128/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o obcích (obecní zřízení)
Změna: 273/2001 Sb.
Změna: 450/2001 Sb.
Změna: 320/2001 Sb.
Změna: 313/2002 Sb. (část)
Změna: 311/2002 Sb., 313/2002 Sb.
Změna: 59/2003 Sb.
Změna: 22/2004 Sb.
Změna: 216/2004 Sb.
Změna: 257/2004 Sb.
Změna: 421/2004 Sb.
Změna: 626/2004 Sb.
Změna: 501/2004 Sb., 413/2005 Sb.
Změna: 61/2006 Sb.
Změna: 245/2006 Sb.
Změna: 234/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 169/2008 Sb.
Změna: 298/2008 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 305/2008 Sb.
Změna: 477/2008 Sb.
Změna: 326/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 424/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 347/2010 Sb.
Změna: 246/2011 Sb.
Změna: 364/2011 Sb.
Změna: 72/2012 Sb.
Změna: 424/2010 Sb. (část), 142/2012 Sb.
Změna: 239/2012 Sb.
Změna: 257/2013 Sb., 303/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 24/2015 Sb.
Změna: 106/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 257/2017 Sb.
Změna: 99/2017 Sb.
Změna: 175/2018 Sb.
Změna: 32/2019 Sb.
Změna: 263/2019 Sb.
Změna: 36/2021 Sb., 330/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 152/2023 Sb.
Změna: 418/2023 Sb. (část)
Změna: 160/2023 Sb., 418/2023 Sb.
Změna: 196/2024 Sb. (část)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÍ ZŘÍZENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
DÍL 1
Postavení obcí
§ 1
Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní
celek, který je vymezen hranicí území obce.
§ 2
(1) Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje
v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů;
při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.
§ 3
(1) Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh
obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
(2) Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké
sněmovny po vyjádření vlády.
(3) Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud
o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost
obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem.
(4) Obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17.
května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda
Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, od kterého se
obec stává městysem.
(5) Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o tom, že se obec stala
městem nebo městysem, neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(6) Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem,
je nově vzniklá obec městem. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž žádná není
městem, ale alespoň jedna je městysem, je nově vzniklá obec městysem. Oddělí-li se
část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního
města nebo část jeho názvu, je i nadále městem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou
dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho
názvu, je i nadále městysem.
§ 4
(1) Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy
Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava,
Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov,
Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav, Prostějov a Třinec.
(2) Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské
části s vlastními orgány samosprávy.
§ 5
(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány
obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně
spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta,
městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem
městyse; dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní
orgány městyse.
(2) Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města;
dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní
orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem
městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta,
úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného
statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské
části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské
části.
(3) Orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu
nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti
(§ 122 odst. 2).
§ 7
(1) Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná působnost").
Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li
to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti
může být omezen jen zákonem.
(2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává
tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).
§ 8
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou
působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.
§ 10
Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou
vyhláškou
a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména
může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být
v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat
pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na
některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány,
b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních
a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek
v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
c) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství,
k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně3) (dále
jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti,
d) stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 11
(1) Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho
mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna.
(2) Obec vykonávající rozšířenou působnost3a) (§ 66) může za podmínek
stanovených v odstavci 1 vydávat nařízení obce pro správní obvod stanovený zvláštním
právním předpisem.
§ 12
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení obce (dále jen
"právní předpis obce") a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů
obce stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých
správních úřadů57).
§ 13
(1) Státní orgány a orgány kraje jsou povinny, pokud je to možné, předem
projednat s obcí návrhy na opatření dotýkající se působnosti obce.
(2) Státní orgány a orgány kraje poskytují obci na požádání bezplatně
údaje a informace pro výkon její působnosti. Tuto povinnost mají i obce vůči státním
orgánům a orgánům kraje. Ochrana údajů a utajovaných informací podle zvláštních právních
předpisů4) zůstává nedotčena.
(3) Obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně
údajů katastru nemovitostí.
DÍL 2
Občané obce
§ 16
(1) Občanem obce je fyzická osoba, která
a) je státním občanem České
republiky, a
b) je v obci hlášena k trvalému pobytu.6)
(2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených
zvláštním zákonem,7)
b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním
zákonem,8)
c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím
řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce
za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání
zastupitelstva obce,
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý
kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady
obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti
radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů
obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost
zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce
je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva
obce, nejpozději do 90 dnů.
(3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba,
která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.
DÍL 3
Území obce a jeho změny
§ 18
(1) Každá část území České republiky je součástí území některé obce,
nestanoví-li zvláštní zákon jinak.9)
(2) Obec má jedno nebo více katastrálních území.
§ 19
(1) Dvě nebo více obcí, které spolu sousedí, se mohou na základě dohody
sloučit. Území obce po sloučení tvoří území slučovaných obcí.
(2) Obec ponese po sloučení název, na němž se slučované obce dohodnou.
Jestliže se obce o názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra. K jinému
názvu sloučené obce dává souhlas Ministerstvo vnitra.
(3) Obec se může na základě dohody připojit k jiné obci, se kterou sousedí.
(4) Dohodu o sloučení obcí nebo o připojení obce lze uzavřít na základě
rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí
není podán návrh na konání místního referenda o této věci.8) Je-li podán takový návrh,
je k uzavření dohody o sloučení obcí nebo o připojení obce nutné souhlasné rozhodnutí
místního referenda konaného v obci, ve které byl podán návrh na jeho konání. Dotčené
obce oznámí krajskému úřadu rozhodnutí svých zastupitelstev, na jejichž základě má
být uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo o připojení obce. Je-li konáno místní referendum
o sloučení obcí nebo o připojení obce, oznámí dotčené obce i rozhodnutí přijaté v
místním referendu.
(5) Dohoda o sloučení obcí nebo připojení obce musí obsahovat
a) den,
měsíc a rok, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje,
b) název obce a sídlo
jejích orgánů, jde-li o sloučení obcí,
c) určení právních předpisů obcí, které
byly vydány slučovanými obcemi nebo připojovanou obcí a zůstanou v platnosti v celé
obci po sloučení nebo připojení,
d) výčet katastrálních území obce po sloučení nebo
připojení,
e) určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků,
právnických osob a organizačních složek slučovaných obcí nebo obce, která se připojuje.
(6) Právním nástupcem sloučených nebo připojených obcí je obec vzniklá
jejich sloučením nebo obec, která při připojení obce nezaniká. Tato obec se stává
příjemcem výnosu daní podle zvláštního zákona, které by jinak podle zvláštních právních
předpisů připadly zaniklé obci. Na tuto obec přechází též majetek, včetně finančních
prostředků zaniklých obcí, ostatní práva a závazky těchto obcí, včetně jejich práva
zakladatele a zřizovatele právnických osob, a dále organizační složky těchto obcí,
a to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje. Nově vzniklá obec nebo
obec, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra, Ministerstvu
financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu
a příslušnému finančnímu úřadu.
§ 20
(1) Městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit
nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění
tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li
podán takový návrh, lze zřídit nebo zrušit městský obvod nebo městskou část jen na
základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje
zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části.
(2) Městský obvod nebo městská část jsou organizační jednotkou města.
(3) Městský obvod nebo městskou část lze za podmínek stanovených v odstavci
1 připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části.
(4) Rozhodnutí o zřízení, připojení nebo zrušení městského obvodu nebo
městské části musí obsahovat náležitosti uvedené v § 19 odst. 5; místo názvu obce
se však uvede název zřizovaného městského obvodu nebo městské části nebo název městského
obvodu nebo městské části, k nimž se jiný městský obvod nebo městská část připojuje.
(5) Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, Českému
úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu
úřadu.
§ 20a
Nová obec může vzniknout oddělením části obce, popřípadě změnou nebo
zrušením vojenského újezdu.9)
§ 21
(1) Část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální
území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící
souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů. Stejné podmínky
musí splňovat i obec po oddělení její části. S oddělením části obce musí vyslovit
souhlas v místním referendu občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit.
