Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, určuje v ustanovení § 277, co se rozumí čistou mzdou pro účely srážek ze mzdy. Od 1. 1. 2008 se v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, definoval daňový bonus jako tzv. záporná daň. Pro účely provádění srážek ze mzdy se od této doby objevovaly v odborné literatuře zcela protichůdné názory, zahrnuje-li čistá mzda daňový bonus, či nikoliv.
Jednoznačné stanovisko k danému problému poskytlo Generální finanční ředitelství v dubnu 2012. Podstatnou část textu citujeme:
"...Dle § 277 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,OSŘ´), se čistá mzda stanoví tak, že od hrubé mzdy se odečte záloha na daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Vypočtená záloha na daň z příjmů se sníží o slevy na dani podle § 35ba ZDP a dále o daňové zvýhodnění na vyživované dítě formou slevy na dani dle § 35c ZDP. Daňové zvýhodnění je možno poskytnout formou slevy na dani, případně formou daňového bonusu, popřípadě kombinací slevy na dani a daňového bonusu. Sleva na dani se uplatní do výše daňové povinnosti (zálohy na daň), a pokud nárok na daňové zvýhodnění je vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Z tohoto vyplývá, že daňový bonus je tzv. záporná daň a z pohledu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků je součástí čistého příjmu.
Odbor metodiky a výkonu daní z příjmů GFŘ dále uvedl, že daňový bonus je také považován za jiný způsob zdanění ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
Ze shora uvedeného vyplývá tedy závěr, že při určení výše čisté mzdy pro účely výpočtu výše srážek ze mzdy při výkonu rozhodnutí dle § 277 a násl. OSŘ se zohledňuje rovněž daňové zvýhodnění poskytnuté formou daňového bonusu dle § 35c ZDP."
Zásadní změnu přinesl judikát Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 852/2011-A-10, ze dne 11. 5. 2012, týkající se čisté mzdy pro účely srážek ze mzdy. Tímto judikátem se nově upravil výklad k danému problému. Nejdůležitější text judikátu ohledně čisté mzdy citujeme: "Námitka odvolatele, že do příjmů, z nichž je třeba vycházet, patří i tzv. daňový bonus, důvodná není. Především není možno zaměňovat pojem čisté mzdy pro účely zúčtování, respektive pro účely její výplaty (jestliže nejsou vůči zaměstnanci vedeny další srážky ze mzdy), s čistou mzdou pro účely srážek ze mzdy. Zúčtovaná čistá mzda je případným daňovým bonusem (který je eventuálně poskytován na vyživované děti zaměstnanců a který bývá z faktického hlediska označován za tzv. negativní daň) ovlivněna. Jinak tomu ale je, pokud jde o čistou mzdu pro srážky ze mzdy a zjištění průměrného měsíčního výdělku. Čistá mzda (plat) má jako právní pojem význam pouze pro provádění srážek ze mzdy (platu), jejichž výpočet se provádí (dle § 148 odst. 2 zákoníku práce nejen pro účely soudních exekucí, ale pro všechny srážky) dle ustanovení o srážkách ze mzdy při výkonu soudních rozhodnutí (§ 276 až § 302 o. s. ř.). Podle ustanovení § 277 odst. 1 o. s. ř. se pak srážky provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmu fyzických osob, sražená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Tyto prioritně sražené částky se srážejí z hrubé mzdy a vypočtou se podle podmínek a sazeb platných pro povinného (dlužníka) v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Ostatní srážky se vždy provádějí z čisté mzdy.
U poplatníka je možno uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované děti, žijící s ním v domácnosti (§ 35 odst. 2 zákona o dani z příjmu). Měsíční sleva na dani se poplatníkovi poskytne maximálně do výše zálohy na daň (§ 35c zákona o dani z příjmů), je-li takto vypočtená záloha na daň nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Tento bonus zaměstnavatel jako plátce mzdy poskytne za příslušný kalendářní měsíc. Existují také výjimky, kdy může být skutečná čistá mzda dokonce vyšší než mzda hrubá (pokud by daňový bonus byl vyšší než odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění placeného zaměstnancem). Měsíční slevu na dani je nutno brát v úvahu při výpočtu čistého průměrného výdělku, neboť jde o podmínky pro konečnou výši zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti s tím, že tato záloha může být v důsledku slevy i nulová. Daňový bonus není ovšem součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti - je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem - a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje."
Další posun v dané oblasti přinesl judikát Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2013, který ve svém rozhodnutí sp. zn. 1 VSPH 241/2013 judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace. Jelikož daňový bonus je příjmem povinného a zároveň se nejedná o plnění, které by bylo uvedeno v ustanovení § 299 občanského soudního řádu a jež by bylo vyloučeno z exekučního postihu, je postihován jako jiná peněžitá pohledávka povinného za jeho zaměstnavatelem ve smyslu ust. § 312 a násl. občanského soudního řádu ve spojení s ust. § 58 exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb.).
Vzhledem ke skutečnosti, že na provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce, srazí se daňový bonus na základě exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky celý. Na exekuční příkaz přikázáním pohledávky se nevztahuje pořadí, které mají pohledávky při srážkách ze mzdy. Exekuce bude tedy provedena podle exekučního příkazu na daňový bonus, který zaměstnavatel obdrží nejdříve.
Jak postupovat v případě, že bylo vydáno usnesení o oddlužení plněním splátkového kalendáře, kdy je zaměstnavatel povinen provádět insolvenční srážku v rozsahu přednostní exekuce? I v tomto případě se daňový bonus do čisté mzdy nezapočítává, ale sám dlužník je povinen daňový bonus, který je jeho mimořádným příjmem, vydat insolvenčnímu správci, a to v souladu s ustanovením § 412 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že sám insolvenční správce požádá zaměstnavatele, aby daňový bonus dlužníkovi srazil, je nutné jeho žádosti vyhovět a celý daňový bonus poukázat na účet insolvenčního správce.
Závěr
S ohledem na to, že judikáty soudů, s výjimkou Ústavního soudu, jehož judikátem dochází přímo k zákonné změně, jsou odbornou veřejností přijímány jako nově určené normy a postupy pro řešení sporných otázek, je nutné při provádění srážek ze mzdy nezahrnovat daňový bonus do čisté mzdy. Daňový bonus však lze postihnout exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky.