Rizikové faktory

Uznání rozmanitosti, včetně rozdílů mezi pohlavími, je zásadní pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví mužů i žen na pracovištích. Genderově citlivý přístup připouští, že z důvodu často odlišných zaměstnání, které ženy a muži vykonávají, jejich různým společenským rolím, očekáváním a povinnostem, které mají, mohou být ženy a muži na pracovišti vystaveni rozdílným fyzickým a psychosociálním rizikům, což vyžaduje zavedení jiných kontrolních opatření. Z toho vyplývá, že genderová problematika musí být rovněž zahrnuta do hodnocení rizik na pracovišti. Zohlednění otázek pohlaví a rozmanitosti při hodnocení rizik je tak klíčem ke zdravým a produktivním pracovištím.

Elektromagnetická kompatibilita je definována jako schopnost zařízení, systému či přístroje vykazovat správnou činnost nejen v prostředí, v němž působí jiné zdroje elektromagnetických signálů, ať přírodních nebo umělých, ale současně svou vlastní elektromagnetickou činností nepřípustně neovlivňovat své okolí, tj. nevyzařovat signály, jež by byly rušivé pro jiná zařízení. Název „elektromagnetická kompatibilita“ (z anglického „Electromagnetic Compatibility“, z něhož pochází i mezinárodně užívaná zkratka EMC). EMC tedy vyjadřuje schopnost současné správné funkce, tj. koexistence zařízení nebo systémů nacházejících se ve společném elektromagnetickém prostředí bez závažného ovlivňování jejich normálních funkcí.

Rozsáhlé využívání přírodních zdrojů může vést k překročení únosné kapacity Země. Koncept oběhového hospodářství nabízí cestu k udržitelnému růstu. Odpad z elektrických a elektronických zařízení (známý jako OEEZ nebo e-odpad) je důležitou oblastí pro diskusi v rámci oběhového hospodářství, jelikož nakládání s elektroodpadem a jeho likvidace může představovat významné výzvy pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Zvyšující se využívání umělé inteligence dramaticky mění charakter mnoha povolání a pracovních činností. I když systémy založené na umělé inteligenci na pracovišti nabízejí mnoho výhod, stále více se v odborných kruzích diskutuje o tom, jaký mají vlastně vliv na zdraví a bezpečnost při práci. Automatizace nebo částečná automatizace kognitivních úkolů přináší zejména obavy z hlediska psychosociální pohody pracovníků a stresu, který je nedílnou součástí dnešního globalizovaného a dynamicky se měnícího světa.

Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti představuje závažný problém jak pro organizace, tak společnost. Šikana může negativně ovlivnit psychický, ale i fyzický stav zaměstnance. Duševní zdraví a pohoda při práci (wellbeing) zaměstnanců je stále více vnímána jako důležitý aspekt, který by se měl stát trvalou součástí bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Stavební průmysl má významný negativní dopad na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Je jedním z nejnebezpečnějších průmyslových odvětví v Evropské unii. Stavební práce probíhají v mnoha různých pracovních prostředích a pracovních podmínkách, což má vliv na množství vyskytujících se pracovních rizik. Mezi hlavní bezpečnostní rizika na staveništích patří práce ve výškách a ve výkopech.

Článek pojednává o současných přístupech užívaných pro hodnocení spolehlivosti lidského činitele (faktoru) v pracovním systému, o interakci jednotlivých prvků pracovního systému a o jejich možném negativním ovlivnění spolehlivosti lidského činitele. Posuzování spolehlivosti lidského činitele zahrnuje hodnocení celého spektra vlivů, které pak v souhrnu ovlivňují výsledný výkon člověka. Na závěr je uvedena jednoduchá metoda pro odhad chyb v pracovním procesu s příkladem.

Stres na pracovišti ovlivňuje nejen produktivitu, ale může také ovlivnit fyzické a emoční zdraví zaměstnanců. Pokud se tento stres stane „nepřekonatelným“, může způsobit syndrom vyhoření. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí ve své Mezinárodní klasifikaci nemocí (ICD) syndrom vyhoření jako „pracovní fenomén“.

S nebezpečím výbuchu se setkáváme v běžném životě téměř denně. Výbušná atmosféra může vznikat i při takových činnostech jako jsou práce s některými barvami a ředidly, plnění paliva do automobilů, používání plynových spotřebičů, a v neposlední řadě rovněž při skladování hořlavých plynů.

Měření je důležitou součástí každého procesu řízení a tvoří základ pro neustálé zlepšování v organizaci. Nemáme-li přesná data o výkonnosti organizace v oblasti BOZP, která odrážejí skutečný stav v organizaci, nemáme tak k dispozici adekvátní zpětnou vazbu o tom, jak účinná jsou zavedená opatření. Jedním ze způsobů, jak zlepšit účinnost procesu, je změnit způsob jeho měření. Jedním z proaktivních způsobů měření výkonnosti BOZP v organizaci je využití hlavních aneb prediktivních ukazatelů, které můžou být použity k předpovědím nebo odhadům budoucího stavu společnosti.

Stres má negativní dopad na lidské zdraví, podniky a hospodářství jednotlivých států. Stres související s prací může být způsoben špatnou organizací práce, neuspokojivými pracovními podmínkami a nedostatkem podpory ze strany kolegů a nadřízených. V současné době zde nastupuje i další významný stresor, a to je pandemie COVID-19, která může mít negativní vliv na duševní i fyzické zdraví lidí. Strach a nejistota ohledně rizika infekce můžou prohloubit pracovní tlaky na zaměstnance, což může sebou přinést i vyšší riziko pracovních úrazů.

Digitalizace nabízí potenciál pro inovace a dynamický vývoj na pracovišti, ale rovněž představuje nové výzvy. Vývoj v oblasti digitalizace zahrnuje i nové metody vzdělávání a rozvoje zaměstnanců. V oblasti školení můžeme například využít výhod virtuální a rozšířené reality. Ve virtuální realitě může zaměstnanec zažít rychlost šíření požáru, výbuch, vtažení ruky do stroje, poranění oka, když si nenasadí ochranné brýle apod. Virtuální a rozšířená realita ovšem může být i zdrojem rizik, jako je rozptýlení, informační přetížení, dezorientace, nemoc z pohybu a namáhání očí.

Článek se věnuje problematice specifik v otázkách bezpečnosti práce, hodnocení rizik a pandemických opatření

Článek se zabývá problematikou vibrací, v jejichž vlivu se nachází člověk. Vibrace jsou považovány za rizikový faktor, který vystavuje lidský organismus zátěži promítající se do narušování pohody a poškozování zdraví člověka. Třeba je však odlišit od aplikace vibrací v medicinské praxi v rámci rehabilitačních procedur (masáže, vodní vířivka apod.). Expozice člověka intenzivním dlouhodobým vibracím může svým negativním působením přispět ke vzniku onemocnění, což posuzováno podle platné legislativy, jako nemoc z povolání nebo ohrožení nemoci z povolání.

Staveniště, vzhledem k prováděným činnostem a neustálým změnám pracovního prostředí a pracovních podmínek, patří mezi vysoce riziková pracoviště. Na staveništích se často provádějí velmi rizikové činnosti, z nichž nejnebezpečnější jsou práce ve výšce a manipulace a přemísťování předmětů a materiálů.

Smysl a těžiště příspěvku není v přísném vědeckém obsahu, jak by si poměrně závažný problém zasluhoval, ale má poskytnout základní poznatky o projevech a důsledcích psychické zátěže, včetně se zmínkou o stresu a násilí, týkající se zejména vlivu ohrožujícího pohodu a zdraví člověka na pracovištích. Jde o psychosociální procesy v pracovních podmínkách ovlivňující stav psychiky a chování člověka.

Vlivem expozice karcinogenům při práci v Evropské unii každoročně onemocní nádorovým onemocněním 120 000 osob a téměř 80 000 těchto případů končí smrtí. Rakovina tak vede mezi příčinami úmrtí spojenými s výkonem práce. Ročně se podílí na 53 % úmrtí spojených s povoláním, přičemž nejčastěji se jedná o rakovinu plic.

Azbest je přírodní vláknitý minerál, který byl (a v některých částech světa stále je) pro své výborné fyzikálně-chemické vlastnosti používán zejména ve stavebnictví, ale i v dalších oborech lidské činnosti. Všechny typy azbestových vláken mohou být příčinou nádorových onemocnění (nádor plic, nádor pohrudnice - maligní mezoteliom, nádory pobřišnice, laryngu, ovarií) a azbestózy.

Článek má na cíl seznámit čtenáře s nebezpečím výbuchu spojeným s dopravou sypkých materiálů, se zaměřením na korečkové elevátory, které jsou široce používaným zařízením, zejména v zemědělském, krmivářském a potravinářském průmyslu, a které by při posuzování rizik výbuchu v technologickém procesu neměly být nikdy opomenuty.

Článek se věnuje problematice psychosociálních rizik na pracovištích a jejímu právnímu zakotvení v českém právním prostředí