Z dotazů plátců daně z příjmů ze závislé činnosti

Otázka č. 1:

Nově nastupující pracovnice předložila při nástupu 1.9.2017 potvrzení o zdanitelných příjmech z předchozího zaměstnání. Za leden 2017 předložila potvrzení, že na základě dohody o provedení práce měla úhrn příjmů 7 125 Kč a sražená daň byla 1 068 Kč, od února do srpna měla potvrzení o zdanitelných příjmech ze zaměstnání, měla podepsáno prohlášení. Lze příjem za leden z dohody o provedení práce zahrnout do ročního zúčtování, nebo by si musela podat přiznání, aby se jí těch sražených 1 068 Kč vrátilo? I u nás podepsala prohlášení k dani.

Odpověď:

Z uvedených informací je zřejmé, že příjem z dohody o provedení práce byl zdaněn zvláštní sazbou daně (nebylo u plátce daně podepsáno prohlášení k dani), proto bylo plátcem daně vystaveno potvrzení o příjmech na základě dohody o provedení práce a sražené dani. Daňová povinnost byla sraženou daní vyrovnaná. Pokud by pracovnice u posledního plátce daně ve zdaňovacím období požádala o provedení ročního zúčtování, do jeho výpočtu by se zahrnuly jen ty příjmy od obou plátců daně, z nichž byla sražena záloha na daň. Příjem plynoucí na základě dohody o provedení práce, z něhož byla u předchozího plátce daně sražena daň zvláštní sazbou daně, není možné do výpočtu ročního zúčtování zahrnout. Pracovnice si ale může sama podat daňové přiznání a tam zahrne všechny příjmy jak z dohody o provedení práce, z nichž byla daň sražena srážkou zvláštní sazbou daně, tak i příjmy od obou plátců daně, z nichž byla srážena záloha na daň, přeplatek na základě podaného daňového přiznání pak vrátí správce daně.

Otázka č. 2:

Zaměstnanec měl příjmy z pracovního poměru, u zaměstnavatele měl podepsáno prohlášení k dani. V měsíci prosinci 2017 měl ještě příjem ve výši 8 000 Kč na základě dohody o provedení práce. Vzhledem k tomu, že odměna z dohody o provedení práce byla do limitu 10 000 Kč za měsíc, byla správně sražena daň vybíraná srážkou?

Odpověď:

Pokud měl zaměstnanec pro zdaňovací období roku 2017 u plátce daně podepsáno prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a měl toto prohlášení k dani podepsáno i pro měsíc prosinec, pak všechny příjmy, které mu plynuly od plátce daně, měly být dle § 38h odst. 1 ZDP zahrnuty do jednoho základu pro výpočet zálohy na daň. Z příjmů plynoucích zaměstnanci na základě dohody o provedení práce, byť jejich úhrn v kalendářním měsíci nepřekročil v ustanovení § 6 odst. 4 ZDP stanovený limit ve výši 10 000 Kč, nelze srazit daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně, protože zaměstnanec měl u plátce daně podepsáno prohlášení k dani.

Otázka č. 3:

Zaměstnanec má příjmy pouze na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Musí být zaměstnavatel přihlášen k dani z příjmů ze závislé činnosti?

Odpověď:

Registrační povinnost plátce daně je stanovena v § 39b ZDP, plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.

Otázka č. 4:

Nastoupila u nás nová pracovnice, která sice má nárok na základní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 2 děti, nechce však slevy uplatňovat měsíčně, ale až v ročním zúčtování, aby prý „dostala hodně peněz naráz“. Nikdy jsem se s tím nesetkala, lze to tak uplatnit? A má vyplnit prohlášení k dani a někde poznačit, že slevy měsíčně neuplatňuje, ale chce je uplatit až v ročním zúčtování?

