Příplatky

Po dalším rozsudku z dílny Soudního dvora EU si budou muset čeští zákonodárci i soudy znovu položit otázku, zda je možno za práci přesčas u kratších úvazků považovat až práci vykonanou nad plný úvazek. Bude nutno dosavadní vnitrostátní náhled na věc přehodnotit a za práci přesčas u kratších úvazků nově považovat jakoukoliv práci vykonanou nad sjednaný kratší úvazek? Tlak „z Evropy`` na legitimitu dosavadního posuzování této problematiky v ČR, a tedy i na možnou změnu současné právní úpravy v zákoníku práce , zdá se totiž sílí.

Zaměstnanec je odměňován mzdou. Dle mzdového výměru má k základní mzdě stanovený příplatek za vedení v pevné výši. Má nárok na celý příplatek i v případě nemoci, čerpání dovolené, nebo se tento příplatek alikvotně krátí?

Jsme příspěvková organizace. Bude k nám nastupovat na novou pozici mistr údržby, který bude mít na starost 12 údržbářů,  bude jim zadávat úkoly, dohlížet, že je plní podle pokynů vedoucího úseku. Mistr nebude vedoucí. Má nárok na příplatek za vedení? V organigramu je vedoucí úseku údržby a pod ním je mistr a 12 údržbářů. Musí být mistr vedoucí?

V jaké výši má být příplatek za odpracovanou směnu v sobotu, pokud na ni vychází i svátek. Má být 25 % + 100 %?

Zaměstnanci v nepřetržitém provozu mají měsíční mzdu. Postupujeme dle nařízení vlády 348/2021 a tato práce v případě změny letního času není tedy chybějící (nekrátí se mzda) a v případě změny v zimě není přesčasem. (1) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým počátek letního času v letech 2022 až 2026 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu kratší. (2) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým konec letního času v letech 2022 až 2026 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu delší. Prosím o potvrzení, zda v případě příplatků za práci v sobotu a v neděli a za práci v noci (hodinové složky mzdy) bude při změně letního času placeno o hodinu méně a při změně zimního času naopak o hodinu více.

Zákonná definice práce přesčas je obsažena v § 78 odst. 1 písm. i) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákoník práce “), přičemž abychom vůbec mohli hovořit o vykonané práci jako o práci přesčas, je podstatný nejen příkaz či souhlas zaměstnavatele, ale zejména to, že se jedná o práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Největší význam tato podmínka má v případě zaměstnanců s kratší pracovní dobou, kdy se o práci přesčas nejedná do okamžiku, než odpracovaná doba přesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu. Za další zásadní definující rys by bylo možno označit i mimořádný charakter práce přesčas, jež nemá být, jak plyne z § 93 zákoníku práce , který upravuje zejména přípustný rozsah práce přesčas, běžnou formou zajištění činností zaměstnavatele; tím méně ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci.

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Zaměstnanci odměňovaní hodinovou mzdou, pracující na odpolední a noční směny v potravinářské výrobě mají začátek pracovního týdne v neděli odpoledne/večer. V případě, že připadne státní svátek na pondělí, zaměstnanci mají volno v neděli (není je potřeba do výroby, protože máme v pondělí ve svátek zavřené obchody). V pondělí ve svátek pracují, ale i tak jim kvůli němu odpadla jedna směna. Jak jim správně nastavit náhrady? Náleží jim náhrada za svátek + náhradní volno za práci ve svátek v tu neděli? Může se stát, že v ten svátek odpracují víc, než 8 hodin své pracovní doby. V tom případě jim náleží náhrada za svátek + náhradní volno za práci ve svátek v rozsahu celé odpracované směny (například 10 hodin)?

Zaměstnanec má týdenní úvazek 24 hodin, rozložený na 3 dny v týdnu-každá směna 8 hodin. Občas ale vykonává práce, které jsou nad rámec jeho úvazku a v jednom týdnu má odpracováno například 48 hodin, v dalších dvou týdnech po 24 hodinách a ve čtvrtém týdnu opět 50 hodin. Zaměstnanec se domáhá příplatku za práci přesčas ve výši 25 % za hodiny, které překračují v týdnu 40 hodin. Uvedu příklad říjen 2023: Rozložení směn úterý 8 hod.; středa 8hod.; čtvrtek 8 hodin = 24 týden = 104 měsíc. On odpracoval: 1. týden 48 hodin (ne 24) -2. týden 24 hodin - 3. týden-24 - 4.t ýden 50 hodin(ne 24) a 31. 10. 8 hodin = celkem 154 hodin za říjen 2023. Vyplatili jsme mu mzdu za všechny (154) hodiny, ale žádný příplatek ve výši 25 % (údajně za hodiny nad 40 v 1. a 4. týdnu v počtu 18 hodin) jsme nevyplatili. Je takto vyplacená odměna správně? Nebo opravdu náleží příplatek za přesčas v týdnu, kdy překračuje 40 hodin?

Dobrý den, prosím, může společnost poskytovat příplatky za so a ne dle určení první směny ve firmě? Tzn., že když je určena první směna pracovního týdne na Pondělí od 6:00 do 14:00, tak když někdo půjde na noční směnu v pátek od 22:00 hod do 6:00 hod ( 6 hod sobota), tak bude mít příplatek na noční směnu 7,5 hod, ale nebude mít 6 hod za sobotu a pak naopak, ten kdo nastoupí v neděli na noční směnu ( od 22:00 do do 06:00 ), tak bude mít nárok na noční 7,5 hod a zároveň i 7,5 hod za so a ne? Děkuji  

Zaměstnanci na dohodě pracují na home office, je zde stále u těchto dohodářu (DPP/DPČ) možnost u home office dle § 317 zákoníku práce se vyhnout příplatkům za víkend a za práci ve svátek (či náhradnímu volnu za práci ve svátek)? Nebo už i dohodářům, kteří si plánují směny na home office sami, je dle jejich evidence nutné svátek či víkend příplatkem proplatit? Ze školení mám tyto poznámky, ale bohužel už nevím, zda je to platné po novele ZP: „nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, příplatek za přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek“?

Pokud je se zaměstnancem sjednána v DPČ měsíční odměna s pevně sjednanou týdenní pracovní dobou a státní svátek připadne na jeho plánovanou směnu, kterou tedy z důvodu svátku neodpracuje, tak bude jeho měsíční odměna stejná (nebude krácena) stejně, jako je tomu u pracovních poměrů s měsíční mzdou? 

Změní-li se v průběhu měsíce třídní učitelka za jinou, musí dostat obě učitelky celou měsíční částku zvláštního příplatku nebo dostane každá poměrnou část příplatku, po kterou třídnictví vykonává?

Je někde výslovně v předpisech uvedeno, zda při zápočtu praxe zaměstnance je nutné počítat s přestupnými roky nebo lze počítat vždy jen s běžným rokem (365 dní)? Při trvání zaměstnání od doby před rokem 2000 dosud to může dělat rozdíl i 6 dnů a může to mít vliv na přesnou dobu platového postupu. 

Jak se budou zpracovávat zákonné příplatky z DPP? Jedná se také o odměnu jako je sjednaná měsíční odměna z DPP? A jak je to s limitem do 10 000 Kč, např. je sjednaná měsíční odměna 10 000 Kč, teď bude mít zaměstnanec k této dohodě příplatek za SO a NE a překročí 10 000 Kč, pak bude z celé částky odvedeno SP a ZP?

Nově dle zákoníku práce budou mít brigádníci pracující na základě DPP nárok na příplatky. My máme stanoveny pro zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy vyšší příplatky za práci o víkendu, než jaké požaduje zákoník práce. Je možné dávat příplatky brigádníkům pracujícím na základě DPP v zákonné výši dle zákoníku práce, tzn. nižší, než jaké mají zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy?

Jako zaměstnanec mám sjednanou dohodu o provedení práce na 300 hod za rok s odměnou 150 Kč/hod. Směny nejsou dány, pracuji dle potřeb pro zaměstnavatele (brigáda). V případě, že pracuji o víkendu, mám nárok na příplatek za sobotu a neděli v částce 10 % (firemní sféra)? Pokud ano, musí to být ve smlouvě výslovně sjednáno? Pokud ne, pak na tento příplatek "dohodáři" nárok nemají? Platilo by to samé i pro práci ve státní svátek, resp. v nočních hodinách? Děkuji za vysvětlení a doplnění konkrétního ustanovení zákoníku práce.

Jako nezisková organizace s odlehčovací službou s nepřetržitým provozem plánujeme zavést ke stávajícímu režimu pracovní doby ve 12hodinových směnách denních a nočních, při nichž se střídají čtyři zaměstnanci, ještě navíc dva pracovníky, kteří se budou střídat pouze v denních 12hodinových směnách (nebudou pracovat v nočních směnách). Náleží těmto dvěma pracovníkům zvláštní příplatek, který pobírají ostatní pracovníci v nepřetržitém provozu? 

Musí u zaměstnanců, kteří nepracují v noci, svátek pro mzdové účely začínat o půlnoci, nebo je možné i pro tyto zaměstnance použít pravidlo, že svátek začíná směnou, která v týdnu nastupuje jako první? Ve firmě máme jak zaměstnance, kteří pracují v noci (nepřetržitý režim), tak i zaměstnance, kteří pracují pouze na jednu směnu. Pracovní týden (7 po sobě následujících dnů) jsme stanovili na pondělí–neděle. První směnu v týdnu pro zaměstnance pracující v noci máme stanovenu na pondělí od 6:30 hod. Počítání svátků pro mzdové účely podle tohoto pravidla používáme (§ 91 odst. 6 zákoníku práce) pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance pracující v noci nebo ne (tj. všem počítáme svátek od 6:30). Postupujeme správně? 

V naší společnosti zaměstnáváme zaměstnance, kteří pracují na pozicích s různými riziky pracovního prostředí v kategorii 2 a 3. Dle § 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je zaměstnavatel povinen vést evidenci rizikových prací, kde jedním ze sledovaných údajů je počet směn odpracovaných při rizikové práci. Jakou dobu musí během jedné směny zaměstnanec v riziku strávit, aby se do tohoto počtu započítala? A zda se tato evidence vede pro příslušného zaměstnance za všechna rizika dohromady nebo je potřeba vést evidenci o počtu směn v riziku hluku a např. prachu zvlášť? Dle § 117 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činí výše příplatku nejméně 10 % z minimální mzdy a dle § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10 % z minimální mzdy za každý zatěžující vliv. Pokud je tedy zaměstnanec po část směny vystaven prašnému prostředí, po další část hlučnému a po další část např. chemickým látkám, přísluší mu za tuto směnu trojnásobek příplatku, nebo by musel být ve stejný čas vystaven několika rizikům naráz, aby se příplatek násobil? Posuzuje se každá směna individuálně dle skutečně vykonávané činnosti, nebo když s sebou daná pozici dle kategorizace prací nese určitá rizika pracovního prostředí (např. pozice svářeče má rizika prachu, hluku a vibrací), má zaměstnanec automaticky nárok na trojnásobný příplatek za každou odpracovanou hodinu bez ohledu na to, zda se během směny vystavil všem třem rizikům? Vznikne zaměstnanci nárok na příplatek v riziku hluku i v případě, že bude mít při výkonu práce ochranu hluku v podobě špuntů do uší nebo sluchátek? Lze např. interní směrnicí stanovit, že bude všem zaměstnancům příslušet měsíční paušál jako příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí bez ohledu na to, kolik hodin skutečně odpracují?