Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění za rok 2018

Plátce daně je pak povinen provést roční zúčtování do konce března a nejpozději při zúčtování mzdy za březen, tedy v dubnu, vrátit poplatníkovi přeplatek z ročního zúčtování záloh vypočtený dle § 38ch odst. 5 zákona o daních z příjmů nebo doplatek ze zúčtování (přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu) dle § 35d odst. 8 zákona o daních z příjmů.

Mnohdy až teprve v souvislosti se žádostí o roční zúčtování nebo při výpočtu daně zjistí plátce daně, že poplatník po celý rok uplatňoval nárok na některou ze slev na dani nebo nárok na daňové zvýhodnění, přestože v průběhu roku na uplatnění této slevy na dani nebo daňové zvýhodnění nárok ztratil. V takovém případě je plátce daně povinen ještě před samotným výpočtem ročního zúčtování opravit v jednotlivých měsících chybně sražené zálohy na daň nebo chybně vyplacený měsíční daňový bonus a postupem uvedeným v § 38i zákona o daních z příjmů vzniklý rozdíl na záloze nebo na daňovém bonusu od poplatníka vybrat a odvést správci daně. Teprve po provedené opravě může plátce daně provést výpočet ročního zúčtování. V jiných případech naopak poplatník nárok na slevu na dani či daňové zvýhodnění neuplatnil či uplatnil opožděně, a pokud prokáže plátci daně nárok na jejich uplatnění předepsanými doklady, přihlédne k nim plátce daně při výpočtu daně v ročním zúčtování.

Otázka č. 1:

Zaměstnankyně byla poživatelkou invalidního důchodu do 1. června 2018 a od 2. června 2018 je jí přiznán důchod starobní. Měla nárok na slevu na invaliditu i za červen, nebo jenom do května?

Odpověď:

Pokud z rozhodnutí o přiznání starobního důchodu předloženého zaměstnankyní vyplývá, že se jí přiznává starobní důchod od 2. června a od téhož dne jí nenáleží již výplata důchodu invalidního, pak na počátku června (1. června) jí byl ještě přiznán důchod invalidní, a ještě i za měsíc červen jí náleží sleva na invaliditu na základě dříve u plátce daně předložených dokladů, tedy rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a dokladu o výplatě tohoto důchodu. Dle § 35ba odst. 3 zákona o daních z příjmů lze uplatnit snížení daně o slevu na invaliditu o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

Nárok na slevu na invaliditu však může zaměstnankyně uplatnit u plátce daně i za další měsíce roku 2018, tj. za červenec až prosinec, a to na základě potvrzení vydaného správcem daně, příslušného podle místa bydliště poplatníka, o tom, že jí zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu. Na základě správcem daně vydaného potvrzení pak může zaměstnankyně uplatnit nárok na tuto slevu u plátce daně i dodatečně, dle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů, v ročním zúčtování.

Nárok na slevu na invaliditu za celé zdaňovací období může poplatnice uplatnit i v podaném daňovém přiznání, přičemž správci daně prokáže, že jí zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu.

Otázka č. 2:

Pracovnice byla poživatelkou invalidního důchodu do 15. 6. 2018, kdy jí byl invalidní důchod odebrán. Od tohoto data jí není vyplácen. Tuto změnu oznámila až při podpisu prohlášení na rok 2019 s tím, že už si slevu na invaliditu uplatňovat nebude. O roční zúčtování nežádá, bude si sama podávat daňové přiznání. Stačí, když si opraví daň sama v podaném přiznání?

Odpověď:

Pokud byl pracovnici invalidní důchod odebrán a bylo jí rozhodnutím ČSSZ i sděleno datum, odkdy je jí důchod odebrán, kdy se výplata důchodu zastavuje, pak od data odebrání důchodu, zastavením výplaty invalidního důchodu, došlo ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí slevy na invaliditu a pracovnice byla povinna, dle § 38k odst. 8 zákona o daních z příjmů, oznámit tuto změnu prokazatelně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala nebo v němž bylo o změně rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že plátci daně změnu včas neoznámila, byla jí při výpočtu zálohy na daň za měsíce červenec až prosinec nesprávně snížena vypočtená záloha o slevu na invaliditu i v době, kdy jí už invalidní důchod nebyl přiznán.

Chybně vypočtené zálohy je povinen opravit plátce daně. Pracovnici, které byla z důvodu nesprávně uplatněného nároku na slevu na invaliditu srážena záloha nižší, než je stanoveno, srazí plátce daně dle § 38i odst. 3 zákona o daních z příjmů vzniklý rozdíl ze mzdy. O dodatečně vybranou částku na záloze zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

Otázka č. 3:

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru po prázdninách 1. 9. 2018, po ukončení studia na střední škole. Podepsal prohlášení, uplatnil nárok na slevu na poplatníka. Teď žádá o roční zúčtování, předložil maturitní vysvědčení a chce uplatit i slevu na studenta. Může si slevu na studenta uplatnit, když už nestuduje?

Odpověď:

V uvedeném případě může poplatník uplatnit v ročním zúčtování jak nárok na základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč, tak i na slevu na studenta za měsíce, na jejichž počátku splňoval podmínky pro přiznání této slevy.

Dle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů náleží poplatníkovi sleva na studenta po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje studium uvedené v § 12 až § 14 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státní sociální podpoře"). Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje jak studium na střední škole, tak i za podmínek stanovených v § 13 odst. 2 a 3 zákona o státní sociální podpoře doba na ukončení studia navazujících školních prázdnin.

Nárok na uplatnění slevy na studenta je však student povinen plátci daně prokázat dle § 38l odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů potvrzením školy o soustavné přípravě na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, tedy potvrzením o denním studiu na střední škole, nikoliv jen předložením maturitního vysvědčení.

Otázka č. 4:

Pracovnice nastoupila od 15. 6. 2018 na mateřskou dovolenou. Na rok 2018 měla podepsáno prohlášení k dani a uplatňovala slevu na poplatníka i slevu na studenta, předložila potvrzení o studiu na vysoké škole. V ročním zúčtování chce uplatnit slevu na studenta za celý rok. Lze jí tuto slevu přiznat? Může uplatnit slevu na studenta i v době přerušení studia z důvodu nástupu na mateřskou dovolenou? Může uplatnit i celou slevu na poplatníka, když měla příjmy jen po část roku?

Odpověď:

Při výpočtu ročního zúčtování přihlédne plátce daně ke slevám na dani dle § 35ba zákona o daních z příjmů, na jejichž uplatnění poplatník prokázal plátci daně svůj nárok. Základní sleva na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů náleží každému poplatníkovi v plné výši, bez ohledu na to, v jaké výši, resp. v kolika měsících měl příjem, nárok na její uplatnění není podmíněn ani výkonem činnosti po celý rok, ani není omezen výši příjmů dosažených za zdaňovací období. Základní sleva na poplatníka náleží pracovnici ve výši 24 840 Kč za zdaňovací období.

Nárok na slevu na studenta ve výši 4 020 Kč za zdaňovací období může dle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory. Soustavnou přípravou na budoucí povolání se dle § 12 až § 14 zákona o státní sociální podpoře rozumí studium na středních a vysokých školách. Dle § 14 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře soustavná příprava na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se student stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy student ukončil vysokoškolské studium. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání na vysoké škole se dle § 14 odst. 2 písm. d) zákona o státní sociální podpoře považuje i doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.

Přerušila-li pracovnice studium na vysoké škole jen z důvodu plnění svých mateřských povinností, považuje se dle uvedeného ustanovení § 14 odst. 2 písm. d) zákona o státní sociální podpoře i tato doba za soustavnou přípravu na budoucí povolání na vysoké škole. Slevu na studenta může pracovnice uplatnit, pokud prokáže nárok na její uplatnění, a to potvrzením vysoké školy o studiu, potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem.

Otázka č. 5:

Zaměstnanec, i když pobíral invalidní důchod, slevu na invaliditu během roku neuplatňoval a chce si ji uplatnit v ročním zúčtování. Výměr o přiznání invalidního důchodu od 15. 5. 2017 předložil a přinesl z OSSZ potvrzení s datem vystavení v lednu 2019, v němž je uvedeno, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, není tam uvedena částka důchodu a ani informace o tom, zda důchod pobíral po celý rok 2018. Lze na základě těchto dokladů přiznat slevu na invaliditu za celý rok 2018?

