Pracovní úrazy a nemoci z povolání

Vláda schválila 13. listopadu 2024 nové nařízení, podle něhož se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady zvýší o 0,6 % a 260 Kč (tzv. valorizace). Na rozdíl od dřívějších valorizací nejde v souladu se zvýšením důchodů jen o procentní navýšení, ale i o pevnou částku.Náhrada za ztrátu na výdělku podle nového nařízení vlády přísluší od 1. ledna 2025. 

V § 192 zákoníku práce jsou uvedeny případy, kdy v prvních 14ti dnech dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanci (ne)přísluší redukovaná náhrada mzdy nebo kdy mu tato náhrada musí být snížena o 50%. Pokud pracovní neschopnost vznikla následkem nepracovního úrazu, je třeba, aby pro účely výplaty nemocenského zaměstnanec doložil orgánu sociálního zabezpečení (SZ), za jakých okolností došlo ke vzniku pracovní neschopnosti a že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů, pro které nemocenské nenáleží vůbec (pojištěnec si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost) anebo částečně (např. jako bezprostřední následek opilosti). Tyto skutečnosti zaměstnanec uvádí ve formuláři Záznam o úrazu. Formulář však zaměstnanec předkládá příslušné správě SZ. Může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat předložení tohoto formuláře? Zaměstnavatel sice může od příslušné správy SZ získat informace, zda se jednalo o úraz nebo nemoc nebo zda úraz vznikl následkem opilosti nebo v důsledku rvačky, ale nikde není dostupná informace, zda si zaměstnanec nepřivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně nebo zda k ní nedošlo při spáchání úmyslného trestného činu. Zároveň v případě, kdy dočasná pracovní neschopnost trvá méně než 14 dní, zaměstnanec ani o nemocenské příslušnou správu SZ nežádá, a tudíž žádný formulář orgánu SZ nezasílá. Pokud nemůže zaměstnavatel od zaměstnance tento formulář vyžadovat, jak se dozví, že nepracovní úraz nevznikl z výše uvedených důvodů, při kterých se nemocenské (a tudíž redukovaná náhrada mzdy) nevyplácí nebo je krácena na polovinu?

Převzala jsem účetnictví sro a zjistila, že firma měla zaměstnance na DPP, od roku 2021, dosud, ale neměla přihlášenou oKoperativu, tzn. že neplatila těch 100 Kč čtvrtletně za zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje paní na HPP, kooperativu budu přihlašovat, ale teď váhám, zda firmu přihlásit zpětně k 1. 1. 2021 nebo až teď k 1. 5. 2024 nebo k 1. 1. 2024? Když přihlásím firmu zpětně k roku 2021, bude penále 10 %. Počítala jsem, že by firma měla doplatit dlužné pojistné ve výši 1400 Kč a z toho jsem vypočítala penále 2 840 Kč. Může být tento můj výpočet správný? Je nějaká promlčecí lhůta, tedy že bych firmu třeba přihlásila až v průběhu roku 2021 nebo od roku 2022? Jaký postih by z toho plynul pro firmu? Případně, že by pojišťovna neuplatňovala penále po více než 3 letech? 

Zaměstnanec byl na nemocenské v důsledku pracovního úrazu ve dnech 3. 8. 2023 - 1. 10. 2023. Do práce nastoupil 2. 10. 2023. Zohledňuje se nějak ve výplatě ušlého výdělku zaměstnavatelem vyplacená náhrada od OSSZ za den 1. 10. 2023, což byla neděle, a zaměstnanec o víkendech nepracuje? 

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je mnohdy pro mzdové účetní a personalisty složitou záležitostí. Je nutno rozlišovat náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti. Obě náhrady patří do kategorie tzv. opětujících se nároků na náhradu škody z pracovního úrazu nebo z nemoci z povolání.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Zaměstnanci byla ukončena dočasná pracovní neschopnost po pracovním úrazu, zpětně mu byl přiznám plný invalidní důchod. Po absolvování mimořádné lékařské prohlídky byl shledán zdravotně nezpůsobilý vykonávat práci s tím, že po absolvování posudkové komise na podzim 2023, bude možná schopen vykonávat lehčí práci. Vzhledem k tomu, že nedošlo k rozvázání pracovní poměru ani ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele, je tento zaměstnanec veden v evidenčním stavu zaměstnanců na překážkách v práci na straně zaměstnance. Jak je tomu se zdravotním pojištěním – má zaměstnavatel odhlásit tohoto zaměstnance ze zdravotního pojištění, jelikož pracovník pobírá invalidní důchod 3. stupně, nebo jak správně postupovat?

Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?

Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů závažných, tj. vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů, a smrtelných. K nejvyššímu počtu smrtelných a závažných pracovních úrazů každoročně dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky, nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje. Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky se již několik let pohybují kolem 65 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví.

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2022.

Zaměstnanec (dnes ve věku 62 let) měl 29. 2. 2018 pracovní úraz. Následně byl v pracovní neschopnosti od 1. 3. 2018 do 31. 1. 2019. Invalidní důchod mu přiznán nebyl. V 11/2022 si požádal starobní důchod, ale bez výplaty. Tento mu dosud přiznán nebyl. Je stále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele. Jeho měsíční tarifní mzda před úrazem i po úrazu činila 18 000 Kč, plus měl nárok na odměny v závislosti na měsíčním obratu prodeje firmy. Později byl měsíční tarif navýšen na 23 000 Kč a 26 000 Kč. Ke snížení měsíčního tarifu po pracovním úrazu tedy nedošlo. Odměny jsou každý měsíc jiné, tak jak je jiný prodej zboží firmou. 1) Je nutno sledovat, zda není nutné vyplatit mu náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b) zákoníku práce? Pakliže ano, jeho pravděpodobný výdělek( vzhledem k tomu, že ve 4. čtvrtletí roku 2018 neodpracoval alespoň 21 dní) je 146 Kč/ hod. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod/týdně. 2) Jaká je výše průměrného příjmu před vznikem škody, kterou porovnáváme s dosaženým příjmem za leden/2023? Je správný postup, že částku vypočtenou v roce 2019 ve výši 25.393 Kč (tj. 146 × 40 × 4,348) postupně neustále valorizujeme, v roce 2020 5,2 %, v roce 2021 7,1%, v r. 2022 1,3 % a v r. 2023 5,1 % a v roce 2023 se tak dostaneme k částce 30.462 Kč? 3) Tato náhrada za ztrátu na výdělku podléhá zdanění daní ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanci se stal pracovní úraz. Má pracovní neschopnost. Prvních 14 dní platila nemocenské firma, po 14 dnech OSSZ. Zprávu o úrazu jsme zaslali na OSSZ, zdravotní pojišťovnu a inspektorát práce. Od bezpečáka mám informaci, že po ukončení pracovní neschopnosti budu zasílat zprávu opět na výše zmíněné instituce, navíc ještě budu zasílat dokument na pojišťovnu Kooperativa. Bude se počítat ušlá náhrada mzdy zaměstnance. Z čeho se prosím tato částka počítá? Bude se jednat o příjmy, které se zdaňují ZP, SP a daní? Bude se jednat o daňově účinný náklad zaměstnavatele?

Právní věta V situaci, kdy na pracovišti pracuje více zaměstnavatelů, jsou povinni mezi sebou uzavřít písemnou dohodu, na jejímž základě je koordinací a prováděním opatření v oblasti BOZP pověřen...

Podle statistik Státního úřadu inspekce práce se nejvíce pracovních úrazů přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí, druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají...

Výkon řidiče je především po psychické, ale i fyzické stránce velmi náročnou činností a přináší i úrazy. Správné posuzování jejich právních následků má velký význam. V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy, a potom platí výhodnější právní úprava.

Onemocnění bederní páteře patří k onemocněním s vědecky prokázanou příčinnou souvislostí s prací. Mezi příčinné faktory patří zejména fyzikální faktory práce (manipulace s břemeny, práce v nevhodné pracovní poloze, celotělové vibrace), ale jsou prokázány i vlivy psychosociální a individuální faktory jedince. V České republice se tato skupina onemocnění dlouhodobě řadí na druhou příčku z hlediska nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Onemocnění bederní páteře charakteru chronického vertebrogenního syndromu s kořenovým syndromem, nebo bez něj, může být v České republice uznáno jako nemoc z povolání podle Kapitoly II položky č. 11 Seznamu nemocí z povolání s účinností od 1. ledna 2023. Z dlouhodobého hlediska ochrany zdraví při práci je důležité se zaměřit zejména na preventivní a ochranná opatření a předcházet tomuto chronickému onemocnění.

V praxi se velmi často hovoří o pracovních úrazech a o důsledcích s tím spojených, ale již méně o nemocech z povolání. Proto se v následujících řádcích u nich zastavíme.

Rozdíl mezi výpovědním důvodem popsaným v ustanovení § 52 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a výpovědním důvodem uvedeným v písm. e) téhož paragrafu a zákona spočívá v tom, zdali je dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci zapříčiněno pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením touto nemocí, či nikoliv. Je to důležité tím spíše, že při uplatnění prvního z výpovědních důvodů vzniká zaměstnanci až na výjimky právo na odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Není divu, že o příčině nepříznivého zdravotního stavu zaměstnance může vzniknout spor. Nejvyšší soud se v tomto případě zabýval tím, jaký význam pro důvod rozvázání pracovního poměru výpovědí má datum zjištění nemoci z povolání uvedené v příslušném lékařském posudku. Své závěry shrnul do rozsudku ze dne 25. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 2964/2021.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Státní úřad inspekce práce v informačním systému o pracovních úrazech eviduje, i u ručních paletových vozíků, řadu pracovních úrazů, a to smrtelných, závažných i ostatních. Rozumíme tomu, že jako každé jiné manipulační zařízení, tzn. i ruční paletové vozíky, mohou být zdrojem pracovních úrazů. Co je však znepokojující, je jejich nárůst, jak uvádí Tab. č. 1.