(2) V té části obce, která se chce oddělit, ustaví občané obce přípravný
výbor. Přípravný výbor tvoří oprávněný občan10) a jeho zástupci. Lze ustavit pouze
jeden přípravný výbor. Počet členů přípravného výboru je lichý a tvoří jej nejméně
tři členové. Členem přípravného výboru může být jen občan obce, který má trvalý pobyt
v té části obce, která se chce oddělit.
(3) Přípravný výbor
a) navrhuje uspořádání místního referenda o oddělení
části obce a podílí se na jeho přípravě a provedení,
b) podílí se na přípravě návrhu
na oddělení části obce,
c) jedná za nově vznikající
obec při uzavírání dohody o rozdělení majetku,
d) je účastníkem řízení o oddělení
části obce; nemůže však podat návrh na oddělení části obce krajskému úřadu.11)
§ 22
(1) O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti
na návrh obce, který podá obec na základě kladného výsledku místního referenda konaného
v té části obce, která se chce oddělit. Nepodá-li obec návrh do 30 dnů ode dne vyhlášení
výsledků místního referenda nebo jestliže v návrhu na oddělení části obce provede
změny, které jsou v rozporu s rozhodnutím přijatým v místním referendu8), může tak
učinit kterýkoliv občan obce.
(2) Návrh na oddělení části obce musí obsahovat
a) den, měsíc a rok,
ke kterému se část obce odděluje,
b) vymezení území nově vznikající
obce po oddělení části obce výčtem jejích katastrálních území včetně příslušných
mapových podkladů,
c) počet občanů obce ke
dni podání návrhu na oddělení její části, jakož i počty občanů obce v jednotlivých
částech, které se mají oddělit,
d) rozdělení výnosu daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově vzniklé obce
do doby, než bude stanoveno procento, kterým se na výnosech daní podílí nově vzniklá
obec.
(3) Součástí návrhu na oddělení části obce je písemná dohoda obce a přípravného
výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec, bylo-li této
dohody dosaženo.
(4) Nedohodne-li se obec a přípravný výbor o rozdělení majetku obce
jinak, rozdělí se majetek obce mezi původní obec a nově vzniklou obec tak, že
a) vlastnické právo k nemovitostem, včetně jejich příslušenství,
jakož i věcná práva k věcem cizím a závazky váznoucí na nemovitostech, přecházejí
na tu obec, na jejímž území se nemovitost nachází; pro přechod vlastnického práva
k nemovitostem je rozhodný stav ke dni konání místního referenda o oddělení části
obce,
b) v poměru podle počtu obyvatel původní obce a nově vzniklé obce
přecházejí na nově vzniklou obec movité věci, s výjimkou příslušenství nemovitostí,
finanční prostředky, závazky, podíly na právnických osobách založených obcí a ostatní
práva.
(5) Krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její
části, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem.
(6) Rozhodnutí o oddělení části obce musí obsahovat náležitosti stanovené
v odstavci 2. Rozhodnutí obsahuje též schválení dohody podle odstavce 3, bylo-li
této dohody dosaženo. Opis pravomocného rozhodnutí zašle krajský úřad Ministerstvu
vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému
katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
(7) Majetek uvedený v odstavci 4 na nově vzniklou obec přechází dnem
vzniku této obce. Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 3, může nově vzniklá obec
podat žalobu k soudu na určení, který majetek uvedený v odstavci 4 písm. b) na ni
přešel.
(8) Řízení o oddělení části obce ukončené pravomocným rozhodnutím nelze
obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obce nelze přezkoumat ve správním
řízení.
(9) Po vyhlášení výsledků místního referenda obec požádá Ministerstvo
vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce.
§ 23
(1) Do 3 měsíců po ustavujícím zasedání zastupitelstva nově vzniklé
obce předá původní obec nově vzniklé obci majetek, který jí náleží podle rozhodnutí
krajského úřadu, nebo, neobsahuje-li rozhodnutí krajského úřadu schválení dohody
podle § 22 odst. 3, nemovitosti podle § 22 odst. 4 písm. a). O předání majetku pořídí
původní a nově vzniklá obec písemný zápis. Tento majetek včetně finančních prostředků,
pohledávek a závazků do doby jeho předání spravuje původní obec, která však s ním
nemůže nakládat jiným způsobem, než z něj uhrazovat náklady spojené s nezbytnou údržbou
majetku a s provozem organizačních složek nově vzniklé obce a nájemné za užívání
věcí touto obcí.
(2) V nově vzniklé obci platí právní předpisy obce, které platily na
jejím území před jejím vznikem, a to do doby, než budou zrušeny nebo nahrazeny novými.
§ 24
Sloučení obcí, připojení obce, městských částí nebo městských obvodů
nebo oddělení části obce lze provést jen k počátku kalendářního roku. Návrh na oddělení
části obce musí být podán krajskému úřadu nejpozději do 30. června předchozího kalendářního
roku.
§ 25
(1) Dohoda o sloučení obcí, dohoda o připojení obce k jiné obci, jakož
i rozhodnutí krajského úřadu o oddělení části obce jsou podkladem k zápisu změny
práv dotčených obcí k nemovitostem do katastru nemovitostí a k provedení změny údajů
o katastrálních územích a hranic obcí v katastru nemovitostí.
(2) Rozhodnutí zastupitelstva města o zřízení nebo zrušení městského
obvodu nebo městské části, jakož i o připojení městského obvodu nebo městské části
k jinému městskému obvodu nebo městské části je podkladem k zápisu změny práv dotčených
městských obvodů nebo městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí.
§ 26
Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce
nebo oddělení části obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcí po projednání
s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody oznámí obec Českému úřadu zeměměřickému
a katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu úřadu.
§ 26a
(1) Je-li území obce nebo jeho část součástí katastrálního území jiné
obce, vyzve Ministerstvo vnitra dotčené obce, aby ve lhůtě 1 roku uzavřely dohodu
podle § 26.
(2) Nedojde-li k uzavření dohody podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě,
rozhodne o změně hranic obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem Ministerstvo
vnitra z moci úřední.
(3) Ministerstvo vnitra při rozhodování podle odstavce 2 přihlédne zejména
k historickým hranicím a současným územním vazbám dotčených obcí, k vlastnictví pozemků
a staveb, k výsledkům místních referend, pokud se v této věci konala, a k průběhu
dosavadních jednání dotčených obcí.
(4) Pravomocné rozhodnutí je podkladem pro změny údajů o katastrálních
územích a hranicích obcí v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
popřípadě v dalších veřejných rejstřících. Ministerstvo vnitra zašle opis pravomocného
rozhodnutí Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu
úřadu.
(5) Řízení o změně hranic obcí ukončené pravomocným rozhodnutím nelze
obnovit a pravomocné rozhodnutí o změně hranic obcí nelze přezkoumat ve správním
řízení.
DÍL 4
Názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství, číslování budov,
znak a vlajka obcí
§ 27
(1) Každá obec má svůj název; ke změně názvu obce dává souhlas Ministerstvo
vnitra na návrh obce.
(2) Názvy mají též části obce. Část obce je evidenční jednotka vytvářená
budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními (§ 31) přidělenými v jedné číselné
řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty
z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se
tyto části obce nacházejí.
§ 28
(1) Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných
prostranství.
(2) Obec oznamuje Ministerstvu vnitra názvy nově vzniklých částí obce,
změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce.
(3) Ke vzniku, změně názvu nebo zániku části obce a k pojmenování, přejmenování
nebo zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství dochází zápisem do základního
registru územní identifikace, adres a nemovitostí42).
§ 29
(1) Název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství se
uvádějí vždy v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají
shodnými názvy a ani podle jmen žijících osobností veřejného života.