Odpověď:

Uplatňuje-li poplatník nárok na slevu na invaliditu, je povinen svůj nárok plátci daně prokázat doklady uvedenými v § 38l odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů, a to rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně do 15. února dokladem o výplatě důchodu, že je mu důchod vyplácen. Běžně vystavovaným dokladem o pobírání invalidního důchodu je potvrzení vystavované Českou správou sociálního zabezpečení, z něhož je zřejmé, že k datu jeho vystavení poplatník pobírá invalidní důchod. Skutečnost, že na potvrzení vydávaném ČSSZ není částka vypláceného důchodu ani informace o výplatách důchodu v jednotlivých měsících není rozhodná a poplatník ani není povinen při uplatnění nároku na slevu na invaliditu takové skutečnosti plátci daně prokazovat.

Otázka č. 6:

Zaměstnankyně nastoupila 17. 9. 2018, od 1. 1. 2018 do 31. 8. 2018 byla na rodičovské dovolené, od 1. 9. 2018 do 16. 9. 2018 byla vedena na úřadu práce. Její příjem činil v roce 2018 v naší organizaci 54 870 Kč, jiný příjem neměla. Daň z příjmu byla 3 120 Kč. Pokud si manžel uplatní slevu na manželku 24 840 Kč, protože nedosáhla příjmu 68 000 Kč, může manželce její zaměstnavatel provést roční zúčtování daně a vrátit uhrazenou zálohu na daň 3 120 Kč?

Odpověď:

Skutečnost, zda poplatník uplatní, či neuplatní slevu na vyživovanou manželku, není rozhodná pro výpočet daně z příjmů u manželky samotné. Manželka, která má své příjmy ze závislé činnosti, požádá u plátce daně o roční zúčtování a vzhledem k nízkému úhrnu jejích příjmů je zřejmé, že v průběhu roku zaplacená záloha na daň jí bude vrácena jako přeplatek na dani z ročního zúčtování.

Bude-li však v uvedeném případě manžel chtít uplatnit slevu na vyživovanou manželku, nesmí zapomenout, že do příjmů manželky se zahrnují nejen zdanitelné příjmy ze závislé činnosti, ale i příjmy od daně osvobozené, například hodnota stravování (stravenky) nebo příspěvky zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření, že se do příjmů manželky zahrnují i jiné příjmy i příjmy od daně osvobozené, jako je například i podpora v nezaměstnanosti atd.

Otázka č. 7:

Zletilý syn našeho zaměstnance je studentem do 26 let, bydlí ve společné domácnosti s rodiči a je současně OSVČ. Má jeho otec nárok za rok 2018 na uplatnění slevy na dítě?

Odpověď:

Daňové zvýhodnění lze uplatnit na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Dle § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů se za vyživované dítě pro účely tohoto zákona považuje i zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 14 zákona o státní sociální podpoře.

Dle § 12 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou:

1. studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání,
2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Vzhledem k tomu, že z dotazu není zřejmé, na jaké škole syn zaměstnance studuje, bude tak v uvedeném případě rozhodné, zda lze studium dítěte považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Je-li syn studentem vysoké školy, pak je nepodstatné, že je současně i "OSVČ", zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.

Stejně tak se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje i denní studium na střední škole, i v tomto případě by zaměstnanec mohl uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě bez ohledu na skutečnost, že dítě je OSVČ. Za soustavnou přípravu by však nebylo možné považovat jinou formu studia na střední škole, studium dálkové, distanční, večerní nebo kombinované, protože je dítě "OSVČ", tedy výdělečně činné. V takovém případě by zaměstnanec neměl nárok na daňové zvýhodnění.

Otázka č. 8:

Pracovnice si chce uplatnit daňové zvýhodnění na vnouče. Bydlí ve společné domácnosti s manželem, dcerou a jejím dvouletým synem (vnukem). Otec dítěte s rodinou nežije, platí na dítě výživné. Dcera měla po celý rok 2018 jen příjmy na základě dohody o provedení práce ve výši 5 000 Kč měsíčně. Může si babička uplatnit daňové zvýhodnění?

