Otázky a odpovědi

V jakém rozsahu se započte čerpání dovolené do odpracované doby v případě kratšího úvazku pro zjištění práce nad úvazek nebo přesčas? Zaměstnanec s úvazkem 6hod/den (30hod/týden) odpracuje 162 hod v měsíci s fondem pracovní doby 176 hodin a k tomu čerpal dva dny dovolenou, dostal náhradu za 2*6hodin, tedy celkem 174 hodin. Díky tomu nenaplnil plnou pracovní dobu a má jen hodiny nad úvazek, nebo se pro tyto účely započte dovolená 8hodin a bude mít tedy 2 hodiny přečas s příplatkem?

Pokud na sebe navazují dva pracovní poměry (PP) a mezi nimi je maximálně státem uznaný svátek nebo dny pracovního klidu, považuje se celá doba pro výpočet nároku na dovolenou jako jeden PP. Se zavedením nároku na dovolenou u dohod mimo pracovní poměr se toto pravidlo použije i na navazující dohody. Nyní jsme se setkali se dvěma výklady: 1. DPP navazuje na DPP nebo DPČ, DPČ navazuje na DPČ nebo DPP, PP navazuje na PP. (dohody navazují na dohody a PP na PP, nenavazuje PP a dohoda) 2. DPP navazuje na DPP, DPČ navazuje na DPČ, PP na PP. Žádné kombinace mezi tím. (navazuje jen stejné na stejné) 3. DPP, DPČ nebo PP navazuje na DPP, DPČ nebo PP (cokoliv navazuje na cokoli). Jaká je správná varianta?

U zaměstnance provádíme srážky na 3 nepřednostní exekuce. Dne 30.10.2024 nám bylo doručeno usnesení o insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení. Stávající exekuce budeme následně nadále srážet z platu zaměstnance, ale deponovat do doby schválení oddlužení. Současně je nařízeno plátci mzdy provádět srážky ze mzdy za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 2.178 Kč/měsíčně náležící za období do schválení oddlužení s tím, že tato srážka je považována za přednostní pohledávku. Dotaz: je tato srážka mzdy na výdaje pro insolvenčního správce také další srážkou, která v daném případě zafunguje v pravidle 4 exekucí, a tak se i stávající nepřednostní pohledávky budou srážet z obou třetin? 

Existuje prosím nějaká závazná metodika, jak by se měly zaokrouhlovat jednotlivé složky mzdy, jako je osobní hodnocení, náhrada za dovolenou, náhrady za překážky,...? V našem mzdovém systému jsme tyto složky vždy zaokrouhlovali ve prospěch zaměstnance na celé koruny nahoru. Nyní implementujeme nový mzdový SW a narazili jsme na rozdíly, neboť tam se zaokrouhluje matematicky. V tomto SW dokonce dochází k jiné celkové náhradě za dovolenou, pokud si zaměstnanec vybere např. 5 dní vcelku nebo každý týden jeden den - opět každou položku zaokrouhlí a výsledek se pak liší. Jsou tyto způsoby výpočtu a zaokrouhlování na rozhodnutí zaměstnavatele (a výrobce SW), nebo je to nějak přesněji stanoveno? 

Zaměstnavatel uzavřel 3 souběžné DPP s jedním zaměstnancem (z důvodů vyúčtování grantů). Sčítají se odpracované hodiny pro účely nároku na dovolenou? Na jedné nebo i dvou ze třech dohod by za rok nebylo odpracováno 80 hod. Nebo vzniká nárok na dovolenou u každé Dohody zvlášť?

Zaměstnanec si podal žádost o home office ( plošný - celý týden). V naší organizaci HO umožňujeme. Nicméně v tomto týmu si zaměstnanci mohou pracovat max 3x v týdnu z domova - tak rozhodl vedoucí, na základě Dohody o HO. Musíme i v tomto případě písemně odůvodnit, proč daný zaměstnanec nemůže mít HO celý týden? HO mu umožníme, ale jen na část pracovního týdne. 

