Top téma
Aktuální témata z praxe
Klíčovým tématem v celé Evropské unii je aktuálně směrnice o transparentnosti odměňování.
- Jaký je hlavní důvod rozdílu v průměrných výdělcích mezi ženami a muži v Česku?
- Jaké kroky mohou zaměstnavatelé podniknout na podporu rovného odměňování?
Shromáždili jsme pro vás články, příklady z dalších zemí a tipy v rozcestníku Transparentní odměňování.
Pozvánka na 15. konferenci k pracovnímu právu
Chcete mít jistotu, že nové povinnosti k transparentnímu odměňování správně pochopíte a zvládnete je převést do praxe? Chcete získát konkrétní doporučení, jak nastavit systémy odměňování tak, aby obstály při kontrolách i případných sporech? Přijďte na konferenci Transparentní a legální zaměstnávání: od evropských směrnic k české realitě! Přední odborníci na pracovní právo a HR zde detailně vysvětlí dopady transpoziční novely, reporting rozdílů v odměňování, zkušenosti z jiných evropských států i aktuální pohled inspekce práce.
Registrace
Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025
Abyste roční zúčtování daně za rok 202 připravili bez chyb, připravili jsme pro vás všechny důležité informace na jednom místě.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Všechny povinnosti, termíny i postupy na jednom místě. Splňte zákonné požadavky bez komplikací! Projděte si náš praktický rozcestník.
Flexinovela zákoníku práce
Od začátku roku 2026 začala platit celá řada legislativních změn. Mezi klíčové novinky patří zejména úprava podpory v nezaměstnanosti a příspěvku při rekvalifikaci a navýšení příspěvku na péči pro osoby ve stupni závislosti I a II. Všechny změny jsme pro vás zpracovali v rozcestníku Přehled legislativních změn od 1. ledna 2026. Abychom vám usnadnili orientaci v těchto tématech, všechny články a další informace k nejčastějším problémům a praktickým dopadům flexinovely najdete v rozcestníku Flexinovela: Průvodce klíčovými změnami.
Nejnovější obsah
Dobrý den, ráda bych se zeptala na praktické řešení pro praxi při využití § 157 odst. 2: „Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek.“ Jakým způsobem správně (nejlépe) určovat odpovídající cenu jízdného za určený hromadný dopravní prostředek: vyžadovat dokladování po zaměstnanci a jakým způsobem? Zjišťovat ceny z jízdních řádů v časech konaných cest ze strany zaměstnavatele? Jak rozlišovat zda brát dopravu autobusem nebo vlakem (do některých míst existují spojení oběma prostředky)?
Přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (dále jen „směrnice“) mělo představovat milník unijního pracovního práva a významný posun v regulaci tzv. platformové ekonomiky. Zákonodárci směrnici nepřijímali pouze ve prospěch unijních pracovníků, ale též s cílem zvýšit výběr daní, pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Také Česká republika je povinna uvedenou směrnici transponovat, a to nejpozději do 2. 12. 2026. Vláda již v této souvislosti předložila návrh právní úpravy o platformové práci. Článek má dva záměry. Prvním je vymezit cíle unijní směrnicové úpravy v její konečné podobě a porovnat je s výrazně ambicióznějším původním návrhem Komise z prosince 2021. Druhým cílem je zapojit se do odborné diskuse a zaujmout vlastní stanovisko k tomu, jak český zákonodárce k implementaci směrnice přistoupil a zda navrhovaná právní úprava obstojí v „testu eurokonformity“ ve vztahu k zamýšleným cílům směrnice.
Po změnách provedených tzv. flexibilizační novelou, zákonem č. 120/2025 Sb. , se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny. Podle důvodové zprávy tím nedošlo k žádné věcné změně. Personalisté však před novelou při prodlužování zkušební doby postupovali různě. Zejména v případě dlouhodobějších překážek obvykle volili jednodušší a intuitivnější řešení v podobě prodloužení zkušební doby o kalendářní období odpovídající trvání překážky. Nakolik v důsledku přijaté novely zákoníku práce došlo ke změně, je právě otázkou, kterou se ve svém článku zabýváme. Vyjdeme z nastínění soukromoprávních východisek počítání času. Následně se zaměříme na příklady, které mohou při prodloužení zkušební doby nastat a které poukazují na některé nedokonalosti a nedomyšlenosti nové právní úpravy.
Český trh práce čeká jedna z nejzásadnějších legislativních proměn v oblasti zaměstnávání cizinců za posledních 25 let. Vláda předložila do sněmovny k projednání návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců, který má od roku 2029 nahradit stávající, již nepřehlednou úpravu. Do světa HR to vnáší spoustu inovací: konec papírových složek, zavedení institutu garantů, a tím pádem šanci na flexibilnější procesy při zaměstnávání cizinců.
Ve firmách se o zpětné vazbě mluví hodně. Spousta vedoucích a manažerů z ní má ale stále strach. Jak poskytnout feedback tak, že padne na úrodnou půdu a druhého nenaštve? Na to si mnoho z nich neumí odpovědět. Takže kolem problému chodí po špičkách a rozhovor s kolegou odsouvají. A nebo – kdy už přijde na věc – zabalí své vyjádření do tolika opatrností, až z něj skoro nic nezbyde. A tím skutečné řešení problému akorát oddalují.
Ukážeme vám, jaké kroky je potřeba podniknout, abyste se přestali zpětné vazby bát. A začali ji dávat jasně, efektivně a s reálným přínosem pro druhou osobu.
Zaměstnanec podepsal 13. 5. 2026 smlouvu na HPP s nástupem od 18. 5. 2026, první den nepřišel, protože onemocněl a nechal si vystavit neschopenku. Jelikož nevznikl pojistný vztah nemá nárok na nemocenskou tzn. že mu ji nemůžu vykázat do směn, i kdyby náhrada byla 0 Kč? Pokud bych nemohla zadat nemoc a přijde do zaměstnání 22. 5. 2026, čím mu omluvíme neodpracované 4 dny, když už měl pracovat? Můžeme mu napsat 4 dny neplaceného volna? Na OSSZ ještě není nahlášený, ale na pojišťovnu je již od 18. 5. 2026 hlášený, takže by měl mít nějak tyto dny vykázané. Jak tuto situaci řešit?
Dle § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, případnou ztrátu na výdělku. Jak je to v případě, kdy zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy a zaměstnanec se podrobil pracovnělékařské prohlídce v této době? Přísluší mu za dobu této prohlídky náhrada mzdy? Zaměstnanec neuposlechl výzvy zaměstnavatele, aby se dostavil k pracovnělékařské prohlídce. Tudíž byl zdravotně nezpůsobilý a vznikla překážka v práci na jeho straně bez náhrady mzdy. V době této překážky souhlasil s provedením pracovnělékařské prohlídky.
Plátci pojistného: lhůty a sankce ve zdravotním pojištění Ing. Antonín Daněk Dodržování zákonných lhůt a povinností je pro plátce pojistného ve zdravotním pojištění zásadní – nejen kvůli správné evidenci,...
Aktuality
Mohlo by vás zajímat
Přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (dále jen „směrnice“) mělo představovat milník unijního pracovního práva a významný posun v regulaci tzv. platformové ekonomiky. Zákonodárci směrnici nepřijímali pouze ve prospěch unijních pracovníků, ale též s cílem zvýšit výběr daní, pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Také Česká republika je povinna uvedenou směrnici transponovat, a to nejpozději do 2. 12. 2026. Vláda již v této souvislosti předložila návrh právní úpravy o platformové práci. Článek má dva záměry. Prvním je vymezit cíle unijní směrnicové úpravy v její konečné podobě a porovnat je s výrazně ambicióznějším původním návrhem Komise z prosince 2021. Druhým cílem je zapojit se do odborné diskuse a zaujmout vlastní stanovisko k tomu, jak český zákonodárce k implementaci směrnice přistoupil a zda navrhovaná právní úprava obstojí v „testu eurokonformity“ ve vztahu k zamýšleným cílům směrnice.
Po změnách provedených tzv. flexibilizační novelou, zákonem č. 120/2025 Sb. , se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny. Podle důvodové zprávy tím nedošlo k žádné věcné změně. Personalisté však před novelou při prodlužování zkušební doby postupovali různě. Zejména v případě dlouhodobějších překážek obvykle volili jednodušší a intuitivnější řešení v podobě prodloužení zkušební doby o kalendářní období odpovídající trvání překážky. Nakolik v důsledku přijaté novely zákoníku práce došlo ke změně, je právě otázkou, kterou se ve svém článku zabýváme. Vyjdeme z nastínění soukromoprávních východisek počítání času. Následně se zaměříme na příklady, které mohou při prodloužení zkušební doby nastat a které poukazují na některé nedokonalosti a nedomyšlenosti nové právní úpravy.
Ve firmách se o zpětné vazbě mluví hodně. Spousta vedoucích a manažerů z ní má ale stále strach. Jak poskytnout feedback tak, že padne na úrodnou půdu a druhého nenaštve? Na to si mnoho z nich neumí odpovědět. Takže kolem problému chodí po špičkách a rozhovor s kolegou odsouvají. A nebo – kdy už přijde na věc – zabalí své vyjádření do tolika opatrností, až z něj skoro nic nezbyde. A tím skutečné řešení problému akorát oddalují.
Ukážeme vám, jaké kroky je potřeba podniknout, abyste se přestali zpětné vazby bát. A začali ji dávat jasně, efektivně a s reálným přínosem pro druhou osobu.
Otázky a odpovědi
Dobrý den, ráda bych se zeptala na praktické řešení pro praxi při využití § 157 odst. 2: „Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek.“ Jakým způsobem správně (nejlépe) určovat odpovídající cenu jízdného za určený hromadný dopravní prostředek: vyžadovat dokladování po zaměstnanci a jakým způsobem? Zjišťovat ceny z jízdních řádů v časech konaných cest ze strany zaměstnavatele? Jak rozlišovat zda brát dopravu autobusem nebo vlakem (do některých míst existují spojení oběma prostředky)?