V článku jsou shrnuty podstatné poznatky o barvě, týkající se jejímu významu a užití při úpravě pracovního prostředí v souladu s legislativou a technickými normami, jejím vnímáním a jejím fyziologickém a psychologickém působení na člověka v pracovním prostředí.
Problematika poznávání a vnímání barev a jejich působení na člověka je nedílnou součástí jeho života, ale nějak hlouběji se tím nezabývá. Ačkoli barvy provázejí člověka na každém kroku nejsou pro něj jen tím, co vidí, nepoddávají se jen pasivně jeho zraku, ale aktivně působí na psychiku člověka, ovlivňují jeho city a jednání. Je těžké si představit, jak by svět vypadal bez barev.
Je to příroda, která se svou širokou paletou barev je pro člověka nejen inspirující, ale dávající mu tak podnět pro osvojování si a uplatňování barev v praxi. Působení barev, jako vlastnosti zrakového vnímání v životě člověka, lze hodnotit z hlediska psychosenzorického, fyzikálního, technologického a bezpečnostního. V životě člověka jde o procesy, kdy se učí barvy poznávat, vyrábět, smíchávat a následně podle svých hledisek a potřeb reálně je vnímat a využívat.
Jako příklady pro hodnocení a významu barev lze uvést: objekty (výrobky) jejichž tvary a detaily zvýrazněné barevně ovlivňují a obohacují jejich vzhled a kvalitu, což u řady výrobků ovlivňuje i jejich koupěschopnost; barevné úpravy strojů a technických zařízení harmonicky sladěných s okolím jistě přispějí k příjemným pocitům a navození dobré nálady; barevné symboly, značky a informace určené k orientaci a pohybu na pracovišti zajišťují pořádek v pracovním prostředí; barevné kosmetické úpravy na lidském těle (zejména obličeje u žen) patří k zvýraznění jejich charakteristických rysů nebo krytí některých nedostatků; vytvářené barevné interiéry domácích i pracovních prostorů se všemi důsledky barevného vidu, sytosti a světlosti mají odraz v psychice a fyziologii člověka; barevnost potravin při správném osvětlení svědčící o zdravotní nezávadnosti; bezpečnostní barvy ošetřeny legislativně i v normách s důrazem na preventivní ochranu zdraví lidí, zejména pak při práci. Vedle zdravého nazírání na barevné objekty člověkem jsou zde i případy poruchy jeho barvocitu.
S uvedením popisovaného nástinu příkladů vlivů barevnosti v životě člověka má se za cíl přiblížit chápání barev z hlediska fyziologického a psychologického, fyzikálního a technologického, jež by pozitivně ovlivnilo chování lidí, zvýšilo bezpečnost práce, usnadnilo práci, napomohlo k vytvoření pocitů komfortu na pracovišti a přispělo tak k rozvoji estetického cítění.
1. Barva a světlo – základní pojmy
Barva je podobně jako třeba číslo jen abstraktní, nehmatatelný pojem, neboť svět kolem nás je ve skutečnosti nebarevný. Všechny barvy jsou totiž ukryty ve světle, které se našemu zraku zdá bezbarvé. Ze světla se však barvy rodí, ve světle barvy žijí a bez světla barvy zanikají.
V různých oborech lidské činnosti je chápání barvy odlišné. Ve fyzice je barva chápána jako viditelná část elektromagnetického spektra, ve fyziologii a psychologii jde o zrakový vjem vyvolaný světelným paprskem určité vlnové délky, v chemii je to pigmentová nátěrová hmota, v umění pak výrazová a významová složka uměleckého díla.
Barvu můžeme subjektivně vnímat a objektivně fyzikálně jednoznačně popsat.
U barvy, jako zrakového vjemu, rozlišují se základní znaky (podle ČSN 01 2725):
- Tón (hue) – tzv. barevný vid – označuje se jim barevný vjem odpovídající barevným světlům ve spektrální stupnici, ve které za sebou následují: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, fialová s plynulými přechody mezi nimi. Vlnové délky barev uvádí tabulka 1.
- Tón neutrální – označuje barvy bílé, šedé, černé, jsou to tzv. achromatické barvy.
- Další tóny vznikají smíšením barevných světel.
- Sytost (chroma)– je stupeň v jakém barevném vjemu se projevuje určitý barevný tón.
- Ve fyzikální stupnici přísluší spektrálním světlům sytost 100 %, bílé, šedé, černé sytost 0 %.
- Syté a pestré barvy – působí výrazně, více podněcují cit a náladu a oživují prostor.
- Málo syté barvy – uklidňují a při jemně kontrastních barvách snadněji vytvářejí prostor vyváženým.
- Světlost (value) – je přívlastek barevného vjemu, odpovídající intenzitě světla, které se zdá povrch vyzařovat (nebo odrážet, popř. propouštět).
- Příklad stupnice světlosti: bílá, našedivělá, šedá, šedočerná, černá.
Doplňkové barvy (komplementární)
Jsou barvy největší protikladné rozdílnosti v tónu. Na příklad dvojice barev: rumělkově červená – modrozelená, žlutá – modrá, žlutozelená – fialová a další (viz obr. 2).
Smíšením doplňkových barev dostaneme barvy neutrální, tzv. achromatické (bílá, šedá).