Srážková daň

Máme povinnost podávat Vyúčtování srážkové daně a Vyúčtování daně ze závislé činnosti, pokud jsme daný rok neměli žádného zaměstnance s některou z daní?

Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 

Ve firmě pracuje žena, která je na mateřské dovolené a pracuje jen na dohodu o provedení práce. Nepodepsala daňové prohlášení. Sražena daň srážková (příjem do 10.000 HM za měsíc). Sama tedy podává daňové přiznání za rok 2022 a srážkovou daň bude požadovat po FÚ vrátit zpět. Může si tato zaměstnankyně v daňovém přiznání uplatnit daňový bonus na děti a školkovné?

Brigádník nepodepsal prohlášení u DPP na 10 tis. Kč během roku na 4 měsíce. V rámci ročního zúčtování provede žádost o roční zúčtování a doloží učiněné prohlášení se slevou na poplatníka na měsíce z nichž mu původně byla srážena srážková daň (nikde jinde nebyl zaměstnán atd.). Jak technicky postupovat v momentu, když dostaneme takové dodatečné prohlášení společně s žádosti o RZ. Za 4 měsíce byla DPP sražena daň 4x1500 = 6000 Kč. Jakým způsobem technicky máme postupovat (SW nám s tím neumí pomoci)?; add 1) Při výpočtu daně a daňového zvýhodnění zohledníme srážkovou daň na řádek 21 - "Úhrn skutečně sražených záloh na daň" ve výši 6000 Kč (vepíšeme srážkovou daň) ; add 2) srážková daň se nemůže vepisovat do formuláře výpočet a daňového zvýhodnění, proto opravíme (respektive) změníme výpočet ve mzdovém listě, kde za za tyto 4 měsíce vynulujme srážkovou daň a doplníme údaje o slevě. V samotném formuláři se pak tato daň ve výpočtu neobjeví. A zaměstnanec dostane daň zpátky jako doplatky předchozích starších mezd, kde mu bylo vyplaceno o srážkovou daň méně. Jaká varianta je z těchto dvou správná a lze použít?

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Součástí tzv. daňového balíčku 2019, tj. zákona č. 80/2019 Sb., je mimo jiné zvýšení hranice ostatních příjmů ze závislé činnosti (vyjma příjmů plynoucích na základě DPP) pro srážkovou daň při...

Náš účetní systém při zpracování mezd například za prosinec, které je prováděno v lednu následujícího roku, vytvoří doklady s účetním datem posledního dne v měsíci, za který jsou mzdy zpracovávány (v našem případě 31. 12.). Což je správně, mzdy jsou nákladem prosince. Nyní se zaměřím na srážkovou daň z dohod o provedení práce. Vzhledem k tomu, že program vytvoří závazek vůči finančnímu úřadu s účetním datem 31. 12., tak vypočte lhůtu pro úhradu této daně a její splatnost z tohoto data na konec ledna. Při sestavování „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvl. sazby daně…“ pak zahrne tuto srážkovou daň z prosincových dohod do prosince, takže i v přiznání vychází splatnost na konec ledna. Když se ale podíváme do § 38d zákona o dani z příjmů, tak tam se říká, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě. Což by při výplatě odměn z dohod za prosinec bylo realizováno až v lednu, a splatnost srážkové daně by se tak posunula na konec února. Když jsme to konzultovali s jinými účetními, každý to dělá úplně jinak, a některé účetní programy dokonce mají nastavení, zdali se srážková daň z dohod má do formuláře „Vyúčtování daně“ uvádět do měsíce, za který je zúčtována (prosinec), nebo až do měsíce, ve kterém je odměna vyplacena (leden). Můžu vás poprosit o vysvětlení co je správně? Podle zákona to vypadá, že správně je provedení srážky z prosincových odměn až při jejich výplatě to znamená v lednu, a tím pádem se splatnost daně posouvá až na konec února. Je tomu tak? Pokud ano, tak náš systém nepostupuje správně a daň přiznává nebo vykazuje o měsíc dříve, a tím nám zkracuje její splatnost o měsíc. Ale pokud se na to podíváme z pohledu finančního úřadu, tak hradíme o měsíc dříve a proti dřívější platbě nemůže finanční úřad nic namítat, ale pak i ve Vyúčtování daně máme vše také vykázáno o měsíc dříve, než by mělo být! Může to vadit? Může z toho být nějaký problém nebo postih ze strany finančního úřadu? A jak se na to bude tvářit třeba auditor?

