Školení BOZP

Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]

O jakých technických zařízeních hovoříme? V zásadě lisy na kov jsou tvářecí stroje, které jsou určeny k mechanickému zpracování různých polotovarů tlakem nebo tlakovým rázem a mohou být například mechanické, hydraulické. pneumatické, vřetenové, výstředníkové. Z pohledu bezpečnosti práce jsou obecně lisy na kov, pokud se například nevěnuje dostatečná pozornost oblasti bezpečnosti práce, lidskému zdraví velmi nebezpečné stroje, a mohou obsluze nebo i nepovolaným osobám způsobit velmi vážný pracovní úraz.

V článku „Nejasnosti kolem práce přesčas“ se zaměříme na práci přesčas, která – jak známo – klade zvýšené nároky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, protože stejně jako např. práce v noci a není zdraví prospěšná. Úprava pracovní doby a doby odpočinku má za cíl ochranu zdraví zaměstnanců před dlouhotrvajícím výkonem práce a také tvorbu nových pracovních míst. Ideovým východiskem předmětné úpravy právo státu omezit zaměstnance, a to i proti jeho vůli, ve výdělečné činnosti, resp. v rozsahu výdělečné činnosti. V historii lze vysledovat kontinuální omezování původně rozsáhlé volnosti zaměstnance disponovat se svou pracovní silou a průběžné snižování délky stanovené (obvyklé) týdenní pracovní doby. Důvody pro její snížení jsou přitom nejvíce politické, což lze prokázat základními milníky snižování její délky, kterými byly roky 1918, 1956, 1966 a 1967, 1991 a naposledy rok 2001. Klíčovým a rovněž racionálním důvodem pro omezování pracovní doby je také boj proti vysoké míře nezaměstnanosti. Omezená pracovní doba je rovněž vnímána jako významné sociální právo, které je garantováno přímo unijním právem.

K ochraně pracovníků proti pádu z výšky s použitím osobních ochranných pracovních prostředků, bývá často používán systém zachycení pádu. Ten, přestože se na první pohled zdá být nejjednodušší a nejvhodnější, ve skutečnosti přináší další rizika a jeho použitím jsou spojeny další náklady.

Článek se věnuje problematice úpravy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. V oblasti bezpečnosti práce, zejména v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, došlo v roce 2022 k významné a zásadní rekodifikaci právní úpravy, která se bezpochyby dotýká nejen odborné veřejnosti, ale i široké škály podnikatelů, kteří s těmito zařízeními manipulují. Dne 1. července 2022 nabyl účinnosti zákon č. 250/2021 Sb. , o bezpečnosti práce v kontextu provozu vyhrazených technických zařízení, a to včetně změn souvisejících zákonů, jež jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti a efektivity těchto operací. Tento zákon je dále doplněn a konkretizován několika prováděcími právními předpisy, jejichž novelizace je v současné době předmětem nařízení vlády č. 17/2024 Sb. , kterým se mění některá nařízení vlády na úseku bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.

Kontrolní činnost orgánů inspekce práce a pracovní úrazovost v ČR u zdvihacích zařízení, dále vybrané charakteristické pracovní úrazy v souvislosti s provozem zdvihacích zařízení a informace k problematice bezpečnosti práce

V každém zdravotnickém zařízení je nutné zajistit úzkou spolupráci a koordinaci činností v jednotlivých oblastech ochrany životního prostředí jako je nakládání s chemickými látkami a směsmi, léčivy, nákladní s odpady, zejména nebezpečnými s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Je zcela běžné, že každé zdravotnické zařízení má ve své organizační struktuře pracovníka, který je odpovědný za oblast ochrany životního prostředí, v jehož působnosti je nakládání s odpady a současně i pracovníka, který je odborně způsobilou osobu v prevenci rizik a významnou součástí prevence je koordinace mezi těmito osobami. Riziko však není možno posuzovat obecně, ale vždy je nutno vycházet ze specifických podmínek konkrétního zdravotnického zařízení.

Každý má právo na bezpečné pracoviště, na kterém jsou řádně řízena veškerá rizika ohrožující zdraví a bezpečnost zaměstnance. Všichni pracovníci však nejsou vystavováni stejným rizikům a některé specifické skupiny pracovníků jsou vystavovány zvýšeným rizikům, nebo pro ně platí zvláštní požadavky. Jedná se o osoby, které jsou zranitelnější vůči rizikům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v důsledku různých osobních a pracovních faktorů. Tyto skupiny nebo kategorie pracovníků jsou často popisovány jako „zranitelní pracovníci“.

Odvětví dopravy a skladování je velmi rozmanité a zahrnuje širokou škálu povolání, což sebou přináší i různé druhy rizik. V tomto odvětví pracuje v Evropské unii více než 10 milionů pracovníků. Pracovníci v odvětví dopravy a skladování jsou zvláště ohroženi dlouhodobým sezením, opakovanými pohyby rukou nebo paží, rizikem nehod se stroji a zvedáním nebo přemísťováním těžkých břemen. Pracovníci v odvětví dopravy a skladování jsou také vystaveni psychosociálním rizikům, jako je potřeba jednat s náročnými zákazníky, časový tlak a přítomnost dlouhé/nepravidelné pracovní doby. [1], [2]

Z hlediska plnění povinnosti zaměstnavatele zajistit svým zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech BOZP je nepodstatné, kolik zaměstnavatel zaměstnává zaměstnanců, protože tato povinnost se vztahuje na každého zaměstnavatele. i když by zaměstnavatel měl pouze jednoho zaměstnance, je i v takovém případě takové školení zákonným způsobem realizovat. Je zřejmé, že způsob a forma školení bude vždy určena zaměstnavatelem, když důležitá bude spolu s obsahovou dostatečností i jeho průkaznost.