(2) V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích
částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních
samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních
dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obce, pokud
o to požádají zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní
menšiny (§ 117 odst. 3) a pokud ten svým usnesením návrh doporučí, anebo pokud o
to písemně požádá spolek, který podle stanov zastupuje zájmy příslušné národnostní
menšiny 48) a který ke dni podání žádosti působí alespoň 5 let na území obce.
§ 30
Označení ulic a jiných veřejných prostranství provede obec na svůj náklad.
Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením
ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky
nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
§ 31
(1) Budova13) musí být označena popisným číslem, pokud není dále stanoveno
jinak.
(2) Evidenčními čísly se označují
a) stavby pro rodinnou rekreaci,
b) stavby dočasné,
c) budovy, které nevyžadují povolení podle stavebního zákona, s
výjimkou
1. staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše
do 16 m
2
a do 5 m výšky,2. zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do
40 m
2
zastavěné plochy a do 5 m výšky,3. přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které
slouží veřejné dopravě, a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m
2
zastavěné
plochy a do 4 m výšky.(3) Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství
budovy13a), která jsou součástí jednoho celku.
(4) K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných
veřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla nebo evidenčního čísla
ještě číslem orientačním.
(5) Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním
číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v
rámci části obce jedinečné. Čísla popisná a evidenční, která byla přidělena, nelze
užívat opakovaně, a to ani v případě přečíslování podle § 32 odst. 2. Číslo orientační
se opakovaně přiděluje pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy zaniklé.
§ 31a
(1) Čísla popisná a evidenční přiděluje obecní úřad
a) v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující povolení
podle stavebního zákona, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu13b),
b) v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy,
jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena
do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě žádosti vlastníka budovy
k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené
v § 31 odst. 2 písm. c).
(2) Obecní úřad sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně
příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti
k části obce, popřípadě název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle
orientačním.
(3) O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá obecní
úřad vlastníku budovy písemný doklad.
(4) Při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší.
(5) Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství se přidělená
čísla orientační zrušují.
(6) Při zániku části obce rozhodne obec o přečíslování budov v zanikající
části obce.
(7) K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází
zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí42).
§ 32
(1) Vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly
určenými obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje
obecní úřad.
(2) Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné
důvody. Nová čísla hradí obec ze svého rozpočtu. Přečíslování budov ohlásí obec příslušnému
katastrálnímu úřadu.
§ 34a
(1) Obce mohou mít znak a vlajku obce.
(2) Předseda Poslanecké sněmovny může obci, která nemá znak nebo vlajku obce,
na její žádost znak nebo vlajku obce udělit. Předseda Poslanecké sněmovny může na
žádost obce změnit znak nebo vlajku obce. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje
o udělení nebo změně znaku nebo vlajky obce neprodleně Českému úřadu zeměměřickému
a katastrálnímu.
(3) Obce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby
mohou užívat znak a vlajku obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím
souhlasem. K užívání vlajky obce není nutný její souhlas.
(4) Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak a vlajku, platí pro jejich
užívání odstavec 3.
HLAVA II
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE
DÍL 1
§ 35
(1) Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu
obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou
působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním
úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti
obce svěří zákon.
(2) Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené
v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti
ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními
zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb
svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví,
dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje
a ochrany veřejného pořádku.
(3) Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí
a) při vydávání
obecně závazných vyhlášek zákonem,
b) v ostatních záležitostech též jinými právními
předpisy vydanými na základě zákona.
§ 35a
(1) Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické
osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní policie
upravuje zvláštní zákon.13c)
DÍL 2
Hospodaření obce
§ 38
(1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími
zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat
o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první
a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem
obce, který je řádně odůvodněn. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví
(2) Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením
nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených
zvláštními předpisy,15) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob
vyjma
a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky
určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních
fondů nebo národního fondu,
b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky
určeny pro investici do obcí vlastněných nemovitostí,
c) těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát,
d) těch, v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo obcemi,
krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %,
e) bytových družstev,
f) honebních společenstev.
(4) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou neplatná.
(5) Stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek nepřevezme
stát smluvně.
(6) Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a
včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(7) Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své
závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.
§ 39
(1) Záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo
vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu
a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce obec zveřejní
po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední
desce3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky.
Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní,
je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního
zákona15a) platnými ke dni zveřejnění záměru.
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši,
která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka
od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka
od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových
míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů
nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě zřízené nebo
založené obcí nebo právnické osobě, kterou obec ovládá49).
§ 40
Informace týkající se nabytí věci obcí nebo dobrovolným svazkem obcí
(dále jen "svazek obcí") v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo
o jejím nabytí jiným obdobným způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo
jiného práva obce nebo svazku obcí ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku či jiným
obdobným způsobem se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku
nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují
podle jiného právního předpisu34), pokud by jejich zpřístupnění mohlo obec nebo svazek
obcí při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit
proti jiným zájemcům.
§ 41
(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím
zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání
doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto
doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení
nebo souhlasu byla splněna.
(2) Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě
rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.
(3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2
a v § 38 odst. 4 a § 39 odst. 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.
§ 42
(1) Obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní
rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti
(dále jen "auditor"). Přezkoumání hospodaření obce provádí kraj v přenesené působnosti.
(2) Nepožádá-li obec o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský
úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá hospodaření obce příslušný krajský
úřad.
(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.15b)
(4) Náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze
svých rozpočtových prostředků.
§ 43
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření
obce za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího
roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
DÍL 3
Spolupráce mezi obcemi
§ 47
Na spolupráci mezi obcemi nelze užít ustanovení občanského zákoníku o
spolku18) a o smlouvě o společnosti44).
nadpis vypuštěn
§ 49
(1) Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování
svých společných zájmů.
(2) Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí
již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce.
(3) Svazek obcí je právnickou osobou, která vede účetnictví podle
zákona o účetnictví.
(4) Svazek obcí nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků
obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí. Do rejstříku
svazků obcí se zapisuje den vzniku svazku obcí, den jeho zrušení s uvedením právního
důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku obcí, identifikační číslo osoby svazku
obcí poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických
osob a orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku obcí, orgány, kterými svazek
obcí jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost
spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán svazek obcí zastupuje, a údaje o dni
vzniku nebo zániku jejich funkce a údaje o členských obcích svazku obcí v rozsahu
název obce a její identifikační číslo osoby, včetně údaje o dni vzniku a zániku jejich
členství. Rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík; jeho součástí je sbírka listin,
v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami a změny těchto
dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcí v přenesené působnosti.
(5) K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva
o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov je
také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Návrh podává osoba zmocněná
obcemi, které jsou členy svazku obcí. Návrh změn údajů zapisovaných do rejstříku
svazků obcí podává svazek obcí do jednoho měsíce ode dne, kdy změna nastala.
§ 50
(1) Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména
a) úkoly v oblasti
školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku,
ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b) zabezpečování
čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu
komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování
vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování
sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti
daného území,
d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním
přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších
zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,
e) provoz
lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f) správa
majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních,
kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.
(2) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy,
v nichž musí být uvedeno
a) název a sídlo členů svazku obcí,
b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti,
c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost
a způsob jejich rozhodování včetně určení nejméně tříčlenného orgánu svazku obcí,
který schvaluje účetní závěrku svazku obcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona
o účetnictví,
d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,
e) zdroje příjmů svazku obcí,
f) práva a povinnosti členů svazku obcí,
g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku
obcí,
h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně
vypořádání majetkového podílu,
i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí
vytvořily.
(3) Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený
ze zástupců všech obcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcí
nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů
členských obcí.
§ 52
Občané obcí sdružených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let,
jsou oprávněni
a) účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o
jeho jednání,
b) podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy,
c) vyjadřovat se k návrhu
rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu svazku obcí za uplynulý kalendářní rok,
a to buď písemně nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí.
§ 53
(1) Svazek obcí požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý
kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi.
(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek
obcí ze svých rozpočtových prostředků.
(3) Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 platí pro svazek obcí obdobně.
Společenství obcí
§ 53a
(1) Společenství obcí je svazek obcí, který splňuje podmínky stanovené
tímto zákonem.
(2) Předmětem činnosti společenství obcí je vedle činností svazku
obcí podle § 50 odst. 1 zajišťování koordinace veřejných služeb na území členských
obcí a strategického rozvoje tohoto území. Za tímto účelem společenství obcí zpracovává
strategii rozvoje společenství obcí. Strategii rozvoje společenství obcí schvaluje
shromáždění starostů třípětinovou většinou všech svých členů.
(3) Předmětem činnosti společenství obcí může být i zajišťování činností
podle § 53e.
(4) Stanoví-li tak zvláštní zákon, může společenství obcí vykonávat
i další činnosti.
§ 53b
(1) Postavení společenství obcí může nabýt svazek obcí, jehož
členy
a) je alespoň 15 obcí, nebo
b) jsou alespoň tři pětiny všech obcí ze správního obvodu obce
s rozšířenou působností, jestliže do tohoto správního obvodu náleží méně než 25 obcí.
(2) Členy společenství obcí mohou být pouze obce nacházející se ve
stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.
(3) Obec může být členem pouze jednoho společenství obcí.
(4) Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, v němž se
nachází
a) nejvýše 40 obcí, může vzniknout 1 společenství obcí,
b) 41 až 60 obcí, mohou vzniknout nejvýše 2 společenství obcí,
c) 61 až 80 obcí, mohou vzniknout nejvýše 3 společenství obcí
a
d) více než 80 obcí, mohou vzniknout nejvýše 4 společenství obcí.
§ 53c
(1) Svazek obcí nabývá postavení společenství obcí dnem nabytí právní
moci rozhodnutí krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcí. Krajský úřad
přizná svazku obcí postavení společenství obcí, jsou-li splněny podmínky stanovené
v § 53b a 53d. Do rejstříku svazků obcí se zapíše údaj o postavení svazku obcí jako
společenství obcí, den nabytí tohoto postavení a den zániku tohoto postavení. Postavení
společenství obcí může svazek obcí nabýt také současně se svým vznikem.
(2) Žádost o přiznání postavení společenství obcí podává svazek
obcí nebo osoba uvedená v § 49 odst. 5 větě druhé, pokud má svazek obcí nabýt postavení
společenství obcí současně se svým vznikem. K žádosti přiloží
a) změnu stávajících stanov nebo nové stanovy, v nichž je uvedeno,
že svazek obcí je společenstvím obcí, a v nichž jsou upraveny orgány podle § 53d,
a
b) dokumenty prokazující splnění podmínek podle § 53b.
(3) Opis rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 zašle krajský
úřad Ministerstvu vnitra.
(4) Název společenství obcí obsahuje označení "společenství obcí",
které může být nahrazeno zkratkou "s. o.
(5) Součástí sbírky listin rejstříku svazků obcí jsou žádost o přiznání
postavení společenství obcí podle odstavce 2 a její přílohy, rozhodnutí podle odstavce
1 a rozhodnutí podle § 53f.
§ 53d
(1) Nejvyšším orgánem společenství obcí je shromáždění starostů
složené ze starostů členských obcí; starostu obce zastupuje místostarosta obce, případně
starostou určený zástupce z řad členů zastupitelstva obce. Shromáždění starostů rozhoduje
o všech záležitostech společenství obcí, pokud stanovy nesvěřují rozhodování jinému
orgánu společenství obcí. Shromáždění starostů je vyhrazeno
a) schvalovat strategii rozvoje společenství obcí,
b) schvalovat rozpočet společenství obcí, střednědobý výhled
rozpočtu společenství obcí, závěrečný účet společenství obcí a účetní závěrku společenství
obcí sestavenou k rozvahovému dni,
c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy společenství obcí,
d) rozhodovat o přistoupení další obce do společenství obcí,
e) rozhodovat o vyloučení obce ze společenství obcí,
f) rozhodovat o zrušení a zániku společenství obcí,
g) rozhodovat v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem.
(2) V čele shromáždění starostů stojí předseda, který je statutárním
orgánem společenství obcí. Předsedu zastupuje místopředseda, případně více místopředsedů.
Předseda a místopředseda jsou voleni shromážděním starostů z řad jeho členů. Je-li
zvoleno více místopředsedů, určí shromáždění starostů, v jakém pořadí zastupují předsedu.
§ 53e
(1) Výkon správních činností59) může obec zajišťovat prostřednictvím
zaměstnance společenství obcí, jehož je obec členem, za podmínek upravených stanovami
společenství obcí a na základě dohody mezi společenstvím obcí a členskou obcí.
(2) Výkon správních činností v přenesené působnosti může obec zajišťovat
prostřednictvím zaměstnance společenství obcí pouze ve vztahu k přenesené působnosti,
kterou podle zákona vykonávají všechny obecní úřady. Prostřednictvím zaměstnance
společenství obcí nemůže obec zajišťovat výkon přenesené působnosti podle volebních
zákonů.
(3) Zaměstnanec společenství obcí vykonávající správní činnosti podle
odstavce 1 má postavení úředníka územního samosprávného celku zařazeného do obecního
úřadu. Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci společenství obcí pracovní úkoly,
organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny
má v rozsahu stanoveném podle odstavce 1 tajemník obecního úřadu; ostatní práva a
povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči tomuto zaměstnanci společenství obcí. Na
zaměstnance a na společenství obcí se při tom vztahují ustanovení zákona o úřednících
územních samosprávných celků obdobně.
§ 53f
Krajský úřad rozhodne o zrušení postavení společenství obcí na návrh
společenství obcí. Nesplňuje-li společenství obcí některou z podmínek stanovených
v § 53b odst. 1 až 3 po dobu 6 měsíců, je povinno do 30 dnů od uplynutí této doby
podat krajskému úřadu návrh na zrušení postavení společenství obcí. Nesplní-li společenství
obcí povinnost podle věty druhé, vyzve krajský úřad společenství obcí ke splnění
podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 ve lhůtě alespoň 6 měsíců, a není-li ve
stanovené lhůtě náprava zjednána, rozhodne o zrušení postavení společenství obcí
i bez návrhu. Krajský úřad současně rozhodne o změně názvu svazku obcí tak, aby neobsahoval
označení podle § 53c odst. 4. Opis rozhodnutí podle věty první nebo třetí zašle krajský
úřad Ministerstvu vnitra. Krajský úřad zaznamená v rejstříku svazků obcí údaj o zrušení
postavení společenství obcí a změnu názvu společenství obcí.
DÍL 4
Spolupráce s obcemi jiných států
§ 55
Obce mohou spolupracovat s obcemi jiných států a být členy mezinárodních
sdružení územních samosprávných celků. Svazky obcí mohou spolupracovat se svazky
obcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem
činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.
HLAVA III
PŘENESENÁ PŮSOBNOST
§ 61
(1) Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je
a) v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce určenými
tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě je území
obce správním obvodem,
b) v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 64) vykonávána tímto úřadem,
c) v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností (§ 66) vykonávána
tímto úřadem.
(2) Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí
a) při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy,
b) v ostatních případech též
1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních
správních úřadů; tato usnesení a tyto směrnice nemohou orgánům obcí ukládat povinnosti,
pokud nejsou zároveň stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních
úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí;
2. opatřeními
příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti
podle tohoto zákona.
(3) Metodickou a odbornou pomoc ve věcech uvedených v odstavci 2 vykonává
vůči orgánům obcí krajský úřad.
§ 63
(1) Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním
obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž
budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti
pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní
smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je
na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy
je třeba souhlasu krajského úřadu.
(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a) označení účastníků smlouvy,
b) dobu trvání smlouvy,
c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány
obce vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a
d) způsob úhrady nákladů spojených
s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).
