Z dotazů plátců daně z příjmů ze závislé činnosti

Otázka č. 1:

Jak postupovat v případě zaměstnankyně, která uplatňuje daňové zvýhodnění na zletilou dceru a přinesla rozhodnutí ČSSZ z 30. 5. 2018 o tom, že dceři byl od 21. 6. 2017 (v červnu 2017 jí bylo 18 let) přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně? Za měsíc květen 2018 již daňové zvýhodnění podle § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů nebylo poskytnuto, ale co s minulým obdobím? Nebo se minulé období neřeší a platí okamžik předložení rozhodnutí? Nebo pracovnici nenáleží daňové zvýhodnění na zletilou dceru za měsíc květen 2018 a minulé období si řeší sama s finančním úřadem?

Odpověď:

Pokud se dcera zaměstnankyně stala zletilou v roce 2017 a invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně jí byl přiznán na základě rozhodnutí ze dne 30. 5. 2018 a bude tedy i vyplacen až v roce 2018, byť zpětně za období od přiznání tohoto důchodu, pak při splnění podmínky, že zletilé dítě se připravuje na budoucí povolání (u plátce daně bylo předloženo potvrzení o soustavné přípravě), měla pracovnice nárok na daňové zvýhodnění po celý rok 2017.

Do konce roku 2017 mohla zaměstnankyně uplatnit dle § 35c odst. 6 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) nárok na daňové zvýhodnění i na zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, pokud nepobíralo invalidní důchod III. stupně, což v roce 2017 nepobíralo, když byl důchod přiznán až v roce 2018.

S účinností od 1. ledna 2018 bylo změněno ustanovení § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů tak, že daňové zvýhodnění na zletilé dítě poplatníkovi náleží, jen pokud tomuto dítěti není přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně. V uvedeném případě byl vyživovanému dítěti přiznán invalidní důchod od data 21. 6. 2017, tedy i k rozhodnému datu 1. ledna 2018 byl důchod přiznán a vzhledem ke změně ustanovení § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů od 1. ledna 2018, nemá zaměstnankyně za období od měsíce ledna do května 2018, kdy bylo o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně rozhodnuto, nárok na uplatnění daňového zvýhodnění.

Plátce daně v uvedeném případě opraví postupem dle § 38i odst. 3 zákona o daních z příjmů výpočet záloh za měsíc leden 2018 a další následující měsíce roku 2018, ve kterých bylo zaměstnankyni přiznáno daňové zvýhodnění na zletilé dítě, na něž však přiznáním invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně tomuto dítěti zpětně od 1. ledna 2018 ztratila nárok. V uvedeném případě nelze ponechat opravu na zaměstnankyni, nesprávně sražené zálohy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období, opraví plátce daně a vzniklý rozdíl zaměstnankyni srazí. Informace o opravě pak plátce daně uvede ve vyúčtování podávaném za zdaňovací období roku 2018. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

Otázka č. 2:

Máme zde pracovnici, která má dítě s Francouzem. Francouz s ní nežije ve společné domácnosti. Soud ještě nerozhodl o svěření dítěte do její péče, ale žije s dítětem ve společné domácnosti. Stačí, když k prohlášení doloží čestné prohlášení, že nežije s otcem dítěte ve společné domácnosti? Potvrzení od zaměstnavatele otce ani prohlášení od otce dítěte nedostane. Nebo si za rok musí podat daňové přiznání a my nemůžeme daňové zvýhodnění každý měsíc uplatnit?

Odpověď:

Nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ní ve společně hospodařící domácnosti uplatní pracovnice v učiněném Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „prohlášení k dani“), v němž také prohlásí v souladu s ustanovením § 38k odst. 4 písm. c) bod 3 zákona o daních z příjmů, že „v rámci téže společně hospodařící domácnosti nevyživuje totéž jí vyživované dítě jiný poplatník“. Pokud pracovnice u plátce daně učiní prohlášení, že v rámci téže společně hospodařící domácnosti nevyživuje její dítě jiný poplatník, neuvádí plátci daně žádné další údaje o otci dítěte, nepředkládá žádné jeho prohlášení ani potvrzení jeho případného zaměstnavatele.

Dle § 38l odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů prokáže pracovnice nárok na daňové zvýhodnění úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte, vzhledem k tomu, že se jedná o vlastní dítě pracovnice, zřejmě rodným listem dítěte. Při prokázání těchto skutečností může pracovnice u plátce daně uplatnit daňové zvýhodnění již v průběhu roku při výpočtu zálohy na daň.

Otázka č. 3:

Dítě bylo soudem svěřeno do péče otce, rozsudek nemá zatím nabytí právní moci. Ale v „Poučení“ se píše, že proti výroku, kterým byla schválena dohoda rodičů, nejsou rodiče oprávněni podat odvolání. Poplatník předložil rodný list dítěte, rozsudek bez razítka o nabytí právní moci s datem 21. dubna 2018 a uvedl dítě v prohlášení k dani. Rodiče nebyli nikdy manželé, dítě žije u otce. Lze otci přiznat daňové zvýhodnění na toto dítě od měsíce května, nebo až po nabytí právní moci rozsudku?

Odpověď:

Při výpočtu zálohy na daň přihlédne plátce daně k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, pokud poplatník u plátce daně učiní dle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů prohlášení o tom, jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě. Daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi jen na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Dle § 21e odst. 4 zákona o daních z příjmů se společně hospodařící domácností pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Za vyživované dítě poplatníka se považuje dle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vlastní dítě, žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, je poplatník povinen prokázat plátci daně dle § 38l odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte. V uvedeném případě prokázal poplatník plátci daně nárok na daňové zvýhodnění předložením rodného listu dítěte. Rozsudek o svěření vlastního dítěte do jeho péče není poplatník povinen plátci daně předkládat, pokud tak učiní, prokazuje plátci daně jen dalším dokladem skutečnost, že vyživované dítě je jeho vlastním dítětem, případně že s dítětem vede společně hospodařící domácnost.

Pro uplatnění daňového zvýhodnění je tak rozhodné, kdy poplatník nárok na uplatnění daňového zvýhodnění plátci daně prokázal, učinil prohlášení k dani a předložil rodný list dítěte. Datum nabytí právní moci rozsudku, kterým se mu dítě svěřuje do péče, není v tomto případě rozhodné. Daňové zvýhodnění pak náleží od měsíce, na jehož počátku byly podmínky pro jeho přiznání splněny.

Otázka č. 4:

Zaměstnankyně má dceru, která studuje VŠ, stále je vedena na této škole jako student, ale od 15. 4. již nastoupila do zaměstnání na HPP a nebude ve studiu již pokračovat. Vím, že jí sleva již nebude náležet, ale jak je to s měsícem dubnem? Již mám slevu také ukončit? Potvrzení o ukončení studia mít nebudu.

Odpověď:

Daňové zvýhodnění lze uplatnit na dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, na dítě zletilé pak do dovršení věku 26 let, pokud se toto dítě soustavně připravuje na budoucí povolání. Dle § 14 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

Dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, se studium ukončuje i zanecháním studia a dle § 56 odst. 2 tohoto zákona dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia.

Rozhodné pro posouzení, dokdy lze uplatnit daňové zvýhodnění, je datum ukončení studia dítěte na vysoké škole, což z dotazu není úplně zřejmé. Pokud by studium na vysoké škole bylo dítětem ukončeno dle výše uvedeného ustanovení zákona o vysokých školách dne 15. 4. 2018, pak na počátku dubna 2018 bylo dítě ještě studentem, daňové zvýhodnění na toto dítě by náleželo i za měsíc duben, za měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění splněny (§ 35c odst. 10 zákona o daních z příjmů).

Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění byla zaměstnankyně povinna dle § 38l odst. 3 písm. d) zákona o daních z příjmů předložit plátci daně potvrzení školy, že zletilé dítě se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem. Pokud bylo vyživovaným dítětem studium ukončeno, je zaměstnankyně povinna, dle § 38k odst. 8 zákona o daních z příjmů, tuto skutečnost oznámit plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, v němž bylo studium ukončeno, tuto skutečnost není povinna dokládat plátci daně potvrzením, resp. rozhodnutím o ukončení studia.

Otázka č. 5:

Dceři zaměstnance je 16 let, narodila se v roce 2002, je v prvním ročníku gymnázia. Rozhodla se jeden rok studovat v USA. Sjednala si studium přes agenturu a 25. 8. 2018 má odletět. Po návratu, v září 2019, bude dělat zkoušky za druhý ročník, aby mohla postoupit do třetího ročníku. Může zaměstnanec uplatňovat na toto dítě daňové zvýhodnění, nebo jeho nárok končí 31. 8. 2018? Dcera zaměstnance k nám chodí na brigády, daňovou slevu na studenta lze uplatnit pouze za 8 měsíců?

Odpověď:

Zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie. Dle § 35c odst. 7 zákona o daních z příjmů dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Časově omezené studium v zahraničí lze jistě považovat za přechodný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost v České republice. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, které je nezletilé, není ani povinen prokazovat plátci daně, zda, kde a jakým způsobem se dítě připravuje studiem na budoucí povolání. Pro uplatnění daňového zvýhodnění do doby dosažení zletilosti dítěte není zaměstnanec povinen předkládat plátci daně žádné potvrzení o studiu. Rozhodná je podmínka vedení společně hospodařící domácnosti, která bude trvat, byť dítě bude dočasně mimo společně hospodařící domácnost.

Nárok na slevu na studenta je však student, brigádník, povinen plátci daně prokázat potvrzením o studiu. V uvedeném případě tedy potvrzením o studiu na střední škole v České republice na školní rok 2017/2018, na měsíce září až prosinec 2018 pak potvrzením o studiu na zahraniční škole (v USA) a současně v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, i rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na střední nebo vysoké škole v České republice. Uvedené rozhodnutí MŠMT pak poplatník, student, předloží plátci daně současně s potvrzením o studiu pro prokázání nároku na slevu na studenta za období studia v zahraničí.

Otázka č. 6:

Zaměstnáváme přes letní období v pracovním poměru studenta, který má sice trvalé bydliště na Slovensku, ale studuje na VŠ v Brně a zde také bydlí. Má u nás podepsáno prohlášení k dani, může si uplatnit slevu na poplatníka i slevu na studenta? Jak musí nárok na slevu na studenta prokázat, musí mít rozhodnutí z Ministerstva školství?

Odpověď:

Poplatník v učiněném prohlášení k dani uplatní nárok na základní slevu na poplatníka a na slevu na studenta a nárok prokáže plátci daně potvrzením vysoké školy se sídlem v Brně. Vzhledem k tomu, že poplatník je studentem vysoké školy v České republice, prokáže nárok na slevu na studenta u plátce daně dle § 38l odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů potvrzením této školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem.

Pouze pokud poplatník studuje v zahraničí, pak pro uplatnění slevy na studenta, obdobně rodiče dítěte při uplatnění daňového zvýhodnění na zletilé dítě, musí nárok plátci daně prokazovat rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na střední nebo vysoké škole v České republice.

Otázka č. 7:

Student na dohodu o provedení práce (dále jen DPP) podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmu FO za 5/2018 u zaměstnavatele číslo 1. Tam si neuplatnil měsíční slevu na studenta. Může si ji uplatnit u zaměstnavatele číslo 2, kde také v květnu pracoval na DPP? Pokud ne, může si tento student podat na finanční úřad daňové přiznání, aby se mu tato daň vrátila?

Odpověď:

Učinit u plátce daně prohlášení k dani může poplatník, tedy i student, který má příjmy na základě dohody o provedení práce, avšak na stejné období kalendářního roku (měsíc), jen u jednoho plátce daně. Plátce daně sráží zálohu na daň a přihlédne k měsíční slevě na dani, učiní-li poplatník prokazatelně prohlášení o tom, že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku neučinil u jiného plátce prohlášení k dani.

Skutečnost, že poplatník u jednoho plátce daně učinil prohlášení a zřejmě uplatnil základní slevu na poplatníka a nevyužil slevu na studenta, ho neopravňuje k podpisu prohlášení k dani u dalšího zaměstnavatele na stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období.

V uvedeném případě poplatník u zaměstnavatele číslo 1 na měsíc květen mohl učinit prohlášení a uplatnit nárok na slevy na dani, u zaměstnavatele číslo 2 na stejné období již prohlášení k dani učinit nemohl. Z příjmů plynoucích poplatníkovi na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u zaměstnavatele, u něhož poplatník neučinil prohlášení (nemohl učinit prohlášení k dani), nepřesáhla částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc, byl zaměstnavatel povinen srazit daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou dle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. V souladu s ustanovením § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů je pak poplatník oprávněn zahrnout i tyto příjmy do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly vyplaceny, a daň sražená z těchto příjmů se započte na jeho daň. Pokud příjmy plynoucí poplatníkovi na základě uvedené dohody o provedení práce přesáhly u plátce daně za kalendářní měsíc 10 000 Kč, pak byl plátce daně povinen z těchto příjmů srazit zálohu na daň a poplatník je povinen po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání, v němž uvede i tyto příjmy, z nichž byla sražena záloha na daň. Tato povinnost je poplatníkovi uložena v § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů.

Otázka č. 8:

Na našem pracovišti poskytujeme všem zaměstnancům masáže, na které přispíváme částkou 2 000 Kč ročně (na první pololetí 1 000 Kč v lednu a na druhé pololetí 1 000 Kč v červenci). Masáže jsou prováděny v budově zaměstnavatele, smlouvu máme sepsanou s OSVČ. Bude tento příspěvek předmětem daně z příjmů? Musíme částku 2 000 Kč přičítat k vyměřovacímu základu a zdanit ji? Danilo by se v lednu a červenci, nebo bychom to mohli dle skutečně vyčerpaných masáží danit až na konci pololetí?

Odpověď:

Dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů je osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se poskytovatelem zdravotních služeb rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. Přehled o všech poskytovatelích zdravotních služeb v České republice poskytuje Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (http://nrpzs.uzis.cz/).

Pokud jsou masáže poskytované fyzickou osobou na základě jejího živnostenského oprávnění, nikoliv však oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, nejedná se o poskytnutí služeb od subjektu poskytujícího zdravotní služby (od poskytovatele zdravotních služeb), a hodnota zaměstnancům takto poskytnutého plnění je u jednotlivých zaměstnanců jejich zdanitelným příjmem, který je nutno zahrnout do úhrnu příjmů vždy za kalendářní měsíc, ve kterém bylo toto plnění zaměstnancům poskytnuto.

Otázka č. 9:

Naše městská část poskytuje uvolněným členům zastupitelstva elektronickou benefitní kartu, kterou lze uplatnit na rekreaci, sport, kulturu. Tato benefitní karta je částečně hrazena z rozpočtu městské části a částečně z FKSP. Zaměstnavatel poskytuje toto plnění uvolněným funkcionářům v celkové výši 9 000 Kč, z fondu zaměstnavatele činí příspěvek 5 000 Kč a z rozpočtu organizace 4 000 Kč. Podléhá tento benefit u uvolněných členů zastupitelstva zdanění?

Odpověď:

I funkční požitky se dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o daních z příjmů považují za příjmy se závislé činnosti. Funkčními požitky jsou pak dle § 6 odst. 10 písm. b) zákona o daních z příjmů odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce. Dle § 80 odst. 1 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, lze poskytnout uvolněnému členovi zastupitelstva obce z peněžního fondu nebo z rozpočtu obce příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit nebo dle § 80 odst. 1 písm. i) tohoto zákona příspěvek na rekreaci.

Předmětné příjmy poskytované uvolněným členům zastupitelstva ve formě nepeněžního plnění, formou „elektronické benefitní karty“ na uvedené účely je tedy nutno posoudit jako příjmy za závislé činnosti. Nepeněžní plnění ve formě použití rekreačních zařízení, příspěvku na kulturní nebo sportovní akce je osvobozeno od daně dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, avšak jen při splnění podmínky, že toto nepeněžní plnění je poskytované zaměstnavatelem, plátcem daně, z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Osvobozena od daně tak bude jen hodnota nepeněžního plnění poskytnutého uvolněnému členu zastupitelstva z fondu kulturních a sociálních potřeb ve výši 5 000 Kč.

Právní předpisy citované v článku (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
• zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
• zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
• zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
• zákon č. 128/2000 Sb., o obcích