Požadavky na pracoviště, ergonomie

Dne 26. září 2022 schválila vláda návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo zdravotnictví připravilo tuto novelu s ohledem na energetickou krizi vyvolanou válečným konfliktem Ruské federace na Ukrajině. V odůvodnění uvedlo, že je nutno všemi možnými a dostupnými prostředky minimalizovat (zbytnou) spotřebu energií, a to zejm. s ohledem na jejich rostoucí ceny, a že tudíž přijetí navrhovaných úprav je zcela zásadní; zároveň je nezbytné, aby nové nařízení vlády vešlo v účinnost bez zbytečného odkladu. Jeho účinnost je tedy stanovena dnem publikace předpisu ve Sbírce zákonů. Je tedy pouze otázkou dnů, kdy dojde k jeho publikaci ve Sbírce zákonů a nabude právní závaznosti pro zaměstnavatele.

Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému, jak je ukázáno v článku, se prosazují postupem založeným na analýze ergonomických rizikových faktorů a posléze jejích eliminací s cílem dosáhnout komfortu v pracovní činnosti člověka Všeobecné ergonomické zásady jsou stanoveny rámcově v českých technických normách ergonomické povahy (třídy 83 35...) a právně ošetřeny legislativně.

Informační a komunikační technologie na jedné straně způsobily revoluci v komunikaci, ale na straně druhé, rovněž přinesly i nové výzvy a problémy pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Využívání digitálních technologií se v současnosti stalo běžným, a to jak v odvětví služeb, tak v průmyslovém sektoru. Vzhledem k této skutečnosti, je důležité posoudit, zda práce s digitálními technologiemi může mít negativní vliv na zdraví zaměstnanců. A to například z důvodu, že využívání elektronických informačních a komunikačních technologií může být spojeno s časovým tlakem a chybějícími hranicemi mezi prací a soukromým životem. V důsledku toho mohou být zaměstnanci následně vystaveni stresu, který se negativně projeví na jejich duševním a fyzickém zdraví.

Muskuloskeletální poruchy související s prací jsou u pracovníků v Evropě velmi časté. Jistě také proto kampaň Zdravé pracoviště na období 2020–2022 pořádaná agenturou EU-OSHA bude tentokrát pod názvem „Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž“, jejíž vyhlášení je plánováno na říjen 2020.

Mezi ergonomicky posuzované prostředí, které pozitivně nebo negativně ovlivňuje člověka, patří také počasí. Článek zohledňuje vliv meteorologických faktorů, postihujících meteorosenzibilitu, a to v důsledcích na aktivitu, pohodu a zdraví člověka. Článek je obohacen řadou užitečných tabulek.

V článku jsou shrnuty podstatné poznatky o barvě, týkající se jejímu významu a užití při úpravě pracovního prostředí v souladu s legislativou a technickými normami, jejím vnímáním a jejím fyziologickém a psychologickém působení na člověka v pracovním prostředí.

Článek z hlediska hygieny a ergonomie informuje o základních požadavcích na osvětlení vnitřních pracovních prostorů, o používaných zdrojích umělého osvětlení (jejich charakteristice a vlivu na zrakový výkon a vytvoření zrakové pohody), definuje pojmy, veličiny a jednotky používané ve světelné technice a uvádí legislativní ustanovení a v odkazech na soupis českých technických norem.

Článek se zabývá problematikou zdravé výživy dospělých osob. Popisuje jednotlivé složky výživy, charakterizuje jejich význam a funkci na lidský organismus, uvádí výživová doporučení, diferencuje a vymezuje skladbu potravin pro různé pracovní profese a zmiňuje zdravotní rizika způsobená nevhodně zvolenou stravou, která postihují většinu dospělé populace v České republice.

Ústředním motivem je popis měření a hodnocení lokálních svalových skupin při zátěži, jejich funkčních schopností a možných zdravotních rizik v podmínkách pracovního procesu.

Předkládáme průběžně získané poznatky získané v rámci jednoho z námi řešených výzkumných úkolů. V rámci projektu je cílem zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) při realizaci výkopových a jim podobných prací na staveništi.

Článek je vnímán jako metodologický návod pro práci s ergonomickou normou, opírající se o bohatou poznatkovou základnu ergonomie, při respektování bezpečnostních normativů. Zde se organizace prováděné tvorby, řízení a užití ergonomických a bezpečnostních norem promítá v legislativním ošetření.

V článku pojednávajícího o pachových látkách je posuzován jejich vliv, jak ze subjektivního (pocitového) tak objektivního (normativního) hlediska, promítajících se do podmínek životního prostředí člověka.

V článku je uvedena jedna z ergonomických metod popisující hodnocení ruční manipulace s břemeny. Jsou zde uvedeny hygienické limity a zdravotní rizika za podmínek vykonávané vlastní manipulace s břemeny. Metodologický základ metod se opírá o nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ČSN EN 1005-2+A1 a další. V závěru je uvedeno praktické užití metody 2.

Teorie informace a kybernetika má své rozsáhlé použití, které lze aplikovat v nejrozmanitějších oborech lidské činnosti, aniž si to sám člověk plně uvědomuje. Využití teorie informace má široké uplatnění při posuzování a hodnocení informační výkonnosti člověka, zejména v senzorické způsobilosti, při přenosu množství, kvality a zpracování informací, ale také uplatnění při výpočtech v řešení úkolů informačního charakteru.

V článku jsou popisovány příznaky, které monotónní práce mohou vyvolat, příklady různých typů jednotvárných prací, okolnosti a faktory pracovních podmínek, jež pocity monotonie zhoršuje, prostředky a opatření ke snížení monotonie a způsoby jejího hodnocení, včetně uplatnění legislativních a normativních ustanovení.

Příspěvek představuje plánovaný projekt zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při realizaci výkopových prací. Představeny jsou související projekty a důvody potřeby řešení projektu.

1. Úvod Pády ze žebříků patří dlouhodobě mezi nejčastější úrazy na pracovištích. K závažným pracovním úrazům dochází nejenom při pádech z vysokých výšek, ale i z mnohem menších výšek,...

V poslední době ve většině nově budovaných objektů, ať už to jsou továrny pro výrobu potravinářských i nepotravinářských produktů, obchody a nákupní centra, administrativní objekty nebo školy, ale i budovy určené k bydlení, převládá trend, kdy v užívaných vnitřních prostorech bývá výměna vzduchu zajišťována nuceně, čili řízeně, pomocí systému vzduchotechniky.

Ačkoliv se předpokládá, že ergonomie má dostatečnou publicitu, včetně dostupných ergonomických norem a legislativy, je význam pojmu „ergonomie“ mezi lidmi velmi málo znám. Jiná situace je u odborníků znalých ergonomie, kteří z titulu své profese, se aktivně zapojují do osvěty a řešení ergonomické problematiky v podmínkách podnikatelské sféry, školství a dalších společenských odvětví. Článek se zabývá poznatky, v čem spočívá význam ergonomie a problematikou při jejím uplatňování v technické praxi.

Osvojování si základních znalostí o svalstvu a funkci svalů bude jistě užitečné pro každého v praxi, zejména v případech, kdy se analyzuje a hodnotí náročnost vynakládané svalové práce. Za tímto účelem bude normativní užití, předpisů a ergonomických norem, vhodným vodítkem pro posuzování a hodnocení rizika při fyzické zátěži kosterního svalového ústrojí.