Mzdy a platy

Náš zaměstnanec má hodinovou mzdu 185 Kč, nyní bude na 60% překážkách v práci, může mít mzdu 111 Kč, nebo toto není možné, aby měl mzdu nižší, než je minimální hodinová mzda?

Zaměstnankyně bude v dubnu čerpat řádnou dovolenou po PPM. Čerpat dovolenou bude celý měsíc, protože má k čerpání 30 dní (bude čerpat ještě část května). V dubnu má ve mzdovém programu již každý den "rodičák". My jí dáme na každý pracovní den dovolenou a jak to bude ve dnech, které jsou sice označeny "rodičák", ale je tam zároveň statní stávatek, tj. pátek 18. a pondělí 21. 4. - bude se u této zaměstnankyě proplácet i klasicky svátek? Nebo tyto dva dny zůstanou označeny "rodičák" a bude čerpat dovolenou pouze v těch dnech bez svátku, tj. čerpání dovolené = 21 dní v budnu a toto dostane i zaplaceno (žádný svátek se jí neproplatí)?

Z důvodu přechodu práv a povinností dle § 338-345a zákoníku práce bychom měli převzít rovněž práva zaměstnanců vyplývající ze Směrnice o hospodaření s FKSP. Jak ale postupovat, když dosud směrnice u převádějícího zaměstnavatele zpracovaná nebyla a její zpracování se předpokládá až po datu „převzetí zaměstnanců“?

Společnost s r. o. má zaměstnance na DPP, který jel firemním vozem, špatně zaparkoval a nyní za to přišla pokuta. Firma pokutu zaúčtuje na účet 545 a pokutu ve výši 500 Kč dá zaměstnanci na DOPP jako nepeněžní příjem. Je tento postup správný? Pokud by za daný měsíc vyšla odměna na DPP například na 9 500 Kč, připočtu danou pokutu 500 Kč a zaměstnanec má ve firmě podepsané prohlášení poplatníka, tak zaměstnanci vyplatím 9 500 Kč a s ohledem na aktuální limity nevzniknou žádné odvody na FÚ, SP a ZP. Je to takto správně? 

Zaměstnanec, německý občan, přijede vlakem do ČR, aby zde vykonal dvoudenní pracovní úkol. Na tento úkol má s českým spolkem uzavřenu DPP, v ní je sjednán nárok na cestovní náhrady, místo výkonu práce je v konkrétním městě v ČR, místo pravidelného pracoviště není sjednáno. Na základě § 155 odst. 2 zákoníku práce předloží zaměstnanec k proplacení jízdenku, zakoupenou v měně EUR. Můžeme mu tuto jízdenku proplatit v eurech? A dále, pokud tomuto zaměstnanci vznikne nárok i na stravné, můžeme mu ho proplatit v eurech? Pokud nebude možné proplacení v eurech, ale cestovní náhrady budou proplaceny v CZK, jaký kurz máme použít pro přepočet? 

Zaměstnanec je v pracovní neschopnosti od 11/2023. Dne 6. 3. 2025 nám došlo do datové schránky rozhodnutí o ukončení pracovní neschopnosti, a to ke dni 7. 2. 2025. Zaměstnanec samozřejmě do data rozhodnutí o ukončení nepracoval. Nyní potřebujeme vystavit mzdy za 2/2025 a nevíme, jak s tímto pracovat. Dát zaměstnanci na dobu od 8. 2. do 5. 3. neplacené volno, nebo je zde jiná možnost? Zaměstnanec je zároveň poživatel invalidního důchodu 1. stupně, takže doplatky na zdravotního pojištění do minima není třeba řešit. 

Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dne 28. 11. 2024 rozhodl zaměstnavatel o organizační změně a zrušení pracovního místa, přičemž k jeho zrušení došlo k 1. 2. 2025. Zaměstnanec převzal výpověď až 9. 12. 2024, což znamená, že se pracovní poměr prodloužil o měsíc, a zaměstnanec tak ukončil pracovní poměr až 28. 2. 2025. Je v pořádku, aby zaměstnavatel ve výpočtu platu uvedl náhrady mzdy na straně zaměstnavatele a v tom případě nemá nárok ani na stravenky? 

Podle znění zákona o dani z příjmů se částky vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnance považují za nepeněžní příjem zaměstnance a jsou osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů. Je potřeba u každého jednotlivého zaměstnance i toto nepeněžní plnění uvádět na mzdovém listu zaměstnance, musí se takto chápat znění § 38j odst. 2 písm. f) bod 2 ZDP? Evidujeme na mzdovém listě pouze příspěvek na stravování a příspěvek na rekreaci (jiné benefity neposkytujeme - vyjma školení, na které se ptám). Bylo by možné uvést přehled všech nepeněžních plnění ve prospěch zaměstnance, které je nutné na mzdových listech vést? Nebo platí, že vše co je osvobozeno od daně-ano, to se uvádí a co není předmětem daně, to se neuvádí? Co hrozí zaměstnavateli za sankci v případě kontroly ze strany finančního úřadu, když takovou evidenci nepovede, nebude úplná a podobně? 

Už jste zkusili chytré podcasty služby Update? Do 15 minut vám v nich vysvětlíme důležité novinky ze světa práva, daní, účetnictví nebo personalistiky. Z nejnovějších podcastů doporučujeme k poslechu:

Zaměstnankyně úřadu městyse byla se svými dvěma dětmi na rodičovské dovolené od 8. 12. 1998 do 8. 1. 2005, tedy 6 let a 32 dnů. Druhé dítě se narodilo 8. 1. 2001. Pokud platí, že se započte do praxe max. 3 roky na každé dítě, této zaměstnankyni bude započteno 2 roky a 32 dnů na první dítě a 3 roky na druhé dítě. Celkem tedy 5 let a 32 dnů. Jak by se mělo postupovat v započítání doby rodičovské dovolené podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb. platné od 1. 1. 2025? Zůstává tento zápočet beze změny?

Účetní jednotka má interním předpisem stanovený pevný měsíční kurz, který je roven kurzu k poslednímu dni předcházejícího měsíce, např. v lednu 2025 je roven kurzu k 31. 12. 2024, který byl vyhlášen ČNB. V případě vyúčtování pracovní cesty, kdy záloha na zahraniční cestu byla vyplacena (v měně CZK bezhotovostně) např. 20. 1. 2025 a samotná cesta proběhne v únoru 2025, může při vyúčtování stravného použít svůj pevný měsíční kurz z ledna 2025? I přesto, že § 183 zákoníku práce v tomto případě stanovuje směnný kurz pro určení hodnoty zahraničního stravného v den vyplacení zálohy?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

Začátkem roku 2025 doznala právní úprava odměňování zaměstnanců platem významných změn. Ať už jde o uplatnění institutu zaručeného platu, nebo o novelu prováděcího nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nejen na ně se zaměřujeme v dalším textu, opět formou otázek a odpovědí.

Výkladová stanoviska AKV (XXXIV.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar 1.ZMĚNA INFORMACE V NÁVAZNOSTI NA ROZVRHOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY ZAMĚSTNANCEM * Dne 1. 1. 2025 vstupuje v účinnost nové...

Vědět jakým způsobem správně odměňovat zaměstnance za práci konanou v noci nebo o víkendu (v sobotu a neděli) je podstatné pro každého zaměstnavatele, protože poskytování příplatků je v těchto případech povinné přímo ze zákona. Článek se zabývá podmínkami, které ovlivňují jeho výši a podobu a také rozsahem smluvní volnosti, který může tyto podmínky měnit. Zahrnuty jsou situace, kdy zaměstnanec pobírá mzdu, kdy pobírá plat i režim odměny z dohody. V neposlední řadě je čtenář upozorněn i na nejčastější chyby, které se na poskytování těchto dvou příplatků obvykle vztahují.

Mohu stanovit do Dohody o provedení práce - pozice tiskař nebo jiná výrobní profese, stanovit hodinovou sazbu 2000 Kč? Není zde nějaké omezení?

Je možné zaměstnanci, na kterého jsou vedeny exekuce, na základě kterých jsou prováděny srážky ze mzdy, také strhávat ze mzdy odebrané obědy? S tímto zaměstnancem byla sepsána dohoda o srážkách ze mzdy na úhradu čerpaných obědů. Nebo již nesmí být provedena žádná jiná srážka a případné obědy musí uhradit zaměstnavateli např. hotově?

V roce 2025 limit na všechny benefity činí 23 278 Kč. Zaměstnavatel chtěl by poskytnout svým zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Zaměstnavatel musí zaměstnanecký benefit stanovit vnitřním předpisem, nebo stačí benefit sjednat v individuální smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem? Jakým způsobem zaměstnavatel poskytuje benefit na rekreaci? Společnost objednává rekreační pobyt, na základě faktury pobyt proplatí? Faktura měla by obsahovat údaje zaměstnance, případně údaje příslušníků jeho rodiny, kterému poskytuje příspěvek na rekreaci? 

Zaměstnankyně (pedagog) čerpala od 1. 7. 2024 do 12. 1. 2025 PPM. Poté požádala o čerpání ŘD po MD. Její pracovní poměr končí uplynutím doby určité 31. 5. 2025. Z roku 2024 jí zůstala nevyčerpaná ŘD 178,2 hod. Protože v 3Q a 4Q roku 2024 neměla žádný vyměřovací základ, bude se při výpočtu náhrady za ŘD vycházet z pravděpodobného. Od 1. 1. 2025 však došlo k navýšení platu (změna platových tabulek). Z jakého čtvrtletí máme vycházet při výpočtu, jakého pravděpodobného výdělku by dosáhla? Z 4.Q 2024 dle platového výměru k 30. 12. 2024 nebo z 1.Q 2025 dle platového výměru od 1. 1. 2025? Také bychom potřebovali poradit s tím, zda na den svátku, který spadá do doby čerpání ŘD po MD, zadat čerpání ŘD nebo ho vynechat a považovat za odpracovaný den. Má měsíční platový tarif. 

Může zaměstnanec na dohodu o provedení práce mít naplánovanou směnu (na měsíc) na 23,5 hodiny? A proplatí se mu 23,5 hodiny? Jde mi o tu 0,5 hodinu. A jak je to u DPČ? A pracovního poměru?