V současnosti dochází k postupné digitalizaci pracovišť, která sebou přináší inteligentní digitální monitorovací systémy, jako jsou aplikace, kamery a nositelná zařízení, které umožňují nejenom monitorování pracovního prostředí, ale rovněž i monitorování osobních dat, například pomocí biosenzorů. Ať už je cílem jejich zavedení proaktivní (prevence) nebo reaktivní (zmírnění), jejich úspěch často závisí na přesnosti, způsobu a důvodu pro shromažďování a analyzování získaných dat.
Inteligentní digitální systémy pro monitorování BOZP mohou sledovat širokou škálu rizik na pracovišti, a mohou pomáhat zaměstnancům a odborníkům v oblasti BOZP zvládat tato rizika, čímž zvyšují bezpečnost pracoviště. Tyto nové technologie však mohou sebou přinášet i nová rizika. Je tak důležité začít diskusi o tom, jak tyto nové technologie, jako jsou nositelná zařízení, chytré aplikace nebo drony, ovlivňují bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců na pracovištích, tedy jaká jsou jejich rizika, výzvy a příležitosti v různých odvětvích.
Monitorovací systémy BOZP jsou součástí řešení BOZP, nikoli však řešením samotným. Stejně tak je důležité poskytnout zaměstnavatelům a zaměstnancům vyvážené informace, které potřebují ke zvážení výhod a nevýhod a k usnadnění jejich správné implementace, aby se z nich nestal „Velký bratr“. [1, 2]
1. Inteligentní digitální systémy pro monitorování BOZP
Evropa je stále častěji konfrontována s novými a stále se vyvíjejícími soubory problémů vyplývajících z technologických změn v oblasti monitorování a dohledu nad zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že nové digitální technologie s vysokou rychlostí posouvají cíle, regulační rámce často neodpovídají technologickému vývoji. [3]
Technologické změny otevřely dveře k sofistikovanějšímu monitorování a dohledu zaměstnanců, přesahující použití konvenčních forem monitorování, jako jsou kamery uzavřeného televizního okruhu (CCTV) a monitorování e-mailů, používání internetu a telefonních hovorů. Příkladem jsou technologie zjišťování polohy založené na globálním polohovacím systému (GPS) nebo radiofrekvenčních identifikačních zařízeních (RFID), které lze použít k neustálému sledování polohy zaměstnanců v reálném čase. [3]
I když tyto technologie mohou pomoci zajistit dodržování zásad týkajících se přestávek na odpočinek a sledovatelnosti majetku a zdrojů společnosti, mohou také přispět ke zvýšení intenzity práce, snížení prostojů a sankcí za nedostatečnou výkonnost. [3]
Tyto problémy budou pravděpodobně nabývat na významu, protože technologie, jako jsou nositelné a biometrické technologie, se rychle vyvíjejí a stávají se sofistikovanějšími a cenově dostupnějšími, což umožňuje stále výkonnější a intenzivnější monitorování zaměstnanců. Tyto technologie lze pozitivním způsobem využít například k monitorování individuální expozice nebezpečným látkám, aby se například omezila rizika lidí pracujících osamoceně. [3] Na druhé straně mohou však vzniknout i nová rizika spojená se zneužitím těchto technologií k jiným účelům, než je zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovištích.
S rostoucím používáním zařízení vybavených senzory, které zachycují každou dostupnou informaci o okolním prostředí, lze shromažďovat nové typy dat o zaměstnancích (a data lze shromažďovat na větší úrovni precisnosti a rozsahu než kdykoli předtím), ať už zaměstnanci pracují na dálku nebo na pracovišti. Pokroky v analýze dat také umožňují generovat závěry ze shromážděných dat a dokonce předpovídat budoucí chování zaměstnanců. Digitálně podporované monitorování zaměstnanců může také přispět ke gamifikaci práce, takže pracovníci mají pocit, že spolu neustále soutěží [3], což sebou může přinášet i rizika.
Technologie používané pro monitorování zaměstnanců, na druhé straně, by však mohly být nasazeny odpovědnými zaměstnavateli s příznivým účinkem, tj. ve prospěch zaměstnanců. Například nositelná zařízení mohou být použita k rozšíření lidských schopností, překonání fyzických omezení a zvýšení bezpečnosti, zejména v nebezpečných nebo nouzových situacích. [3]
Sledování zaměstnanců není v legislativě EU výslovně řešeno, ale práva na ochranu soukromí a dat, která mohou být monitorováním zaměstnanců ovlivněna, ano. Nejdůležitějším právním předpisem EU je v tomto ohledu obecné nařízení o ochraně osobních údajů (Nařízení (EU) 2016/679), které nahrazuje směrnici 95/46/ES (známou jako GDPR). [3]
Nařízení GDPR, které vstoupilo v platnost v květnu 2018 a je použitelné ve všech