Jednou z jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance, s níž je spojeno jeho právo na pracovní volno, je doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno přísluší zaměstnanci jen tehdy, pokud nebylo poskytnuto za stejným účelem jinému rodinnému příslušníkovi, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, a byl-li doprovod nezbytný a „uvedené úkony“ nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Jaké konkrétní úkony tvoří onu dobu, která je kryta pracovním volnem?
Nezbytně nutná doba při doprovodu do zdravotnického zařízení
JUDr.
Petr
Bukovjan
Právní věta
Pod „úkony, které nebylo možno provést mimo pracovní dobu“, jimiž je v bodu 8 písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. podmíněno poskytnutí pracovního volna zaměstnanci „na nezbytně nutnou dobu“ k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení, lze zahrnout veškeré úkony, které musí zaměstnanec během pracovní doby nezbytně vykonat k tomu, aby svému rodinnému příslušníkovi poskytl podporu při vyšetření, ošetření a léčení ve zdravotnickém zařízení.
(z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 21 Cdo 2979/2023)
Předmět sporu
*
Vyřešení otázky,
co všechno lze zahrnout pod úkony, které musí zaměstnanec učinit při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení
k vyšetření, ošetření nebo léčení, a pokud je nelze provést mimo pracovní dobu, zakládají jeho právo na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. *
Platnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
pro porušení „pracovní kázně“ zaměstnancem zvlášť hrubým způsobem.Právní úprava
*
§ 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákoník práce“) – povinnost zaměstnance konat podle pokynů zaměstnavatele osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době.*