První případ - výplata podílu na zisku v lednu běžného roku. Srážková daň nezaplacena, na dani DPPO z minulých let přeplatek převyšující tuto daňovou povinnost. Před podáním Vyúčtování požádáno o převod částky mezi účtem srážkové daně a DPPO. Neřešeno, podle vyjádření FÚ na srážkové dani nebyl evidován dluh. Následně následujícího roku podáno Vyúčtování srážkové daně, ale chybně, jen daň ze mzdy, bez srážkové daně z podílu na zisku. Podáno dodatečné přiznání na tvrzení daně 22.05. Očekávali jsme podle § 250 daňového řádu pokutu za pozdní tvrzení daně. Namísto toho platební výměr podle § 252 daňového řádu a roční úročení dluhu. Druhý případ u stejného poplatníka - druhá výplata podílu na zisku v prosinci běžného roku, uhradí celou srážkovou daň z podílu na zisku v měsíci, kdy bylo vyplaceno. Do 20. 3. následujícího roku bylo podáno vyúčtování srážkové daně. Chybně byla vyplněna jen srážková daň ze mzdy. Dne 22. 5. podáno dodatečné vyúčtování. Očekávali jsme pokutu za dodatečné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu. Namísto toho FÚ vydal podle § 252 daňového řádu platební výměr na úrok z prodlení. V dobré víře jsme očekávali řízení podle § 154 - Přeplatky a nedoplatky na účtu poplatníka. Domnívali jsme se, že pokud má poplatník významný přeplatek (kreditní strana daňové účtu = jednotné číslo i když je podúčtů více, je vyšší než debetní strana), nemůže se poplatník dostat do role významného dlužníka z titulu dodatečného přiznání? Ano pokuta za pozdní tvrzení daně, ale peněžní tok, platby a předpisy, mají svůj režim?

Podnikatel (dotaz se týká jak právnické podnikající osoby, tak fyzické podnikající osoby v pozici odběratele), rezident ČR, odebere právní službu vykonanou na území ČR od firmy usazené na Seychelách. Seychelské firmě nevznikne v ČR stálá provozovna, ani službová stálá provozovna. Je český podnikatel povinen v ČR odvést 35% srážkovou daň dle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP? Spadají Seychely do kategorie poplatníků vymezených v § 36 odst. 1 písm. c) bod 2 ZDP, jinak řečeno jsou Seychely smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná? Pokud by takovou právní službu odebrala nepodnikající fyzická osoba, vztahovala by se na ni povinnost odvést srážkovou daň dle uvedeného ustanovení nebo tato nemůže být nikdy v pozici plátce a srážkovou daň proto nemůže z platby seychelské firmě odvádět?

Prosím o radu při vyúčtování daně vybírané srážkou z příjmů fyzických osob, do uvedených měsíců se uvádí hodnota, kdy je skutečně daň zaplacena, tj. v měsíci lednu se uvede daň za prosinec? Např. závazek k 31. 12. 2017 - 1000 Kč ve vyúčtování roku 2018 - leden 1 000 Kč?

České divadlo si objedná u zahraničního umělce jeho veřejné vystoupení v ČR, kdy je zároveň umělci proplacena letenka do ČR – faktura za letenku směřuje přímo na divadlo. Řešíme, kdy nám vzniká povinnost srazit českou daň z tohoto nepeněžního příjmu (v souladu s mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění) – zda v okamžiku, kdy letenku proplatíme, nebo v okamžiku, kdy fakturu za letenku účtujeme, nebo v okamžiku, kdy umělec přiletí (v tomto okamžiku konzumuje nepeněžní plnění). Nebo v nějakém jiném okamžiku?

OSVČ, neplátce DPH, chce zaměstnat na DPP důchodce. Uplatňuje výdaje procentem z příjmů (60 %). Bude moct i nadále, v případě, že bude zaměstnávat na DPP, uplatňovat výdaje procentem? Důchodce má podepsané prohlášení u jiného poplatníka. U OSVČ prohlášení o uplatňování slevy nepodepíše. Bude se mu tedy strhávat 15% srážková daň a OSVČ se bude muset zaregistrovat na FÚ ke srážkové dani? Odměna bude do 10 000 Kč, tudíž na OSSZ a zdravotní pojišťovnu nemá povinnost nic nahlásit? 

Jak správně vyplnit formulář Vyúčtování daně vybírané srážkou? Setkal jsem se s dvěma výklady, a proto bych rád měl jistotu. Jde o sloupce 1, 2 a 10. Pokud pan X měl za leden 2017 na DPP 10 000 Kč v hrubém a 8 500 Kč v čistém, vyplním formulář ve sloupci 1 již za leden 1 500 Kč, anebo až v únoru při skutečné úhradě, tedy v době, kdy i dojde k samotné srážce? Podle mne by to mělo být až v únoru ve sloupci 1+2 a sloupec 10 podle toho, zda se opravdu sražená daň odvedla, či nikoliv (a odvedla se až další měsíc). A v případě pana Y, který měl DPP pouze za prosinec opět 10 000 Kč hrubého a 8 500 Kč čistého, bych tuto DPP ani do Vyúčtování srážkové daně nedával za rok 2017, ale až rok 2018. 

