Zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu. Objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu je pro zaměstnavatele důležité proto, aby mohl na základě tohoto šetření přijmout opatření k zabránění opakování vzniku pracovního úrazu. Šetření příčin a okolností incidentu na pracovištích tak poskytuje zaměstnavatelům a pracovníkům příležitost identifikovat rizika v jejich činnostech a nedostatky v jejich programech bezpečnosti a ochrany zdraví. A co je nejdůležitější, umožňuje zaměstnavatelům a pracovníkům identifikovat a implementovat nápravná opatření nezbytná k prevenci budoucích incidentů. Cílem tohoto šetření by rovněž mělo být určení kořenových příčin incidentů a poučení se z nich.
Poučení se z incidentů, nehod a katastrof
Vydáno:
32 minut čtení
Poučení se z incidentů, nehod a katastrof
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
1. „Vize nulové úrazovosti“, incidenty a poučení se z nich
Ochrana osob před zdravotními a bezpečnostními riziky při práci je klíčovým prvkem pro zajištění důstojných pracovních podmínek pro všechny pracovníky. Zdravé a bezpečné pracovní podmínky jsou nezbytným předpokladem pro zdravou a produktivní pracovní sílu. [1]
Kromě zdraví a dobrých pracovních podmínek existuje pro vysokou úroveň ochrany pracovníků rovněž i silný hospodářský důvod.
Odhady ukazují, že každé euro investované do BOZP přináší zaměstnavateli přibližně dvojnásobnou návratnost
[1, 2, 3].Strategie EU-BOZP 2021-27 si tak klade za cíl snižování počtu úmrtí, nehod a poškození zdraví souvisejících s BOZP. V rámci této strategie se Evropská komise a Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci rozhodly podporovat používání „Vision Zero“ („Vize nulové úrazovosti“) k dalšímu snižování smrtelných úrazů, nehod a nemocí souvisejících s BOZP.
V této strategii se uvádí, že je nutné vyvinout veškeré možné úsilí ke snížení počtu úmrtí souvisejících s prací, a to v souladu s přístupem „vize nula“ k úmrtím souvisejícím s prací v EU
[1, 4].Prevence úmrtí souvisejících s prací je možná pouze díky:
•
pečlivému vyšetřování úrazů a úmrtí na pracovišti,
•
určení a řešení příčin těchto úrazů a úmrtí,
•
zvyšování informovanosti o rizicích úrazů
, zranění a nemocí z povolání, a•
lepšímu prosazování stávajících pravidel a pokynů. [1]
Důležité: Jedním z klíčových předpokladů pro splnění přístupu „vize nula“ k úmrtím souvisejícím s prací je právě zvyšování informovanosti o rizicích pracovních úrazů, zranění a nemocí z povolání. Zkušenosti získané z mimořádných událostí a nebezpečných situací a výměna informací o těchto událostech povedou k lepší analýze a prevenci v organizacích.
Nejranějším příkladem strategie BOZP založené na „Vision Zero“ zahrnujícím členský stát EU na vnitrostátní úrovni byla iniciativa v oblasti bezpečnosti dopravy, kterou koncem 90. let provedlo Švédsko [5, 6]. Tento příklad „Vision Zero“ byl zaměřen na úmrtí a zranění v silničním provozu a také na zlepšení bezpečné a spravedlivé mobility pro všechny občany. Úspěch této švédské iniciativy byl pozoruhodný. Od roku 2000, kdy Švédsko přijalo tuto verzi „Vision Zero“, zaznamenalo přibližně 50% pokles smrtelných nehod v silniční dopravě a také snížení na velmi nízkou úroveň smrtelných nehod v sektoru komerční dopravy [5, 6].
Chceme-li v organizacích dosáhnout nulové úrazovosti, nesmíme se však prioritně zaměřit pouze na statistické údaje o počtu pracovních úrazů, musíme změnit způsob našeho myšlení o bezpečnosti a ochraně zdraví.
V mnohých případech se vrcholové vedení pouze zaměřuje právě na sledování počtu pracovních úrazů, což ovšem může vést k tomu, že při nízké pracovní úrazovosti časem dojde k formálnímu pojetí BOZP v organizaci.
Asi jedinou správnou cestou je stálá prevence, proaktivní přístup, změna kultury BOZP a uvolnění příslušných zdrojů v organizaci. A kdo by měl být hlavním motivátorem, jednoznačně vrcholové vedení. „Vision Zero“ je spíše filozofií než „číselným cílem“.
Vychází z představy, že při nehodě by neměl být nikdo zraněn ani zabit. Lidé mají tendenci dělat chyby, ale chybné činy by neměly vést ke zranění. To je jeden z důvodů, proč by měl být kladen důraz na bezpečnost při plánování jakéhokoli pracovního prostředí. Vize nulových nehod je založena na přesvědčení, že všem nehodám lze předejít, a proto je propagace vize nulových nehod důležitou strategií prevence pracovních úrazů.
„Vision Zero“ je důležitá v systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ve výzkumu panuje celková shoda v tom, že řízení BOZP by mělo být považováno za součást celkové struktury řízení podniku, která podporuje kulturu neustálého zlepšování a zapojení zaměstnanců má pozitivní vliv na výkon BOZP [7, 8].
Kultura bezpečnosti na pracovišti je klíčovou otázkou pro implementaci vize nulových nehod. Kultura bezpečnosti určuje, jak jsou bezpečnostní postupy skutečně prováděny na pracovišti, nikoli jak jsou vyjádřeny v pokynech a předpisech.
V mnoha případech tkví kořeny pracovních úrazů právě ve špatné kultuře bezpečnosti.
Podle „Vision Zero“ lze všem nehodám předejít.