Daňový bonus

Mám zaměstnance, který pobírá daňové zvýhodnění na dceru ve věku 25 let. Doloženo potvrzením o studiu na vysoké škole, ale dcera je taktéž OSVČ. Tudíž má vlastní příjem. Mohu uplatňovat i nadále daňové zvýhodněníi na další semestry? Samozřejmě tvrdí, že žijí ve společné domácnosti. 

Zaměstnanec chce požádat úřad práce o dávky státní sociální podpory a nyní mu musí zaměstnavatel vystavit potvrzení o rozhodném příjmu. Konkrétně v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jsme našli v § 5, že se mj. jedná o příjmy ze závislé činnosti po odpočtu daně z příjmů na tyto příjmy. Zaměstnanec má měsíční hrubý příjem ve výši 30 000 Kč, uplatňuje slevu na tři děti, a proto se mu sleva na děti přelije v daňový bonus ve výši 3 517 Kč. Tento zaměstnanec pak po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění dostane na účet 30 217 Kč. Jaká částka by měla figurovat v potvrzení pro úřad práce? Částka 30 217 Kč, tj. částka včetně přijatého daňového bonusu nebo částka bez daňového bonusu, tj. částka 26 700 nebo částka „bez celé slevy na děti“ a pak by jeho čistý příjem byl pouze 24 770 Kč? Z ustavení zákona o státní sociální podpoře toto není zcela jasné. 

Zaznamenala jsem, že od rok 2021 se ruší maximální výše ročního daňového bonusu. Jak je to při měsíčním vyplacení daňového bonusu - tam strop 5 025 Kč zůstává? Tedy změna se projeví až v roce 2022 při ročním zúčtování?

Poslanci přehlasovali Senát a schválili zákon o kompenzačním bonusu. Zákon musí ještě podepsat prezident a následně bude zveřejněn ve Sbírce zákonů. Poté zákon nabyde účinnosti a Finanční správa začne s prvním...

Finanční správa na svých webových stránkách zveřejnila formulář žádosti o výplatu kompenzačního bonusu. Žádosti je možné podávat i přesto, že dosud nebyl dokončen legislativní proces a zákon nenabyl účinnosti. Finanční...

OSVČ podniká ve stavebnictví. Realizuje drobné stavební práce a zároveň provozuje maloobchod se stavebním materiálem a zbožím. V roce 2020 byla převážná část příjmu z prodeje materiálu a zboží nepodnikatelům i podnikatelům. V současné situaci je obchod pro nepodnikající osoby uzavřen. OSVČ je příjemce invalidního důchodu, manželka je spolupracující osoba. Příjmy a výdaje si dělí 50:50. Má v tomto případě nárok na kompenzační bonus a vztahuje se nárok i na spolupracující manželku? Má nárok na podporu Covid-nájemné? 

Zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli narození dítěte v lednu v roce 2019 (o roční zúčtování zažádal, ale narození dítěte neuvedl). Roční zúčtování daně za rok 2019 již bylo v roce 2020 provedeno. Nyní v červnu zaměstnavateli poslal rodný list dítěte spolu s čestným prohlášením manželky, že daňové zvýhodnění v roce 2019 neuplaňovala. Je možné zažádat o daňový bonus podáním daňového přiznání za rok 2019 na finanční úřad? S tím, že by se k daňovému přiznání přiložilo potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2019, kde by bylo vidět, že roční zúčtování bylo provedeno, ale daňový bonus vyplacen nebyl? 

1) OSVČ, která požádala za období 12. 3.-30. 4. 2020 o kompenzační bonus v době podání žádosti měla snížené příjmy, v některých dnech nulové. O některé zakázky do konce dubna úplně přišla. V druhé polovině dubna se však podnikání OSVČ opět rozjelo a vzhledem k jiným sjednaným podmínkám si za část měsíce vydělala víc než obvykle. Jak naložit s kompenzačním bonusem, když byl již vyplacen i za dny, v kterých už měla OSVČ příjmy? 2) OSVČ, kadeřnice požádala o kompenzační bonus do 24. 5. 2020, kdy se předpokládalo otevření. Nyní však došlo ke změně a otevřeno bylo 11. 5. 2020. Co s vyplaceným bonusem za tyto dny kdy už opět podnikala?

Jak postupovat v případě chybně vyplaceného daňového bonusu ve dvou případech : a) Daňový bonus byl chybně vyplacen zaměstnanci, jehož měsíční mzda nedosahuje poloviny minimální mzdy – jedná se o zkrácený pracovní úvazek, jehož hrubá mzda bez odměn nikdy nepřekročí polovinu minimální mzdy. Můžeme tento chybně proplacený bonus zaměstnanci předepsat formou menších měsíčních srážek ze mzdy? Je k tomu nutný jeho souhlas? b) Daňový bonus byl chybně vyplacen zaměstnanci, jehož měsíční mzda běžně dosahuje poloviny minimální mzdy, ale z důvodu OČR mzda za březen poloviny minima nedosáhla. Je možné chybně vyplacený daňový bonus započíst v některé z budoucích mezd, kde budou splněny podmínky výplaty daňového bonusu? Jak je daňový bonus řešen v ročním zúčtování, pokud zaměstnanci v některých měsících vznikl nárok na měsíční daňový bonus, ale v ročním zúčtování bude zjištěno, že celkově jeho příjmy za uplynulý rok nedosáhly 6ti násobku minimální mzdy? Je možné takovému zaměstnanci roční zúčtování provést? Má zaměstnanec povinnost přeplatek vracet?  

Budou se dotace na podnikání OSVČ z důvodu COVID-19 zdaňovat nebo budou osvobozené od zdanění? 

Jsem účetní. S ohledem na Koronavirus a sdělení vlády, že lze podat daňová přiznání až do konce června, mi někteří klienti předávají doklady a další podklady pro rok 2019 až nyní v květnu. Mám nárok na Kompenzační bonus pro OSVČ za období 12. 3. - 30. 4., když vlastně budu moci dodělat nebo udělat zcela DP za rok 2019 až v průběhu května a června? Má činnost byla v tomto období dle mého omezena proti tomu, co jsem měl všechno udělat a v minulých letech dělal.

OSVČ, která má Živnostenský list mimo jiné i na Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků a tuto činnost vzhledem k nařízení vlády nemohla vykonávat - musela přestat brát objednávky = nemohla šít, ale měla : 1) příjem ze solárních panelů od E-Onu, asi ve výši 10 000 Kč měsíčně , 2) ještě příjem z provize, za odebrané zboží dalších lidí od dodavatele (Avon kosmetika), má nárok na Kompenzační bonus pro OSVČ?

Můj klient je aktivním důchodcem a přes své staří má tyto příjmy: a) starobní důchod, b) je spolupracující osobou svého syna, s kterým má společnou domácnost (nemá tedy vlastní IČO), přehled na ČSSZ podává každý rok, i když je většinou nulové, na VZP platí pojištění jako "vedlejší", c) má uzavřenou DPP do 10 000 Kč ve společnosti své dcery, Měl by mít nárok na kompenzační bonus jako spolupracující osoba OSVČ.

OSVČ podniká od roku 1996. Před dvěma lety si založil s. r. o., kde je jediným jednatelem a společníkem. Současně je v s. r. o. zaměstnán. Kromě toho je v s. r. o. jeden zaměstnanec v trvalém pracovním poměru a jedna studentka na DPP do 5 000 Kč. Pracovní smlouvu podepsal na jedné straně jako jednatel a na druhé straně jako zaměstnanec. Bude mít nárok na kompenzační bonus? I když podniká dál z důvodu, aby rozprodal sklad zboží, domnívám se, že podléhá-li jeho příjem sociálnímu pojištění, nemá na tzv. "25" nárok. Současně mám obavu, že nebude mít nárok na případně schválený bonus pro s. r.  o. jen proto, že je jednatelem. Jaký máte názor?

Momentálně vykonávám svojí samostatně výdělečnou činnost vedení účetnictví takřka v plném, obvyklém rozsahu. Mám dítě ve střídavé péči, když matka dítěte je po celé období nouzového stavu na dlouhodobé nemocenské (nečerpá ošetřovné na základě pracovněprávního vztahu, ani nemůže). Svoji činnost musím místo v kanceláři v denní dobu vykonávat po večerech improvizovaně z domova, a souběžně se starám o své dítě v této střídavé péči (střídáme cca po 4 dnech). Je otázkou, zda z hlediska ošetřovného OSVČ je zde u mě nárok i s aspektem, kdy v žádosti o toto ošetřovné mám prohlásit " že po celou dobu čerpání dotace jsem OSVČ na hlavní činnost a v důsledku péče o předmětnou osobu v období, za něž žádám o dotaci, jsem tuto činnost nemohl/a vykonávat". Na stránkách MPO je odpověď č.26 na podobný dotaz, ale stále si nejsem jist (odpověď č. 26 :Mohu jako OSVČ v době ošetřovného vykonávat výdělečnou činnost (brigáda, práce z domu, fakturace, správa eshop, paušální příjmy)? Pokud by dítě standardně navštěvovalo školu a ta se zavřela a rodič s dítětem zůstal doma, je možno ošetřovné pro OSVČ pobírat a zároveň pokračovat ve své ekonomické aktivitě, jako jsou fakturace, provoz e-shopu a další formy práce z domova. Naopak rodiče, kteří své děti standardně samovzdělávají doma, na ošetřovné pro OSVČ nárok nemají.). Já činnost v podstatě můžu vykonávat a vykonával v plném rozsahu, ale za cenu značných omezení, práce v noci, kdy dítě spí atd... Stejně tak v tomto případě je problematický kompenzační bonus, kde zase je podmínkou, že jsem nemohl vykonávat činnost nad míru obvyklou v důsledku opatření... Což podle mě nemohl v podstatě ze stejných důvodů. Ptám se z opatrnosti, nicméně jaký je Váš názor?  

Jak dle zákona chápat tzv. míru obvyklou? Má nárok na daňový bonus OSVČ, která vykonává nadále svou činnost, ale byly jí odmítnuty některé zakázky? Jak se posuzuje "míra obvyklá"? Existuje kromě zákona ještě nějaký metodický pokyn, stanovisko komory daňových poradců apod.?

OSVČ má souběžně s podnikáním také hlavní pracovní poměr s tím, že HPP je hlavním zdrojem příjmů. Zároveň ale pobírá rodičovský příspěvek, takže z hlavního pracovního poměru žádné příjmy nemá. Na OSVČ má zavřenou provozovnu (kadeřnictví). Má OSVČ nárok na poskytnutí kompenzačního bonusu ve výše uvedeném případě? 

Je považován společník v. o. s. za OSVČ pro žádost o kompenzační bonus 25 000 Kč pro OSVČ ekonomicky zasažené šířením koronaviru? Jiné příjmy nemá.

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, určuje v ustanovení § 277, co se rozumí čistou mzdou pro účely srážek ze mzdy. Od 1. 1. 2008 se v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, definoval daňový bonus jako tzv. záporná daň. Pro účely provádění srážek ze mzdy se od této doby objevovaly v odborné literatuře zcela protichůdné názory, zahrnuje-li čistá mzda daňový bonus, či nikoliv.

Podnikatelka na rodičovském příspěvku – dvě děti 3 a 5 let, říjen-prosinec 2018 jako vedlejší činnost – stravování v restauracích – neboli hostinská činnost. Příjmy asi 850 000 Kč, výdaje o 64 000 Kč vyšší - tudíž za ty tři měsíce je ve ztrátě 64 000 Kč.Má nárok na daňový bonus za rok 2018 na obě děti za celý rok, nebo jen za tři měsíce, nebo nemá nárok, neboť je ve ztrátě?