JUDr. Petr Bukovjan

Jak je to s výkonem práce během překážky v práci za účelem dlouhodobé péče ze strany zaměstnance o jemu blízkou osobu podle § 191a zákoníku práce a v souladu s § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění? Zaměstnavatel akceptuje nepřítomnost zaměstnance, tedy neshledal, že by tomu bránily vážné provozní důvody. Může zaměstnanec pracovat v průběhu dlouhodobého ošetřování člena rodiny (dny, hodiny)? A pokud ano, z jaké legislativy tato možnost vyplývá a může takto pracovat pouze po předchozí dohodě s nadřízeným nebo může do zaměstnání přicházet dle vlastního uvážení?

V souladu s přílohou k NV č. 590/2006 Sb. při vyšetření nebo ošetření zaměstnance poskytuje zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance (pokud nebylo možné vyšetření provést mimo pracovní dobu zaměstnance). Jak je to v případě, kdy zaměstnanec pracuje v jiném městě, než je jeho bydliště, např. pracuje v Praze, bydlí (má trvalé bydliště) v Brně a jde k praktickému lékaři v Brně (nejedná se tudíž o specialistu, který by byl pouze v Brně). Pokud by byl registrován u praktického lékaře v Brně a absolvoval by vyšetření tam, poskytuje se náhrada mzdy i za cestu z Brna do Prahy nebo pouze za dobu, kterou by zameškal, navštívil-li by praktického lékaře v Praze? 

Z důvodu přechodu práv a povinností dle § 338-345a zákoníku práce bychom měli převzít rovněž práva zaměstnanců vyplývající ze Směrnice o hospodaření s FKSP. Jak ale postupovat, když dosud směrnice u převádějícího zaměstnavatele zpracovaná nebyla a její zpracování se předpokládá až po datu „převzetí zaměstnanců“?

Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dne 28. 11. 2024 rozhodl zaměstnavatel o organizační změně a zrušení pracovního místa, přičemž k jeho zrušení došlo k 1. 2. 2025. Zaměstnanec převzal výpověď až 9. 12. 2024, což znamená, že se pracovní poměr prodloužil o měsíc, a zaměstnanec tak ukončil pracovní poměr až 28. 2. 2025. Je v pořádku, aby zaměstnavatel ve výpočtu platu uvedl náhrady mzdy na straně zaměstnavatele a v tom případě nemá nárok ani na stravenky? 

Zaměstnankyně úřadu městyse byla se svými dvěma dětmi na rodičovské dovolené od 8. 12. 1998 do 8. 1. 2005, tedy 6 let a 32 dnů. Druhé dítě se narodilo 8. 1. 2001. Pokud platí, že se započte do praxe max. 3 roky na každé dítě, této zaměstnankyni bude započteno 2 roky a 32 dnů na první dítě a 3 roky na druhé dítě. Celkem tedy 5 let a 32 dnů. Jak by se mělo postupovat v započítání doby rodičovské dovolené podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb. platné od 1. 1. 2025? Zůstává tento zápočet beze změny?

Pracovní smlouva je doručována zaměstnanci prostřednictvím sítě nebo služeb elektronických komunikací. Může být pracovní smlouva zaměstnanci doručena a zaměstnancem podepsána po dni nástupu do práce, uvedeného v pracovní smlouvě? Tedy může být pracovní smlouva uzavřena po dni nástup do práce? Kde kterému datu vzniká pracovní poměr, když ze strany zaměstnance je smlouva podepsána po dni nástupu do práce, uvedeného v pracovní smlouvě? Zároveň jak se v tomto případě postupuje uvádění místa podpisu pracovní smlouvy za zaměstnavatele a za zaměstnance. Za zaměstnavatele je při vytvoření pracovní smlouvy známo, kde a kdy dojde k podpisu smlouvy, u zaměstnance nikoliv. Jak nejlépe formulovat zápatí pracovní smlouvy?

Má zaměstnanec nárok při úmrtí tchýně na 1+1 den na vyřizování pohřbu?

Pracovní doba některých skupin zaměstnanců má svoje specifika. Mezi takové zaměstnance patří též pedagogičtí pracovníci. Důkazem toho budiž fakt, že v platové sféře jim může vzniknout právo na příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Co to tzv. přespočetná hodina vlastně je a jak se správně zjišťuje?

Začátkem roku 2025 doznala právní úprava odměňování zaměstnanců platem významných změn. Ať už jde o uplatnění institutu zaručeného platu, nebo o novelu prováděcího nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nejen na ně se zaměřujeme v dalším textu, opět formou otázek a odpovědí.

Výkladová stanoviska AKV (XXXIV.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar 1.ZMĚNA INFORMACE V NÁVAZNOSTI NA ROZVRHOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY ZAMĚSTNANCEM * Dne 1. 1. 2025 vstupuje v účinnost nové...

Farnost (Evangelická církev metodistická) má zaměstnance na HPP na pozici pomocník kazatele. Pracovní doba dle smlouvy je 40 hodin týdně a pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně. Vzhledem k tomu, že některé úkony - např. bohoslužby se konají ve dnech pracovního klidu, pracuje zaměstnanec také v sobotu nebo v neděli. O tyto hodiny pak odpracuje méně v pracovním týdnu. Náleží tomuto zaměstnanci příplatek za sobotu a neděli?

Lze poskytnout benefity (volnočasové a zdravotnické) jen některým zaměstnancům (nikoliv všem), pokud to zdůvodním ve směrnici? A pokud to lze z nějakého důvodu, jaký důvod pro neposkytnutí všem zaměstnancům by měl být odpovídající?

Má zaměstnanec právo na pracovní volno, pokud potřebuje jít k notáři, a je toto volno placené/neplacené?

Jednou z jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance, s níž je spojeno jeho právo na pracovní volno, je doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno přísluší zaměstnanci jen tehdy, pokud nebylo poskytnuto za stejným účelem jinému rodinnému příslušníkovi, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, a byl-li doprovod nezbytný a „uvedené úkony“ nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Jaké konkrétní úkony tvoří onu dobu, která je kryta pracovním volnem?

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný. Letos v lednu mu byl přiznán invalidní důchod I. stupně a neschopnost bude ukončena. Máme s ním uzavřen pracovní poměr na 40 hodin týdně. V doporučení lékaře je snížený úvazek. Jakou formou nejlépe změnit úvazek v pracovní smlouvě, případně i druh práce? Jak toto řešit, pokud: a) pokud bude zaměstnanec se vším souhlasit, b) pokud zaměstnanec nechce žádnou změnu podepsat?

Zaměstnankyně nastoupila zpět do práce během pobírání rodičovského příspěvku, (dítěti budou 3 roky 15. 2. 2025), po domluvě se vrátila na původní místo, a to od měsíce ledna 2025. Je placena fixní měsíční mzdou, do práce přišla fyzicky dne 2. 1. 2025. U zdravotní pojišťovny jsem ji odhlásila k 31. 12. 2024 pod kódem U, do fixní hrubé mzdy zahrnu tedy zahrnu i svátek 1. 1. 2025?

Základní informace Jedním z nejdůležitějších dokumentů týkajících se pracovní doby a doby odpočinku je rozvrh pracovní doby (rozvrh směn). Jeho prostřednictvím zaměstnavatel rozepisuje zaměstnanci v pracovním poměru stanovenou týdenní (případně kratší) pracovní dobu do jednotlivých pracovních dnů, týdnů, měsíců, vyrovnávacích období… Podle rozvrhu směn vykonává zaměstnanec práci, z tohoto rozvrhu pozná, na které dny připadají jeho dny pracovní, a na které naopak doba odpočinku. Po novele zákoníku práce s účinností od 1. 10. 2023 je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu (až na výjimky) také zaměstnanci konajícímu práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Zákon ve vztahu k nim ale nepracuje s pojmem „týdenní pracovní doba“. Písemný rozvrh zpracovává zaměstnavatel na příslušné směny nebo období, o nichž ví, že bude po tzv. dohodáři práci potřebovat.Viz situace Rovnoměrné rozvržení pracovní doby, Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem.

Obecně platí, že čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Zaměstnanec si o tom, kdy bude čerpat dovolenou, může rozhodnout v situaci, kdy mu zaměstnavatel písemně neoznámil čerpání dovolené ani do 30. 6. následujícího kalendářního roku (byť samotný termín čerpání dovolené připadne na pozdější dobu). I tohle právo zaměstnance je ale spojeno s příslušnými podmínkami.

Dali jsme našemu zaměstnanci výpověď z organizačních důvodů pro nadbytečnost. Pracovní pozice bude zrušena k 1.2.2025. Výpověď byla doručena 29.11.2024, výpovědní doba začíná tedy od 1.2.2024 a pracovní poměr bude končit 31.1.2024. Zároveň s výpovědí zaměstnanec obdržel oznámení, že pro něj již nebudeme mít práci a nemá se až do odvolání dostavovat na pracoviště. Za tuto dobu bude mít překážky na straně zaměstnavatele a bude mu vyplácena mzda v plné výši. Tento zaměstnanec má ještě nevyčerpanou dovolenou. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, proto jsme mu ji chtěli ve výpovědní době nařídit. Samozřejmě v zákonném termínu 14 dní předem. Zatím jsme ji nenařídili. Zaměstnanec nám zaslal právní názor, že zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci dovolenou, pokud jej předtím poslal na překážky v práci. Prosím o radu, jak v tomto případě postupovat. Dle našeho názoru můžeme dovolenou nařídit. Navíc, vzhledem k tomu, že jsme napsali do oznámení, že se zaměstnanec nemá dostavovat do zaměstnání "až do odvolání". Můžeme překážky na straně zaměstnavatele odvolat, a pak nařídit dovolenou. Právní názor, který nám zaslal zaměstnanec se neopírá o žádný § ZP. Ale neradi bychom něco porušili. Samozřejmě, zaměstnanec vyhrožuje kontrolou SUIP...apod. 

Jsme firma, která má 2 pobočky. 1) V pracovní smlouvě se zaměstnanci na pozicích, které jsou na obou pobočkách, máme uvedená 2 místa výkonu práce (obě pobočky). Stejně tak máme uvedená dvě místa výkonu práce v dokumentu s informacemi dle § 37 ZP. 2) V pracovní smlouvě se zaměstnanci na pozicích, které jsou pouze na jedné z poboček máme uvedeno pouze jedno místo výkonu práce a zároveň v dokumentu s informacemi dle § 37 ZP máme uvedená pracovní místa 2 (obě pobočky). Vzhledem k tomu, že ujednání pracovní smlouvy má přednost před poučením dle § 37 ZP, může to takto být, nebo je nutné pro variantu 2 mít i poučení dle § 37 ZP pouze s jedním místem výkonu práce? Zároveň prosím o informaci, jaká lhůta pro oznámení rozvržení pracovní doby má být uvedená v poučení dle § 37 ZP (minimálně 14 dní nebo 7 dní), když jsme se v pracovní smlouvě se zaměstnancem dohodli, že je tato lhůta minimálně 7 dní, i když ZP určuje tuto lhůtu minimálně 14 dní, pokud se se zaměstnancem nedohodneme jinak.