Platy

Od ledna vstoupí v účinnost institut nejnižší úrovně zaručeného platu. Zbývalo rozvrhnout práce do skupin podle kvalifikační náročnosti. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Pro každou z navrhovaných 4 skupin prací je nejnižší úroveň zaručeného platu již stanovena, byly vyhlášeny sdělením MPSV č. 286/2024 Sb. Tento systém má zajistit ochranu zaměstnanců ve veřejné sféře a státní službě před nízkými výdělky.

Na základě nově přijatých změn, ale i z dlouhodobě zažité právní úpravy mohou vyplynout v praxi problémy při odměňování zaměstnanců platem. Nejistota panuje občas ohledně rozhodování zaměstnavatele o zařazení zaměstnance do odpovídají platové třídy a platového stupně. Zaměstnavatelé si často nejsou jistí ani v rozdílech při čerpání náhradního volna a proplácení práce přesčas či v zacházení s osobním příplatkem, novinkou je příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přepracovalo návrh zákona, který upravuje platové základny politiků a dalších vysokých funkcionářů pro příští rok. Nová úprava byla nutná i díky rozhodutí Ústavního soudu,...

Jsme příspěvková organizace. Bude k nám nastupovat na novou pozici mistr údržby, který bude mít na starost 12 údržbářů,  bude jim zadávat úkoly, dohlížet, že je plní podle pokynů vedoucího úseku. Mistr nebude vedoucí. Má nárok na příplatek za vedení? V organigramu je vedoucí úseku údržby a pod ním je mistr a 12 údržbářů. Musí být mistr vedoucí?

Je možné započítat jako náhradní dobu dobu, kdy zaměstnankyně pečovala o dítě a zároveň studovala vysokou školu v denním studiu, ale dle schváleného individuálního studijního plánu? A započítala by se studentovi v denním studiu brigáda či práce v pracovním poměru během tohoto denního studia, pokud by odpovídala práci, pro kterou je nyní zaměstnán?

Pracuji v platové sféře. Zaměstnavatel mi dal nový platový výměr od 1. ledna 2024 v závislosti na změnu v odměňování dané legislativou. Následně mě po 5 měsících oslovila mzdová účetní s tím, že mi byl dán špatný platový výměr (byla jsem zařazena do vyššího platového stupně) a jsem povinná omylem vyplacené finance vrátit zpět. Jednalo se zhruba o cca 6 000 Kč. Musím tyto finance vrátit, když jsem nepochybila? Můžu se nějak bránit? 

Zaměstnanec v pracovním poměru může být za práci odměňován buď mzdou, nebo platem. Odměňování zaměstnanců platem má přitom svoje specifika. Na ně se zaměřujeme v následujících otázkách a odpovědích.

Změní-li se v průběhu měsíce třídní učitelka za jinou, musí dostat obě učitelky celou měsíční částku zvláštního příplatku nebo dostane každá poměrnou část příplatku, po kterou třídnictví vykonává?

Je někde výslovně v předpisech uvedeno, zda při zápočtu praxe zaměstnance je nutné počítat s přestupnými roky nebo lze počítat vždy jen s běžným rokem (365 dní)? Při trvání zaměstnání od doby před rokem 2000 dosud to může dělat rozdíl i 6 dnů a může to mít vliv na přesnou dobu platového postupu. 

Zaměstnanec, strážník, byl od 1. 1. 2022 převeden z provozních důvodů na jiné pracoviště v rámci organizace, došlo k odebrání příplatku za vedení (1 600 Kč) a snížení příplatku za směnnost (snížení o 250 Kč). Dne 15. 1. 2022 (na jiném pracovišti) vznikl strážníkovi pracovní úraz, který trval do 31. 3. 2023. Dne 3. 4. 2023 byl vydán lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci strážníka, podle kterého pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci v příčinné souvislosti s úrazem ze dne 15. 1. 2022. V současné době čerpá zaměstnanec řádnou dovolenou, na kterou má nárok, a jeho pracovní poměr skončí dle § 52 písm. d) ZP v červnu 2023. Máme zato, že rozhodné období pro výpočet pravděpodobného výdělku (pro odstupné, odchodné, rentu) bude vycházet z průměrných výdělků stejně zařazených strážníků na pracovišti, na kterém se stal pracovní úraz (vykonávají stejnou práci - práci stejné hodnoty). Pozn.: všichni strážníci z předchozího pracoviště – z doby před 1. 1. 2022 byli přeřazeni stejně jako „jmenovaný“, tzn.: všem byl odebrán příplatek za vedení 1 600 Kč a snížen příplatek za směnnost o 250 Kč. Na tomto pracovišti již od 1. 1. 2022 není srovnatelná pracovní pozice. Jak máme postupovat při výpočtu pravděpodobného výdělku, aby to bylo správně?

