Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.
Fyzicky a psychicky náročné stavebnictví
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
1. Stavebnictví je nejnebezpečnějším odvětvím v Evropské unii
Stavebnictví patří mezi „nejnebezpečnější“ odvětví v celé Evropské unii [1 až 5]. Ve stavebnictví je dlouhodobě zaznamenávána nejvyšší míra výskytu smrtelných pracovních úrazů [3] a vysoký podíl pracovníků, kteří uvádějí, že jejich zdraví a bezpečnost jsou kvůli jejich práci ohroženy [1, 5].
Dokonce i v kontextu měnícího se světa práce, kde jsou digitální technologie a práce na dálku stále důležitější a objevují se nová rizika BOZP, zatímco stávající rizika BOZP se zhoršují
, povolání ve stavebnictví a odvětví jako celek jsou inspektory práce stále označována za vysoce riziková
[1, 3].Nejvýznamnějšími riziky, zejména pro řemeslníky a pro stavebnictví jako celek, jsou „bezpečnostní rizika“ (pády,
kolize
, pořezání), následují „fyzikální rizika“ (hluk, vibrace), muskuloskeletální poruchy a ergonomická rizika, chemická rizika, psychologická rizika a biologická rizika [1, 3, 4].Důležité: Pracovníci v tomto odvětví nejsou těmito nebezpečími a riziky přímo ohroženi pouze svou vlastní prací, ale jsou také ohroženi nehodami a incidenty svých kolegů na pracovištích (např. spadnutí nástroje z lešení a zasažení kolegy).
V souvislosti s oteplováním klimatu bylo stavebnictví rovněž označeno jako odvětví, ve kterém pracovníci provádějí intenzivní fyzickou práci při přímém vystavení slunečnímu záření a teplu, přičemž jsou ohroženi tepelným stresem [1, 2].
Tepelný stres v lidském těle vzniká ve chvíli, kdy součet metabolického tepla (tj. tepla vyprodukovaného vlastním lidským tělem při vykonávání práce) a tepla z okolního prostředí (sdíleného formou konvekce, kondukce či radiace) překročí individuální schopnost těla v danou chvíli toto teplo snášet a termoregulačními procesy udržovat optimální teplotu tělesného jádra. [6]
Mezinárodní výzkumné týmy prokázaly, že míra ohrožení zdraví způsobená lidskými chybami a nehodami v průmyslovém prostředí, roste souběžně se zvýšenou pracovní zátěží a v prostředích nad 24 °C, nebo pokud mají pracovníci tělesnou teplotu vyšší než 38 °C. Extrémní teploty rovněž mají dopad nejen na fyzické zdraví, ale z velké části ovlivňují i psychiku člověka. [6]
Navíc je zapotřebí si v této souvislosti uvědomit, že někteří pracovníci jsou zranitelnější. Jedná se především o starší nebo chronicky nemocné pracovníky, kteří mají nižší fyziologickou odolnost vůči vysokým teplotám. A tito pracovníci představují v důsledku přirozeného stárnutí populace stále rostoucí podíl pracovní síly. [6]
Mezi některá organizační opatření pro řízení tepelného stresu patří:
•
úprava pracovních postupů, technologie nebo délky expozice pracovníka zdrojům tepla,
•
změna nebo úprava pracovního prostředí pracovníka (např. střídání pracovišť, klimatizace, zastínění apod.),
•
zvyšování tepelné odolnosti pracovníků například aklimatizací na teplo a fyzickou kondicí,
•
školení pracovníků v bezpečnostních a zdravotních postupech pro práci v horkém prostředí,
•
lékařské prohlídky pracovníků,
•
změna osobních ochranných pracovních prostředků. [6]
Důležitým faktorem, který v kontextu oteplování vypovídá o zdravotním stavu, je barva moči.
A co říká barva moči o tvém zdraví? [7]
11 hlavních barev, které napoví, jaký je tvůj zdravotní stav | |
PRŮHLEDNÁ | Jsi více než dostatečně hydratovaný/á. |
VELMI SVĚTLE ŽLUTÁ | Jsi dobře hydratovaný/á a pravděpodobně i zdravý/á. |
SVĚTLE ŽLUTÁ | Tato barva je normální. |
MÍRNĚ ŽLUTÁ | Jsi v pořádku, ale zaměř se na brzký příjem tekutin. |
TMAVĚ ŽLUTÁ | Jsi dehydrovaný/á, pij více vody |
HNĚDÁ | Může se vyskytovat, pokud jsi nedávno jedl/a fazole, rebarboru nebo aloe. Pij dostatek tekutin a kontaktuj lékaře, jestliže moč zůstane v této barvě i po příjmu tekutin (po 12-24 hodinách). Může to být známka onemocnění ledvin, jater nebo těžké dehydratace. |
ORANŽOVÁ | Možná dehydratace nebo problém s játry či žlučovody. Barva moči může být také ovlivněná potravinářským barvivem, užíváním některých vitaminů, zejména B-komplexu, karotenu nebo zvýšeným příjmem mrkve. Pij dostatečné množství tekutin, a pokud barva moči přetrvává (po 12-24 hodinách), kontaktuj lékaře. |
MODRÁ/ZELENÁ | Je pravděpodob |