Poučení se z incidentů, nehod a katastrof

Vydáno: 32 minut čtení

Zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu. Objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu je pro zaměstnavatele důležité proto, aby mohl na základě tohoto šetření přijmout opatření k zabránění opakování vzniku pracovního úrazu. Šetření příčin a okolností incidentu na pracovištích tak poskytuje zaměstnavatelům a pracovníkům příležitost identifikovat rizika v jejich činnostech a nedostatky v jejich programech bezpečnosti a ochrany zdraví. A co je nejdůležitější, umožňuje zaměstnavatelům a pracovníkům identifikovat a implementovat nápravná opatření nezbytná k prevenci budoucích incidentů. Cílem tohoto šetření by rovněž mělo být určení kořenových příčin incidentů a poučení se z nich.

Poučení se z incidentů, nehod a katastrof
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
1. „Vize nulové úrazovosti“, incidenty a poučení se z nich
Ochrana osob před zdravotními a bezpečnostními riziky při práci je klíčovým prvkem pro zajištění důstojných pracovních podmínek pro všechny pracovníky. Zdravé a bezpečné pracovní podmínky jsou nezbytným předpokladem pro zdravou a produktivní pracovní sílu. [1]
Kromě zdraví a dobrých pracovních podmínek existuje pro vysokou úroveň ochrany pracovníků rovněž i silný hospodářský důvod.
Odhady ukazují, že každé euro investované do BOZP přináší zaměstnavateli přibližně dvojnásobnou návratnost
[1, 2, 3].
Strategie EU-BOZP 2021-27 si tak klade za cíl snižování počtu úmrtí, nehod a poškození zdraví souvisejících s BOZP. V rámci této strategie se Evropská komise a Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci rozhodly podporovat používání „Vision Zero“ („Vize nulové úrazovosti“) k dalšímu snižování smrtelných úrazů, nehod a nemocí souvisejících s BOZP.
V této strategii se uvádí, že je nutné vyvinout veškeré možné úsilí ke snížení počtu úmrtí souvisejících s prací, a to v souladu s přístupem „vize nula“ k úmrtím souvisejícím s prací v EU
[1, 4].
Prevence úmrtí souvisejících s prací je možná pouze díky:
pečlivému vyšetřování úrazů a úmrtí na pracovišti,
určení a řešení příčin těchto úrazů a úmrtí,
zvyšování informovanosti o rizicích úrazů
, zranění a nemocí z povolání, a
lepšímu prosazování stávajících pravidel a pokynů. [1]
Důležité: Jedním z klíčových předpokladů pro splnění přístupu „vize nula“ k úmrtím souvisejícím s prací je právě zvyšování informovanosti o rizicích pracovních úrazů, zranění a nemocí z povolání. Zkušenosti získané z mimořádných událostí a nebezpečných situací a výměna informací o těchto událostech povedou k lepší analýze a prevenci v organizacích.
Nejranějším příkladem strategie BOZP založené na „Vision Zero“ zahrnujícím členský stát EU na vnitrostátní úrovni byla iniciativa v oblasti bezpečnosti dopravy, kterou koncem 90. let provedlo Švédsko [5, 6]. Tento příklad „Vision Zero“ byl zaměřen na úmrtí a zranění v silničním provozu a také na zlepšení bezpečné a spravedlivé mobility pro všechny občany. Úspěch této švédské iniciativy byl pozoruhodný. Od roku 2000, kdy Švédsko přijalo tuto verzi „Vision Zero“, zaznamenalo přibližně 50% pokles smrtelných nehod v silniční dopravě a také snížení na velmi nízkou úroveň smrtelných nehod v sektoru komerční dopravy [5, 6].
Chceme-li v organizacích dosáhnout nulové úrazovosti, nesmíme se však prioritně zaměřit pouze na statistické údaje o počtu pracovních úrazů, musíme změnit způsob našeho myšlení o bezpečnosti a ochraně zdraví.
V mnohých případech se vrcholové vedení pouze zaměřuje právě na sledování počtu pracovních úrazů, což ovšem může vést k tomu, že
při nízké pracovní úrazovosti časem dojde k formálnímu pojetí BOZP v organizaci.
Asi jedinou správnou cestou je stálá prevence, proaktivní přístup, změna kultury BOZP a uvolnění příslušných zdrojů v organizaci. A kdo by měl být hlavním motivátorem, jednoznačně vrcholové vedení.
„Vision Zero“ je spíše filozofií než „číselným cílem“.
Vychází z představy, že při nehodě by neměl být nikdo zraněn ani zabit. Lidé mají tendenci dělat chyby, ale chybné činy by neměly vést ke zranění. To je jeden z důvodů, proč by měl být kladen důraz na bezpečnost při plánování jakéhokoli pracovního prostředí.
Vize nulových nehod je založena na přesvědčení, že všem nehodám lze předejít, a proto je propagace vize nulových nehod důležitou strategií prevence pracovních úrazů.
„Vision Zero“ je důležitá v systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ve výzkumu panuje celková shoda v tom, že řízení BOZP by mělo být považováno za součást celkové struktury řízení podniku, která podporuje kulturu neustálého zlepšování a zapojení zaměstnanců má pozitivní vliv na výkon BOZP [7, 8].
Kultura bezpečnosti na pracovišti je klíčovou otázkou pro implementaci vize nulových nehod. Kultura bezpečnosti určuje, jak jsou bezpečnostní postupy skutečně prováděny na pracovišti, nikoli jak jsou vyjádřeny v pokynech a předpisech.
V mnoha případech tkví kořeny pracovních úrazů právě ve špatné kultuře bezpečnosti.
Podle „Vision Zero“ lze všem nehodám předejít.

Související dokumenty

Související články

Poznámka k právní úpravě poskytování OOPP
Kolaborativní roboti - Posouzení rizik
BOZP v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Systémy založené na umělé inteligenci a BOZP
Transformace BOZP v měnícím se světě práce
Pozor na pracovní úrazy, kde zdrojem jsou žebříky
Pracovní úrazy v důsledku zachycení a vtažení
Kontrolní činnost orgánů inspekce práce v oblasti nebezpečných látek
Jak správně vyšetřit pracovní úrazy
Poznámka ke školním úrazům
Několik poznámek ke kontrole prováděné orgány inspekce práce
Otazníky kolem úrazů na pracovních cestách
Průměrná mzda zvyšuje v roce 2024 náhrady za pracovní úrazy
Pracovní úrazy v soudních rozhodnutích
Ergonomie pracovišť zdravotnických zařízení
Kolaborativní roboti
Uklouznutí, zakopnutí a pády žen na pracovištích
Údržba je vysoce rizikovou činností
Řízení BOZP v odvětví dopravy a skladování

Související otázky a odpovědi

Práce ve ztíženém prostředí
Bezpečnostní listy na pracovišti
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Zaměstnanec u lékaře
Hasicí přístroj v budově
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Délka pracovní doby
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Umístění požární značky
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Školení první pomoci
Pracovní úraz
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru

Související předpisy

168/2002 Sb. , kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinnen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
262/2006 Sb., zákoník práce
180/2015 Sb. o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)