Daň z příjmů

Informace pro zaměstnavatele a zaměstnance v souvislosti s příjmem zaměstnance v podobě nabytí podílu v obchodní korporaci nebo opce na nabytí takového podílu v rámci zaměstnaneckých akciových a opčních plánů ve zdaňovacím období roku 2024 a 2025

Příspěvek na daňově podporované produkty na stáří od zaměstnavatele je v úhrnu osvobozen od daně z příjmů částkou 50.000 Kč. Počítá se do částky 50.000 Kč úhrn všech příspěvků od všech různých zaměstnavatelů za celý rok vůči 1 zaměstnanci (varianta souběžně 2 zaměstnavatelé, kteří přispívají na penzijní pojištění z toho první zaměstnavatel zaplatí zaměstnanci 30.000 Kč a druhý také 30.000 Kč). Částka nad 50.000 Kč vstupuje do příjmu dle paragrafu 6, který zdaňuje zaměstnavatel ve mzdě zaměstnance? A co když nastoupí nový zaměstnanec (původní zaměstnavatel mu již zaplatil příspěvek na produktech na stáří v úhrnu 40.000 Kč a nový zaměstnavatel bude také přispívat a překročí v úhrnu za oba zaměstnavatele to tu hranici 50.000 Kč?

Zaměstnanec požádal o RZD a předložil potvrzení o výši příspěvku na daňově podporovaný produkt spoření na stáří - DIP za období 1–12/2024. Částka je uvedena v dolarech souhrnně za celý rok. Jakým způsobem postupovat, abych mohla danou částku v Kč zadat do RZD pro účely odpočtu od základu daně? Mám použít kurz ČNB k jakému datu?

Zaměstnanec nahlásil, že od září 2024 syn nestuduje. Bohužel se neopravilo v systému, zaměstnanec si nevšiml, že mu neoprávněně uplatňujeme daňové zvýhodnění v 9–12/2024. Přišlo se na to, když v únoru podepisoval nové prohlášení poplatníka na rok 2025, takže až v novém zúčtovacím období. Jak správně nyní opravit? Do uzavřených měsíců již sahat nejde. Vyúčtování daně za rok 2024 jsme ještě nepodali. Máme vypracovat roční zúčtování daně, nebo by měl zaměstnanec podat daňové přiznání? Jak to ale opravíme u nás? 

Má zaměstnanec, který pobírá starobní důchod, po splnění podmínky měsíčního příjmu více než poloviny minimální mzdy nárok na daňový bonus na své dítě? Je rozdíl mezi DPP a pracovní smlouvou?

Jakým způsobem a za jakou dobu zpětně se musí srazit neoprávněně poskytovaná sleva na ZTP/P u zaměstnance v pracovním poměru?

Zaměstnankyně si v dubnu roku 2024 vzala úvěr na koupi bytu, který spolu s ní financovali také rodiče. V katastru nemovitostí byl tedy v květnu proveden zápis vlastnictví bytu 1/2 zaměstnankyně a 1/2 rodiče. Zaměstnankyně se rozhodla byt před nastěhováním zrekonstruovat a tento stav dosud trvá a v bytě dosud nikdo nebydlí a ani tam nemá nikdo z vlastníků trvalé bydliště. Můžu zaměstnankyni v ročním zúčtování za rok 2024 snížit základ daně o částku zaplacených úroků z úvěru? Úvěr byl poskytnut výhradně na koupi bytové jednotky, ze smlouvy o hypotečním úvěru je i zřejmé, že celá částka byla převedena na účet prodávajícího.

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu měsíce, tj. např. 15. února 2025 a doloží k tomuto datu rozhodnutí o přiznání starobního důchodu v plné výši (důchod je mu vyplácen v plné výši již od 10/2024) + doloží žádost o slevu na pojistném. Má nárok na slevu již od měsíce února nebo až od března 2025? Co když zaměstnanec (pracující důchodce) uplatňující slevu na pojistném ukončí pracovní poměr opět v průběhu měsíce, bude mít nárok na slevu v měsíci ukončení?

Podle znění zákona o dani z příjmů se částky vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnance považují za nepeněžní příjem zaměstnance a jsou osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů. Je potřeba u každého jednotlivého zaměstnance i toto nepeněžní plnění uvádět na mzdovém listu zaměstnance, musí se takto chápat znění § 38j odst. 2 písm. f) bod 2 ZDP? Evidujeme na mzdovém listě pouze příspěvek na stravování a příspěvek na rekreaci (jiné benefity neposkytujeme - vyjma školení, na které se ptám). Bylo by možné uvést přehled všech nepeněžních plnění ve prospěch zaměstnance, které je nutné na mzdových listech vést? Nebo platí, že vše co je osvobozeno od daně-ano, to se uvádí a co není předmětem daně, to se neuvádí? Co hrozí zaměstnavateli za sankci v případě kontroly ze strany finančního úřadu, když takovou evidenci nepovede, nebude úplná a podobně? 

Zaměstnanci dokládají smlouvy na produkty na stáří, kde není uvedeno, na jak dlouho je smlouva uzavřena. Tedy si myslíme, že není jak ověřit splnění podmínky 120 + 60. Jak v takovém případě máme postupovat. Stačí, že k dané smlouvě doloží potvrzení o vlastních vkladech nebo příspěvcích, na kterém je uvedeno, že daná smlouva splňuje podmínky zákona o daních z příjmů? Ale co v případě příspěvků zaměstnavatele? Tam jde o příspěvky v průběhu roku. Co znamená v § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů, že produkt je daňově podporovaný, pokud je „sjednáno nebo jinak určeno“? A jestliže přinesl zaměstnanec, že v průběhu roku 2024 převedl svoje penzijní připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření, tak toto nové doplňkové spoření se chová jako nová smlouva s podmínkou 120+60 a předchozí doba spoření na penzijním připojištění se do limitu 120 měsíců nepočítá? A toto nové doplňkové PS bude uváděno na Potvrzení o zdanitelných příjmech na řádku 10?

Zaměstnankyně byla od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 v Austrálii, v Čechách měla vše odhlášené. Daně do května si udělala v Austrálii. Od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024 byla na úřadu práce, od 1. 7. do 30. 11. 2024 byla zaměstnána u českého zaměstnavatele a od 1. 12. 2024 pracuje u nás (český zaměstnavatel). Mohu jí zpracovat daně u zaměstnavatele, nebo si musí podat daňové přiznání sama

Jak vyplnit vyúčtování daně vybírané srážkou 2024? Srážková daň ve výši 150 Kč ze mzdy za leden 2024 nebyla odeslána na účet FÚ. Zjištěno nyní, doplaceno dnes. Do sloupce 10 mám dát 0, nebo tu pozdě zaplacenou daň a v části II. řádek 4 - na dani odvedeno celkem dát včetně této daně nebo bez ní a zohlednit až ve vyúčtování roku 2025?

Kolegyně loni dostala darem malý kus pozemku od sousedky, který sousedí s její zahradou. Je to tedy cizí dárce, takže povinnost podat daňové přiznání by měla. Nakonec na to byla upozorněna i finančním úřadem. Oceněný pozemek by se danil podle § 10 ZDP jako ostatní příjem, ale bude muset vůbec podávat daňové přiznání (jiné příjmy, kromě ze zaměstnání už neměla), když pozemek byl oceněn částkou 23 000 Kč? Vztahuje se i na tento případ limit do 50 000 Kč bez zdanění?

Můžeme se zaměstnancem, který nastupuje uprostřed měsíce, podepsat Prohlášení poplatníka daně, ale slevu uplatnit až od dalšího měsíce? Pokud podepíšeme, tak jaký typ daně máme v měsíci nástupu zadat do mzdového systému? Můžeme dát již zálohovou daň (bez uplatnění slevy na poplatníka) nebo v měsíci nástupu musí být daň srážková a až v následujícím měsíci daň zálohová?

V minulém roce 2024, když zaměstnanci požádali o roční zúčtování za rok 2023, tak vyšel u dvou z nich na řádku 23. přeplatek ve výši 60 Kč a u třetího zaměstnance vyšel na řádku 30. rozdíl na daňovém bonusu 525 Kč, který vznikl díky tomu, že zaměstnanec měl slevu na dani za umístění dítěte a díky tomu mu vyšla daň po slevách na dani 0 Kč. Následně jsme poslali žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, žádost jsme odeslali 16. 3. 2024. O přeplatky 2 × 60Kč jsme neponižovali odvod nejbližších záloh na daň, ani jsme nežádali o vrácení této částky, protože 120 Kč je částka pod 200 Kč, takže by nám ji finanční úřad nevrátil. Řekli jsme si, že tam tuto částku ponecháme, a když k ní další rok přibude další a přesáhne to částku 200 Kč, tak bychom potom o tuto částku mohli požádat. Chtěla bych se zeptat, zda to mám správně, když ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období rok 2024 uvádím v 06 Úhrn přeplatků na dani z ročního zúčtování vyplacených zaměstnancům částku 645 Kč (což je těch 525 Kč daňový bonus z řádku 29 a 2 × 60 Kč přeplatek z řádku 23) a dále v tabulce uvádím „Z toho byl přeplatek z ročního zúčtování záloh zaměstnancům vrácen v měsíci březen, v částce 645 Kč, z toho vráceno/převedeno FÚ plátci/ponecháno na osobním účtu plátce 525 Kč“ (zde jsem uvedla pouze ten bonus, který nám na základě žádosti FÚ poslal), podle žádosti podané plátcem u finančního úřadu dne 16. 3. 2024. V třetím sloupci zleva si nejsem jistá, zda mám uvést pouze tu částku 525 Kč, o kterou jsme zažádali a FÚ nám ji poslal na účet, anebo tam napsat celou částku 645 Kč, kde jsou uvedené i ty dva přeplatky 2 × 60 Kč, které tam zatím zůstaly a nežádali jsme o ně.

Cizinec se svojí manželkou žijí posledních 10 let v České republice. Trvalé bydliště Indie, žijí v ČR v nájmu. V roce 2024 měl dva zaměstnavatele 1-7/2024 a 8-12/2024. Druhý zaměstnavatel mu do Potvrzení o zdanitelných příjmech uvedl na ř. 14. "Úhrn pojistného podle § 38 j odst. 10 zákona, které je povinen platit daňový nerezident ČR" vyčíslenou částku. Předpokládám, že se jedná o daňového rezidenta ČR, jelikož žije dlouhodobě v ČR i se svojí manželkou? Je zapotřebí do daňového přiznání fyzických osob zohledňovat uvedený ř. 14 od zaměstnavatele, nebo se jedná o informativní přehled?

Zaměstnanec je ženatý, s manželkou mají 1 společné dítě (dítě č. 1), na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Nyní chce uplatňovat i 2 děti manželky. Manželka má tyto děti z předchozích vztahů: 1 dítě má soudem svěřené do své péče (dítě č. 2), 2. dítě nemá soudem svěřené do péče, s bývalým partnerem se dohodla ústně na tom, že bude žít s ní. Všichni (3 děti + manželka) žijí se zaměstnancem ve společné domácnosti. Stačí, když s bývalým partnerem uzavře manželka písemnou dohodu, nebo stačí manželčino čestné prohlášení o tom, že 2. dítě manželky žije ve společné domácnosti s ní nebo vůbec takové dítě bez soudního rozsudku nemůže manžel u zaměstnavatele uplatnit? Případně, zda otec 2. dítěte manželky má doložit od svého zaměstnavatele potvrzení o neuplatnění daňového zvýhodnění?

Může náš zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění na své vyživované dítě, 22letou dceru, která studuje řádné studium na vysoké škole i v případě, že se vdala? I s manželem bydlí ve společné domácnosti s naším zaměstnancem. Manžel vyživované dcery na ni žádnou slevu neuplatňuje. 

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti. V polovině února 2025 se rozvedl, děti byly svěřeny do společné péče. Děti i nadále budou bydlet u otce, pokud budou chtít, budou u matky (dle dohody). Lze i nadále ponechat otci daňové zvýhodnění na děti, pokud by např. bývalá manželka doložila v únoru 2025 (tedy po rozvodu) „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“? Zákon říká, že nárok na daňové zvýhodnění má poplatník za předpokladu, že se jedná o dítě vyživované tímto poplatníkem + s ním žije v jeho společně hospodařící domácnosti (předpoklad, že děti budou bydlet u otce, matku budou navštěvovat). Společná péče = 2 domácnosti. Lze tedy měsíčně uplatňovat za nějakých podmínek daňové zvýhodnění nebo lze až při ročním zúčtování záloh? A může roční zúčtování záloh s uplatněním daňového zvýhodnění za rok 2025 udělat zaměstnavatel nebo si musí daňové přiznání podat sám zaměstnanec?