Povinnosti zaměstnavatele

České firmy netrpělivě čekají na vyšší míru digitalizace státní správy. Zásadní krok k jejímu dosažení by přitom mohlo přinést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Sloučení 25 různých hlášení do jednoho souhrnného dokumentu výrazně sníží byrokratickou zátěž zaměstnavatelů. Zatímco pro malé podniky ale bude časová úspora vyplývající z novinky v případě schválení minimální, pro velké výrobní firmy s vysokou fluktuací může představovat zásadní krok vpřed. 

Zaměstnankyně s. r. o. jde na mateřskou dovolenou. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele s tím spojené? Musí se to nějak oznámit na ČSSZ?

Naše zaměstnankyně v pracovní době opustila své pracoviště a šla si na parkoviště do auta pro svoje osobní věci, bohužel upadla a musela vyhledat ošetření u lékaře. Nyní je v pracovní neschopnosti, u lékaře to nahlásila jako pracovní úraz. Dle našeho názoru se o pracovní úraz nejedná. Musím i v tomto případě vyplňovat záznam o úrazu a zasílat na příslušné instituce, nebo v tomto případě stačí pouze zaznamenat do knihy úrazů?

Musí být v popisu pracovní činnosti uvedeny kvalifikační předpoklady a dosažené vzdělání?

Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Údaje by firmy a instituce měly poskytovat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), využijí je pak i další úřady. Zavést se má evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců. Počítá s tím návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a doprovodná novela některých dalších předpisů, které na svém zasedání 5. března 2025 schválila vláda.

Podle znění zákona o dani z příjmů se částky vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnance považují za nepeněžní příjem zaměstnance a jsou osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů. Je potřeba u každého jednotlivého zaměstnance i toto nepeněžní plnění uvádět na mzdovém listu zaměstnance, musí se takto chápat znění § 38j odst. 2 písm. f) bod 2 ZDP? Evidujeme na mzdovém listě pouze příspěvek na stravování a příspěvek na rekreaci (jiné benefity neposkytujeme - vyjma školení, na které se ptám). Bylo by možné uvést přehled všech nepeněžních plnění ve prospěch zaměstnance, které je nutné na mzdových listech vést? Nebo platí, že vše co je osvobozeno od daně-ano, to se uvádí a co není předmětem daně, to se neuvádí? Co hrozí zaměstnavateli za sankci v případě kontroly ze strany finančního úřadu, když takovou evidenci nepovede, nebude úplná a podobně? 

Když vyplňuji přihlášku zaměstnavatele k pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání, tak mi to v políčku odpovědný zástupce napíše, že se jedná o povinný údaj. Když jsem si přečetla informace o tom, že „jestliže akciová společnost bude provozovat některou ze živností, je s ohledem na zákonné podmínky, které musí splnit, nezbytné, aby ji provozovala prostřednictvím osoby takzvaného odpovědného zástupce. Výjimku tvoří pouze živnost volná, pro kterou zákon povinnost ustanovit odpovědného zástupce nestanoví“ Toto mě znejišťuje, proč se tedy v přihlášce Kooperativy musí odpovědný zástupce uvést, když třeba daná společnost provozuje pouze volnou živnost a žádného zástupce pro tuto živnost nemá. Musí se tedy vždy uvést ten zaměstnavatel jako odpovědný zástupce?

Máme invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek (15 hodin týdně, někteří 20 hodin týdně). Často se stává, že chodí k doktorovi a nepřijdou do práce. Nenosí ani potvrzení - propustku od doktora. Jsou povinni ze zákona doložit nějaký papír, že byli u doktora? Může zaměstnavatel požadovat, aby si den, který byli u doktora, napracovali? Např. místo tří hodin zůstali v práci 6 hodin a následující den šli k doktorovi. Přijde nám divné, že při zkráceném úvazku se nedostanou k lékaři mimo pracovní dobu.

Jak prosím vyřešit 1) na pracovních smlouvách, pokud zaměstnavatel pracuje ve zkušebním provozu na hale ve městě A (zatím bez čísla popisného), ale stále má poštovní schránku a není plně vystěhovaný z města B? 2) Kdy se tato změna hlásí finančnímu úřadu, ČSSZ, zdravotní pojišťovně, příp. dodavatelům?

S. r. o. dočasně přidělila svého zaměstnance dle § 43a zákoníku práce. Jsou splněny podmínky § 43a ZP. Firmě, kde byl zaměstnanec dočasně přidělen, budeme fakturovat pouze mzdové náklady a cestovní náhrady. Výnos zaúčtuji na účet 648? Fakturuji s DPH nebo bez? 

Hospodářská komora ČR má zásadní výhrady k poslaneckému návrhu zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (sněmovní tisk č. 894). Podle Komory by tento návrh představoval významné administrativní náklady a finanční tlak na zaměstnavatele, zejména na malé a střední podniky. Zavedení nových povinností by vyžadovalo úpravy interních procesů a systémů pro evidenci směn a příspěvků, což by zvýšilo celkovou administrativní zátěž a náklady na úpravy informačních a mzdových systémů.