Odpověď:

Daňové zvýhodnění lze uplatnit na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Za vyživované dítě se pak dle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů považuje i vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Pokud příjem matky dítěte ani v jednotlivých měsících, ani v součtu za celý rok neumožnil matce uplatnění daňového zvýhodnění na vlastní dítě ani formou měsíčních daňových bonusů, ani formou ročního daňového bonusu, může babička uplatnit daňové zvýhodnění na vnoučka. U plátce daně pak prokáže nárok na daňové zvýhodnění úředním dokladem prokazujícím totožnost vnuka, a má-li dědeček zaměstnavatele, pak potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daně uvede, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje.

Otázka č. 9:

Až při tisku mzdových listů byla zjištěna chyba při poskytnutí daňového zvýhodnění. Zaměstnanec uplatňoval slevu na dvě zletilé děti, starší z nich ukončilo studium k 31. srpnu a od září tak zaměstnanci náleželo daňové zvýhodnění jen na jedno dítě ve výši 1 267 Kč měsíčně. Tady ale nastala chyba, program u tohoto dítěte nechal daňové zvýhodnění ve výši na druhé dítě, tedy za měsíce září až prosinec 4 x 1 617 Kč. Lze to nějak napravit v rámci mezd roku 2018 a v rámci vyúčtování daně za 2018? Zaměstnanec si bude sám podávat daňové přiznání.

Odpověď:

Chybně vypočtenou zálohu na daň, resp. chybně poskytnutý měsíční daňový bonus je plátce povinen opravit. Je-li nesprávný postup při zdanění zjištěn před uplynutím lhůty pro podání vyúčtování, pak postupem dle § 38i odst. 3 zákona o daních z příjmů. Poplatníkovi, kterému byla sražena nižší záloha na daň, než je stanoveno, nebo mu byl vyplacen vyšší měsíční daňový bonus, než měl být, srazí plátce daně vzniklý rozdíl ze mzdy, o dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

V podávaném Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2018 uvede plátce daně, v jaké výši měly správně být sraženy zálohy na daň, resp. v jaké výši měl být vyplacen daňový bonus za měsíc září až prosinec 2018 a o provedených opravách podá správci daně informaci v přílohách č. 3 a 4 k podávanému vyúčtování, ve kterých uvede informace o dodatečných opravách záloh na daň a daně a opravách daňového bonusu.

Po provedených opravách (a sražení vzniklého rozdílu na dani ze mzdy) vystaví plátce daně zaměstnanci, který si sám bude podávat daňové přiznání, Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, srážených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období roku 2018, v němž už bude uvedena částka skutečné sražené zálohy po opravě, případně správná výše vyplacených měsíčních daňových bonusů.

Otázka č. 10:

Lze udělat roční zúčtování naší zaměstnankyni, která chce uplatnit děti jen jedenkrát za rok v ročním zúčtování, nebo si má podat na finanční úřad daňové přiznání?

Odpověď:

V ustanovení § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů je uvedeno, že neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani nebo pro poskytnutí měsíčního daňového zvýhodnění, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže, případně k nim přihlédne plátce daně dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

Pokud zaměstnankyně požádá ve stanovené lhůtě o roční zúčtování a dodatečně uplatní nárok na daňové zvýhodnění za rok 2018 a prokáže plátci daně i nárok na dodatečné uplatnění daňového zvýhodnění, poskytne plátce daně daňové zvýhodnění formou slevy na dani nebo formou daňového bonusu při výpočtu ročního zúčtování.

Otázka č. 11:

Obrátil se na nás zaměstnanec, který se zaregistroval v roce 2018 do registru dárců kostní dřeně, že tam dostal informaci, že již toto lze odečíst ze základu daně v částce 8 000 Kč za registraci, k odběru zatím nedošlo. Potvrzení o registraci má.

Odpověď:

Uvedený odpočet byl původně navrhován, ale nakonec nebyl schválen. Takže nic takového odečíst nelze. Až samotné darování krvetvorných buněk je oceněno částkou 20 000 Kč a lze uplatnit jako dar na zdravotnické účely dle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
• zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře