Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo mu byla zjištěna nemoc z povolání, vzniká nárok na poskytnutí náhrad škody a nemajetkové újmy, které mu v důsledku toho vznikly. Od 1. ledna 2021 došlo k zásadním změnám v této oblasti. Jak po novele zákoníku práce poskytování náhrad vypadá?
Poškozený, tedy zaměstnanec, kterému v důsledku utrpění pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání vznikl nárok na poskytnutí náhrad škody a nemajetkové újmy, své nároky vznáší vůči svému zaměstnavateli, resp. vůči zaměstnavateli, u kterého naposledy pracoval za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
V případě, že je více odpovědných subjektů, např. při dopravní nehodě na pracovní cestě, může si poškozený místo zaměstnavatele vybrat jiný odpovědný subjekt, např. řidiče motorového vozidla, jenž dopravní nehodu způsobil. Zvolit však může pouze jednoho (zvolí-li řidiče, měl by o tom zaměstnavatele informovat). Dále bude postupovat podle zvolené varianty, to znamená, že náhrady bude vymáhat podle zákoníku práce (po zaměstnavateli) nebo podle občanského zákoníku (po řidiči). To je však výjimečný případ. My se budeme věnovat postupu podle zákoníku práce.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci nahradit škodu, tedy újmu na jmění, nebo nemajetkovou újmu (újmu, která neznamená přímou ztrátu na majetku) vzniklou pracovním úrazem, jestliže vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním. V případě přiznání nemoci z povolání je povinen uhradit odpovídající újmu v případě, že zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc, která vznikla před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.), a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu.
Zproštění povinnosti poskytnutí náhrad
Výjimku tvoří případy, kdy se zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 270 odst. 1 zákoníku práce, ve znění novely č. 205/2015 Sb., zprostí zcela své povinnosti zaměstnanci nahradit vzniklou škodu nebo nemajetkovou újmu. Může se jednat pouze o tyto případy:
- postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly s