Tomáš Neugebauer

Bezpečnostní značky a značení jsou jednou ze základních součástí zajištění prevence bezpečnosti práce. Požadavky na ně, jakož i na jejich používání, vyplývají z několika právních předpisů a technických norem. Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, a to jsou prakticky všechna, neboť bezpečné pracoviště neexistuje, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se BOZP. V § 6 to po něm požaduje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Svařování je činnost spojená s celou řadou nebezpečí, zvláště jedná-li se o přechodná svářečská pracoviště. Požadavky na zajištění BOZP a PO při této činnosti vyplývají z nejednoho předpisu a netýkají se jen nebezpečí vzniku požáru. Podívejme se alespoň na ta základní.

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo mu byla zjištěna nemoc z povolání, vzniká nárok na poskytnutí náhrad škody a nemajetkové újmy, které mu v důsledku toho vznikly. Od 1. ledna 2021 došlo k zásadním změnám v této oblasti. Jak po novele zákoníku práce poskytování náhrad vypadá?

V rámci přechodu na systém managementu BOZP podle ČSN ISO 45001 je nutné najít způsob, jak dostát některým novým nebo jinak formulovaným požadavkům. Jedním z možných řešení některých z nich je zavedení motivačního školení zaměstnanců (pracovníků) na podporu vytváření pozitivního přístupu k prevenci rizik.

Společenství vlastníků jednotek, které je zvláštní formou spolku, není majitelem domu, ani pozemku, na kterém dům stojí, a ze zákona nesmí podnikat. To u někoho může vést k dojmu, že se na něj zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zajištění úkolů požární ochrany nevztahuje. Není tomu však tak. Zajišťování některých povinností z uvedených oblastí se za určitých podmínek vztahuje i na společenství.

Svařování je činnost spojená s celou řadou nebezpečí, zvláště jedná-li se o přechodná svářečská pracoviště. Z tohoto důvodu se zde prolínají požadavky na zajištění bezpečnosti jak z oblasti požární ochrany, tak i z oblastí bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.

S výsledky různých průzkumů se v běžném životě setkáváme poměrně často. Málokdy však se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. O to zajímavější je, když se průzkum týká činnosti odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik v BOZP.

V pátek 25. května 2018 nabyla účinnosti nová právní úprava ochrany osobních údajů - Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, zkráceně nazývané GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Toto nařízení se dotýká i zajišťování BOZP a PO. V BOZP dokonce dochází ke zpracování zvláštní kategorie osobních údajů (dříve „citlivých údajů“).

Každému je asi známo, že změnit zaběhnutou praxi bývá mnohdy velmi složité. Důkazem, že „pouhá“ úprava právním předpisem nemusí být dostatečná, se v uplynulém roce stalo řešení otázky, kdo je oprávněn provádět kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, jež skončilo až u Nejvyššího soudu. Jeho rozhodnutí má zásadní dopad nejen pro oprávněnost provádění kontrol provozuschopnosti těchto zařízení, ale též i na věcné prostředky požární ochrany, tedy i na hasicí přístroje. Z těchto důvodů se ve svém důsledku dotýká každé právnické i fyzické podnikající osoby.

V praxi se nad školeními řidičů motorových vozidel „vznáší“ celá řada otazníků, a proto někteří zaměstnavatelé k nim přistupují s postojem, každý, kdo řídí motorové vozidlo, musí absolvovat školení u autoškoly, ať nemáme v případě kontroly žádné problémy. Je to však nutné? V poslední době prezenční školení v autoškole je nahrazováno jí provozovaným e-learningem. Je to však dostačující? Co vše musí obsahovat školení řidičů motorových vozidel? Musí jej též absolvovat osoba samostatně výdělečně činná, když při výkonu své činnosti řídí motorové vozidlo?

Asi málokoho napadlo, že v nedávné novele zákona o střelných zbraních a střelivu se skrývá i novela zákona o požární ochraně. I když nabude účinnosti až 1. srpna 2017, je vhodné se s ní seznámit, neboť zásadním způsobem mění požadavky na provozování činností s vysokým a se zvýšeným požárním nebezpečím. Za neplnění těchto požadavků bude moci být uložena pokuta až do výše 10 000 000 Kč.

V čísle 3/2016 byl otištěn článek „Školení BOZP a PO formou e-learningu z pohledu soudního znalce“, který vyvolal řadu souhlasných i nesouhlasných reakcí s využíváním e-learningu. Mají pravdu ti, kteří využití e-learningu pro školení BOZP a PO zatracují, nebo jejich odpůrci? Je e-learning vhodný pro tato školení nebo ne?

Ve své praxi se ještě stále setkávám s údivem vedoucích zaměstnanců nad informací, že za zajištění BOZP na jimi řízených pracovištích jsou odpovědni oni, nikoliv „bezpečák“, kterého má firma nebo společnost zajištěného. S informací o jejich povinnosti BOZP na svých pracovištích zajistit to není jiné. Přitom, kdo, kdy, za co a komu je odpovědný řeší příslušné právní předpisy, včetně trestněprávní odpovědnosti. Že se nejedná o formální záležitost, potvrzuje níže uvedený příklad odsouzení vedoucí zaměstnankyně za její zanedbání zajištění požadavků BOZP na svém pracovišti.