Jaký daňový dopad na zaměstnance by mělo poskytnutí "roční lítačky" na pražskou MHD? Lze poskytnout "lítačku" v rámci limitu pro benefity? Musí zaměstnanec s přijmutím benefitu souhlasit? Roční personifikovaná "Lítačka" by byla zaměstnancem používána jak pro soukromé, tak služební účely.

Vyplácíme zaměstnancům odměny za pracovní a životní výročí. V případě, že tuto odměnu vyplatíme zaměstnankyni, která je na rodičovské dovolené, můžeme jí považovat v měsíci, ve kterém vyplatíme odměnu stále za osobu, za kterou platí pojistné stát? Nebo musíme zadat ZP z dosaženého příjmu?

Prosím o potvrzení nebo vyvrácení. Na školení jsme se setkali s názorem, že by měl mít zaměstnanec vyčerpanou všechnu dovolenou, než mu poskytneme neplacené volno a také s názorem, že se neplacené volno musí čerpat pouze v celých dnech.

Zaměstnavatel na základě dohody přenechá zaměstnanci k užívání os. motorové vozidlo, které je určeno výhradně k plnění pracovních úkolů. Veškeré náklady na provoz, servis údržbu a opravy nese zaměstnavatel. Užije-li zaměstnanec vozidlo k soukromým účelům, bude hradit náklady na PHM a vedle toho též uhradí zaměstnavateli paušální náhradu za užívání vozidla ("jízdné") ve výši 13,-Kč za kilometr. Jízdné je splatné na základě faktury vystavené zaměstnavatelem se splatností 15 dnů. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel je oprávněn jednostranně započíst pohledávku za jízdné oproti mzdovým nárokům zaměstnance. Považuje se i v tomto případě za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla ? ( ust. § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ).

Jak správně posuzovat nové smlouvy na produkty na stáří, zejména s DIPem máme problém, že ve smlouvách není uvedeno, na jak dlouho je uzavřena. Tedy nejsme dle našeho názoru schopni posoudit, zda jsou splněny daňové podmínky 120+60. Můžeme na tyto smlouvy i přesto přispívat do 50 000 Kč ročně od daně osvobozeně? Nebo jak máme postupovat? A pak ještě, pokud vyplácíme příspěvky měsíčně, vždy s výplatou, jak je to ten poslední měsíc, když pracovní poměr skončí například teď v říjnu, a v listopadu budeme vyplácet poslední výplatu za říjen a s příspěvkem. Je i přes již faktický konec PP tento příspěvek od daně osvobozený? Nebo je příspěvek od daně osvobozený jen v případě, že je vyplácen za trvání PP? Nebo musíme příspěvky vyplácet v tom měsíci, na který je poskytujeme, tedy v listopadu s výplatou za říjen a příspěvek je na listopad? A pak při skončení PP už s poslední výplatou příspěvek nenáleží?

Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnankyní dohodou k 31. 10. 2024. V termínu ji řádně odhlásí. Protože částečně splnila nárok na kvartální odměny za 4.Q/2024, chtěl by jí v lednu 2025 poskytnout dodatečně jednorázovou odměnu ve výši 15 000 Kč. Bude nutné zaměstnankyni v lednu přihlásit a odhlásit? K jakému datu, jakými kódy na OSSZ a zdravotní pojištovnu?

Jako firma platíme za některé zaměstnance Pojištění odpovědnosti při výkonu povolání, zaměstnanec si z toho pak sám hradí zdravotní pojištění. Je toto pojištění součástí benefitů, které firma musí evidovat u každého zaměstnance, aby teď třeba konkrétně v roce 2024 nepřesáhl částku 21 983 Kč? 

Může zaměstnavatel poskytnout benefit v nepeněžní formě zaměstnancům – matce i otci dítěte, jenž jsou zaměstnáni u stejného zaměstnavatele na použití zařízení péče o dítě předškolního věku tak, že každému z rodičů bude poskytnuto plnění v částce 21 983 Kč? Jelikož se jedná o jediné poskytnuté plnění těmto zaměstnancům na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů za rok 2024 dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, bude toto plnění jak u matky, tak u otce osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti, přestože se týká stejného rodinného příslušníka?

Zaměstnanci u nás pracující na základě dohod konaných mimo pracovní poměr a mají zaměstnavatelem rozvrženou pracovní dobu. Lze jim nařídit čerpání řádné dovolené i ve dnech, na které nevychází rozvrh? Nebo je potřeba se striktně držet čerpání pouze v rozvržených dnech?

Pokud by výslovně pravidelné pracoviště sjednáno nebylo, znamená to, že cesty mezi Ostravou a Zlínem nejsou pracovní cestou? A nepřísluší za ně cestovní náhrady? Jde sjednat pravidelné pracoviště např. pondělí a úterý Ostrava a středa až pátek Zlín apod.?

Zaměstnanec měl vždy jedno místo výkonu práce (Ostrava). Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Pokud jezdil některé dny do provozovny ve Zlíně, byla to pracovní cesta, kde si psal cestovní příkaz a do odpracované doby nepočítal čas přejezdu (není dle smlouvy řidič, ale technik). Nyní má upravenou smlouvu a místo výkonu práce je Ostrava a Zlín. Zaměstnanec jezdí mezi městy, tak že vyjíždí z Ostravy a večer se tam vrací, nebo někdy až druhý nebo třetí den. Jak je máme brát cesty mezi místy výkonu práce - jedná se o pracovní cesty? Přísluší za dané dny cestovní náhrada za stravné? Počítá se přesun mezi městy (čas na cestě) jako odpracovaná doba? Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Dá se tedy chápat, že výjezd z města výkonu Ostravy i Zlína jsou pracovní cesty? (předpokládám, že ano). Pokud se však jedná přímo ze Ostravy do Zlína, tak netušíme, zda se jedná o pracovní cestu Pokud by ve smlouvě bylo výslovně zmíněné, že místem pravidelného pracoviště je jen jedno z dvou měst, kde je výkon práce - bylo by řešení jiné? A je vůbec možné mít dvě místa výkonu práce a jedno pravidelné pracoviště?

Bohužel máme důvodné podezření, že zástupci odborové organizace porušili povinnosti mlčenlivosti a jejich cestou unikla jména propouštěných zaměstnanců ještě před samotným předáním výpovědi. Jak se v tomto případě můžeme bránit? Nechceme samozřejmě narušit vzájemné vztahy, ale domnívám se, že prozrazení těchto informací může významně poškodit vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci právě v době, kdy dochází ke snižování stavů. Je možné nesdělovat odborářům přesná jména zaměstnanců (pokud nejsou odborovými funkcionáři), ale seznámit je pouze se strukturou, tj. pozice a počty? 

Jak správně postupovat, pokud jsme zapomněli zaměstnanci proplatit dovolenou při ukončení DPP v minulosti? Pokud by se jednalo o HPP, dlužnou mzdu bychom vyplatili při nejbližším výplatním termínu. Jak je to ale u DPP? Pokud bychom proplatili dovolenou v aktuálním měsíci, mzda by byla do výše 10.000 Kč a nepodléhala by odvodům na SP a ZP. Pokud bychom proplatili dovolenou na konci pracovního poměru (tak jak mělo být proplaceno), kdy mzda byla vyšší než 10.000 Kč, proplacená dovolená by také podléhala odvodům na SP a ZP. Je nutné provést opravu do minulosti? Je nutné následně opravit přehledy odvodů na SP a ZP?

Počítají se pro nárok na dodatkovou dovolenou i přesčasové hodiny v případě plného úvazku a nadúvazkové hodiny při zkráceném úvazku? A jde pouze o skutečný výkon práce, je to tak? Když je na školení, tak takové hodiny nárok na dodatkovou dovolenou nezakládají?