Evidence pracovní doby

Jak se určí počet směn pro stálý nebo pravděpodobný průměr u DPP a DPČ. Zaměstnanec chodí vypomáhat různě, např. 3 hod, 8 hod. Je to tak, že co den, to směna a hodiny nerozhodují? Dále jsem se chtěla zeptat: máme ostrahu podniku na DPČ o víkendu a záskok za nemoci a dovolenou v pracovní dny. Tím, že má většinu směn s příplatky za sobotu a neděli mu průměr každé čtvrtletí neustále narůstá. Průměr x 25% příplatek, bude další průměr vyšší a každý další zase vyšší. Za stejnou práci bude mít čím dál víc?

Na kolik hodin dovolené má zaměstnanec nárok? 1. zaměstnanec - pracuje pouze v pondělí a úterý od 1. 3. 2024 á 8 hodin, tj. 16 hodin týdně, 2 zaměstnanec - pracuje středa - 5,5 hod., čtvrtek - 8,5 hod a pátek 5.5 hod, tj 19,5 hod. týdně, také od 1. 3. 2024 3. zaměstnanec má při plném pracovním úvazku nárok na 25 dnů dovolené. 

Máme pružnou pracovní dobu s pevným jádrem od 8:30-14:30 hod. Co vše musí být vykázáno v docházce zaměstnance: příchod od–do odchod, přestávka od–do, odpracovaná doba, přesčas, absence–dovolená, lékař, nemoc, paragraf? Jak je definován max. počet hodin odpracovaných za den, přesčas za týden/měsíc/rok, přestávka mezi směnami, přestávka – víkend – min. doba odpočinku? Je možné ukázat na příkladu, co je v pořádku z pohledu zákona, a co v pořádku není?

Je u dohody o provedení práce povinnost přesně evidovat pracovní dobu např. od 8:00 do 12:00 nebo postačí např. evidovat, že 30. 10. zaměstnanec odpracoval 4 hodiny?

Náš účetní program vykazuje u pracovníků s měsíční mzdou všechny svátky jako pracovní dny. To znamená například nyní za duben, kde je 18 pracovních dnů + 2 svátky, máme v mzdových listech uvedeno, že odpracovali 20 dnů a 160 hodin. U ostatních zaměstnanců s hodinovou mzdou nebo na dohody mimo pracovní poměr mzdový list vykazuje 18 dnů a 144 hodin. Výrobce programu mě přesvědčuje, že je to správně. Vím, že měsíční mzda je stejná, ať je v měsíci 10 svátků nebo žádný, ale evidence by měla být vždy reálná. Pak mám odpracováno 20 dnů, 160 hodin, ale jen 18 stravenek, protože na pracovišti byli zaměstnanci jen 18 dnů atd. Je správně na mzdových listech u zaměstnanců s měsíční mzdou uváděno, že odpracovali dny i hodiny včetně svátků, tedy například za duben 2023, 20 dnů a 160 hodin, přestože fyzicky pracovali jen 18 dnů a 144 hodin?

Do limitu 138 hodin v kalendářním měsíci [§ 7a odst. 3 písm. c)] by se měla počítat doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. Bude sem patřit také doba strávená u lékaře - překážka na straně zaměstnance?

V rámci kontroly odpracované pracovní doby, bylo zjištěno, že zaměstnanec v průběhu loňského roku řádně neodpracoval určitou část pracovní doby (cca 50 h/rok), za kterou již mzdu dostal. Lze v takovém případě požadovat po zaměstnanci úhradu za tuto neodpracovanou dobu a jak postupovat při výpočtu takto způsobené škody?

Každý den personalisté tráví v práci 30 minut neefektivně, to znamená více než 10 promarněných hodin měsíčně. Přinášíme vám 3 tipy, které personalistům pomohou vykonávat svou práci pohodlněji, lépe a...

Naše zaměstnankyně začala dálkově studovat vysokou školu. Nyní zaměstnankyně donesla rozvrh přednášek, které má v pracovní den - jak a čím prokáže zaměstnavateli, že je skutečně absolvovala, aby jí mohl být pracovní den omluven s náhradou mzdy? Když dělá zkoušky, tak ty jsou potvrzeny v indexu. Zvýšenou kvalifikaci dle dohody bude využívat pro potřeby zaměstnavatele. Zaměstnankyně je zaměstnaná na plný pracovní úvazek. Když nedonese potvrzení, má nárok na náhradu mzdy nebo jí den bude omluven bez náhrady? Když zaměstnankyně neudělá zkoušku a jede na opravnou, má nárok a oba dny placené náhradou nebo jen jeden den?

Pokud bychom chtěli zavést docházkový systém pomocí čipových karet jen u některé kategorie zaměstnanců a u jiné ne, je to možné? Nemělo by to být vnímáno jako porušení principu rovného zacházení?

Jak má být správně vyhodnocena docházka v den, kdy zaměstnanec část směny odpracuje a část směny je u lékaře. Příklad: Zaměstnanec pracuje 8 hodin denně, pracovní doba je od 7:00 – 15:30 včetně neplacené přestávky. V daný den zaměstnanec začal pracovat už od šesti hodin a v 11 hodin odešel k lékaři (přestávku v tento den nečerpal, máme nastaveno čerpání po 6-ti hodinách). Tato překážka trvala do konce jeho směny. V tento den tedy zaměstnanec odpracoval 5 hodin a 4 hodiny trvala překážka v práci, celkem tedy 9 hodin uznané doby. Má být 1 hodina vyhodnocena jako přesčas (zaměstnanec ale fyzicky odpracoval pouze 5 hodin)? Nebo má být lékař dopočítaný do fondu pracovní doby, tzn. pouze 3 hodiny?

Jsme příspěvková organizace - divadlo. Jak docílit evidování docházky u zaměstnanců? Samozřejmě, že je na straně zaměstnavatele povinnost evidence docházky, ale jak "donutit" zaměstnance plnit tuto povinnost. Máme na každém středisku knihy docházky, kam mají zaměstnanci evidovat svůj příchod a odchod z pracoviště, ovšem řada z nich odmítá tuto povinnost plnit. Co s tím, když pak předloží mzdové účtárně tiskopis s docházkou, kde jsou přesčasy, so + ne, a nelze průkazně zjistit, zda tato doba byla skutečně odpracovaná?

Ráda bych se zeptala, zda je v případě kontroly EPD dostačující záznam o vykonaném přesčasu konkrétní den po skončení směny, plánovaná směna 7,5 h. a skutečně odpracovaná doba např. 10 h. Nebo musí být v záznamu kdy přesně vyznačeno, kterou hodinu k přesčasu došlo? Je nutné mít EPD přímo na konkrétním pracovišti nebo je dostačující elektronický podklad centrálně z HR?

Jsme příspěvková organizace, divadlo. Máme problém s evidencí docházky, kdy velká část zaměstnanců odmítá i minimální evidenci docházky, přestože "Příkazem ředitele" byla tato povinnost stanovena. Tiskopis - evidenci pracovní doby vyplňují v podstatě od pasu. Nárokují přesčasy, které nemám nikde podložené, že by byly odpracovány. Jak postupovat? Je stanovena povinnost zaměstnance průkazně prokázat svou přítomnost na pracovišti?

Je povinností zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby u zaměstnanců, kteří jsou zaměstnání na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti? Jaké jsou případně požadavky pro evidenci pracovní doby? Je povinností zaměstnavatele rozvržení pracovní doby u zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti? Jaké jsou požadavky či forma pro rozvrhování pracovní doby? A pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti má nárok na příplatky za přesčas, práci v noci nebo za práci o sobotách či nedělích?

Je nutné vést evidenci pracovní doby u dohodářů (DPP a DPČ) dle § 96 zákoníku práce? V článcích jsem našel, že se tato doba vést nemusí, protože ustanovení § 74 odst. 2 zákoníku práce stanoví, že v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy včetně dohody o provedení práce) není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Ovšem je nějaká evidence (či docházka) nutná a předepsaná u těchto dohod až po odpracování hodin? Jakým způsobem si zaměstnavatel ustojí, že u DPP a DPČ se vešel do stanových limitů s hodinami (průměrným týdnem) u dohodářů? Chápu to, tak, že je vhodné si hodiny evidovat nějak sumárně za dané období např. měsíc - a společně si to podepisovat mezi dohodáři a zaměstnavatelem, aby v případě sporu nebo kontroly byl nějaký důkaz, že jsou dohody dodržovány. Je tento postup v pořádku nebo máte jiná doporučení?

Dle § 96 odst. 1 písm. a) zákoníku práceje zaměstnavatel povinen kromě jiného vést evidenci začátku a konce odpracované směny. V aplikaci evidujeme kromě jiného začátek a konec práce přesčas, noční práce, odpracované doby v době pracovní pohotovosti, pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel, přestávek v práci na jídlo a oddech a poskytnutého pracovního volna z důvodu překážek v práci. Jak by měla vypadat evidence začátku a konce odpracované směny v případě, kdy zaměstnanec požádá na část směny o pracovní volno z důvodu překážky v práci? Např. zaměstnanec má směnu od 8.00 do 16.00 hod., v době od 8.00 do 10.00 hod je na vyšetření ve zdravotnickém zařízení a výkon práce zahájí v 10.00 hod. Lze uvést jako začátek směny čas 8.00 hod. (ve vazbě na § 348 zákoníku práce) a konec v 16.00 hod. s tím, že v evidenci je dalším řádkem uvedena doba poskytnutého pracovního volna nebo začátek odpracované směny v tomto případě je až v 10.00 hod.? 

Prosím o informaci - jak dlouho uchovávat doklady evidence pracovní doby z hlediska zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jde mi o § 35a odst. 4d) - Zaměstnavatelé jsou povinni uchovávat mzdové listy nebo účetní záznamy ... 30 let. Mezi účetními záznamy je vyjmenována také evidence pracovní doby. Má být tedy evidence pracovní doby také uchovávána 30 let? I když jsou ve mzdovém listu uvedeny údaje o náhradách (dovolená, překážky, omluvené volno bez náhrady mzdy apod.). 

Pracovní doba je dobou, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Zákoník práce zaměstnavateli ukládá povinnost vést evidenci pracovní doby zaměstnance. Evidence pracovní doby patří mezi nejčastěji kontrolované oblasti ze strany inspektorátu práce, proto je důležité, aby zaměstnavatelé této oblasti věnovali zvýšenou pozornost.

Nemáme docházkový systém, zapisujeme se do knih příchodů a odchodů. Nyní nastoupil nový zaměstnanec, který si píše např. příchod 7.50, odchod 13.20 hod. Mzdovka mu to takto proplatila. Je to správně? Nebo se tento časový údaj měl zaokrouhlit na 8.00 a 13.15?