Články

Pro provádění důchodového pojištění mají zásadní význam hodnoty všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto základních parametrů stanoví nařízení vlády vždy pro každý kalendářní rok. Pro rok 2025 stanovilo nové parametry důchodového pojištění nařízení vlády č. 282/2024 Sb. : Všeobecný vyměřovací základ byl stanoven na 43 682 Kč s přepočítacím koeficientem 1,0658. Průměrná mzda pak činí 46 557 Kč. Nové redukční hranice pro rok 2025 pro výpočtový základ důchodu jsou 20 486 Kč a 186 228 Kč. Základní výměra důchodu činí 4 660 Kč měsíčně.

Pracovněprávní aktuality (sledované období: 4. 10. 2024 – 5. 11. 2024) JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní...

Kompetenční modely mohou být pro zaměstnavatele mimořádně užitečné, a to z řady důvodů. Lze je využít například při náboru, plánu nástupnictví či identifikaci potenciálních talentů. Všechny tyto potenciální výhody samozřejmě závisí na tom, zda organizace správně využívá kompetenční modely. Pokud ne, výsledek může být katastrofální. Článek se věnuje tvorbě kompetenčního modelu doslova krok po kroku, a to včetně praktických ukázek, a podmínkám jeho efektivního využití. Zjistěte, jak se vyhnout nejčastějším chybám.

Může se stát, že podmínky odměňování dosavadních (kmenových) zaměstnanců a zaměstnanců, které zaměstnavatel „převzal“ na základě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, budou rozdílné. Má se zaměstnavatel snažit tyto podmínky narovnat, nebo je to zákonný důsledek, se kterým bohužel nic nenadělá?

Zaměstnavatel je povinen potvrzovat zaměstnanci jeho sdělení ve věci příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Právní úprava zdravotního pojištění vymezuje i plnění zúčtované bývalému zaměstnanci, tedy po skončení zaměstnání, které nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. A proč je pro zaměstnavatele výhodné neprodleně uhradit zdravotní pojišťovnou evidovaný dluh na pojistném? Komentář k výše uvedenému se dozvíte v následujícím textu.

Od 1. 10. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb. , který novelizuje zákon č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, a další zákony. Tato novela mění i některé podmínky u srážek ze mzdy. Nejzásadnější změnou je, že při nařízených čtyřech a více exekucích se bude dlužníkovi nově srážet ze mzdy částka dvě třetiny zbytku čisté mzdy u nepřednostních pohledávek stejně jako u exekuce pro přednostní pohledávky. Došlo i k dalším změnám v oblasti srážek ze mzdy.

Ačkoliv právní úprava pojem „neplacené volno“ sama o sobě nezná, v praxi se používá dlouhá léta. A nezřídka se s ním pojí bohužel i chyby, kterých se personalisté dopouštějí.

Problémovou oblastí zdravotního pojištění jsou nepochybně souběžné příjmy, kdy musí zaměstnavatel správně vyhodnotit charakter sjednaných pracovněprávních vztahů a rovněž výši zúčtovaného příjmu. Současně přihlíží k tomu, zda musí nebo naopak nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Situace, ve kterých zaměstnavatel povinné minimum dodržet nemusí, naleznete v dalším textu.

Dne 5. 8. 2024 byl publikován rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) C-540/22 Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (rozsudek pátého senátu ze dne 20. června 2024), který shrnul výklad unijního práva v oblasti vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb na vnitřním trhu. Zvláštní pozornost byla věnována problematice vysílání zaměstnanců z tzv. třetích států, která nebyla dlouhodobě výkladově dostatečně vyjasněná, což našlo svůj odraz v pojetí předmětné otázky národními autoritami. Mnohdy restriktivnější výklad, za jakých podmínek může být tzv. třetizemský zaměstnanec vyslán na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, byl jednotlivými členskými státy přijímán mnohdy spíše za účelem ochránit domácí pracovní trh před potenciálním mzdovým dumpingem. Shrňme si tedy aktuální poznatky na tomto poli, a to jak z pohledu práva Evropské unie, tak z pohledu českého národního práva.

Na základě nově přijatých změn, ale i z dlouhodobě zažité právní úpravy mohou vyplynout v praxi problémy při odměňování zaměstnanců platem. Nejistota panuje občas ohledně rozhodování zaměstnavatele o zařazení zaměstnance do odpovídají platové třídy a platového stupně. Zaměstnavatelé si často nejsou jistí ani v rozdílech při čerpání náhradního volna a proplácení práce přesčas či v zacházení s osobním příplatkem, novinkou je příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví.

Aktualizováno 30. 10. 2024 - Novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb. zavádí s účinností od 1. 1. 2025 jasno do problematiky možnosti tzv. samorozvrhování si pracovní doby zaměstnancem. Jedná se o zásadní novinku v právní úpravě rozvrhování pracovní doby, která se nově zrcadlí v § 87a zákoníku práce .

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance, například u dohod o provedení práce nebo u dohod o pracovní činnosti. V ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, je definován termín „průměrná mzda“. Jaký je s účinností od 1. 1. 2025 praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do postupů a placení pojistného ve zdravotním pojištění?

Podle zákona o důchodovém pojištění se vždy od 1. 1. kalendářního roku zvyšují vyplácené důchody, a to na základě příslušného nařízení vlády. Pro rok 2025 se jedná o nařízení vlády č. 282/2024 Sb. Zvýšení důchodů se dotýká jak stávajících poživatelů důchodů, tak i pojištěnců, kteří do důchodu teprve hodlají odejít. Při zvyšování důchodů od 1. 1. 2025 se též poprvé uplatní nová pravidla ve vztahu k předčasným starobním důchodům. Na rozdíl od minulého zvýšení důchodů od 1. 1. 2024 se nyní zvyšují i procentní výměry důchodu.

Pracovněprávní aktuality (sledované období: 3. 9. 2024 – 3. 10. 2024) JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o...

Řádné placení pojistného za zaměstnance je základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Přihlášením osoby jako zaměstnance dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí, že se za ni stává od určitého data plátcem pojistného. Zaměstnáním, ze kterého zaměstnavatel odvádí pojistné, má dotyčná osoba vyřešen v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah, i když zaměstnání trvá jen po část měsíce. Jednou z důležitých povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je plnění oznamovací povinnosti spočívající ve sdělování rozhodných skutečností bezprostředně souvisejících se zaměstnanci. V tomto směru musejí zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost zejména oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání včetně ukončení zaměstnání a také sdělování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Pokud zaměstnanec zaměstnavateli oznámí a dokladuje počátek nebo konec „státní kategorie“, pak je zaměstnavatel povinen dál postoupit tuto informaci zaměstnancově zdravotní pojišťovně. Za porušení této zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč, neboť neoznámením této skutečnosti přichází zdravotní pojišťovna o měsíční platbu pojistného za každého „státního pojištěnce“, což je v roce 2024 částka 2 085 Kč. Jestliže však zaměstnanec tuto důležitou skutečnost zaměstnavateli neoznámí, pak je jeho povinností sdělit ji zdravotní pojišťovně osobně, jinak se vystavuje nebezpečí uložení pokuty jemu jako fyzické osobě až 10 000 Kč.

Poměrně obsáhlá novela zákona o úřednících územních samosprávných celků , přijatá v letošním roce zákonem č. 196/2024 Sb. , přináší s účinností od 1. 1. 2025 změny jak v právní úpravě pracovního poměru úředníků územních samospráv, tak především v úpravě jejich vzdělávání. Obecná část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti bude nahrazena online testem ukončujícím vstupní vzdělávání a samotná zkouška zvláštní odborné způsobilosti bude zaměřena více prakticky na míru potřebám konkrétní správní činnosti. Nově zákon upravuje zvláštní typ zkoušky zvláštní odborné způsobilosti zaměřený na úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, který je připraví na správní činnosti, které na malých obcích opravdu vykonávají. Povinný minimální rozsah vzdělávání úředníků se snižuje na polovinu a zefektivňuje se systém akreditací vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů. V oblasti úpravy pracovněprávních vztahů úředníků dochází ke zjednodušení procesu zaměstnávání úředníků pomocí snížení administrativních nároků na veřejné výzvy a výběrová řízení a dále také například ke zjednodušení úpravy dalšího odstupného. Umožňuje se rovněž poskytovat odměny úředníkům, kteří byli obcemi a kraji vysláni do řídících a kontrolních orgánů podnikajících právnických osob. Cílem následujícího článku je změny přinášené novelou zákona o úřednících ve stručnosti představit.

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, jakými jsou lesy, mýtiny, parky, zahrady apod. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a ke zvýšené fyzické zátěži spojené s manipulací s těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací.

Jelikož se v řadě společností neustále mění výrobní postupy a procesy, je velice pravděpodobné, že časem dojde také na změny strojních zařízení. Na rozdíl od změny výrobních postupů, nejsou změny strojních zařízení tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdá. V rámci změn je důležité rozlišit, zda se jedná o změnu podstatnou nebo nepodstatnou.

Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]

O jakých technických zařízeních hovoříme? V zásadě lisy na kov jsou tvářecí stroje, které jsou určeny k mechanickému zpracování různých polotovarů tlakem nebo tlakovým rázem a mohou být například mechanické, hydraulické. pneumatické, vřetenové, výstředníkové. Z pohledu bezpečnosti práce jsou obecně lisy na kov, pokud se například nevěnuje dostatečná pozornost oblasti bezpečnosti práce, lidskému zdraví velmi nebezpečné stroje, a mohou obsluze nebo i nepovolaným osobám způsobit velmi vážný pracovní úraz.