Odpověď:

Pracovnice může u plátce daně jen podepsat (od roku 2018 „učinit“) prohlášení k dani, nemusí však u plátce daně uplatnit ani nárok na základní slevu na poplatníka ani nárok na daňové zvýhodnění. Pokud bude mít u plátce daně podepsané prohlášení k dani, bude plátce daně z příjmů srážet zálohu na daň. Po skončení roku může pracovnice dodatečně dle § 38k odst. 7 ZDP uplatnit nárok na základní slevu na poplatníka a na daňové zvýhodnění současně se žádostí o provedení ročního zúčtování záloh. Případný přeplatek na dani pak vyplácí plátce daně jako přeplatek (dle § 38ch odst. 5 ZDP), respektive doplatek (dle § 35d odst. 8 ZDP) z ročního zúčtování záloh.

Otázka č. 5:

Pracovnice uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě narozené 10.8.2000. V předchozím roce přinesla potvrzení o denním studiu na střední škole, pro školní rok 2017/2018 přinesla potvrzení ze stejné školy, ale bylo v něm uvedeno, že dítě studuje dálkově, potřetí opakuje ročník. Z tohoto důvodu jsem daňové zvýhodnění od září 2017 zastavila, pracovnice ale tvrdí, že má nárok na daňové zvýhodnění, že dítě studuje. Mohu daňové zvýhodnění přiznat na základě potvrzení o studiu, v němž je uvedeno, že dítě studuje na střední škole, ale dálkově?

Odpověď:

Podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění, vymezené v § 35c odst. 6 ZDP, upravují kromě jiného nárok poplatníka na daňové zvýhodnění v případě, že se jedná o dítě nezletilé. Do doby dosažení zletilosti není rozhodné, zda dítě poplatníka studuje, případně o jakou formu studia se jedná, nebo nestuduje, zda je nebo není výdělečně činné. Vzhledem k tomu, že v uvedeném případě není dítě zletilé, nebyla pracovnice ani povinna pro účely uplatnění daňového zvýhodnění předkládat potvrzení, kterým by prokazovala plátci daně soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Pokud jsou ostatní podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění splněny, bude mít pracovnice nárok na daňové zvýhodnění na nezletilé dítě až do dosažení jeho zletilosti bez ohledu na to, zda dítě studuje a jak.

Otázka č. 6:

Zaměstnanec uplatňoval daňové zvýhodnění na dceru. V září 2017 mi sdělil, že dcera narozená v roce 1995 ukončila studium na VŠ závěrečnou zkouškou v červnu 2017 a dne 10.7.2017 nastoupila do pracovního poměru. Daňové zvýhodnění jsem poskytla ještě i za měsíc srpen, protože jsem o ukončení studia nevěděla. Dokdy jsem zaměstnanci měla na dceru poskytovat daňové zvýhodnění?

Odpověď:

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti náleží poplatníkovi, jedná-li se o zletilé dítě, až do dovršení věku 26 let (při splnění dalších podmínek uvedených v § 35c ZDP), pokud se zletilé dítě soustavně připravuje na budoucí povolání. Podmínky, kdy se jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, jsou upraveny v § 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Podmínky, jak posuzovat ukončení studia na vysoké škole, jsou upraveny v § 14 odst. 2 písm. b) zákona o státní sociální podpoře, kde je stanoveno, že za soustavnou přípravu se považuje kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud tedy dcera poplatníka ukončila řádně studium na vysoké škole v červnu, nevykonávala po celý měsíc červenec (až od 10. 7.) výdělečnou činnost, pak daňové zvýhodnění náleželo naposledy za červenec, za měsíc srpen daňové zvýhodnění poplatníkovi již nenáleží. Nesprávně přiznané daňové zvýhodnění za měsíc srpen byl plátce daně povinen opravit ihned po zjištění chyby, a to postupem dle § 38i odst. 3 ZDP.

Otázka č. 7:

Pracovník uplatňoval daňové zvýhodnění na svého syna, který ukončil studium na VŠ dne 31. 8. Další potvrzení opět o studiu (doktorské studium) na VŠ donesl poplatník 18. 9. a současně sdělil, že syn začal dne 1. 9. pracovat. Synovi je 25 let. Může si otec uplatnit daňové zvýhodnění do 26 let syna?

