Top téma
Aktuální témata z praxe
Co aktuálně řešit v oblasti zaměstnávání, mezd a HR?
Vybrali jsme témata, která mají konkrétní dopad na vaši praxi – projděte si, co zkontrolovat a jak postupovat.
Legislativní změny MPSV pro druhou polovinu roku 2026
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Máte jasno, jak splnit všechny nové povinnosti a termíny?
Zjistěte, co přesně musíte odevzdat, v jakých lhůtách a na co si dát pozor, abyste se vyhnuli chybám a sankcím.
Projděte si náš praktický rozcestník krok za krokem.
Transparentnost odměňování
Nová pravidla mění způsob, jakým budete muset nastavovat mzdy a komunikovat odměňování.
Zjistěte, co budete muset upravit ve firmě a na co se připravit před první kontrolou.
- Jak identifikovat problematické rozdíly
- Jak nastavit pravidla
- Jak se připravit na kontrolu
Podívejte se na konkrétní postupy a příklady v rozcestníku Transparentní odměňování
Platformová práce
Využíváte platformní práci nebo spolupracujete s externími pracovníky?
Zjistěte, kdy už může jít o zaměstnanecký vztah a jaká vám vznikají rizika.
Podívejte se na přehled dopadů směrnice a navazující praktické situace v rozcestníku platformové práce
Nejnovější obsah
Má zaměstnavatel povinnost přispívat zaměstnanci na dioptrické brýle?
Jaký je správný postup výpočtu mzdy při využití vyrovnávacího období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, pokud je v daném měsíci čerpána dovolená? Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou 38 000 Kč. Vyrovnávací období by činilo kalendářní rok. Zaměstnanec si z předcházejících měsíců přenášel v rámci vyrovnávacího období saldo 40 hodin. V měsíci srpnu měl naplánováno pouze 10 směn (110 hodin – z toho 99 hodin čerpal dovolenou a 11 hodin pracoval). Hodinový průměr pro dovolenou u tohoto zaměstnance je 300 Kč, tedy 300 × 99 = za dovolenou mu přísluší 29 700 Kč. Poměrná část mzdy 38 000/110 ×11 vychází na 3 800 Kč. Tedy jeho hrubá mzda vychází pouze na 33 500 Kč. Je tento výpočet správný? Pokud ano, je možné použít i jiný výpočet, aby k tak zásadním rozdílům v příjmu nedocházelo z důvodu kolísavého fondu pracovní doby v jednotlivých měsících?
Lze doprovod dítěte na vyšetření u ergoterapeuta a následnou terapii v zařízení, které je evidováno v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, považovat za doprovod dle bodu 8 písm. a) přílohy k NV č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci? Vyšetření i terapie je zde prováděna nelékařskými zdravotními pracovníky.
Budeme mít smlouvu se školou, učni u nás budou vykonávat praxi na delší pravidelné časové období. Firma by jim chtěla poskytnout odměnu, ale nejsem si jistá, zda může být hodinová sazba nižší než minimální mzda, která v roce 2026 činí 134,40 Kč za hodinu. Firma by ráda sjednala nižší odměnu. Je to z pracovněprávního hlediska možné?
Průměrná mzda roste, ale skutečné změny se odehrávají jinde. Umělá inteligence zásadně proměňuje hodnotu práce, poptávku po zaměstnancích i výši mezd v jednotlivých profesích. Co čeká český trh práce v příštích letech a kdo bude mezi vítězi a poraženými? Více v ekonomické analýze Markéty Šichtařové.
Musí se provádět doplatek do minimálního vyměřovacího základu u ZP v případě, že žena odešla na mateřskou dovolenou 3. 8. (pondělí), ale za 1. a 2. 8. 2026 (víkend) nemá logicky žádný příjem. Musí se dělat doplatek za tyto 2 dny?
Firemní snídaně, vánoční večírky, sportovní dny, teambuildingy nebo oslavy výročí společnosti. Firemní akce jsou běžnou součástí pracovního života a většina zaměstnavatelů je vnímá jako nástroj pro podporu firemní kultury, motivace a spolupráce. Z pohledu daní, pracovního práva a pojistných vztahů však není každá firemní akce stejná. Právě správné nastavení účelu akce rozhoduje o tom, zda jde o plnění související s výkonem práce, zaměstnanecký benefit, nebo kombinaci obojího. Od toho se následně odvíjí daňový režim, daňová uznatelnost nákladů i odpovědnost zaměstnavatele za případný pracovní úraz.
Zaměstnanec má od začátku roku už 7 dnů neomluvené absence. Z jistých důvodů zatím firma nemá potřebu s ním řešit ukončení pracovního poměru. Za každý den absence má krácenou dovolenou o jeden den, ale navíc se mu o dobu absence snížil počet odpracovaných hodin v roce pro výpočet nároku na dovolenou, takže mu mzdový systém započítal jen 50 týdnů a odečetl dalších 7 hodin. Je to zjevně „podle zákona“, ale ptám se úplně obecně – je to takto v pořádku? Není to dvojí postih z jednoho důvodu, ke kterému by nemělo docházet?
Aktuality
Mohlo by vás zajímat
Pojmy jako syndrom vyhoření, chronický stres, úzkostné stavy nebo deprese se v uplynulých letech definitivně přesunuly z lékařských ordinací a lifestylových magazínů i do kanceláří personalistů a na stoly mzdových účetních. Duševní zdraví na pracovišti již není otázkou volitelného HR marketingu a benefitních balíčků, ale stává se integrální součástí zákonných povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Článek přináší komplexní pohled na to, jak k psychickému zdraví zaměstnanců přistupovat systematicky, jak identifikovat a měřit psychosociální rizika v souladu s legislativou, jak implementovat efektivní preventivní programy a v neposlední řadě, jak tyto aktivity správně ošetřit z hlediska mzdového a daňového.
Odměňování zaměstnanců ve veřejné sféře je v České republice aktuálně předmětem intenzivních debat, a to zejména v souvislosti s pravidelným zvyšováním minimální mzdy a snahou vlády přiblížit její výši hranici 47 % průměrné mzdy. Tento zákonný trend má za cíl zajistit důstojnou kompenzaci za výkon závislé práce, zároveň však odhaluje systémové nedostatky platových tarifů, které často nejsou provázány s valorizačním mechanismem a mnohdy zůstávají pod úrovní zaručeného platu či dokonce minimální mzdy stanovenou zákonem. Předmětem tohoto příspěvku je právní zamyšlení nad legalitou a legitimitou současného právního stavu, kdy nařízení vlády stanoví mnohé platové tarify pod úrovní nejnižší úrovně zaručeného platu, a dokonce i pod úrovní minimální mzdy, jejichž výše je dána zákonem. Předkládaný text se současně vyjadřuje k tomu, zda současná právní konstrukce uvedených platových tarifů a náležitostí je či není v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Poslanecká sněmovna na své schůzi dne 26. 6. 2026 schválila návrh zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích) – dále jen „ZSZ“ s plánovanou účinností od 1. 11. 2026. ZSZ má nahradit stávající zákon č. 234/2014 Sb. , o státní službě (dále jen „ZSS “), a přinést podstatné změny v právním postavení státních zaměstnanců (úředníků) působících v ministerstvech a jiných správních úřadech. Tento článek má za cíl přiblížit hlavní novinky, které má ZSZ přinést, se zaměřením na problematiku skončení pracovního poměru.
Otázky a odpovědi
Má zaměstnavatel povinnost přispívat zaměstnanci na dioptrické brýle?