Český podnikatelský subjekt uzavře smlouvu s umělcem, který je v pozici českého daňového nerezidenta, kdy tento zahraniční umělec má povinnost vystoupit v rámci představení v ČR (jedná se o veřejně výkonného umělce). Za tuto službu uměleckého vystoupení náleží umělci honorář. Zároveň společnost se zaváže (v rámci smlouvy) tomuto umělci uhradit ubytování a letenku za účelem realizace tohoto vystoupení (ubytování a letenka pokrývají skutečně jen dny, kdy umělec zde v ČR vystoupí, umělec nebude v ČR delší dobu než je nezbytně nutná pro jeho vystoupení; tyto náklady se umělci nepřeúčtovávají a znějí na jméno společnosti). V souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění uplatňujeme sazbu daně podle článku umělci a sportovci, pokud je umělec ze státu, se kterým není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak uplatňujeme zvláštní sazbu daně v souladu s českým zákonem o daních z příjmů. Má být hodnota ubytování a dopravy, kterou je společnost povinna smluvně umělci uhradit, zahrnuta do celkového základu daně pro odvod zvláštní sazby daně? Nebo můžeme uplatnit zvláštní sazbu daně jen z částky skutečně vyplaceného honoráře umělci?

Jednatel má u své s. r. o. smlouvu o výkonu funkce na částku 2 499 Kč měsíčně a zároveň dohodu o provedení práce na částku maximálně do výše 10 000 Kč měsíčně. Jak se postupuje při zdanění příjmu, pokud jednatel nemá podepsáno prohlášení k dani? Postupuje se správně v případě, kdy z dohody o provedení práce se odvede srážková daň a ze smlouvy o výkonu funkce se odvede zálohová daň ze superhrubé mzdy? 

Změna sazeb pro cestovní náhrady Od 1. ledna 2018 se řídí výše zahraničního stravného, která náleží zaměstnancům za zahraniční pracovní cesty, vyhláškou č. 401/2017 Sb. ze dne 23. listopadu...

Student má uzavřenou dohodu o provedení práce od 4/2017 do konce roku 2017 s výší příjmu do 10.000 Kč každý měsíc (9 měsíců * 10.000 Kč), podepsal prohlášení k dani, tudíž uplatňuje slevu na dani na poplatníka a na studenta. Přitom má sjednanou druhou dohodu o provedení práce od 10/2017 do konce roku 2017 (3 měsíce * 10.000 Kč), zde nebude uplatňovat daňové slevy. Pokud bude mít příjmy do 10.000 Kč bude odvádět srážkovou daň, odvádět ZP, SP nebude. Pokud podá daňové přiznání za rok 2017 vrátí se mu srážková daň nazpět? Daňové přiznání za rok 2017: tzn. úhrn příjmy tzn. základ daně 120.000 Kč daň 18.000 Kč před slevami - 24840-4020=0 daň, odvedená srážková daň 10/2017 až 12/2017 = 4500 Kč. Bude  4.500 Kč srážkové daně vráceno?

Starobní důchodce od ledna do září 2017 byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti, u které podepsal prohlášení k dani za období 1-9/2017. Od října do prosince bude pracovat na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč za měsíc. Jak má postupovat z hlediska odvodu daně? Jaká je pro něj optimální varianta zdanění příjmu?

V a. s. jsou 2 akcionáři se stejným počtem akcií a stejnou jmenovitou hodnotou. Když si dělí příjem ze zisku, sráží 15% daň a odvádí na účet 7720-77621761/0710. Je to tak v pořádku? Tento příjem již nevstupuje do jejich přiznání fyzických osob na konci roku, když byl sražen srážkovou daní, je to tak v pořádku? 

Dobrý den, potřebovala bych si ujasnit, jak je to se srážkovou daní - setkávám se s různými odpověďmi a chtěla bych to samozřejmě mít správně. Za jakých podmínek mohu zahrnout v ročním zúčtování našemu zaměsntnanci srážkovou daň do RZD. Mám tady různé případy: 1) Celý rok máme brigádníka, který podepsal DPP a uplatňoval slevy - jeden měsíc nepřišel na brigádu k nám, ale do jiné firmy, kde daňovku nepodepsal a byla mu sražena srážková daň. Tento brigádník zažádal o RZD u nás ve firmě a dodal potvrzení o výši sražené srážkové daně. Mohu mu to zahrnout do ročního zúčtování, nebo pokud ví, že se mu to oplatí nechat si u nás vyjet POZP a zajít si na FU podat DP sám, kde si zahrne příjem z DPP u nás a zálohovou daň + z toho jednoho měsíce srážkovou z jiné brigády? 2) Během roku nastupoval k nám pan X a doložil, že byl na ÚP a jeden měsíc na brigádě, kde nepodepsal daňovku - donesl na doložení doby - potvrzení o evidenci ÚP + potvrzení o sražené srážkové dani. Mohu mu to zahrnout do RZD u nás - při nástupu podepsal daňové přiznání? Nebo platí podmínka, že pokud si bude chtít přiznat srážkovou daň, musí si podat sám DP a zaměstnavatel mu to zahrnout nemůže? Děkuji za objasnění, čtu všude různé případy a nejsem si jistá, za jakých podmínek můžeme zaměstnanci do RZD zahrnout příjmy sražené srážkovou daní. Máme spoustu zaměstnanců, kteří nastupují během roku - a také během roku měly DPP se srážkovou daní (nepodepsali).