Jak máme postupovat v případě, kdy nám zemřela zaměstnankyně, která byla již několik měsíců na DPN? Listopad 2024 byl poslední měsíc, za který jsme jí účtovali mzdu, která nám z důvodu přečerpané dovolené před DPN vyšla záporná. Kde a jakým způsobem můžeme uplatnit tuto pohledávku? Rodina zatím nemá přiděleného právníka na vyřízení dědictví. Zároveň prosím o radu, zda můžeme rodině poskytnout podklad pro FÚ, kterému jsou povinni předložit do 90 dní DP zesnulé. Nebo zda doporučujete čekat na přiděleného právníka, i když pak nemusí stihnout lhůtu 90 dní u FÚ. Právník pro vyřízení dědictví prý může být přidělen třeba až za půl roku po úmrtí. 

Je třeba žádat o vystavení Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1, v případě, že: 1. pedagogický pracovník jede s dětmi na poznávací a pobytový zájezd do zahraničí, zájezd pořádaný a organizovaný agenturou včetně průvodce. Musí být v tomto případě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1? 2. pedagogický pracovník jede s dětmi na lyžařský zájezd do zahraničí, zájezd pořádaný agenturou (bez průvodce), ale náš pedagogický pracovník je zároveň instruktor lyžování i noční pohotovost. Musí být v tomto případě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1? 

Zaměstnanec požádal o výplatu mzdy za 6/2024 na pokladnu firmy, skončil pracovní poměr a mzdu si nevyzvedl. Není k sehnání, telefon nebral, na sms nereagoval a po několika našich pokusech telefon vypnul a už je nedostupný, na adrese se nezdržuje. Jak máme postupovat dále? Mzda je účetně proúčtovaná, vše odvedeno. 

Do firmy nastoupí student na praxi. Se školou máme uzavřenou smlouvu o provádění praktického vyučování žáků. Je tato smlouva dostačující, nebo je nutno uzavřít DPP a hlásit tuto dohodu o provedení práce na správu sociálního zabezpečení v měsíčních přehledech? 

Může být odmítnutí podepsání interní směrnice chápáno jako porušení pracovní kázně? Tato interní směrnice se týká pravidel zaměstnanců ve výrobě. Jsou v ní uvedena např. základní pravidla BOZP při obsluze strojů, úpravy účesů, zákaz dlouhých šperků, nehtů apod. Pravidla se většinou týkají ochrany před úrazem při obsluze strojů. Dále tam jsou uvedena pravidla ohledně stravování, že na výrobní halu nelze nosit jídlo, nesmí se kouřit, mimo stanovený prostor a čas apod. Všichni zaměstnanci musí podepsat, že směrnici četli. Někteří ji ale podepsat odmítli. Údajně je příliš omezuje. Stačí, při nějakém případném sporu, uvést místo podpisu, že byli seznámen, ale odmítli podepsat? Je toto odmítnutí zároveň porušením pracovní kázně? Můžeme dát zaměstnanci za toto napomenutí, že odmítl příkaz nadřízeného pracovníka (tím, že odmítl podepsat)?

Uzavřeli jsme se zaměstnancem DPP od 2. 1. do 31. 12., ale nyní v srpnu zaměstnanec již odpracoval všech 300 hod a vyčerpal dle zákona dovolenou. Ke 30. 8. skončil a již u nás tento rok pracovat na DPP nebude. Je možné s ním uzavřít dohodu o rozvázání DPP ke 30. 8., abychom ho mohli ke 30. 8. odhlásit na OSSZ, kam se měsíčně posílá výkaz příjmů? Již tento výkaz zasílat nebudeme. Nebo odpracováním a vybráním si dovolené tato dohoda automaticky končí a nemusíme žádný dokument sepisovat, resp. uzavírat dohodu o rozvázání DPP? Zaměstnanec nechce, tedy ani mi jako zaměstnavatel z důvodu administrativy dále zasílat výkaz příjmu k DPP za každý měsíc na OSSZ. 

Zaměstnanec je nemocen pouze 7 dní. V tomto případě musí zaměstnavatel také zasílat na OSSZ Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti? Pokud ano, do jaké doby, pokud po ukončení nemoci zaměstnance není ihned zaměstnavatel schopen toto hlášení zaslat? Jaký plyne postih při pozdním zaslání tohoto hlášení?

OSVČ má uzavřené dohody o provedení práce s jinými, jen pro případ, že by byli pracovně „potřeba“ na nějaký úkon, ale zatím tato situace nikdy nenastala, tedy zatím nikdy OSVČ na tyto dohody nevyplatila ani korunu. Dohody tedy nejsou nijak aktivní. Musí se i tato OSVČ registrovat jako zaměstnavatel a hlásit výkaz s nulou? A pokud ano, od kdy je zaměstnavatel, když dohody jsou uzavřeny již více let, ale skutečná práce a ani platba nikdy nenastala? 

Mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci probíhal soudní spor o doplatek platu zaměstnancům. Zaměstnavatel nyní řeší platební rozkazy, na kterých je uvedena částka doplatku, úroky a náklady řízení (soudní poplatky), které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům doplatit. Z doplatku a úroků je povinnost odvést pojistné na sociální zabezpečení. Je potřeba odvést též pojistné ze soudních poplatků?