Srážky ze mzdy

V listopadu 2024 poprvé postupují mzdové účetní podle nových pravidel pro srážky ze mzdy. Jestliže má dlužník nařízeny 4 a více exekucí, ze mzdy za říjen mu srazí dvě třetiny zbytku čisté mzdy i v případě nepřednostních pohledávek. 

Od 1. 10. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb. , který novelizuje zákon č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, a další zákony. Tato novela mění i některé podmínky u srážek ze mzdy. Nejzásadnější změnou je, že při nařízených čtyřech a více exekucích se bude dlužníkovi nově srážet ze mzdy částka dvě třetiny zbytku čisté mzdy u nepřednostních pohledávek stejně jako u exekuce pro přednostní pohledávky. Došlo i k dalším změnám v oblasti srážek ze mzdy.

Na zaměstnankyni, uklízečku, dorazily čtyři nepřednostní exekuce. Podepsala prohlášení o vyživovaných osobách, kde uvedla, že je svobodná a má 4 děti, doložila rodnými listy, děti jsou nezletilé od 4 do 12 let. Normálně bych děti započítala do vyživovaných osob pro exekuce a srážka by jí nevyšla většinou žádná. Ale když podepisovala prohlášení daně, tak se vyjádřila, že u sebe děti nemá, že se o ně soudí, s tím že některé je v dětském domově. Mám povinnost zjišťovat, jak to má s péčí o děti? Mohu uznat děti jako vyživované osoby pro výpočet exekuční srážky, i pokud jsou v dětském domově nebo v nějaké pěstounské péči? 

Od exekutorů jsme obdrželi sdělení, kde nás informují, že došlo ke změně výpočtu exekučních srážek do 1. 10. 2024, a to konkrétně § 279 odst. 4 a 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Chápu novelu OSŘ správně: V případě, že tedy bude mít zaměstnanec 4 a více výkony rozhodnutí na nepřednostní pohledávky, bude zaměstnavatel srážet 2 třetiny místo třetiny jedné, bude tedy postupovat stejně jako u přednostních pohledávek? Bohužel v odborné literatuře jsem k této změně nic nedohledala, ač tato změna podstatně mění výpočet srážek u zaměstnavatele. Bylo by tedy možné zveřejnit článek nebo komentář, který by se týkal všech změn uvedených v zákoně č. 252/2024 Sb.? 

Zaměstnankyně, nepedagogický pracovník, má celkem 5 exekucí, na první v pořadí pravidelně srážíme a zasíláme exekutorovi. Dnes přišlo do datové schránky od exekutora pověřeného exekucí číslo 4: Sdělení o změně způsobu provádění srážek ze mzdy (s účinností od 1. 10. 2024 na základě ust. § 279 odstavce 4 až 7, vč. poznámky pod čarou č. 110). Toto se týká již platu za září (je vyplácen po 1. 10. 2024)? Tuto změnu provádím automaticky u všech ostatních exekucí, nebo čekám na dokument od exekutora? 

Zaměstnanec je členem odborové organizace a sráží se mu příspěvky odborům. Na základě výpovědi bylo stanoveno odstupné, které bylo vyplaceno s poslední mzdou. Z celkové výše čisté mzdy - včetně odstupného - byly strženy odborové příspěvky ve výši 1 %. Je to správně? Zajímá nás, zda odstupné po odpočtu daní patří do čisté mzdy, ze které se příspěvek odborům vypočítává.

Máme zaměstnankyni na DPP, která mi nepravdivě vyplnila formulář, zda na ni je vedena exekuce nebo insolvence. Bohužel jsem celou mzdu poslala na účet zaměstnankyně a neprovedla jsem srážku ze mzdy, následně jsem zjistila, že je na ni vyhlášena insolvence. Zaměstnankyně pak podává insolvenčnímu správci přehled příjmů a odvod si provede ona, nebo jak v tomto případě mám postupovat?

Pracovní poměr zaměstnance byl ukončen dohodou ke dni 29. 5. 2024. Zaměstnanec v měsíci květnu odpracoval 4 dny, 2 dny byly svátek, za který se měsíční mzda nekrátí, 4 dny měl neplacené volno,1 den čerpal sick day to vše do 15. 5. 2024, od 16.5.24 je v dočasné pracovní neschopnosti nejen do 29. 5. 2024 , ale i dále. Hrubá mzda včetně odměn činí 9 635 Kč, náhrada při dočasné PN do 29. 5. 2024 činí 6.254 Kč, stravenkový paušál 400 Kč. Nyní bylo zjištěno, že zaměstnanec přečerpal dovolenou o 31 hodin , za kterou mu byly v minulosti vyplaceny náhrady mzdy ve výši 4685 Kč. Hrubá mzda tedy po odečtu těchto náhrad činí 9.635-4.685 = 4.950 Kč. Jaká má být nyní výše odvodů na sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně.

Zaměstnanec v lednu 2024 skončil insolvenční řízení oddlužením (splnil stanovené podmínky) a byl soudem osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém nebyly uspokojeny. Nyní jsme obdrželi Usnesení o provádění srážek ze mzdy od soudního exekutora jako nový plátce mzdy (zaměstnanec nastoupil v březnu 2024), avšak exekuční příkaz je z roku 2008, byl zahrnut do insolvenčního řízení a pohledávka byla řádně přihlášena. Domnívám se správně, že na toto Usnesení není možné již provádět srážky ze mzdy, protože z Usnesení o skončení oddlužení byla tato neuspokojená pohledávka osvobozena od placení? Pokud ano, jak má postupovat zaměstnavatel, když bude soudní exekutor trvat na pokračování ve srážkách?

Zaměstnanci bylo zsnesením schváleno oddlužení ve formě měsíčních splátek ve výši 9 400 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že splátku nebude možné v této výši zaměstnanci srazit? V Usnesení není uvedeno, zda je případná nižší měsíční splátka konečná nebo zda její „dlužná“ výše přechází do dalších měsíců (stejně jako při srážkách výživného). Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci i další peněžitá plnění (např. měsíční příspěvek na penzijní spoření), připočítává se tato částka k čisté mzdě a musí se srážky provádět se započtením tohoto příspěvku?

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

Stalo se mi, že jedna zaměstnankyně měla vystavenou neschopenku na 16 dní s vystavením od lékaře ukončení neschopenky. Následně po třech dnech jí lékař vystavil novou neschopenku se zpětným datumem, tak že jí nová neschopenka navazovala na předcházející. Bohužel jsem do mezd zadala novou neschopenku a ne navazující. Po konzultaci s OSSZ mi bylo sděleno, že to jsou neschopenky jako navazující. Tak se stalo, že zaměstnankyně dostala z organizace vyplacené náhrady za nemoc a také nemocenské dávky z OSSZ. Mohu zaměstnankyni srazit neoprávněně vyplacené náhrady za nemoc nebo s tím musí zaměstnankyně souhlasit např. na základě splátkového kalendáře? Můžete mi prosím Vás poradit jak správně postupovat? 

Jako každý rok i od 1. ledna letošního roku dochází ke změně parametrů rozhodných pro výpočet srážek ze mzdy. Dochází dokonce k neobvyklé situaci, kdy bude možné od ledna 2024 po dlouhé době provádět vyšší srážky než v roce 2023. Nové parametry pro provádění srážek se použijí poprvé při srážkách za leden 2024, které se provádí v průběhu února 2024.

Jsou již známé hodnoty nezabavitelných částek pro výpočet exekučních srážek pro rok 2024? 

Zaměstnavateli bylo doručeno Usnesení ve věci výkonu rozhodnutí od Okresního soudu na dlužné a běžné výživné proti povinnému, zaměstnanci. Jak má postupovat zaměstnavatel? V poučení je uvedeno, že Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je vykonatelné doručením, tj. mám za to, že provedené srážky budeme odesílat na uvedený účet ihned, nikoli deponovat. Zaměstnanec požaduje jejich deponování, protože má 15 dnů na odvolání. Pokud bude dlužné výživné vymoženo (sraženo) a budeme poté srážet jen běžné výživné, je možné zaměstnanci provádět i další srážku na základě sepsané dohody tak, aby mu zbývalo nezabavitelné minimum?

Zaměstnanec má podepsanou dohodu na srážky ze mzdy na příspěvky odborové organizaci a penzijní spoření. Nyní nám bylo doručeno Usnesení soudu o provádění srážek na běžné výživné a dlužné výživné. Domnívám se správně, že už nebude možné provádět srážky na dohodu (penzijní spoření a odborové příspěvky) a pokud na nich bude zaměstnanec trvat, bude si tyto "soukromé" příspěvky muset hradit sám příkazem ze svého účtu?

Zaměstnanec má 3 exekuce, 1 přednostní a 2 nepřednostní. Prosím jak chápat § 280 OSŘ: „Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.“? Na finančním úřadě mi tvrdí, že má být jejich přednostní pohledávka první v pořadí bez ohledu na datum prvního doručení plátci mzdy a na exekutorském úřadě tvrdí opak a odkazují na § 280 OSŘ. 

Bude tento postup platit i při doručení usnesení dlužné na výživné? Je uveden jiný postup pro nezabavitelnou částku. Datum doručení je pozdější než u nepředností pohledávky. 

Zaměstnanec pobírá invalidní důchod výši 8 000 Kč. Jsou mu prováděny srážky na přednostní exekuci. Nyní přišla nepřednostní exekuce (datum doručení je dřívější než u přednostní exekuce). Exekutor z nepřednostní exekuce chce rozdělit nezabavitelnou částku na 1/2 základní částky na příjem důchodu OSSZ a 1/2 základní částky na příjem ze zaměstnání. Jaký bude správný postup pro odečet nezabavitelné částky? 

Dle § 920 občanského zákoníku má muž vyživovací povinnost vůči neprovdané matce jeho dítěte, a to po dobu 2 let od jeho narození. Dle různých výkladových textů k exekučním srážkám se tak matka považuje za další vyživovanou osobu. Je tomu opravdu tak a muž si skutečně může uplatnit matku svého dítěte v období prvních dvou let po jeho narození jako vyživovanou osobu v rámci výpočtu nezabavitelné částky u srážek ze mzdy? Jak je to s prokázáním takové vyživované osoby? Doporučuje se prokázat nárok na tuto vyživovanou osobu pomocí rodného listu dítěte a příslušného rozsudku o stanovení výživného neprovdané matce, případně čestným prohlášením vyživované matky dítěte. Znamená to, že pokud matka a otec spolu žijí a společně uhrazují náklady a starají se o dítě de facto stejným způsobem, jako to dělají manželé, tak nemá muž jak prokázat nárok na vyživovanou osobu? V této situaci samozřejmě muž nebude vyplácet ženě, s níž má dítě, žádné „výživné“. Žádný rozsudek o stanovení výživného neprovdané matce nebude existovat a čestné prohlášení matka napsat nemůže, protože žádné specifické výživné nedostává. Nebo stačí pokud matka čestně prohlásí, že není vdaná a že otec dítěte jí poskytuje potřebnou výživu dle § 920 občanského zákoníku?