Měření je důležitou součástí každého procesu řízení a tvoří základ pro neustálé zlepšování v organizaci. Nemáme-li přesná data o výkonnosti organizace v oblasti BOZP, která odrážejí skutečný stav v organizaci, nemáme tak k dispozici adekvátní zpětnou vazbu o tom, jak účinná jsou zavedená opatření. Jedním ze způsobů, jak zlepšit účinnost procesu, je změnit způsob jeho měření. Jedním z proaktivních způsobů měření výkonnosti BOZP v organizaci je využití hlavních aneb prediktivních ukazatelů, které můžou být použity k předpovědím nebo odhadům budoucího stavu společnosti.
1. Hlavní (prediktivní) ukazatele výkonnosti BOZP v organizaci
Systémy řízení BOZP je zapotřebí stále zdokonalovat a přizpůsobovat měnicím se trendům a poznatkům. Tak jako hodnocení rizik je stále probíhající proces, tak i v oblasti hodnocení výkonnosti organizace je zapotřebí se neustále přizpůsobovat. Je mnoho způsobů a cest k vyhodnocení výkonnosti BOZP v organizaci, přičemž každá z nich má svá pozitiva nebo negativa, to znamená, svá omezení a limity. V oblasti BOZP můžeme k měření výkonnosti organizace například využít hlavní (prediktivní) ukazatele nebo sekundární (reflexivní) ukazatele.
V současnosti mnoho organizací k prokazování neustálého zlepšování systému řízení BOZP využívá především statistické údaje, které jsou založeny pouze na úrazech nebo poškození zdraví zaměstnanců, které však nemusí vždy odrážet skutečný stav BOZP v organizaci (sekundární/reflexivní ukazatele). K sledování výkonnosti BOZP v organizaci můžeme tedy využít i jiné indikátory, než je jen statistika o pracovních úrazech a poškození zdraví, jako jsou například hlavní/prediktivní ukazatele.
Hlavní aneb prediktivní ukazatele výkonnosti (Leading KPI – Key Performance Indicators) často bývají relativní hodnoty uváděné v procentech. Naopak sekundární aneb reflexivní ukazatele (Lagging KPI) jsou měřitelná fakta a statistiky, zabývající se minulým výkonem. Udávají, jak dobře byl hodnocený aspekt zvládnutý. Oproti předchozí kategorii jsou přesnější, ale nejsou proaktivní, a to ve smyslu prevence.
Reflexivní ukazatele můžou být přínosné při identifikaci trendů v minulém výkonu. Dlouhá historie jejich používání přispěla k tomu, že jsou uznávaným referenčním standardem v rámci i napříč průmyslovými odvětvími. Tyto indikátory jsou dobře pochopeny, a jsou tak široce používány, přičemž poskytují dobrý přehled o tom, jak dobře stávající systém BOZP organizace funguje nebo jak špatně.
Reflexivní ukazatele měří konečný výsledek procesů, politik a postupů BOZP. Jsou záznamem věcí, které se již staly. Tyto indikátory však mají svá omezení, jelikož neposkytují úplný obraz reálného stavu BOZP v organizaci. V případě nízké míry úrazů může vedení tuto oblast umístit na konec svého seznamu úkolů, i když na pracovišti ve skutečnosti existuje řada rizikových faktorů, které by mohly přispět k budoucím úrazům, nemocem nebo úmrtím.
Reflexivní ukazatele měří negativní nebo nežádoucí výsledky, jako jsou zranění, nemoci nebo úmrtí. Je to přístup, který může narušit úsilí organizace o budování pozitivní kultury BOZP. Čekání na způsobení škody před řešením rizik může vyslat zprávu, že zdraví a bezpečnost pracovníků nejsou prioritou.
Jelikož reflexivní ukazatele zaznamenávají nežádoucí výsledky, lidé se přirozeně zdráhají je hlásit. Informace, které jsou pak hlášeny, můžou být poznamenány osobní zaujatostí nebo strachem z trestu. Pobídky k podávání zpráv mohou rovněž zkreslit výsledky, a to v opačném směru. Čím větší vliv má organizace na výsledky v oblasti BOZP, například formou výkonnostních bonusů, tím méně spolehlivá můžou být data.
Reflexivní ukazatele jsou nesporným záznamem o minulém výkonu, což má svou hodnotu. Ale protože organizace pracují na zlepšování svých postupů a výkonu v oblasti BOZP, je zapotřebí zvážit doplnění těchto indikátorů o informace, které poskytují údaje z druhého konce spektra, tedy, že zaměstnavatelé budou chtít zavést prediktivní ukazatele, které pomohou zmapovat cestu vpřed.
Prediktivní ukazatele