Místo výkonu práce

Zaměstnanec měl vždy jedno místo výkonu práce (Ostrava). Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Pokud jezdil některé dny do provozovny ve Zlíně, byla to pracovní cesta, kde si psal cestovní příkaz a do odpracované doby nepočítal čas přejezdu (není dle smlouvy řidič, ale technik). Nyní má upravenou smlouvu a místo výkonu práce je Ostrava a Zlín. Zaměstnanec jezdí mezi městy, tak že vyjíždí z Ostravy a večer se tam vrací, nebo někdy až druhý nebo třetí den. Jak je máme brát cesty mezi místy výkonu práce - jedná se o pracovní cesty? Přísluší za dané dny cestovní náhrada za stravné? Počítá se přesun mezi městy (čas na cestě) jako odpracovaná doba? Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Dá se tedy chápat, že výjezd z města výkonu Ostravy i Zlína jsou pracovní cesty? (předpokládám, že ano). Pokud se však jedná přímo ze Ostravy do Zlína, tak netušíme, zda se jedná o pracovní cestu Pokud by ve smlouvě bylo výslovně zmíněné, že místem pravidelného pracoviště je jen jedno z dvou měst, kde je výkon práce - bylo by řešení jiné? A je vůbec možné mít dvě místa výkonu práce a jedno pravidelné pracoviště?

Nově budeme mít dvě provozovny, jednu v katastrálním území obce Olomouc a druhou v katastrálním území obce Hněvotín, obě provozovny jsou v místě výkonu práce zaměstnance. Máme pracovníky, kteří se musí určité dny pohybovat buď v Hněvotíně, nebo v Olomouci. Místo výkonu práce mají stanoveno jako provozovny zaměstnavatele v Olomouckém kraji. Nově chceme do smluv dávat pravidelné pracoviště z důvodu jasnosti při vyúčtování cestovních náhrad. Můžou mít tito pracovníci určena 2 pravidelná pracoviště, i když nejsou v jedné obci, a tím pádem jim nebudou náležet cestovní náhrady, pokud budou na těchto dvou provozovnách? Nebo mohou být 2 pravidelná pracoviště, ale protože nejsou v katastrálním území jedné obce (pravidelné pracoviště nesmí být určeno šířeji, než jedna obec), tak stejně budou náležet cestovní náhrady? A musíme tedy určit, které z těchto dvou pracovišť je bráno na zřetel pro účely výpočtu cestovních náhrad? 

Dle vyhlášky MPSV náleží zaměstnanci za práci na dálku 4,60 Kč za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu ve výši 7,50 Kč za každou započatou hodinu. Při odpracování 8hodin je celková náhrada 60 Kč. Jaký způsob je správně při zaokrouhlení náhrady dle vyhlášky ve výši 36,80 Kč, z které zaměstnanec neodvádí daň, SP a ZP? Předpokládáme správně, že musíme náhradu ve výši 36,80 Kč, zaokrouhlit na celé koruny dolů tzn. 36 Kč, jelikož bychom při zaokrouhlení na 37 Kč museli přidaňovat ještě 0,20 Kč (obdobný způsob stravenkového paušálu)? 

Budeme rušit jedno pracoviště. Nechceme ukončovat pracovní poměry zaměstnanců, kteří na tomto provozu pracují. Všem zaměstnancům bude nabídnuta shodná práce na jiném pracovišti jen na novějších strojích. Nové pracoviště je od původního vzdáleno cca 1 km. Nachází se tedy ve stejném městě, ale bez dopravní obslužnosti MHD. Pokud někdo odmítne přejít na nový provoz, předpokládám, že z naší strany výpověď z organizačních důvodů nedostane, protože jsme mu nabídli jiné vhodné pracovní místo. Pokud tedy nechce pracovat na novém pracovišti, musí zaměstnanec podat výpověď sám, nebo mu umožníme ukončení pracovního poměru dohodou?

Zaměstnavatel se sídlem v Německu zaměstnává v ČR v pracovním poměru na plný úvazek jednoho servisního technika (občana ČR). Tento zaměstnanec má pracovní smlouvu podle českých zákonů. Jeho práce spočívá v provádění servisů/oprav strojů v místě u zákazníka v ČR i v jiných zemích. Zaměstnavatel nemá v ČR kancelář, tj. zaměstnanec je doma a odsud vyjíždí na servisy strojů dle aktuální potřeby. Jeho práce je jenom „v terénu“, z domova tuto práci vykonávat nemůže (ani nedělá žádnou technickou podporu na dálku), doma pouze udělá malou administrativu nutnou k jeho práci (což by mohl v podstatě udělat též i přímo v přiděleném autě s přiděleným mobilem). Jedná se v tomto případě o práci na dálku dle zákoníku práce (v novelizovaném znění), resp. musí být k tomuto uzavřena nějaká dohoda?

Pokud uvedu do pracovní smlouvy zaměstnance jako místo výkonu práce jeho bydliště, nemusím sepisovat dohodu o homeoffice. Jedná se o něco jiného. Zaměstnanci nenáleží náhrada, která se nově u homeoffice uplatňuje. Je to tak?

Lze v pracovní smlouvě sjednat místo výkonu práce „celý svět“? Je pravda, že pokud se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce (v našem případě celý svět), není třeba souhlas s vysláním na pracovní cestu? Pro účely náhrad by bylo jako místo pravidelného pracoviště sjednáno provozovna zaměstnavatele. Lze v tomto případě vykázat služební cestu z místa bydliště zaměstnance?

Připravovaná vládní novela zákoníku práce podle Hospodářské komory ČR (dále jen „HK“) výrazně sníží využitelnost pracovních dohod zaměstnanců. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle HK navrhuje administrativně náročné změny pracovněprávních...

Česká s. r. o. bude zaměstnávat občana Slovenské republiky, který má své bydliště na Slovensku. Výkon práce bude na Slovensku. Onen zaměstnanec bude mít od české s. r. o. pronajatou místnost na práci "kancelář" a bude zároveň pracovat z domova (cca 70 % v pronajaté kanceláři a 30 % z domova), to vše pouze na Slovensku. Jaké pravidlo zaměstnávání uplatnit? Tzv. telework (homeworking), nebo místo výkonu práce na Slovenské adrese (ona pronajatá kancelář)? Nebudeme zřizovat právní entitu na Slovensku, pouze pronajímat kancelář. Jaké povinnosti nad rámec klasického pracovního poměru podle české legislativy máme jako zaměstnavatel při obou variantách?

Home office už zdaleka není pouze žádaným pracovním benefitem, ale v současnosti je (pohříchu nedostatečně upraveným) institutem pracovního práva, který zaměstnancům i zaměstnavatelům otevírá nové možnosti organizace práce. Není proto překvapením, že zaměstnanci často chtějí vykonávat práci z pohodlí domova nejen v tuzemsku, ale i z jiného místa v zahraničí. Málokterý zaměstnanec, ale i zaměstnavatel si však uvědomují právní důsledky spojené s výkonem práce zaměstnance ze zahraničí a opomínají tak adekvátně reagovat na všechna hrozící rizika.

Firmy, které v posledním roce umožnily svým zaměstnancům plnou nebo částečnou práci z domova, ve velké většině případů podle průzkumu poradenské společnosti PwC zvýšily svou efektivitu. Zhruba 57 % takových...

Může být sjednána se zaměstnancem dohoda o výkonu práce z jiného místa kombinovaně tak, že by část směny odpracoval na pracovišti a část směny z domova (v rámci 8 hodinové směny by každý pracovní den požadoval 2 hodiny pracovat z domů z důvodu péče o dítě)? Běžně máme pružné rozvržení pracovní doby. 

Česká stavební firma, s. r. o., zaměstnává pracovníky ze Slovenska. Vše je řádně přihlášeno. Pracují po celé republice. Nyní tato s. r. o. dostala zakázku na Slovensku, a tak parta zaměstnanců ze Slovenska tuto práci udělá. Nebude muset jezdit do Česka. Změní se něco na mzdových věcech po dobu vykonávání prací na Slovensku?

Zaměstnanci vykonávali práci z domova (home office), ale neměli sjednánu náhradu za použití vlastních nástrojů, předmětů i za spotřebovanou energii. Může zaměstnavatel tyto náklady uhradit?

Koronavirová krize ukázala, že home office není pouze zaměstnanecká výhoda, ale nyní i nutnost. Poslanci KDU-ČSL navrhují zpřesňující pravidla pro home office, vláda tento návrh novely zákoníku práce odmítla pro...

Srdečně Vás zveme na webinář s oblíbeným lektorem na pracovněprávní problematiku JUDr. Dominikem Brůhou. Lektor Vám představí právní úpravu práce z domova a její limity pro využití v praxi a...

Od 1. ledna 2021 je účinná druhá část novely zákoníku práce. První vlna změn, která nabyla účinnosti už v červenci 2020, přinášela úpravy např. v doručování listin – letošní změny...

Je možné sjednat více pravidelných pracovišť pro účely cestovních náhrad, např. Jablonec a Liberec s tím, že bude specifikováno, ve kterých dnech v týdnu bude pro zaměstnance rozhodující to které pravidelné pracoviště (např. pondělí a úterý Jablonec a zbývající pracovní dny Liberec? Dva dny pracuje doma a tři dny dojíždí na firmy. 

Ráda bych si ujasnila, jaké místo výkonu práce, resp. kód LAU, máme uvádět u zaměstnanců ve mzdovém systému pro účely různých povinných statistik či dokumentů. Zejména se mi jedná o zaměstnance, kteří mají v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce šiřeji než 1 obec. Např. mají uvedeno Zlínský a Jihomoravský kraj a pro účely cestovních náhrad je stanoveno Brno. Sídlo zaměstnavatele je v Praze. Pro účely přílohy č. 1 k Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti by mělo být jako místo výkonu práce v tomto případě uvedeno sídlo zaměstnavatele, tj. i kód LAU by byl uveden jako sídlo zaměstnavatele, tj. Prahu. Pro účely statistiky ISPV má být ovšem jako místo výkonu práce uvedeno místo sjednané pro účely cestovních náhrad (§ 34a ZP), tj. v tomto případě by bylo uvedeno město Brno.

Firma má zaměstnance, který vykonává velkou část práce od dob covid-19 z domova formou home office. Tento zaměstnanec používá firemní auto, se kterým jezdí operativně např. 1-2 týdně do provozovny jeho firmy do jiného města nebo jednou týdně k zákazníkům opět do jiného města. Auto většinou nechává zaparkované přes noc v místě bydliště, kde pracuje formou home office. Firma přemýšlí, jak má nastavit v pracovní smlouvě místo výkonu práce zaměstnance, aby mohly být všechny cesty mezi domovem zaměstnance, provozovnou i zákazníkem jako služební pro účely daně z příjmů zaměstnance i DPH. Je vhodné nastavení místo výkonu práce bydliště zaměstnance, kde vykonává home office? Nebo má nějaké (ne)výhody určit v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce i město provozovny firmy jako druhé místo výkonu práce?