Odpověď:

Daňové zvýhodnění lze uplatnit na zletilé studující dítě do 26 let jeho věku. Pokud je předloženo potvrzení o studiu syna na vysoké škole (doktorské studium), bez ohledu na to, zda syn i pracuje, a pokud je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti, pak daňové zvýhodnění lze přiznat do 26 let. Daňové zvýhodnění lze přiznat i za měsíc září. Dle § 35c odst. 10 ZDP lze daňové zvýhodnění uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém začíná soustavná příprava na budoucí povolání, a dle § 38k odst. 1) ZDP k předloženému dokladu, že vyživované dítě je studentem, přihlédne plátce daně již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti prokázány.

Otázka č. 8:

Zaměstnanec měl podepsáno prohlášení k dani a uplatňoval daňové zvýhodnění na svého zletilého syna. V září roku 2016 doložil potvrzení o studiu syna na VŠ na školní rok 2016/2017 s uvedením, že je studentem VŠ, a to do 31.8.2017 (přímo uvedeno v potvrzení ze školy). Daňové zvýhodnění bylo zaměstnanci přiznáno až do srpna 2017, jiné potvrzení či sdělení o ukončení studia nebylo do konce srpna doloženo. V září, když jsme požadovali nové potvrzení o studiu na další období, sdělil zaměstnanec, že syn ukončil studium již v únoru 2017. Žádné potvrzení o ukončení studia nebylo předloženo, lze takové potvrzení požadovat? Kdo je pak zodpovědný za špatně uplatněné daňové zvýhodnění na dítě? Lze povést opravu v rámci ročního zúčtování, kdy bude zaměstnanci přiznáno daňové zvýhodnění jen za měsíce leden a únor?

Odpověď:

Nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na zletilé studující dítě je každý poplatník povinen u plátce daně nejen prokázat, ale je také dle § 38k odst. 8 ZDP povinen oznámit plátci každou změnu skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo změnu podmínek pro poskytnutí slev na dani a daňového zvýhodnění. Poplatník je povinen oznámit změnu písemně, a to nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala.

Pokud syn ukončil studium na VŠ v měsíci únoru 2017, byl zaměstnanec povinen zaměstnavateli oznámit, že mu daňové zvýhodnění na syna od měsíce března již nenáleží. Jakmile plátce daně zjistil, že poplatník nesprávně uplatnil daňové zvýhodnění, měl poplatníka vyzvat, ať změnu sdělí písemně s vyznačením data, odkdy mu daňové zvýhodnění nenáleží. Doklad o ukončení studia není poplatník povinen plátci daně předkládat, rozhodná je informace poplatníka, kdy bylo studium ukončeno.

Plátce daně je povinen opravit nesprávně vypočtenou zálohu na daň ihned při zjištění chyby, nikoliv až při výpočtu ročního zúčtování, a to postupem dle § 38i ZDP. Poplatníkovi, kterému z důvodu nesprávně uplatněného daňového zvýhodnění byla sražena nižší záloha, nebo byl vyplacen vyšší měsíční daňový bonus, než měl být, srazí plátce daně vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období.

Otázka č. 9:

Zaměstnanci jsme přispívali od roku 2010 na soukromé životní pojištění 1 000 Kč měsíčně. Začátkem listopadu 2017 přišel s tím, že pojištění předčasně zrušil, bylo mu vyplaceno odkupné. Poslední pojistné jsme platili v říjnu 2017. Každý rok jsme mu prováděli roční zúčtování. Musí podat daňové přiznání? Víme, že by měl dodanit naše příspěvky od roku 2015, bude podávat dodatečné přiznání za roky 2015 a 2016?

Odpověď:

Zaměstnanec je povinen podat dle § 38g odst. 6 ZDP daňové přiznání za rok 2017, v němž jako příjem ze závislé činnosti, příjem dle § 6 ZDP za rok 2017, uvede a zdaní celkovou částku příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poskytovaných mu zaměstnavatelem ve výši 1 000 Kč měsíčně, tedy 12 000 Kč v roce 2015, 12 000 Kč v roce 2016 a 10 000 Kč v roce 2017 (od ledna do října), v součtu pak částku 34 000 Kč.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
• zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře