BOZP

Jak správně postupovat u zaměstnance, u kterého dojde k rozšíření jeho profesních rizik definovaných v příloze k vyhlášce č. 79/2013 Sb., aniž by současně došlo ke změně sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě? Např. u zaměstnance se sjednaným druhem práce „technik multitechnických služeb“ k profesnímu riziku práce na elektrických zařízeních nově přibude profesní riziko práce ve výškách. Ke změně/navýšení rizikových faktorů nedojde (nejedná se o rizikovou práci). Dle § 10 odst. 2 vyhlášky o pracovnělékařských službách se vstupní prohlídka provádí před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce. Posuzovat daný případ tak, že pro účely vyhlášky o pracovnělékařských službách se jedná o změnu druhu práce, i když se sjednaný druh práce v pracovní smlouvě u zaměstnance nemění? Je správné zaměstnance vyslat na vstupní prohlídku, nebo na mimořádnou prohlídku? A na základě jakého ustanovení?

Naše zaměstnankyně v pracovní době opustila své pracoviště a šla si na parkoviště do auta pro svoje osobní věci, bohužel upadla a musela vyhledat ošetření u lékaře. Nyní je v pracovní neschopnosti, u lékaře to nahlásila jako pracovní úraz. Dle našeho názoru se o pracovní úraz nejedná. Musím i v tomto případě vyplňovat záznam o úrazu a zasílat na příslušné instituce, nebo v tomto případě stačí pouze zaznamenat do knihy úrazů?

Měl jsem v zaměstnání pracovní úraz, pojištovna mi vyplatila bolestné a ztrátu na výdělku. Bude se ztráta na výdělku danit v danovém přiznání, když v dokumentech od pojišťovny je zaplacená daň zálohová? Považuje se to za zdaněné? 

Z obecně závazných právních přepisů plyne, že zaměstnanec má povinnost podrobit se pracovnělékařské prohlídce [§ 106 odst. 4 písm. b) ZP]. Prohlídka patří mezi důležité osobní překážky v práci a zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu ve výši průměrného výdělku [§ 103 ZP a příloha nařízení vlády č. 590/2006]. Pracovnělékařská prohlídka by měla proběhnout v zásadě v pracovní době [čl. 12 úmluvy o závodních zdravotních službách]. Pro účely dotazu vyjděme z toho, že nejde o pracovníka, který pracuje jen na noční směně (a není tedy objektivní překážka k provedení prohlídky mimo pracovní dobu) a dále z toho, že byť pracovnělékařská prohlídka má, resp. musí být provedena mimo pracovní dobu, zaměstnavatel se tím neřídil. Jaké právní konsekvence jsou spojeny s tím, že zaměstnavatel zaměstnanci nařídil provést pracovnělékařskou prohlídku mimo pracovní dobu (a zaměstnanec příkaz akceptoval)? a) Jakou náhradu má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout? Má jít o náhradu ve výši průměrného výdělku, nebo má být situace posouzena jako práce přesčas, byť z definice [§ 78 ZP] by o práci přesčas jít nemělo? b) Za jakou dobu by se měla náhrada poskytnout, tj. zda včetně doby strávené na cestě do ordinace poskytovatele pracovnělékařských služeb a zpět? c) Má zaměstnanec nárok na cestovné, resp. jízdné, jestliže jeho bydliště je mimo místa pracoviště, nemá směnu a ordinace poskytovatele pracovněprávních služeb se nachází v těsném sousedství místa výkonu práce? Měnilo by na podstatě a posouzení věci, kdyby lékařská prohlídka proběhla nikoliv na příkaz zaměstnavatele, ale na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Všichni zaměstnanci nastupující do pracovního poměru jsou povinni absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. V průběhu pracovního poměru pak v některých případech přichází na řadu prohlídky periodické či mimořádné. Pokud to vyžadují právní předpisy, zaměstnavatel nebo sám zaměstnanec, musí při skončení pracovního poměru nebo ukončení výkonu práce zařazené jako rizikové proběhnout také výstupní prohlídky a poté případně prohlídky následné.

Úprava povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody a nemajetkové újmy při pracovních úrazech a nemocech z povolání je obsažena v § 269 až 271u ZP (uplatní se též společná ustanovení v § 272 až 274a ZP). Pro tyto účely jsou všichni zaměstnavatelé ze zákona pojištění za podmínek upravených ve vyhlášce č. 125/1993 Sb.

Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 306 vytváří právní základ pro vydání pracovního řádu, který vydává zaměstnavatel. Jedná se o zvláštní vnitřní předpis zaměstnavatele, který nezakládá práva a nároky. Jde o normativní právní akt, upravující skupinu případů stejného druhu a neurčitého počtu, nejedná se o právní jednání. Pracovní řád je nutno rozlišovat od vnitřního předpisu, který zaměstnavatel může vydat podle § 305 ZP . Vnitřní předpis zakládá práva a nároky zaměstnanců (nikoliv povinnosti). Práva (nároky) v něm jednostranně stanovené zaměstnavatelem jsou vymahatelné a uplatnitelné u soudu, jako ostatní pracovněprávní nároky uvedené např. v zákoníku práce . Další rozdíl mezi oběma předpisy zaměstnavatele spočívá v tom, že pracovní řád nekontrolují orgány inspekce práce. Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má značný význam, neboť může upravovat pravidla v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v § 52 ZP a ve výpovědi musí její důvod skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Výpověď, kterou by učinil ten, kdo ve skutečnosti není zaměstnavatelem, nemá právní účinky. Ve výpovědi použitý důvod nelze dodatečně měnit. V našem článku zaměříme pozornost na důvody týkající se zdravotního stavu zaměstnance a ochrany jeho zdraví.

Přípravné, obslužné, kontrolní práce při provozování lanové dráhy/lyžařského vleku ve venkovních i vnitřních prostorách, jednoduchá technická a provozní údržba. Práce ve výškách, činnosti v obvykle nevyhovujících ergonomických (pracovní polohy) a mikroklimatických podmínkách; jízda osobním automobilem, čtyřkolkou, na lyžích (obsluha lyžařského vleku).

Je pravidlem koncem roku, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá do připomínkového řízení návrh tzv. valorizačního nařízení vlády o úpravě náhrady. Jedná se o nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu je samozřejmě i letos.

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec navštívil v pracovní době lékaře, nevrátí se zpět do práce a v lékařské zprávě má doporučení klidového režimu? Návštěvu lékaře uznáme na nezbytně nutnou dobu vyšetření nebo ošetření a proplatíme ve výši průměrného výdělku. Ale co se zbývající částí směny? Jak závazné je „doporučení klidového režimu“ – musíme zaměstnanci uznat a zaplatit i zbývající část směny? Vycházím v tomto případě z ustanovení §103/1 ZP o povinnosti zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, která by neodpovídala zdravotní způsobilosti? Nebo by měl zaměstnanec následně po vyšetření navštívit i firemního lékaře pro posouzení, zda zaměstnanec je/není zdravotně způsobilý? Neměl by lékař, který vystavil zprávu s doporučením klidového režimu vystavit na zbývající část směny neschopenku?

Naše škola má povolení provozovat autoškolu. V autoškole zaměstnáváme na DPP nebo DPČ jako instruktory/učitele autoškoly . Potřebovala bych vědět, co všechno je zaměstnavatel povinen u těchto zaměstnanců dodržet z pohledu BOZP - konkrétně tedy : 1) do jaké kategorie práce je máme zařadit ? 2) v návaznosti na to - zda je povinná vstupní pracovnělékařská prohlídka ? 3) v jakých intervalech tedy pak případně jsou (zřejmě povinné) periodické prohlídky ? 4) pak jsou prý tito učitelé/instruktoři autoškoly povinni každoročně chodit k lékaři podle nějakého předpisu ? (bohužel nevím číslo, snad 247/2000Sb.) s tím, že to je jejich "osobní" povinnost - obávám se ale, že když jsou naši zaměstnanci, jestli se to nestává i povinností zaměstnavatele toto hlídat a vyžadovat a mít doloženo 5) a neexistuje ještě nějaká další povinnost zaměstnavatele (specifická pro tento druh sjednané práce), o které zde nepíšu? 

Je třeba žádat o vystavení Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1, v případě, že: 1. pedagogický pracovník jede s dětmi na poznávací a pobytový zájezd do zahraničí, zájezd pořádaný a organizovaný agenturou včetně průvodce. Musí být v tomto případě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1? 2. pedagogický pracovník jede s dětmi na lyžařský zájezd do zahraničí, zájezd pořádaný agenturou (bez průvodce), ale náš pedagogický pracovník je zároveň instruktor lyžování i noční pohotovost. Musí být v tomto případě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1? 

Vláda schválila 13. listopadu 2024 nové nařízení, podle něhož se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady zvýší o 0,6 % a 260 Kč (tzv. valorizace). Na rozdíl od dřívějších valorizací nejde v souladu se zvýšením důchodů jen o procentní navýšení, ale i o pevnou částku.Náhrada za ztrátu na výdělku podle nového nařízení vlády přísluší od 1. ledna 2025. 

Mezi významné výhody zaměstnavatelů, kteří nabízejí práci, je poskytování více pracovního volna nad zákoník práce . I zaměstnanci při výběru zaměstnání přihlížejí k těmto benefitům. Připomeňme si některé „nadzákonné“ formy pracovního volna, které jsou v poslední době aktuální a zaměstnavatelé je nabízejí a hlavně – poskytují. Je nepochybné, že širší okruh pracovního volna má vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, neboť v důsledku delšího odpočinku mají zaměstnanci vyšší odolnost k nadměrným bezpečnostním rizikovým faktorům a schopnost předcházet pracovním úrazům.

Poskytování ochranných nápojů je jedním z opatření, které je zaměstnavatel povinen přijímat s ohledem na hodnocení rizik, výsledky jejich hodnocení a výsledky pravidelně prováděných kontrol BOZP. Příslušná právní úprava je zakotvena § 104 ZP , v § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Ve vztahu k citovanému § 8 však není možné zapomínat ani na § 4a téhož nařízení, které řeší hygienické ztráty tekutin. Základem pro hodnocení rizik možného ohrožení zdraví zaměstnanců je hodnocení expozic a zátěží faktorů pracovního prostředí s přihlédnutím k pracovním podmínkám. Na základě výsledků hodnocení rizik je pak, s ohledem na použitá technická či jiná opatření, třeba (po zjištění účinnosti a spolehlivosti těchto opatření) přijmout případná další opatření. Takovýto postup se vztahuje i na poskytování ochranných nápojů na pracovištích s pracovní zátěží teplem nebo chladem. O poskytování ochranných nápojů je zaměstnavatel povinen vést řádnou dokumentaci.

Smyslem tohoto příspěvku je například rozšířit okruh poznání školitelům, dále i odborně způsobilým osobám k zajišťování úkolů v prevenci rizik o informace, které souvisí s možným vznikem pracovních úrazů při chůzi na pracovištích. Dále i zdůraznit důslednost vyhodnocení rizik spojená s chůzí na pracovištích. Uvedu také i několik vybraných pracovních úrazů, které se k dané problematice vztahují, resp. se u zaměstnavatelů velmi často opakují, ale také upozorním i na možnou příčinu pracovních úrazů, které souvisí například s nadcházejícím zimním obdobím. Zaměřím-li se na odvětví, pak se jedná například o zpracovatelský průmysl, slévárenství, strojírenství, dále logistická centra a skladovací provozy, zemědělství, stavebnictví, ale i o řadu dalších odvětví. Jaká zranění převažují. Jedná se zejména o poranění kotníků, kolene, obličeje, hlavy, dále zlomeniny rukou a nohou, naražení žeber a ramene, poranění zad a páteře. Z celkového počtu evidovaných pracovních úrazů (cca 36.000/rok) vedené v informačním systému SÚIP, pak je podíl této oblasti cca 17%, což již není, dle mého názoru, zanedbatelný údaj.

• Stavěč lezeckých cest vykonává svou profesi na lezeckých a boulderových stěnách (ve vnitřních i venkovních prostorách).• Stavění cest pro bouldering: Stavěči staví bouldery na lezeckých stěnách určených pro bouldering do výšky 4-5 metrů nad zemí a pracují na žebříku.• Stavění cest pro lezení s lanem: Stavěči staví cesty na lezeckých stěnách určených pro lezení s lanem. Lezecké cesty jsou většinou dlouhé okolo 15 metrů a stavěči pracují ve visu na laně nebo na pojízdné zdvihací pracovní plošině.• Ve venkovním prostředí může být stavěč vystaven působení mikroklimatických podmínek (teplo, chlad, vítr, déšť apod.).

Poslední tři desetiletí přinesla významný pokrok v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Počet smrtelných pracovních úrazů v Evropské unii mezi lety 1994 a 2018 klesl přibližně o 70 %. I když k tomuto poklesu nepochybně přispěly faktory jako deindustrializace a lepší lékařská péče, významnou roli sehrál také zavedený systém BOZP v EU. Navzdory tomuto pokroku došlo v roce 2018 v EU-27 stále k více než 3 300 smrtelným úrazům a 3,1 milionu nesmrtelných úrazů a více než 200 000 pracovníků ročně zemře na nemoci související s prací. Udržování a zlepšování standardů ochrany pracovníků je proto trvalou výzvou a nutností.