K uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění za rok 2019

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti může uplatnit nárok na slevy na dani nebo na daňové zvýhodnění u svého plátce daně v průběhu roku při výpočtu zálohy na daň nebo po skončení zdaňovacího období v žádosti o roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“), nebo sám v podaném daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob u místně příslušného správce daně. V jakém rozsahu může poplatník uplatnit u plátce daně slevy na dani nebo daňové zvýhodnění, ovlivňuje i ta skutečnost, zda poplatník je či není daňovým rezidentem České republiky.

Poplatník daňový rezident, daňový nerezident

Poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky (dle § 2 odst. 2 ZDP), který má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje nebo o němž to stanoví mezinárodní smlouva (§ 37 ZDP), může nárok na slevy na dani uvedené v § 35ba ZDP uplatnit u plátce daně již při výpočtu zálohy daň (s výjimkou slevy na manžela a slevy za umístění dítěte). Všechny slevy na dani pak může uplatnit u plátce daně v ročním zúčtování. Stejně tak může uplatnit u plátce daně ať již při výpočtu zálohy na daň, nebo v ročním zúčtování i daňové zvýhodnění (§ 35c ZDP). Svůj nárok na slevy na dani a daňové zvýhodnění může poplatník daňový rezident ČR uplatnit samozřejmě i v podaném daňovém přiznání.

Otázka č. 1:

Poplatník, daňový rezident ČR, měl po celý rok 2019 učiněno u plátce daně prohlášení k dani, uplatnil jen nárok na základní slevu na poplatníka. V žádosti o roční zúčtování uplatnil nárok na základní slevu na invaliditu (invalidní důchod přiznán 10. září 2019), na slevu na manželku a na daňové zvýhodnění na dítě (narozeno 15. února 2019). Lze i dodatečně uplatněnou slevu na invaliditu a daňové zvýhodnění uplatnit v ročním zúčtování, nebo je poplatník povinen podat daňové přiznání?

Odpověď:

Poplatník, daňový rezident ČR, který není povinen podat daňové přiznání, může požádat plátce daně o roční zúčtování a pokud v průběhu roku neprokázal skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani nebo měsíčního daňového zvýhodnění, přihlédne k nim plátce daně dodatečně při ročním zúčtování záloh (§ 38k odst. 7 ZDP).

Odlišně jsou ale upraveny podmínky pro uplatnění slev na dani pro poplatníky daňové nerezidenty ČR (§ 2 odst. 3 ZDP), kteří na území ČR nemají bydliště, obvykle se zde nezdržují, nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy (§ 37 ZDP). I poplatník, daňový nerezident ČR, sice může uplatnit u svého plátce daně nárok na slevy na dani při výpočtu zálohy na daň, avšak ze slev uvedených v § 35ba ZDP pouze nárok na základní slevu na poplatníka [§ 35ba odst. 1 písm. a)] a na slevu na studenta [§ 35ba odst. 1 písm. f)].

Rozhodná je i výše příjmů. Poplatník, daňový nerezident ČR, který je rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, může uplatnit svůj nárok na další slevy na dani (§ 35ba ZDP): „… jen pokud úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.“ (§ 35ba odst. 2 ZDP) Obdobně jsou podmínky stanoveny i pro uplatnění daňového zvýhodnění (§ 35c odst. 5 ZDP) i pro uplatnění nezdanitelné části základu daně (§ 15 odst. 9 ZDP). Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí je pak poplatník povinen prokázat potvrzením zahraničního správce daně.

Poplatník, rezident členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, splňující podmínku výše příjmů v ČR, který chce uplatnit nárok na všechny slevy na dani, na daňové zvýhodnění i na nezdanitelnou část daně, může tak učinit jen v podaném přiznání k dani, je povinen podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP).

Poplatník, daňový nerezident ČR, který není ani rezidentem členského státu EU, ani rezidentem státu tvořícího EHP, může při výpočtu daně, ať již v ročním zúčtování u plátce daně, nebo v podaném daňovém přiznání, uplatnit nárok jen na základní slevu na poplatníka a slevu na studenta. Nárok na uplatnění jiných slev na dani, daňového zvýhodnění nebo nezdanitelné části základu daně nemá.