Učitelka s plným úvazkem měla na škole v přírodě rozvrženou pracovní dobu v jednom dni: 00:00 - 02:30 dozor nad žáky 07:00 - 15:00 pedagogická činnost 21:00 - 24:00 dozor nad žáky. Máme jí zaplatit dvě dělené směny za jeden den? 

Počty a platy takzvaných úředníků jsou často terčem veřejných proklamací politiků i výpadů účastníků více či méně odborných diskusí. Přinejmenším ti první by ovšem měli mít jasno v tom, kdo je vlastně úředník, jakou agendu vykonává a kolik jich je k naplnění této agendy třeba. Stejně tak by bylo dobré se zamyslet nad smysluplností výše „tarifů“ v platové sféře, jestliže se v některých případech ocitají pod nejnižší úrovní zaručené mzdy.

Budeme provozovat pod obcí poštu a pracovnice bude na 40 hodin týdně, ale bude mít dělenou směnu. Bude v 7 třídě, platový stupeň 12. Plat 27.260 Kč, os. hodnocení 5 000 Kč. Jakým způsobem vypočítám výši příplatku za dělenou směnu? Bude mít otevřeno dopoledne a odpoledne, s přerušením 2 až 3 hodiny (ještě se bude domlouvat). Otevřeno bude pondělí až pátek. Jak vypočítám, jaký bude mít příplatek za dělenou směnu? A hlavně v prvním čtvrtletí ( nastoupí od 1. února 2023).

Prosím o radu, jak postupovat při zápočtu praxe zaměstnance, který byl uvolněn pro výkon veřejné funkce a po čtyři roky vykonával funkci místostarosty. V naší organizaci pracuje jako zdravotnický záchranář a vrací se po ukončení funkčního období.

S účinností od 1. 1. 2022 byla novelizována nařízení vlády, která upravují nebo významně ovlivňují platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nařízením vlády č. 531/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, se valorizují a v některých případech nově definují stupnice platových tarifů. Nařízením vlády č. 391/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje zařazení nových prací do platových tříd, některé práce se zařazují do vyšších platových tříd nebo se blíže a přesněji specifikuje vymezení těch prací, jejichž zařazení do platových tříd činilo v praxi problémy. Nařízením vlády č. 405/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví nové sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy.

Jsme příspěvková organizace – divadlo. Jak postupovat, když máme několik umělců, kteří mají smlouvy na dobu neurčitou a vzhledem k uměleckému plánu tito umělci nehrají, nebo hrají pouze 1–2 x do měsíce. Jejich platy jsou již v nejvyšším stupni a vysoké třídě, což není zrovna zanedbatelná částka. Lze krátit plat? Nebo jak toto řešit, když se jedná řádově u některých o několik sezón po sobě, kdy nehrají, nezpívají a berou plné platy?

Jsme příspěvková organizace. Máme zaměstnace zařazeného do 7. platové třídy. Z důvodu plánované rekonstrukce objektu jeho místo zanikne. A to na určtou dobu (zhruba jeden rok). Smlouvu má již na dobu neurčitou. Nabídli jsme mu jinou práci, ovšem v 5. platové třídě. S čím samozřejmě nesouhlasil. Jak máme dále postupovat? Práci (vrátného) by přijal, ovšem s platem v 7. třídě, což je pro nás nepřípustné. 

Je nesporné, že pokud jde o odměňování zaměstnanců za práci konanou v pracovním poměru, před soud se dostane spíše otázka týkající se mzdy než platu. Je to dáno tím, že pravidla pro odměňování zaměstnance platem jsou právními předpisy stanovena poměrně přísně a zaměstnavatel nemá v tomto ohledu příliš velký manévrovací prostor.

Při nevyplacení mzdy či platu zaměstnavatelem má zaměstnanec možnost bránit se soudní cestou. Pokud je však zaměstnavatel v platební neschopnosti, rozšiřují se možnosti zaměstnance o další veřejnoprávní nástroje určené zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Do jakého stupně řízení mám zařadit tajemníka městského úřadu pro účel stanovení výše příplatku za vedení. Tajemník řídí vedoucí zaměstnance na druhém stupni řízení (vedoucí odborů, ti řídí vedoucí oddělení). Aktuálně ho máme zařazeného do třetího stupně řízení. Tajemník však plní úkol statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům zařazených do obecního úřadu (viz Zákon o obcích). Mám za to, že by měl mít tajemník stanoven příplatek za vedení v rozpětí IV. stupně řízení, jako statutární orgán řídící zaměstnance na druhém stupni řízení. Uvažuji správně?