V poslední době ve většině nově budovaných objektů, ať už to jsou továrny pro výrobu potravinářských i nepotravinářských produktů, obchody a nákupní centra, administrativní objekty nebo školy, ale i budovy určené k bydlení, převládá trend, kdy v užívaných vnitřních prostorech bývá výměna vzduchu zajišťována nuceně, čili řízeně, pomocí systému vzduchotechniky.
Nucené větrání má své přednosti. K výhodám patří bezesporu jasně definovaná a kontrolovatelná výměna vzduchu. Použitím vhodné filtrace je možné zajistit požadovanou čistotu přiváděného vzduchu a díky začlenění předhřevu a příp. i chlazení je pod kontrolou i jeho teplota. Z pohledu energetiků při použití rekuperace nucené větrání významně snižuje tepelné ztráty objektu v chladném období.
Na druhou stranu má nucené větrání i svá úskalí. V roce 2017 byly pracovníky Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě prováděny kontroly pracovních podmínek na pracovištích nájemních jednotek obchodních center. Při těchto kontrolách bylo mimo jiné zjištěno, že přestože teplota je v průběhu celého roku udržována v odpovídajícím rozmezí, nedaří se zajistit zejména v zimních měsících odpovídající relativní vlhkost přiváděného vzduchu. Bylo provedeno celkem 95 kontrol na pracovištích obchodních nájemních jednotek obchodních center v Ostravě. Ve 25 případech v období ledna až března byla orientačním měřením zjištěna relativní vlhkost nižší, než požaduje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, z toho v 5 případech v lednu až únoru byly zjištěny hodnoty relativní vlhkosti výrazně nižší (Rh <= 20 %). Zaměstnanci si stěžovali na suché rty, podráždění očí, škrábání v krku apod.
Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., tabulka č. 2, části A přílohy 1 má na pracovišti být relativní vlhkost v rozsahu 30-70 %.
V únoru roku 2018 byl přijat podnět zaměstnanců státního orgánu na nevhodné mikroklimatické podmínky, a to nedodržení minimální relativní vlhkosti v kancelářích objektu, v jehož pronajatých prostorách má tato instituce svá pracoviště. Při první kontrole bylo zjištěno, že si zaměstnanci stěžují na zdravotní potíže, které dávají do souvislosti s pobytem v těchto nuceně větraných prostorách. Nejčastěji byly uváděny problémy jako zarudlé, vysušené, podrážděné oči (syndrom suchého oka), suchá pokožka a vysušená sliznice. Po delším pobytu přichází bolesti hlavy, únava, špatně se dýchá apod. Provedeným orientačním měření v sedmi vytipovaných kancelářích byly při teplotách 22,3-25,5 °C zjištěny hodnoty relativní vlhkosti 19,6-22,0 %. V tomto případě bylo orientační měření pro větší průkaznost doplněno při následné kontrole akreditovanými měřeními mikroklimatických podmínek, průtoků vzduchu nuceného větrání a koncentrace CO2, provedenými přizvanou odborně způsobilou osobou Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Podle doloženého protokolu byly ve vytipovaných kancelářích při vyhovujících hodnotách výměny vzduchu (79,6-87,3 m3h-1/kancelář) a koncentrace CO2 (473-937 ppm) zjištěny prokazatelně nevyhovující hodnoty relativní vlhkosti v rozsahu 16,5-20,5 %.
Závěr
V zimních měsících je obsah vodních par ve venkovním vzduchu v důsledku nízkých teplot malý, protože při nízkých teplotách kondenzují nebo dokonce mrznou a padají k zemi. Vzduch přiváděný do interiéru je pak po ohřátí na vnitřní teplotu suchý, jeho relativní vlhkost klesá. Při nízké relativní vlhkosti vzduchu vysychají sliznice dýchacích cest, snižuje se tvorba hlenu a aktivita řasinek na nosní sliznici, a tím se oslabuje obranný mechanismus člověka proti vnikání mikroorganismů včetně alergenů do lidského organismu*.
Podle § 42 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. musí být přiváděný vzduch filtrován a v zimě ohříván. Není zde však dána povinnost přiváděný vzduch zvlhčovat. Pro vyžadování vlhčení vzduchu pro zimní období jako součást systému nuceného větrání už při posuzování projektu stavby orgán ochrany veřejného zdraví, což je příslušná krajská hygienická stanice, tak nemá v rámci preventivního dozoru odpovídající právní nástroj. Tyto problémy a vady kvality vnitřního prostředí pak bývají řešeny až v rámci prováděného státního zdravotního dozoru, kdy se na základě kontrolního zjištění zaměstnavatelům nařizuje přijímání dodatečných opatření, spočívajících např. v doplnění vhodných zvlhčovačů vzduchu na pracovištích apod.
* Miroslav Jokl: Zdravé obytné a pracovní prostředí, vydala ACADEMIA, nakladatelství AV ČR, Praha, 2002