Uklouznutí, zakopnutí a pády jsou celosvětovým problémem a patří mezi nejčastější rizika na pracovišti. Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů ve všech sektorech ekonomiky. V Evropské unii přibližně čtvrtina pracovních úrazů vznikne právě při uklouznutí nebo zakopnutí. Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů žen a mohou způsobit vážná zranění, nebo dokonce i smrt. Většině incidentů s uklouznutím, zakopnutím a pádem lze předejít. I malé uklouznutí v práci může mít velký dopad na život žen.

Jsme nestátní organizace, jsme spol. s r. o. a zaměstnáváme některé lidi, kteří potřebují ke své profesy školení atd. Jedná se například o řidiče, kteří musí mít platnou profesní způsobilost, platný řidičský průkaz apod. Pak například údržbáře a provozní elektrikáře, kteří musí mít kvalifikaci osvědčenou platnou vyhláškou/nařízením/zákonem. Kdo je povinný si toto hlídat? Zaměstnavatel musí hlídat, zda má zaměstnanec vše platné a pak ho na potřebná školení přihlásit, či je toto povinností zaměstnance si pohlídat a zaměstnavatel pak povinná školení zajistí a zaplatí po nahlášení zaměstnancem, že mu končí potřebná osvědčení? 

Jsme základní škola - příspěvková organizace (zřizovatel město). Ředitel školy, nebo i zástupce ředitele, provozní technik využívají ke služebním cestám své vlastní vozidlo. Cestu předkládají k vyúčtování. dozvěděla jsem se, že by měli absolvovat školení asistenčních řidičů. Je-li tomu prosím tak,  jak často je musí absolvovat a platí to i pro ředitele školy? U koho se tato školení objednávají, resp. konají?

Článek se věnuje problematice inovací a předpokládaného vývoje v procesu virtuální reality v oblasti vzdělávání na úseku BOZP.

V rámci přechodu na systém managementu BOZP podle ČSN ISO 45001 je nutné najít způsob, jak dostát některým novým nebo jinak formulovaným požadavkům. Jedním z možných řešení některých z nich je zavedení motivačního školení zaměstnanců (pracovníků) na podporu vytváření pozitivního přístupu k prevenci rizik.

Zaměstnanci - řidiči nákladních vozidel, slovenského občanství, který nemá český řidičský průkaz -, končila platnost profesního průkazu řidiče. Dle slovenských předpisů absolvoval na Slovensku povinné školení, které si sám objednal a uhradil, aby mu byl vystaven průkaz řidiče na 5 let. Vše po dohodě se zaměstnavatelem. Jaké daňové dopady budou pro firmu a pro zaměstnance po proplacení tohoto školení a kolkové známky za průkaz zaměstnavatelem zaměstnanci?

Článek se věnuje problematice školení řidičů referentů v kontextu právní úpravy zákoníku práce a rozhodovací praxe soudů

Jsme česká dopravní firma, zabývající se mezinárodní kamionovou dopravou. Profesionální řidiči musí mít "profesní způsobilost řidiče", která je vyznačena v řidičském průkazu. Na jejím základě absolvují 35 hodin výuky. Ta je rozdělena do pěti pravidelných sedmihodinových lekcí a řidič musí každý rok absolvovat jedno školení. Přijali jsme do pracovního poměru řidiče - občana Slovenské republiky. Musí toto každoroční školení v CZ absolvovat, jestliže má trvalé bydliště v SK, má slovenský řidičský průkaz a Slovenský profesní průkaz a předložil "Osvědčení o pravidelném výcviku řidiče nákladní dopravy, platné do roku 2022? (absolvuje 35 hodin výcviku jedenkrát za 5 let). Dle našeho školitele k případnému českému školení na Slovensku při výměně profesního průkazu nebude přihlédnuto.

Ve vzdělávání zaměstnanců se stále více uplatňují rozličné technické prostředky a nové přístupy, které v sobě nejčastěji spojuje e-learning. Ten byl zpočátku využíván zejména při doškolování manažerů z měkkých dovedností, nicméně dnes se hojně využívá i při specializovaném vzdělávání, jako je kupříkladu školení o BOZP. Ovšem jako každá věc, i e-learning má své světlé i stinné stránky, své výhody i nevýhody, své příznivce i odpůrce. V oblasti BOZP byl dlouho přijímán s jistou kontroverzí, která v loňském roce vyvrcholila vášnivou odbornou diskusí mezi výrobci e-kurzů a zastánci tradičních (prezenčních) forem vzdělávání v BOZP. Jelikož se k této záležitosti odmítl vyjádřit Státní úřad inspekce práce, zůstala řada otázek nezodpovězena. Coby nezávislá kompetentní autorita proto byl osloven náš znalecký ústav, který byl požádán o vypracování specializovaného znaleckého posudku.

Výchova, vzdělávání, osvěta a propagace, reklama, reflexe. To jsou prostředky, kterými lze změnit zvyklosti a chování lidí. Samotná představa o tom, že s jejich pomocí bude dosaženo úspěchu také v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nestačí. Naplnění představy o tzv. celoživotním vzdělávání v BOZP a o jeho systémovosti je nesporně nelehkým, a hlavně dlouhodobým úkolem.