Údržba je vysoce rizikovou činností

Vydáno: 32 minut čtení

Údržba zahrnuje řadu činností napříč velmi odlišnými odvětvími a typy pracovních prostředí. U pracovníků údržby je tak větší pravděpodobnost než u ostatních pracovníků, že budou vystaveni široké škále pracovních rizik. Údržba často zahrnuje neobvyklou práci, nerutinní úkoly v abnormálních provozních podmínkách, které často vyžadují použití atypického vybavení. To vše zvyšuje rizika, jelikož normální provoz, rutina a automatizace obvykle snižují pravděpodobnost lidské chyby, která může vést k nehodám. Zejména pod časovým tlakem, jako například v případě náhlé poruchy, může být tendence, zavedená opatření k řízení rizik „deaktivovat“. Čištění nebo údržba za chodu stroje pak může mít pro pracovníka údržby fatální následky. [1]

Údržba je vysoce rizikovou činností
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
Bezpečná a zdravá pracoviště v Evropě a údržba
Od roku 2005 zůstává v Evropské unii podíl pracovníků vystavených „tradičním“ bezpečnostním a zdravotním rizikům, jako jsou nehody, hluk, vibrace, prach, chemické a biologické činitele, vysoké nebo nízké teploty, úraz elektrickým proudem atd., na vcelku stabilní úrovni. Je však možné pozorovat určitý nárůst z důvodu vyššího podílu pracovní síly v odvětvích s takovými riziky, jako je doprava, logistika a distribuce, renovace a
údržba
, zelené technologie, zdravotnictví a péče.
Přesuny pracovních úkolů a pracovní síly mezi odvětvími, technologický pokrok a rozvoj vyšších úrovní dovedností vedly k menšímu množství práce v dělnických profesích a většímu množství práce v administrativních (úřednických, odborných, manažerských atd.) profesích, jakož i v klientsky orientovaných povoláních.
Tento vývoj způsobil
přesun k psychosociálním a emocionálním problémům
a nižší fyzické aktivitě. Rizika BOZP u těchto profesí se tak postupně přesunula z bezpečnostních rizik na zdravotní. Při pohledu na oficiálně uznané nemoci z povolání, nikoli na vědecky odhadovaný počet nemocí souvisejících s prací, jako na „indikátor zdravých pracovních podmínek a prostředí“, došlo u nemocí z povolání k podobnému poklesu jako u pracovních úrazů. Nejnovější odhady „zátěže nemocí“, podle Světové zdravotnické organizace (WHO – World Health Organization), Mezinárodní organizace práce (ILO – International Labour Organization) a Stálé komise pro pracovní zdraví (ICOH – International Commission on Occupational Health),
však neukazují na pokles u nemocí souvisejících s prací.
[2, 3]
„Nemoc související s prací“ (angl. work related diseases)
je jakákoli nemoc, kterou způsobují nebo zhoršují faktory na pracovišti. Jedná se o celou řadu nemocí, které mají složitější příčiny a zahrnují kombinaci faktorů, které souvisí s výkonem povolání i které s prací nesouvisí, avšak nejsou u nás považována za nemoci z povolání ani odškodňována. [4, 5]
V případě pracovníků údržby lze říci, že ti jsou vystaveni jak bezpečnostním, tak zdravotním a psychosociálním rizikům, jelikož pracují v blízkosti strojů a zařízení, přicházejí do styku s nebezpečnými látkami, a to často pod časovým tlakem.
Jak již bylo zmíněno,
klesající míra pracovních úrazů je do jisté míry kompenzována nárůstem psychosociálního a emočního stresu ovlivňující pohodu pracovníků,
zatímco fyzická rizika a ergonomická zátěž zůstávají na vysoké, ale relativně stabilní úrovni.
Používání nových technologií v práci, přesuny mezi odvětvími a nové požadavky na pracovní sílu, jakož i globalizace vyžadují rovněž širší a komplexnější opatření v oblasti BOZP. Nové technologie a požadavky na znalosti a dovednosti při provádění údržby tak sebou přináší i nová rizika pro pracovníky údržby. [6]
Svět práce se dynamicky mění. K řešení současných obav a výzev v oblasti BOZP jsou tak zapotřebí inovativní přístupy, přičemž klíčový význam má sběr primárních údajů přímo od zdroje. Důležitým zdrojem, v této oblasti, jsou výsledky průzkumu agentury EU-OSHA a Výboru vrchních inspektorů práce (SLIC), který je založen na odborných znalostech inspektorů práce.
Z průzkumu vyplývá, která povolání a odvětví jsou vysoce riziková.
Zjištění lze využít ke zvýšení povědomí a účinnému zacílení opatření i jako podklad pro odbornou přípravu. Rovněž mohou pomoci identifikovat oblasti, kterým je třeba věnovat pozornost, a stanovit účinná opatření ke zmírnění rizik, jimž jsou pracovníci vystaveni. [7]
Podle inspektorů práce povolání představující nejvyšší riziko spadá do klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO): řemeslníci a opraváři, obsluha strojů a zařízení, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. [7]

Související dokumenty

Související články

Poznámka ke školním úrazům
Ergonomie pracovišť zdravotnických zařízení
Kolaborativní roboti - Posouzení rizik
Uklouznutí, zakopnutí a pády žen na pracovištích
Role dodavatelských řetězců v cirkulární ekonomice
Lidský faktor a vyhrazená technická zařízení
Zdraví škodlivé pracovní prostředí a příplatky za něj
Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP
Poznámka k právní úpravě poskytování OOPP
Bezpečnost práce a letní problémy na pracovišti
Soudní judikatura k náhradě za ztrátu na výdělku
BOZP v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Svět práce a lidský kapitál
Systémy založené na umělé inteligenci a BOZP
Klimatické změny a jejich vliv na BOZP v zemědělství a lesnictví
Transformace BOZP v měnícím se světě práce
Poučení se z incidentů, nehod a katastrof
Odborná způsobilost dle zákona o VTZ
Pozor na pracovní úrazy, kde zdrojem jsou žebříky

Související otázky a odpovědi

Zaměstnanec u lékaře
Práce ve ztíženém prostředí
Bezpečnostní listy na pracovišti
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Hasicí přístroj v budově
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Délka pracovní doby
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Umístění požární značky
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Školení první pomoci
Pracovní úraz
Skladování a nakládání s NCHL

Související předpisy

378/2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)