Zaměstnávání cizinců

Lidé, kteří k nám uprchli před ruskou válkou na Ukrajině, získají šanci registrovat se ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu a získat tak např. volný přístup na trh práce na dobu pěti let bez nutnosti průběžného prodlužování pobytového oprávnění. Mohlo by se to týkat tisíců, maximálně nižších desítek tisíc Ukrajinců. Ostatní mají možnost dále využívat institut dočasné ochrany. 

Poslanecká sněmovna schválila koncem roku 2024 návrh novely Lex Ukrajina, která prodlužuje dočasnou ochranu ukrajinským občanům a zpřísňuje podmínky pro získání českého občanství pro ruské občany.

Diagram pojednává o procesu žádosti o krátkodobé vízum (neboli také vízum typu C či schengenské vízum) od jejího podání přes zpracování, rozhodnutí až po případné opravné prostředky. Krátkodobé vízum opravňuje cizince k pobytu dle doby pobytu a doby platnosti uvedené ve štítku.

Žádost o povolení k zaměstnání (neboli také pracovní povolení) ztrácí v důsledku legislativních změn v posledních letech na své relevanci a ustupuje novým typům pobytů, které v sobě obsahují kromě povolení k pobytu i povolení k zaměstnání (tzv. karty: zaměstnanecká karta, modrá karta nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance).

Žádost o povolení k zaměstnání (neboli také pracovní povolení) ztrácí v důsledku legislativních změn v posledních letech na své relevanci a ustupuje novým typům pobytů, které v sobě obsahují kromě povolení k pobytu i povolení k zaměstnání (tzv. karty: zaměstnanecká karta, modrá karta nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance).

Legální pobyt cizince v České republice může mít různé charakteristiky dle toho, z jaké země cizinec pochází nebo zda má určité vazby na Evropskou unii / ČR. Současně musí před vstupem do ČR znát i další kritéria své cesty a pobytu, a to zejména délku pobytu a účel. Dle těchto charakteristik lze určit, jaké pobytové či jiné oprávnění je nutné pro jeho pobyt. Tento diagram Vás provede základním rozdělením pobytů dle české a evropské legislativy, a to zejména na základě typu cizince.

Zaměstnanecká karta je stěžejním pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání. Duální zaměstnanecká karta v sobě zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění a vydává ji Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.

Zaměstnanecká karta je stěžejním pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání. Existují dvě verze zaměstnanecké karty – duální a neduální. Duální zaměstnanecká karta v sobě standardně zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění a vydává ji Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.

Modrá karta je pobytovým titulem pro účely dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci. Jedná se o duální povolení k pobytu, které v sobě zahrnuje jak oprávnění k práci, tak pobytové oprávnění. Na rozdíl od zaměstnanecké karty se neduální verze modré karty nevydává. Modrou kartu vydává Ministerstvo vnitra ČR. V tomto případě cizinec už nežádá Úřad práce o pracovní povolení.

Diagram pojednává o procesu žádosti o dlouhodobé vízum (neboli také vízum typu D či vízum k pobytu nad 90 dnů) od jejího podání přes zpracování a rozhodnutí až po případné opravné prostředky.

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, také jako karta ICT (angl. intra-corporate transfer) je jedním z typů povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem zaměstnání.

Povolení k dlouhodobému pobytu neboli povolení k pobytu opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu delší než 90 dnů, tedy k dlouhodobému pobytu.

Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. Zaměstnávání těchto zaměstnanců s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.

Zaměstnáváme hodně cizinců z Ukrajiny s vízem za účelem dočasné ochrany. Vždy jsme s nimi uzavírali pracovní poměr na dobu určitou dle platného víza. Následně, jak se jim vízum prodloužilo, prodloužili jsme také pracovní poměr. Opět jen po dobu platnosti víza. Nyní budou mít tito cizinci prodloužené vízum na další rok tj. do 31.3.2025. Tím, že jsme jim prodlužovali PP několikrát, nyní musíme prodloužit PP na dobu neurčitou. Pokud se jim další vízum neprodlouží, nebo bude ukončen válečný konflikt na Ukrajině, pozbyde důvod jejich pobytu na území ČR. Nebudou zde mít platný pobyt. My je tedy již nebudeme moci dále zaměstnávat. Na základě jakého § zákoníku práce ukončíme pracovní poměr? Zaměstnávat cizince z tzv. třetích zemí můžeme pokud mají platný pobyt a povolení k zaměstnání, zam. kartu apod. (tito cizinci samozřejmě povolení nepotřebují, ale platný pobyt za výše uvedeným účelem ano). Lze použít § 52 písm. f) "nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce..."? V tomto případě je ale stanovená 2 měsíční výpovědní doba. Avšak ten cizinec již pracovat bez platného víza nemůže. Prosím o radu, jak v tomto případě postupovat.

Musí učinit ohlašovací povinnost vůči Úřadu práce pouze elektronicky? Nelze např. podat poštou?

Přijali jsme na dohodu o provedení práce zaměstnankyni, která nemá českou občanku. V pase má státní příslušnost Slovensko, trvalý pobyt. Odměna z DPP bude do 10 000 Kč. Musíme ji hlásit první den nástupu na Úřad práce - Informace o nástupu do zaměstnání občana EU?

U naší společnosti máme dlouhodobě ukrajinské zaměstnance a někteří vlastní doklad o přidělení rodného čísla, které je po předložení na OSSZ přepsáno (z EČP – evidenční číslo pracovníka). Valná většina zaměstnanců má však rodné číslo zapsáno pouze na Zaměstnanecké kartě a žádný doklad k přidělení rodného čísla nevlastní. Není tedy, jak doložit přepsání EČP na ČSSZ. Na ČSSZ mi bylo sděleno, že akceptují pouze doklad o přidělení RČ. Jak postupovat? Máme případy, kdy jerodné číslo z přidělené zaměstnanecké karty přepsáno na ČSSZ, ale při vystavení DPN (neschopenky) lékařem je zapsáno EČP a nám není dodán doklad o neschopnosti – čísla se „nepotkají“.

Firma zaměstnává jednoho zaměstnance s ruským občanstvím (takto nahlášen na ČSSZ i ÚP – dle § 98 písm. a) – s povoleným trvalým pobytem). Tento zaměstnanec nám nyní nahlásil, že již získal české občanství. Jaké povinnosti má v tomto případě zaměstnavatel a jakým způsobem správně nahlásit tuto změnu na instituce? 

Je možné zaměstnat cizince z třetí země bez pracovního povolení - tj. na volný vstup na trh práce? Ukrajinka, má vízum D/VC/24 do 31. 8. 2023, studovala jazykový kurz ČJ - zam.na odbornou a jazykovou přípravu ke studiu akreditovaného studijního programu, absolvováno 30. 5. 2023. Nyní přijata na VŠ Česká zemědělská univerzita, prezenční, bakalářské studium. Donesla potvrzení o studiu od 10. 7. 2023, ale dle rozhodnutí o přijetí (a všeobecných informací) se studentem stává dnem zápisu. Ten je rozhodnutím děkana stanoven na 25. 9. - 1. 10. Má tato studentka volný vstup na trh práce již nyní od července? 

Jakým způsobem může zaměstnavatel zjistit, zda má zaměstnanec (v našem případě cizinec s trvalým pobytem na Ukrajině) úmysl se v ČR trvale zdržovat? Konkrétně se jedná o případ, kdy zaměstnavatel hradí zaměstnanci (cizinci) byt, ve kterém žije i s rodinou (od roku 2021) a z celé částky nájmu zaměstnanec i zaměstnavatel odvádí pojistné a daň (z daňového hlediska ho bereme jako benefit). Naopak jiný zaměstnanec bydlí na ubytovně (bez rodiny) a zaměstnavatel mu přispívá částkou 3 500 Kč, až hodnota nad tuto částku je předmětem daně z příjmu a podléhá odvodům na ZP a SP. Jde nám o to, jak spravedlivě posoudit, kdo má a kdo nemá nárok na příspěvek na ubytování do výše 3 500 Kč bez toho, aby z něj bylo odváděno pojistné a daň. Můžeme po zaměstnancích požadovat prohlášení, zda takový úmysl mají či nikoli?