Pro plátce daně je vždy nejtěžším úkolem posoudit, zejména pokud se poplatník dožaduje uplatnění daňového zvýhodnění, zda je poplatník daňovým rezidentem České republiky, nebo ne. Při stanovení rezidenství může plátce daně postupovat podle smluv o zamezení dvojího zdanění, všechny jsou k dispozici na stránkách Ministerstva financí (www.mfcr.cz/cs – Legislativa – Dvojí zdanění – Přehled platných smluv). Mnohdy plátci daně řeší tuto situaci i tak, že požadují po poplatníkovi, aby předložil potvrzení o daňovém domicilu, o které si může poplatník požádat místně příslušného správce daně. Vzor žádosti o vydání potvrzení o daňovém domicilu lze najít na stránkách Finanční správy.¹⁾

Otázka č. 2:

Zaměstnanec pracoval po celý rok 2019 u zaměstnavatele v ČR. Do zaměstnání v ČR poplatník denně dojíždí ze svého bydliště na Slovensku. U plátce daně měl učiněno prohlášení k dani, uplatnil nárok na základní slevu na poplatníka. Požádal o roční zúčtování a uplatnil i nárok na slevu na manželku a na daňové zvýhodnění na dítě, manželka s dítětem bydlí na Slovensku. Může poplatník, který má po celý rok příjmy jen v ČR, uplatnit nárok na slevu na manželku a daňové zvýhodnění v ročním zúčtování, nebo je povinen podat daňové přiznání?

Odpověď:

Pro posouzení, jaké je poplatník oprávněn uplatnit slevy na dani a zda v ročním zúčtování, nebo v daňovém přiznání, je nutné vždy nejprve stanovit, ve kterém státě je poplatník daňovým rezidentem. V uvedeném případě je nutné při posouzení rezidenství poplatníka vycházet z ustanovení Smlouvy mezi ČR a SR o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku publikované pod č. 100/2003 Sb. m. s. Při určení rezidenství se postupuje podle článku 4 této smlouvy. Předpokládá se, že poplatník je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt. V uvedeném případě je zřejmé, že poplatník je rezidentem SR, kde má stálý byt (bydliště).

Poplatník, který není daňovým rezidentem ČR, může požádat plátce daně o roční zúčtování, avšak v ročním zúčtování může uplatnit pouze nárok na základní slevu na poplatníka. Poplatník, který je daňovým rezidentem SR, tedy daňovým rezidentem členského státu Evropské unie, a který splnil i tu podmínku, že úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů, může uplatnit nárok na slevu na manželku i na daňové zvýhodnění, avšak jen v podaném daňovém přiznání, které má povinnost podat (§ 38g odst. 2 ZDP).

Otázka č. 3:

Zaměstnanec, který má bydliště na Slovensku, pracoval po celý rok u zaměstnavatele v ČR, zaměstnavatelem mu bylo poskytnuto v místě výkonu práce přechodné ubytování na ubytovně, které využíval po celý rok. U plátce daně měl učiněno prohlášení k dani, uplatnil nárok na základní slevu na poplatníka. Požádal o roční zúčtování a uplatnil i nárok na slevu na manželku a na daňové zvýhodnění na dítě, manželka s dítětem bydlí na Slovensku. Lze poplatníkovi provést roční zúčtování?

Odpověď:

Poplatník má stálý byt na Slovensku a zaměstnavatelem poskytnuté ubytování v ČR, tedy stálý byt v obou státech. Dá se předpokládat, že užší osobní hospodářské vztahy (středisko životních zájmů) má na Slovensku, kde vede společně hospodařící domácnost s manželkou a dítětem, na které chce uplatňovat slevu na dani, resp. daňové zvýhodnění. V souladu s článkem 4 „Rezident“ Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi ČR a SR pak lze asi stanovit, že poplatník je daňovým rezidentem Slovenské republiky. Roční zúčtování sice na základě žádosti poplatníka plátce daně provést může, avšak vzhledem k tomu, že v uvedeném případě je poplatník daňovým nerezidentem ČR, lze při výpočtu ročního zúčtování snížit vypočtenou daň pouze o základní slevu na poplatníka.

Pokud poplatník, daňový rezident SR, bude chtít uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě, pak je povinen podat daňové přiznání u místně příslušného správce daně (podle poplatníkova přechodného bydliště) a prokázat správci daně, že úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů.

Otázka č. 4:

Zaměstnanec, který má bydliště na Slovensku, dle svého prohlášení je daňovým rezidentem Slovenska, pracoval od ledna do května u zaměstnavatele v SR, od června u zaměstnavatele v ČR, v této době také v pracovních dnech bydlel v ČR na ubytovně zaměstnavatele. U plátce daně měl učiněno prohlášení k dani, uplatnil nárok na základní slevu na poplatníka. Může si poplatník uplatnit v podaném přiznání nárok na slevu na manželku a na daňové zvýhodnění?

Odpověď:

Skutečnost, že poplatník je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie, je jednou z podmínek pro uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na dítě. Další podmínkou je ale i prokázání rozhodné výše příjmů ze zdrojů na území České republiky. Pokud měl poplatník z celkového úhrnu svých příjmů část příjmů v zahraničí a jen část příjmů v ČR, pak zřejmě nesplní podmínku rozhodnou pro uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na dítě, a to tu, že z celkového úhrnu jeho příjmů nejméně 90 % těchto příjmů bylo dosaženo v České republice (ze zdrojů na území ČR). Výši svých příjmů ze zdrojů v zahraničí je povinen prokázat potvrzením zahraničního správce daně.

Bez ohledu na výši příjmů má poplatník nárok na základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka.

Otázka č. 5:

Zaměstnanec, který má bydliště na Ukrajině, pracoval po celý rok u zaměstnavatele v ČR, zaměstnavatel mu poskytl ubytování ve své ubytovně. Zaměstnanec měl u plátce daně učiněno prohlášení k dani, uplatňuje nárok na základní slevu na poplatníka. Požádal o roční zúčtování a uplatnil i nárok na daňové zvýhodnění na dítě žijící s matkou na Ukrajině. Lze uplatnit daňové zvýhodnění v ročním zúčtování, nebo si musí podat daňové přiznání?

Odpověď:

Z uvedených informací lze usoudit, že poplatník je daňovým rezidentem Ukrajiny. Poplatník, který není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie, nemá nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na dítě. Jak v ročním zúčtování, tak v případně podaném daňovém přiznání může uplatnit pouze nárok na základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka.

I pokud by v uvedeném případě poplatník plátci daně prokázal, například potvrzením o daňovém domicilu, že je daňovým rezidentem ČR, nelze mu nárok na daňové zvýhodnění přiznat z toho důvodu, že vyživované dítě s ním nežije ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie. Dítě žije na Ukrajině.

Základní sleva

Základní sleva ve výši 24 840 Kč na poplatníka náleží všem poplatníkům a není ani rozhodné, zda poplatník měl příjmy ze závislé činnosti po celý rok, nebo jen po část roku. Tato sleva na dani náleží vždy v plné výši, není ani rozhodné, zda poplatník je daňovým či nedaňovým rezidentem ČR. Při výpočtu ročního zúčtování sníží plátce daně vypočtenou daň o částku 24 840 Kč, o celou částku základní slevy na poplatníka.

Otázka č. 6:

Poplatník měl po celý rok příjmy z pracovního poměru. U plátce daně sice učinil prohlášení k dani, slevu na poplatníka neuplatňoval. Požádal o roční zúčtování a dodatečně uplatnil nárok na základní slevu na poplatníka. Je plátce daně oprávněn v tomto případě provést roční zúčtování a vrátit vysoký přeplatek? Není poplatník povinen podat daňové přiznání?

Odpověď:

Uplatnění slev na dani je vždy na rozhodnutí poplatníka a žádné z ustanovení zákona o daních z příjmů nestanoví poplatníkovi povinnost v učiněném prohlášení k dani u plátce daně uplatnit nárok na slevy na dani nebo na daňové zvýhodnění již při výpočtu záloh na daň v průběhu roku. Poplatník tedy může nárok na základní slevu uplatnit dodatečně u plátce daně až v ročním zúčtování. Pokud není z jiných důvodů povinen podat daňové přiznání, pak dodatečně uplatněný nárok na slevu mu tuto povinnost nestanoví.

