, kterou sám omezil? Předpokládali bychom, že vzhledem k dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu lékař vystaví s ohledem na pracovní pozici posudek se závěrem způsobilý či nezpůsobilý z důvodu obecného onemocnění. Samozřejmě víme, že se můžeme odvolat.
Zaměstnanec je zařazen do 5. platové třídy jako „čekatel/strážník“ podle katalogu prací (2.21.31), do doby získání osvědčení k výkonu práce strážníka. Dle zákona o obecní policii musí splňovat vzdělání min. SŠ s maturitní zkouškou. Po tuto dobu jako čekatel je v nástupním kurzu a připravuje se na splnění zkoušky - získání osvědčení k výkonu práce strážníka. Do jaké skupiny prací takového zaměstnance musíme zařadit - do 2. skupiny prací podle platové třídy 5. nebo do 3. skupiny prací podle SŠ vzdělání s maturitou?
V listopadu začal vycházet náš seriál Páteční restart, který má za cíl nabídnout srozumitelný a praktický pohled na prevenci pracovního vyhoření a vždy 1. páteční ráno v měsíci připomenout, jak si chránit výkon, zdraví i vnitřní rovnováhu v rychle se měnícím pracovním prostředí.
V úvodu jsme se věnovali tomu, proč počet případů vyhoření dlouhodobě roste, a otevřeli jsme téma prvních signálů přetížení a potřeby zpomalit.1. díl: Úvod do prevence vyhoření a proč je důležitá v době technologického tlaku
Druhý díl přinesl autotestovací otázky a popis nenápadných emočních příznaků, které se objevují ještě před fyzickou únavou, spolu s první praktickou technikou – regulací dechem.2. díl: Hrozí vám vyhoření? Otestujte se + první regulační techniky
Ve třetím díle jsme se zaměřili na to, že relaxační techniky nejsou únikem od práce, ale naopak katalyzátorem výkonu. Součástí byla i jednoduchá metoda „meziprostorového nadhledu“.3. díl: Relaxační techniky jako nástroj pro okamžité zvýšení výkonu
JIž tento pátek 6. března se můžete těšit na další díl.
Vyhlášené předpisy Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/24 ve věci návrhu na zrušení § 41 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno...
Naši zaměstnanci mají v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce uvedeno Kladno a Středočeský kraj. Jelikož je místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, je pro účely cestovních náhrad přihlíženo k místu sídla firmy, tj. Kladno. Jelikož jsou zaměstnanci zároveň z jiných krajů (Ústecký, Královéhradecký) a do práce nemohou cestovat každý den, poskytuje jim zaměstnavatel ubytování, které je vystaveno na zaměstnavatele a zaměstnavatel jej také celé platí. Je možné toto ubytování z hlediska daně z příjmu brát jako daňově uznatelný náklad v plné výši, kterou zaměstnavatel za ubytování zaplatí?
Konflikty na pracovišti jsou běžnou součástí života. Přestože bývají vysvětlovány především organizačními nedostatky, jejich příčiny jsou mnohdy spíše psychologické. Vznikají tam, kde lidé spolupracující pod tlakem výkonu se liší svými osobnostmi, hodnotami, způsoby práce i skrytými ambicemi. Správné pochopení jejich hlubších psychologických příčin přináší klidnější pracovní prostředí a efektivnější týmovou spolupráci. Článek analyzuje psychologické i organizační aspekty konfliktů, ilustruje je na příkladech a uvádí strategie jejich řešení i prevence.
