Roční zúčtování záloh na daň z příjmů

Zaměstnanec požádal o RZD a předložil potvrzení o výši příspěvku na daňově podporovaný produkt spoření na stáří - DIP za období 1–12/2024. Částka je uvedena v dolarech souhrnně za celý rok. Jakým způsobem postupovat, abych mohla danou částku v Kč zadat do RZD pro účely odpočtu od základu daně? Mám použít kurz ČNB k jakému datu?

Zaměstnanec nahlásil, že od září 2024 syn nestuduje. Bohužel se neopravilo v systému, zaměstnanec si nevšiml, že mu neoprávněně uplatňujeme daňové zvýhodnění v 9–12/2024. Přišlo se na to, když v únoru podepisoval nové prohlášení poplatníka na rok 2025, takže až v novém zúčtovacím období. Jak správně nyní opravit? Do uzavřených měsíců již sahat nejde. Vyúčtování daně za rok 2024 jsme ještě nepodali. Máme vypracovat roční zúčtování daně, nebo by měl zaměstnanec podat daňové přiznání? Jak to ale opravíme u nás? 

Zaměstnankyně si v dubnu roku 2024 vzala úvěr na koupi bytu, který spolu s ní financovali také rodiče. V katastru nemovitostí byl tedy v květnu proveden zápis vlastnictví bytu 1/2 zaměstnankyně a 1/2 rodiče. Zaměstnankyně se rozhodla byt před nastěhováním zrekonstruovat a tento stav dosud trvá a v bytě dosud nikdo nebydlí a ani tam nemá nikdo z vlastníků trvalé bydliště. Můžu zaměstnankyni v ročním zúčtování za rok 2024 snížit základ daně o částku zaplacených úroků z úvěru? Úvěr byl poskytnut výhradně na koupi bytové jednotky, ze smlouvy o hypotečním úvěru je i zřejmé, že celá částka byla převedena na účet prodávajícího.

Cizinec se svojí manželkou žijí posledních 10 let v České republice. Trvalé bydliště Indie, žijí v ČR v nájmu. V roce 2024 měl dva zaměstnavatele 1-7/2024 a 8-12/2024. Druhý zaměstnavatel mu do Potvrzení o zdanitelných příjmech uvedl na ř. 14. "Úhrn pojistného podle § 38 j odst. 10 zákona, které je povinen platit daňový nerezident ČR" vyčíslenou částku. Předpokládám, že se jedná o daňového rezidenta ČR, jelikož žije dlouhodobě v ČR i se svojí manželkou? Je zapotřebí do daňového přiznání fyzických osob zohledňovat uvedený ř. 14 od zaměstnavatele, nebo se jedná o informativní přehled?

V minulém roce 2024, když zaměstnanci požádali o roční zúčtování za rok 2023, tak vyšel u dvou z nich na řádku 23. přeplatek ve výši 60 Kč a u třetího zaměstnance vyšel na řádku 30. rozdíl na daňovém bonusu 525 Kč, který vznikl díky tomu, že zaměstnanec měl slevu na dani za umístění dítěte a díky tomu mu vyšla daň po slevách na dani 0 Kč. Následně jsme poslali žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, žádost jsme odeslali 16. 3. 2024. O přeplatky 2 × 60Kč jsme neponižovali odvod nejbližších záloh na daň, ani jsme nežádali o vrácení této částky, protože 120 Kč je částka pod 200 Kč, takže by nám ji finanční úřad nevrátil. Řekli jsme si, že tam tuto částku ponecháme, a když k ní další rok přibude další a přesáhne to částku 200 Kč, tak bychom potom o tuto částku mohli požádat. Chtěla bych se zeptat, zda to mám správně, když ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období rok 2024 uvádím v 06 Úhrn přeplatků na dani z ročního zúčtování vyplacených zaměstnancům částku 645 Kč (což je těch 525 Kč daňový bonus z řádku 29 a 2 × 60 Kč přeplatek z řádku 23) a dále v tabulce uvádím „Z toho byl přeplatek z ročního zúčtování záloh zaměstnancům vrácen v měsíci březen, v částce 645 Kč, z toho vráceno/převedeno FÚ plátci/ponecháno na osobním účtu plátce 525 Kč“ (zde jsem uvedla pouze ten bonus, který nám na základě žádosti FÚ poslal), podle žádosti podané plátcem u finančního úřadu dne 16. 3. 2024. V třetím sloupci zleva si nejsem jistá, zda mám uvést pouze tu částku 525 Kč, o kterou jsme zažádali a FÚ nám ji poslal na účet, anebo tam napsat celou částku 645 Kč, kde jsou uvedené i ty dva přeplatky 2 × 60 Kč, které tam zatím zůstaly a nežádali jsme o ně.

Můžeme se zaměstnancem, který nastupuje uprostřed měsíce, podepsat Prohlášení poplatníka daně, ale slevu uplatnit až od dalšího měsíce? Pokud podepíšeme, tak jaký typ daně máme v měsíci nástupu zadat do mzdového systému? Můžeme dát již zálohovou daň (bez uplatnění slevy na poplatníka) nebo v měsíci nástupu musí být daň srážková a až v následujícím měsíci daň zálohová?

Může náš zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění na své vyživované dítě, 22letou dceru, která studuje řádné studium na vysoké škole i v případě, že se vdala? I s manželem bydlí ve společné domácnosti s naším zaměstnancem. Manžel vyživované dcery na ni žádnou slevu neuplatňuje. 

Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti. V polovině února 2025 se rozvedl, děti byly svěřeny do společné péče. Děti i nadále budou bydlet u otce, pokud budou chtít, budou u matky (dle dohody). Lze i nadále ponechat otci daňové zvýhodnění na děti, pokud by např. bývalá manželka doložila v únoru 2025 (tedy po rozvodu) „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“? Zákon říká, že nárok na daňové zvýhodnění má poplatník za předpokladu, že se jedná o dítě vyživované tímto poplatníkem + s ním žije v jeho společně hospodařící domácnosti (předpoklad, že děti budou bydlet u otce, matku budou navštěvovat). Společná péče = 2 domácnosti. Lze tedy měsíčně uplatňovat za nějakých podmínek daňové zvýhodnění nebo lze až při ročním zúčtování záloh? A může roční zúčtování záloh s uplatněním daňového zvýhodnění za rok 2025 udělat zaměstnavatel nebo si musí daňové přiznání podat sám zaměstnanec?

Uvádí se do tabulky 05 - Počet zaměstnanců a do přílohy č. 1 Počet zaměstnanců se i zaměstnanec, který měl po celý měsíc pracovní neschopnost a neměl žádné příjmy (je na pracovní neschopnosti už skoro celý rok). 

Zaměstnanec uzavřel smlouvu o hypotečním úvěru 25. 2. 2024 (smlouva doložena), od 11. 6. 2024 hypotéku splácí, vklad na katastr proběhl na základě kupní smlouvy ze dne 8. 8. 2024, právní účinky zápisu jsou k 29. 8. 2024. V hypoteční smlouvě je uvedena rozestavěná jednotka, ve výpistu z katastru již byt. Zároveň doložil potvrzení o zaplacených úrocích na částku cca 180 000 Kč. Jakou část úroků může v ročním zúčtování uplatnit?

Zaměstnankyně má 1 dítě zdravé a 2 děti ZTP/P. Dělá pouze na zkrácený úvazek, vydělá si 13 000 měsíčně, což je více než polovina minimální mzdy. Měla by mít nárok na daňový bonus. Nastoupila po rodičovské dovolené v září. Do té doby nebyla nikde zaměstnaná. Protože dětem končila průkazka ZTP/P dodala ji až v prosinci, neuplatňovali jsme slevu na ZTP/P. Za rok 2024 její příjem nedosáhl šestinásobku minimální mzdy. Jak je to s vyplacenými bonusy? Ty se nevrací? Lze dodatečně uplatnit slevu na ZTP/P? Když jsem udělala roční zúčtování daní, nic se nevracelo. Pokud udělám daňové přiznání, chce to daňový bonus vrátit. Bojím se stejné situace v letošním roce, zda mám uplatňovat děti v měsíčních zúčtováních, je tam riziko, že nedosáhne šestinásobku min. mzdy.

Zaměstnanec doložil až nyní zaměstnavateli od soudu rozsudek, že děti se svěřují do péče otce. Rozhodnutí nabylo právní moci 17. 6. 2024. Předtím byly děti svěřeny do pěstounské péče. Od kterého měsíce lze uplatnit daňové zvýhodnění na tyto děti? Dále až nyní v lednu 2025 doložil, že je invalidní 1. stupně. Chtěli bychom vše zúčtovat (jak děti, tak invaliditu) v ročním zúčtování za rok 2024. Je to možné?

Poplatník, který u nás pracoval od února 2024 byl v lednu evidován na Úřadu práce. Od února nastoupil do naší společnosti a uplatňuje si daňové zvýhodnění na svoje dítě, které má svěřené do péče. V rámci ročního zúčtování chce i za leden uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Je povinen podepsat dodatečné daňové prohlášení s kódem XD, nebo je dostačující, když do poznámek v rámci formuláře Žádost o roční zúčtování daně napíše, že žádá dodatečně za leden o daňové zvýhodnění? A pokud by v lednu měl jiného zaměstnavatele, kde by měl prohlášení poplatníka daně podepsané a zapomněl si tam uplatnit daňové zvýhodnění na dceru, vyplňuje taktéž dodatečné prohlášení poplatníka daně s kódem XD, nebo se toto dodatečné daňové prohlášení vztahuje pouze k zaměstnavateli,u kterého v současné době pracuji a žádám u něj o roční zúčtování daně? 

U zaměstnance evidujeme běžné výživné, jednu přednostní a jednu nepřednostní exekuci. Zaměstnanec podal žádost o roční zúčtování za rok 2024 a po jeho provedení mu vyšel přeplatek 5.655 Kč (řádek 23 výpočtu daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti). Je tento přeplatek považován za součást čisté mzdy? Pokud ne, jsme povinni, jakožto zaměstnavatel, ohledně přeplatku kontaktovat příslušný soud a exekuční úřady? Pokud se přeplatek nepovažuje za součást čisté mzdy a vztahovala by se na něj exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, jak se postupuje při srážení na takovou exekuci? 

Zaměstnanec má jeden hlavní pracovní poměr. Na konci roku by si zažádal o zúčtování roční daně svoji mzdovou účtárnu. Ale z určitých důvodů si již 3 roky dělá dobrovolně daňové přiznání, kde si uplatňuje různé slevy. Žádné jiné příjmy neměl. Za rok 2025 má však poprvé příjem z nájmu od společenství vlastníků jednotek ve výši 644 Kč. Je pravda, že pokud by mu dělala roční zúčtování mzdová účtárna, tak příjem 644 Kč nemusí dodaňovat? Pokud si ale dělá daňové přiznání sám, dobrovolně, tak to musí dodanit?

Měl jsem v zaměstnání pracovní úraz, pojištovna mi vyplatila bolestné a ztrátu na výdělku. Bude se ztráta na výdělku danit v danovém přiznání, když v dokumentech od pojišťovny je zaplacená daň zálohová? Považuje se to za zdaněné? 

Při uplatnění úroků z úvěru na financování bytových potřeb v ročním zúčtování u zaměstnavatele je nutné doložit výpis z katastru nemovitostí. Je nutný originál s razítkem?

Zaměstnanec uplatňuje odpočet úroků z hypotečního úvěru. Ve smlouvě o hypoteč. úvěru je rozdělena celková částka poskytnutého úvěru na účelovou část na koupi pozemku vč. rodinného domu a na neúčelovou část, u které není uveden žádný účel. V potvrzení o úrocích je celková částka bez zmínky o účelové a neúčelové části úvěru. Pokud si zaměstnanec sám určil podíl účelové části úroků z celkové částky a zapsal tuto částku do Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023, může mu zaměstnavatel provést roční zúčtování?

Zaměstnanec (student) v roce 2023 podepsal prohlášení k dani u dvou zaměstnavatelů a dva měsíce v roce měl podepsáno u dvou zaměstnavatelů současně. Příjem za celý rok činí 130 000 Kč. Daň tedy (19 500 Kč) pokryje roční sleva na dani. Zjistila jsem to, když si požádal o roční zúčtování daní a přinesl potvrzení o zdanitelných příjmech od druhého zaměstnavatele. RZD dělat samozřejmě nebudu. Stačí, když zaměstnanec podá daňové přiznání za rok 2023 u FÚ? Nebo musím jako druhý zaměstnavatel srazit dodatečně zálohu na dani za překrývající se měsíce roku 2023? Vyúčtování daně jsem zatím na FÚ neposlala. Pokud bych zaměstnanci srazila ve mzdě za únor 2024 slevu na dani za překrývající se 2 měsíce a vše vykázala ve vyúčtování daně za rok 2023, zřejmě z toho vyplyne i úrok za pozdní odvod daně - jedná se o říjen a listopad 2023. To mi připadá zbytečně komplikované, když vlastně zaměstnanec za rok 2023 žádnou daň platit nebude, pokud si podá daňové přiznání.

1) Zaměstnanec (starobní důchodce) byl v pracovním poměru od 1. 1. do 31. 5. 2023, měl podepsané daňové prohlášení. V měsíci červenci mu byl zúčtován doplatek mzdy (čtvrtletní prémie), již bez podepsaného prohlášení. Je možné za rok 2023 provést roční zúčtování daně u zaměstnavatele? 2) Zaměstnanec (starobní důchodce) byl v pracovním poměru od 1. 1. do 31. 5 2023, měl podepsané daňové prohlášení. V měsíci červenci mu byl zúčtován doplatek mzdy (čtvrtletní prémie), již bez podepsaného prohlášení. Zároveň od 1. 6. do 31. 10. 2023 byla u téhož zaměstnavatele uzavřena dohoda o provedení práce, na toto období podepsané prohlášení. Je možné za rok 2023 provést roční zúčtování daně u zaměstnavatele, když v měsíci červenci měl zaměstnanec dva příjmy (jeden doplatek mzdy a druhý z DPP)?