Otázka č. 7:

Zaměstnanec, daňový rezident Ukrajiny, pracoval v ČR jen po část roku, v měsících červnu až prosinci. U plátce daně měl učiněno prohlášení k dani, uplatňoval nárok na základní slevu na poplatníka. O roční zúčtování v termínu nepožádal, může ještě podat daňové přiznání? Může uplatnit celou základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka, když měl příjmy jen po část roku, nebo jen ve výši 7/12 z roční částky, tedy jen za měsíce, v nichž měl příjmy v ČR?

Odpověď:

Pro uplatnění základní slevy ve výši 24 840 Kč na poplatníka není rozhodné, zda měl zaměstnanec příjmy po celé zdaňovací období nebo jen po jeho část. V případě, že poplatník nepožádal ve stanovené lhůtě svého plátce daně o roční zúčtování, může podat u místně příslušného správce daně daňové přiznání, v němž si nárok na základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka uplatní.

Sleva na manžela/manželku

Slevu na manžela nebo manželku ve výši 24 840 Kč žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti lze uplatnit, jen pokud manžel či manželka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období částku 68 000 Kč. Do vlastního příjmu manžela či manželky se nezahrnují pouze příjmy vyjmenované v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (např. dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách).

„Vlastními příjmy manžela/manželky se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně.“ (Pokyn GFŘ D-22).

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů [§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP].

Slevu na manžela či manželku lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění slevy splněny (§ 35ba odst. 3 ZDP).

Otázka č. 8:

Zaměstnanec měl příjmy po celý rok 2019, u plátce daně učinil prohlášení k dani, uplatňoval po celý rok základní slevu a daňové zvýhodnění na vlastní nezletilé dítě. Dne 10. května 2019 se oženil a v ročním zúčtování uplatnil nárok na slevu na manželku, která pečovala po celý rok o dítě a pobírala rodičovský příspěvek. Žádné jiné příjmy neměla. V jaké výši může uplatnit slevu na vyživovanou manželku?

Odpověď:

Pokud příjem manželky poplatníka nepřesáhl v součtu za celý rok 2019 (nikoliv jen za měsíce, kdy byla manželkou) částku 68 000 Kč, pak může poplatník uplatnit slevu na vyživovanou manželku ve výši 1/12 roční částky za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění této slevy splněny. Tedy za měsíce červen až prosinec 2019 ve výši 7 x 2070 Kč = 14 490 Kč.

Otázka č. 9:

Poplatník měl jen příjmy ze závislé činnosti, u plátce daně měl učiněno prohlášení k dani a uplatnil nárok na základní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na dítě. Ve stanovené lhůtě požádal o roční zúčtování. Po provedeném ročním zúčtování a vrácení přeplatku při zúčtování mzdy za měsíc březen požádal poplatník dodatečně plátce daně o uplatnění slevy na manželku za rok 2019 s tím, že na to v žádosti o roční zúčtování zapomněl. Může plátce daně ještě opravit výpočet ročního zúčtování a přihlédnout k dodatečně uplatněné slevě na manželku?

Odpověď:

Pokud poplatník neuplatnil nárok na slevu na manželku v žádosti o roční zúčtování, není plátce daně oprávněn provádět opravu výpočtu ročního zúčtování. Poplatník si od plátce daně může vyžádat Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, ve kterém je plátce daně povinen i uvést informaci o tom, že poplatníkovi bylo provedeno roční zúčtování a s jakým výsledkem. Poplatník si může podat daňové přiznání, v němž si uplatní slevu na manželku.

Otázka č. 10:

Zaměstnanec má přechodné bydliště v ČR, je daňovým rezidentem SR. U zaměstnavatele měl učiněno prohlášení k dani. Zaměstnanec chtěl v ročním zúčtování za rok 2019 uplatnit slevu na manželku. V žádosti uvedl, že manželka neměla ve zdaňovacím období žádné příjmy. Může poplatník uplatnit slevu na manželku bez příjmů, žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na Slovensku? Jak prokáže, že manželka neměla žádné příjmy?

Odpověď:

Poplatník, který je daňovým nerezidentem ČR, nemůže u plátce daně v ročním zúčtování slevu na manželku uplatnit. Pokud poplatník, daňový rezident SR, chce uplatnit při výpočtu daně svůj nárok na slevu na manželku, pak má povinnost podat daňové přiznání a správci daně bude také prokazovat, jak je to s příjmy manželky.

Sleva za umístění dítěte

Jedinou slevou na dani, jejíž výše se pro rok 2019 změnila, je sleva za umístění dítěte. Maximální částka slevy za každé vyživované dítě za rok 2019 činí 13 350 Kč. Ostatní podmínky pro uplatnění této slevy zůstávají stejné. Výše slevy odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených na dané zdaňovací období za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení. Za předškolní zařízení se považuje mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí, zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo mateřskou školou podle školského zákona (§ 35bb ZDP).

Nárok na uplatnění slevy za umístění dítěte je poplatník povinen prokázat potvrzením předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních; potvrzení musí obsahovat jméno vyživovaného dítěte poplatníka, celkovou částku výdajů, kterou za něj za dané zdaňovací období poplatník vynaložil, a datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění [§ 38l odst. 2 písm. f) ZDP].

Otázka č. 11:

Zaměstnanec pracoval po celý rok 2019 u zaměstnavatele v ČR. Do zaměstnání v ČR poplatník denně dojíždí ze svého bydliště na Slovensku. U plátce daně měl učiněno prohlášení k dani, uplatnil nárok na základní slevu na poplatníka. Požádal o roční zúčtování a uplatnil i nárok na slevu za umístění dítěte v mateřské škole na Slovensku. Může poplatník, který má po celý rok příjmy jen v ČR, uplatnit nárok na slevu za umístění dítěte v ročním zúčtování, nebo je povinen podat daňové přiznání?

Odpověď:

Zaměstnanec, který je daňovým nerezidentem ČR, nemůže v ročním zúčtování u plátce daně uplatnit slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení. Slevu za umístění dítě uplatní poplatník v daňovém přiznání, které je povinen podat. Pro přepočet částky zaplacené v cizí mně (EUR) využije informace uvedené v pokynu č. GFŘ D-42 Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2019.

Daňové zvýhodnění

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je nezletilým dítětem.

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění i na zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže dítěti není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání (příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře), nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost (§ 35c ZDP).

Otázka č. 12:

Poplatník, daňový rezident ČR, chce v ročním zúčtování u plátce daně uplatnit daňové zvýhodnění na zletilé dítě (23 let), které studuje na vysoké škole v Číně. Předložil u plátce daně potvrzení o studiu VŠ v Číně i rozhodnutí Ministerstva školství ČR, že toto studium je postaveno na roveň studia na vysoké škole v ČR. Může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, které s ním nežije v domácnosti v ČR?

Odpověď:

Daňové zvýhodnění lze uplatnit na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti na území ČR, dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost z důvodu studia v zahraničí neomezuje nárok poplatníka na daňové zvýhodnění (§ 35c odst. 7 ZDP).

Otázka č. 13:

Pracovnice požádala o roční zúčtování, chce uplatnit daňové zvýhodnění na vlastního vnuka. Rodiče dítěte žijí a pracují na Slovensku. Podle pracovnice rodiče nemají v ČR příjmy, z nichž by mohli uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Lze přiznat daňové zvýhodnění na vnuka v ročním zúčtování, nebo jen v podaném daňovém přiznání?

Odpověď:

Daňové zvýhodnění lze uplatnit na vyživované dítě, za které se pro účely zákona o daních z příjmů považuje i vlastní vnuk. Daňové zvýhodnění na vnuka však lze uplatnit, jen pokud rodiče dítěte nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Rodiče dítěte nemají v České republice žádné příjmy, nevzniká jim zde žádná daňová povinnost, a tedy ani nárok na daňové zvýhodnění. Neexistující nárok na daňové zvýhodnění tak ani nelze převést na babičku. Pracovnice v uvedeném případě nárok na daňové zvýhodnění nemá.