Pověřený obecní úřad
§ 64
(1) Jako pověřený obecní úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti
označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech
podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle
§ 61 odst. 1 písm. a), vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou
působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem.
(2) Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon.18b)
§ 65
(1) Nevykonává-li orgán obce přenesenou působnost v základním rozsahu
nebo její část, rozhodne krajský úřad, že tuto přenesenou působnost nebo její část
bude vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu obec náleží. Je-li
tato obec současně obcí s pověřeným obecním úřadem, rozhodne krajský úřad, že tuto
přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat jiný pověřený obecní úřad. Krajský
úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho
části. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené působnosti. Při vydávání tohoto
rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(2) Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po
dobu 15 dnů na úřední desce3b) obecního úřadu obce, jejíž orgán nevykonával podle
odstavce 1 přenesenou působnost nebo její část. Rozhodnutí krajského úřadu podle
odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).
§ 65a
(1) Nevykonává-li pověřený obecní úřad přenesenou působnost v rozsahu
pověřeného obecního úřadu nebo její část, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání
s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem,
že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat obecní úřad obce s rozšířenou
působností, do jehož správního obvodu obec s pověřeným obecním úřadem náleží. Je-li
tato obec současně obcí s rozšířenou působností, rozhodne Ministerstvo vnitra, že
tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat obecní úřad jiné obce s rozšířenou
působností. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené
působnosti nebo jeho části. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního
řádu.
(2) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední
desce3b) pověřeného obecního úřadu, který nevykonával podle odstavce 1 přenesenou
působnost nebo její část, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu
nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí podle odstavce 1 dále zveřejní obě dotčené obce
na svých internetových stránkách. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1
se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).
§ 66
(1) Jako obecní úřad obce s rozšířenou působností je pro účel výkonu
přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě
aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené
působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) a vedle přenesené působnosti podle § 64, vykonává
v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu
určeném prováděcím právním předpisem.
(2) Obce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon.18c)
§ 66a
(1) Obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou
působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohou uzavřít veřejnoprávní
smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obce s rozšířenou působností vykonávat
přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obce (jiných
obcí) s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K uzavření
veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra, které jej vydává po
projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním
správním úřadem.
(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a) označení účastníků smlouvy,
b) dobu trvání smlouvy,
c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou bude obec
s rozšířenou působností vykonávat pro jinou obec s rozšířenou působností,
d) způsob
úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).
§ 66b
(1) Nevykonává-li obecní úřad obce s rozšířenou působností přenesenou
působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo její část, rozhodne Ministerstvo
vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným
ústředním správním úřadem, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat
jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne
o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho části. Při vydávání tohoto
rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(2) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední
desce3b) obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který nevykonával podle odstavce
1 přenesenou působnost nebo její část, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho
správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí podle odstavce 1 dále zveřejní
obě dotčené obce s rozšířenou působností na svých internetových stránkách. Rozhodnutí
Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů
veřejné moci58).
Společná ustanovení k veřejnoprávním smlouvám
(§ 63 a 66a)
§ 66c
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro veřejnoprávní
smlouvy ustanovení správního řádu.
(2) Obec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji bezodkladně
poté, co byla uzavřena, zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Současně
se uzavřená veřejnoprávní smlouva zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné
moci58). Obdobně se postupuje i při změně uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím
zrušení.
(3) Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na obecním
úřadu obce, která je její smluvní stranou.
Přestupky
§ 66d
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice
nebo jiného veřejného prostranství,
b) neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní,
a tím naruší vzhled obce, nebo
c) naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené
místo.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo
jiného veřejného prostranství,
b) neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní,
a tím naruší vzhled obce, nebo
c) naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené
místo.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník
nemovitosti dopustí přestupku tím, že
a) neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem nebo je neudržuje
v řádném stavu, nebo
b) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice
nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s
označením umístí jiný nápis.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2
písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1
písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 pokutu do 200 000 Kč.
(5) Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává obecní úřad.
HLAVA IV
ORGÁNY OBCE
DÍL 1
Zastupitelstvo obce
§ 67
Zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž
počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce
nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích.
§ 68
(1) Zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obce
přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů stanoví
tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městysu, městě, městském obvodu, městské
části
do 500 obyvatel 5 až 15 členů nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů nad 150 000 obyvatel 35 až 55 členů.
(2) Počet členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, se oznámí na
úřední desce3b) obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení. Kromě toho
může být počet členů zastupitelstva obce uveřejněn způsobem v místě obvyklým.
(3) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet
obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(4) Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva
podle počtu členů zastupitelstva obce v končícím volebním období.
(5) Dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce, stanoví počet
členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, Ministerstvo vnitra. Dojde-li ke
zřízení městského obvodu nebo městské části v územně členěném statutárním městě,
stanoví počet členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, který má
být zvolen, magistrát v přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva
obce a členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části se postupuje podle
odstavce 1 obdobně.
§ 69
(1) Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením; ke zvolení dojde
ukončením hlasování.
(2) Člen zastupitelstva obce skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva
obce, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: "Slibuji věrnost České
republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě,
v zájmu obce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony
České republiky."
(3) Člen zastupitelstva obce skládá slib před zastupitelstvem obce pronesením
slova "slibuji". Člen zastupitelstva obce potvrdí složení slibu svým podpisem.
(4) Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu
se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.
§ 70
(1) Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí.
(2) Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na
právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.
§ 71
(1) Funkci člena zastupitelstva obce vykonávají
a) členové zastupitelstva obce zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo
obce určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, (dále
jen "uvolněný člen zastupitelstva obce"),
b) ostatní členové zastupitelstva obce (dále jen "neuvolněný člen
zastupitelstva obce").
(2) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytne zaměstnavatel pro
výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah doby nezbytně nutný
k výkonu funkce určí obec. Náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného
na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů50), uhradí obec
zaměstnavateli.
(3) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je podnikající fyzickou
osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou činnost, poskytuje obec
náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce paušální částkou. Paušální
částku za hodinu a nejvyšší částku, kterou lze jako náhradu výdělku ušlého v souvislosti
s výkonem funkce poskytnout v souhrnu za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo
obce.
(4) Obec nesmí členovi zastupitelstva obce poskytnout v souvislosti s
výkonem funkce člena zastupitelstva obce dar, a to ani po skončení výkonu funkce.
§ 72
(1) Uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje obec za výkon funkce
odměnu ve výši podle § 73 odst. 1. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce,
již zastupitelstvo obce určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva
obce uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo obce jako takovou
funkci určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je poslancem, senátorem
nebo členem vlády, poskytuje obec odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by
jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce.
(2) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce může obec poskytovat za
výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 73 odst. 2. V takovém případě se
odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem obce, nejdříve však ode dne
přijetí usnesení zastupitelstva obce, kterým odměnu stanovilo.
(3) V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo obce stanoví výši odměn
neuvolněným členům zastupitelstva obce za měsíc, a to částkou v celých korunách,
přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným
členům zastupitelstva obce uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti
na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti
ukončením funkčního období zastupitelstva obce, které odměnu stanovilo.
(4) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty,
poskytuje obec odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela
uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty. Pokud zastupitelstvo
obce neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty, odměnu
nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce starosty odměna ve výši 0,3násobku
výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává
funkci starosty.
(5) Odměna se členovi zastupitelstva obce poskytuje měsíčně. Pokud člen
zastupitelstva obce vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc
odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho odměny a počtu kalendářních dnů, po které
funkci v daném měsíci vykonával.
(6) Je-li člen zastupitelstva obce odvolán z funkce nebo se funkce vzdal
a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží odměna, náleží mu za
tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 74 odst.
3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo
obce.
(7) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obce funkci z důvodu dočasné
pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do
4 let věku anebo ošetřování fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona
o nemocenském pojištění, odměna mu nenáleží, nestanoví-li tento zákon jinak.
(8) Uvolněnému členovi zastupitelstva obce za každý kalendářní den od
prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny. Pro účely stanovení výše odměny
ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina odměny upraví obdobným způsobem,
jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského
pojištění51).
(9) Odměna stanovená podle odstavce 8 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské
podle právních předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené
výši stanovená podle odstavce 8 a podle věty první za jednotlivý kalendářní den se
zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 73
(1) Odměna uvolněného člena zastupitelstva obce se určí jako součin základny
pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané
funkce a velikostní kategorie obce.
(2) Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva obce se určí
jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto
zákonu podle zastávané funkce a podle velikostní kategorie obce.
(3) Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje
průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním
hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných
údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.
(4) Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje Ministerstvo
vnitra sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(5) Při určení výše odměny člena zastupitelstva obce se vychází z počtu
obyvatel obce52), kteří byli hlášeni v obci k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního
roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva obce.
(6) Změní-li se v průběhu volebního období zastupitelstva obce počet
obyvatel obce hlášených v obci k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve
srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 5 o více než 20 % tak, že dojde
ke změně zařazení obce ve velikostní kategorii obcí podle přílohy k tomuto zákonu,
náleží od 1. ledna tohoto kalendářního roku
a) uvolněnému členovi zastupitelstva obce odměna ve výši odpovídající
velikostní kategorii obce,
b) neuvolněnému členovi zastupitelstva obce dosavadní odměna, pokud
nepřesahuje maximální výši odměny pro příslušnou velikostní kategorii obce, jinak
mu přísluší odměna v maximální výši.
(7) Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 74
(1) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je oprávněn k přijímání
projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství53), může zastupitelstvo obce
s přihlédnutím k časové náročnosti a četnosti obřadů zvýšit odměnu až o 2 000 Kč
nad maximální výši odměny stanovenou za výkon jeho funkce podle tohoto zákona. Neuvolněnému
členovi zastupitelstva obce, který je pověřen řízením obecní policie54), může zastupitelstvo
obce s přihlédnutím k časové náročnosti této činnosti zvýšit odměnu až o 2 000 Kč
nad maximální výši odměny stanovenou za výkon jeho funkce podle tohoto zákona.
(2) V případě souběhu výkonu více funkcí náleží uvolněnému členovi zastupitelstva
obce odměna za tu z jeho funkcí, za kterou náleží nejvyšší odměna.
(3) V případě souběhu výkonu více funkcí může být neuvolněnému členovi
zastupitelstva obce poskytnuta odměna až do výše souhrnu odměn za tři různé funkce.
Do tohoto souhrnu lze zahrnout pouze odměny za výkon funkce člena rady obce, předsedy
nebo člena výboru zastupitelstva obce, předsedy nebo člena komise rady obce anebo
předsedy nebo člena zvláštního orgánu obce. Pokud zastupitelstvo obce nerozhodne
o poskytnutí odměny podle věty první, náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva
obce odměna za funkci, za kterou mu náleží nejvyšší odměna schválená zastupitelstvem
obce.
§ 75
(1) Místostarostovi, který po dobu delší než 4 týdny nepřetržitě zastupoval
podle § 104 odst. 1 věty třetí starostu v plném rozsahu jeho funkce z důvodu jeho
nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonával funkci, náleží od prvního dne
zastupování odměna ve výši, která by v daném období náležela starostovi, je-li tato
odměna vyšší.
(2) Členovi zastupitelstva obce, který byl zastupitelstvem obce pověřen
výkonem pravomocí starosty podle § 103 odst. 6, náleží odměna ve výši, která by v
daném období náležela starostovi, je-li tato odměna vyšší.
(3) Osobě, která nadále vykonává pravomoci starosty nebo místostarosty
podle § 107, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této
funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce. Osobě, která nadále
vykonává pravomoci člena rady obce podle § 102a, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí
dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem
této funkce.
(4) Osobě, která je předsedou nebo členem zvláštního orgánu obce nebo
komise rady obce, které byl svěřen výkon přenesené působnosti podle § 103 odst. 4
písm. c), náleží po skončení funkčního období zastupitelstva obce do odvolání z funkce
dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem
této funkce.
(5) Osobě, která je předsedou nebo členem komise rady obce, které nebyl
svěřen výkon přenesené působnosti, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva
obce dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem
této funkce po dobu výkonu pravomocí dosavadní rady obce podle § 102a.
(6) Náležela-li by členovi zastupitelstva obce v jeden den odměna podle
odstavce 3, 4 nebo 5 a současně odměna podle § 72 odst. 1 nebo 2, náleží mu za tento
den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 74 odst. 3
je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo
obce.
§ 76
(1) Členovi zastupitelstva obce může obec poskytnout mimořádnou odměnu
za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obce.
(2) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce členovi
zastupitelstva obce, který byl alespoň po část tohoto roku uvolněným členem zastupitelstva
obce, nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto
kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(3) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému
členovi zastupitelstva obce nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší maximální výše
odměny neuvolněného člena zastupitelstva obce, která mu v průběhu tohoto kalendářního
roku mohla být obcí poskytována za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon
jím zastávaných funkcí za měsíc.
(4) Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva obce
musí být odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva
obce. Důvod poskytnutí mimořádné odměny musí být uveden v usnesení zastupitelstva
obce, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta.
§ 77
(1) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty
nebo místostarosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva obce, jimž zanikl mandát
člena zastupitelstva obce, poskytne obec odchodné, pokud jim ke dni zániku mandátu
člena zastupitelstva obce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný
den z důvodů uvedených v § 72 odst. 7 se nepřihlíží.
(2) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty
nebo místostarosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva obce, kteří byli v průběhu
funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne obec odchodné, pokud jim
ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny
v rozhodný den z důvodů uvedených v § 72 odst. 7 se nepřihlíží.
(3) Odchodné podle odstavce 1 při zániku mandátu člena zastupitelstva
obce dnem voleb do zastupitelstva obce členovi zastupitelstva obce nenáleží, pokud
byl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva
obce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonává funkci
starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna. O opětovné zvolení do funkce
podle věty první nejde, jde-li o druhé a následující obsazení uvedené funkce v průběhu
funkčního období.
(4) Odchodné podle odstavce 2 členovi zastupitelstva obce nenáleží, pokud
byl nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva obce opětovně zvolen do funkce
uvolněného člena zastupitelstva obce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva
obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna.
(5) Odchodné členovi zastupitelstva obce nenáleží, pokud byl v průběhu
výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný
čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, jeho trestní
stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení
narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6) Vznikl-li členovi zastupitelstva obce nárok na odchodné v době, kdy
je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní
trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, odchodné
se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva obce pro trestný čin uvedený ve větě první
pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto
o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné
nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí.
(7) Odchodné podle odstavce 2 lze členovi zastupitelstva obce poskytnout
ve funkčním období pouze jednou.
§ 78
(1) Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva
obce náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obce nebo ke dni
odvolání nebo vzdání se funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých
ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však tří ukončených let výkonu
funkce. Do rozhodné doby podle věty první se započte i doba, po kterou člen zastupitelstva
obce podle § 77 odst. 3 nebo 4 do opětovného zvolení do funkce nevykonával funkci
uvolněného člena zastupitelstva obce nebo funkci neuvolněného člena zastupitelstva
obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty.
(2) Odchodné je splatné, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 77 a
předloženo čestné prohlášení podle odstavce 3, a vyplácí se jednorázově v nejbližším
výplatním termínu. Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné podle
§ 77 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva obce, jemuž bylo vyplaceno
odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit, jestliže následně
nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 77 odst. 3 a 4.
(3) Člen zastupitelstva obce je povinen předložit čestné prohlášení,
že u něj nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 77 odst. 5 a 6.
§ 79
Splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti
s výkonem funkce členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z nich, odpovědnost člena
zastupitelstva obce za škodu, kterou způsobil obci v souvislosti s výkonem funkce,
a postup obce v případě zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu
nebo další plnění a v případě smrti člena zastupitelstva obce se řídí zákoníkem práce.
Pro tyto účely se obec považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva obce se
považují za zaměstnance.
§ 80
(1) Členovi zastupitelstva obce lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu
obce poskytnout
a) příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku, jde-li
o starostu, místostarostu nebo člena zastupitelstva obce pověřeného k přijímání projevu
vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství53),
b) příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti
se zastupováním obce na veřejných občanských obřadech,
c) příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce
člena zastupitelstva obce,
d) příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva
obce,
e) příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové
penzijní spoření nebo životní pojištění,
f) odměnu při významném životním výročí,
g) příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena
zastupitelstva obce,
h) příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit,
jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce,
i) příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva
obce.
(2) Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva obce poskytnout
za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obce.
§ 81
(1) Členovi zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce
cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro
zaměstnance obce55) a v jejich mezích podle pravidel pro poskytování cestovních náhrad
členům zastupitelstva obce, stanovených zastupitelstvem obce.
(2) Zastupitelstvo obce může stanovit, že za pravidelné pracoviště člena
zastupitelstva obce pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.
(3) Nestanoví-li v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům
zastupitelstva obce zastupitelstvo obce jinak, podmínky, které mohou ovlivnit poskytování
a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění
úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva obce před zahájením
pracovní cesty písemně starosta.
(4) Stanoví-li tak zastupitelstvo obce, náleží členovi zastupitelstva
obce náhrada za opotřebení vlastního zařízení nebo jiných předmětů nezbytných k výkonu
funkce člena zastupitelstva obce. To neplatí pro používání motorového vozidla, u
kterého se poskytování náhrad řídí odstavci 1 až 3.
§ 81a
(1) Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou v délce 5
týdnů za kalendářní rok, přičemž nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí
až pátek, pokud tento den není svátkem56).
(2) Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce netrvá po
dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za
každý i započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní
rok.
(3) Odměna se za dobu čerpání dovolené nekrátí.
(4) Obec poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva obce též tu část
dovolené, kterou nevyčerpal u svého zaměstnavatele před uvolněním k výkonu veřejné
funkce.
(5) Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou nebo její
část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu nárok na ni do bezprostředně
následujícího kalendářního roku, v němž se eviduje jako nevyčerpaná dovolená z předchozího
kalendářního roku a čerpá se přednostně. Do dalšího kalendářního roku se již tento
nárok nepřevádí.
(6) Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce ke dni ukončení výkonu
funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní rok, ve kterém došlo
k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu obec náhradu za nevyčerpanou dovolenou.
Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje ani nepřevádí.
(7) Náhrada za nevyčerpanou dovolenou podle odstavce 6 se určí jako násobek
počtu kalendářních dnů, za které je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která
náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obce ke dni ukončení výkonu funkce.
(8) Vyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou v rozsahu
větším, než mu náleží podle odstavců 1 až 5, posuzuje se odměna za každý den čerpání
dovolené nad rámec zákonného nároku jako přeplatek poskytnuté odměny.
(9) Obecní úřad vede evidenci o čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva
obce. Člen zastupitelstva obce oznámí předem čerpání dovolené obecnímu úřadu prostřednictvím
starosty.
§ 82
Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo
a) předkládat
zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání,
b) vznášet
dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů,
na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí
příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila;
písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených
do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo
zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace
musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.
§ 83
(1) Člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva
obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které
mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla
ohrožena vážnost jeho funkce.
(2) Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by
jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl
znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo
právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů),
je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou
záležitost projednávat.
DÍL 2
Pravomoc zastupitelstva obce
§ 84
(1) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné
působnosti obce (§ 35 odst. 1).
(2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno
a) schvalovat program rozvoje obce,
b) schvalovat střednědobý výhled rozpočtu obce, rozpočet obce, závěrečný
účet obce a účetní závěrku obce sestavenou k rozvahovému dni,
c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,
d) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce,
schvalovat jejich zřizovací listiny,
e) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat
jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně
jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,29)
f) delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na
valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast,
g) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností,
v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li
rada obce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 102 odst. 2
písm. c),
h) vydávat obecně závazné vyhlášky obce,
i) rozhodovat o vyhlášení místního referenda,
j) navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody
o změně hranic obce a o slučování obcí,
k) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni,
l) zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a
odvolávat je z funkce,
m) volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty
a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady
obce,
n) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,
o) stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti
s výkonem funkce podle § 71 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 76
a o plněních pro členy zastupitelstva obce podle § 80,
p) vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi obcí
a členem zastupitelstva obce,
q) zřizovat a zrušovat obecní policii,
r) rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce,
s) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších
veřejných prostranství,
t) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce,
u) stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva
obce,
v) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám,
které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních
orgánů obce,
x) rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení
veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho
dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří
veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech,
kdy to stanoví zvláštní právní předpis29a),
y) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.
(3) Není-li zřízena rada obce, vydává nařízení obce zastupitelstvo obce.
(4) Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné
působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2.
(5) Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li
mu předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1.
§ 85
Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních
jednáních:
a) nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí
podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod
bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých
darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000
Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních
smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým
organizacím zřízeným obcí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované
v době trvání krizového stavu43) , mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí
jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
d) uzavření smlouvy o společnosti44) a poskytování majetkových hodnot
podle smlouvy o společnosti44), jejíž je obec společníkem,
e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 100 000 Kč,
g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 100 000
Kč,
h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
i) postoupení pohledávky vyšší než 100 000 Kč,
j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o
převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy
o společnosti44),
k) zastavení nemovitých věcí,
l) vydání komunálních dluhopisů,
m) nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k
pozemku ve vlastnictví obce,
n) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva
stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě,
ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc
může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi.
§ 87
K platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba
souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní
právní předpis jinak31a).
§ 89
(1) Nesejde-li se zastupitelstvo obce po dobu delší než 6 měsíců tak,
aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí
může obec podat žalobu k soudu. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po
niž se na území obce vztahuje krizový stav43) , mimořádné opatření při epidemii nebo
nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
(2) Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v souladu
s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum, vyzve Ministerstvo vnitra
zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo
obce v této lhůtě neučiní, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí
může obec podat žalobu k soudu30).
(3) Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce, postupuje se
podle § 102a a 107.
§ 90
Poklesne-li počet členů zastupitelstva obce o více než polovinu, popřípadě
pod 5 a zastupitelstvo obce nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad
neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu. V takovém případě nemůže zastupitelstvo
obce rozhodovat o záležitostech podle § 84 odst. 2 a 85, s výjimkou § 84 odst. 2
písm. k), m) až p), u) a v) a s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení
pravidel rozpočtového provizoria.
§ 91
(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní
starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost
hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl
návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní
moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů
nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně
nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta.
Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se volí starosta, místostarosta a další
členové rady obce.
(2) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce
nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty Ministerstvo
vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování.
Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce zveřejní Ministerstvo
vnitra v rozsahu stanoveném v § 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední
desce.
§ 92
(1) Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát
za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Zasedání
zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat
zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva
obce, nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů
ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.
(2) Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce podle odstavce
1, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.
(3) Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční
většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo
v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce,
ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obce. Do 21 dnů se koná jeho náhradní
zasedání. Svolá se postupem podle odstavce 1 nebo 2.
(4) Do lhůt stanovených v odstavcích 1 a 3 se nezapočítává doba, po niž
se na území obce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí
jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
§ 92a
(1) Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva obce, může se člen
zastupitelstva obce účastnit jednání zastupitelstva obce též distančním způsobem
s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat
zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na
jednání zastupitelstva obce distančním způsobem. Člen zastupitelstva obce má vždy
právo účastnit se jednání zastupitelstva obce osobně v místě, v němž se zasedání
zastupitelstva obce koná.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti na
jednání zastupitelstva obce.
(3) O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva obce distančním způsobem
a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje obecní úřad v informaci podle
§ 93 odst. 1 nebo 2.
§ 93
(1) Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného
zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce3b) obecního úřadu
alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit
způsobem v místě obvyklým.
(2) Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva obce v souvislosti s
řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému60), k zabránění
jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území obce
vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku
nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém
programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1 na úřední desce
obecního úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva obce. Záležitosti,
které se netýkají řešení situací uvedených ve větě první, mohou být na tomto zasedání
projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna alespoň 7 dnů před zasedáním
zastupitelstva obce.
(3) Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.
(4) Požádá-li na zasedání zastupitelstva obce o slovo člen vlády nebo
jím určený zástupce, senátor, poslanec, nebo zástupce orgánů kraje, musí mu být uděleno.
§ 94
(1) Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného
zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.
(2) O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva
obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.
§ 95
(1) O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje
starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných
členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a
výsledek hlasování a přijatá usnesení.
(2) Zápis, který je nutno pořídit do 15 dnů po skončení zasedání, musí
být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obce proti
zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce.
§ 96
Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání
zastupitelstva obce.
§ 97
Obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva
obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým.
§ 98
(1) Ministerstvo vnitra jmenuje správce obce z řad zaměstnanců státu
zařazených do Ministerstva vnitra,
a) neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce
pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce32),
b) zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné
mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
c) dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce.
(2) Správce obce zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle
§ 84 odst. 2 písm. b), § 102 odst. 2 a 3, § 103 odst. 4 písm. b), d), e) a i) a je
oprávněn stanovit pravidla rozpočtového provizoria32a). Správce obce svolává ustavující
zasedání zastupitelstva obce podle § 91 odst. 1. Správce obce zastupuje obec navenek
a je v čele obecního úřadu.
(3) Náklady spojené s výkonem funkce správce obce hradí Ministerstvo
vnitra.
(4) Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva
obce (§ 91) nebo zvolením starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce podá
správce obce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.
DÍL 3
Rada obce
§ 99
(1) Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti
a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší
radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
(2) V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta,
nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).
(3) Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další
členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady obce je lichý
a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu
členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce
má méně než 15 členů.
(4) Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této
funkce vzdal, přestává být i členem rady obce.
§ 100
(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod
5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na 5, vykonává
od tohoto okamžiku až do doplnění rady obce alespoň na 5 členů její pravomoc zastupitelstvo
obce, které může rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3, s výjimkou
vydávání nařízení obce, svěřit zcela nebo zčásti starostovi.
(2) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva
obce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce
uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce. Ustanovení §
102 odst. 4 se použije obdobně.
(3) Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady obce
jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce, aniž počet jeho členů poklesne pod
11, plní rada obce nadále své funkce.
§ 101
(1) Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou
neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena
zastupitelstva obce a jiné osoby.
(2) Rada obce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina
všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční
většiny všech jejích členů.
(3) Stanoví-li tak předem jednací řád rady obce, může se člen rady obce
nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady obce též distančním způsobem s využitím
technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná
práva spojená s účastí na schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady
obce distančním způsobem. Člen rady obce má vždy právo účastnit se schůze rady obce
osobně v místě, v němž se schůze rady obce koná.
(4) Rada obce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta
spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných
členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a
přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí být pořízen do 15 dnů od jejího
konání. O námitkách člena rady obce proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce.
Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva
obce.
(5) Rada obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání
rady obce.
§ 102
(1) Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje
plnění jím přijatých usnesení.
(2) Radě obce je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět
rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,
b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným
nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele
nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce
(§ 84 odst. 2),
c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,
d) vydávat nařízení obce,
e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí
členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,
f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat
odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),
g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí
odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem32b); bez tohoto návrhu je jmenování
nebo odvolání vedoucího odboru obecního úřadu neplatné,
h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen
"komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné
působnosti obce,
j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních
složkách obce,
k) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem
v samostatné působnosti a komisemi,
l) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
m) schvalovat organizační řád obecního úřadu,
n) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
o) schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace
sestavenou k rozvahovému dni.
(3) Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících
do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud
si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti
svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu; rada obce může svěřit obecní policii zcela
nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností obecní policie.
(4) V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2),
je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2
písm. c), d), f), j), k) a o).
(5) Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena
nová rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až do zvolení nové rady
obce.
§ 102a
(1) Rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení
funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení
starosty nebo místostarosty v případě, že se rada obce nevolí (§ 99 odst. 3). Za
zvolení nové rady obce podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční
většiny počtu členů rady obce, který má být volen podle § 84 odst. 2 písm. m), jestliže
došlo ke zvolení starosty nebo místostarosty; ustanovení § 100 odst. 1 se neuplatní.
(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je
rada obce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující
zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, kromě pravomocí stanovených v odstavci
1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření32c).
(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože okrsková
volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada obce
ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání
zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání
nově zvoleného zastupitelstva obce, pravomoci podle odstavce 2.
(4) V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období
zastupitelstva obce volena (§ 99 odst. 3), vykonává její pravomoci v období podle
odstavce 1 dosavadní starosta (§ 107) v rozsahu podle § 102 odst. 4. Ustanovení odstavců
2 a 3 se použijí obdobně.
DÍL 4
Starosta
§ 103
(1) Starosta zastupuje obec navenek.
(2) Starostu a místostarostu (místostarosty) volí do funkcí zastupitelstvo
obce z řad svých členů. Starosta a místostarosta musí být občanem České republiky.
Za výkon své funkce odpovídají zastupitelstvu obce.
(3) Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu
tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem32b) a stanoví jeho plat podle
zvláštních předpisů;33) bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání
tajemníka obecního úřadu neplatné.
(4) Starosta
a) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření
obce za uplynulý kalendářní rok (§ 42),
b) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních
předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat
podle zvláštních předpisů,33) pokud není v obci tajemník obecního úřadu; vedoucí
odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obce,
c) může
po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti
v určitých věcech,
d) může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení
místních záležitostí veřejného pořádku,
e) odpovídá za informování veřejnosti o činnosti
obce,34)
f) zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního
úřadu,
g) rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou
obce,
h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony,
i) plní obdobné
úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči
uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.
(5) Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a
rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis
z jednání rady obce.
(6) Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li
současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta,
kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty (§ 104 odst. 1). Neurčilo-li
zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta
z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo
obce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obce.
§ 103a
Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona
o integrovaném záchranném systému60), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování
jejích následků, anebo jestliže se na území obce vztahuje krizový stav43), mimořádné
opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření,
může starosta rozhodovat v záležitostech podle § 102 odst. 3 namísto rady obce, popřípadě
zastupitelstva obce, pokud si podle § 84 odst. 4 rozhodování v těchto záležitostech
předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou obce podle §
102 odst. 3.
§ 104
(1) Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit
více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo
obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává
funkci.
(2) Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce.
§ 105
Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné.
Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce (§ 84 odst.
5).
(1) V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje starosta pro výkon
přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy. V případech
stanovených zvláštními zákony vykonává zvláštní orgán obce s rozšířenou působností
státní správu pro správní obvod obce s rozšířenou působností.
(2) V čele zvláštního orgánu obce může být jen osoba, která, nestanoví-li
zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené
působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné
způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu obce platí obdobně ustanovení
zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných
celků.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele zvláštního
orgánu obce stojí na základě ustanovení zvláštního zákona starosta.
§ 107
Dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení
nového starosty nebo místostarosty, a jde-li o obec, v níž je volena rada obce, až
do zvolení nové rady obce podle § 102a, vykonává pravomoci starosty podle § 103;
v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta. Nevykonává-li
dosavadní starosta své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní místostarosta,
a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo
obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Vykonával-li
ke dni voleb pravomoci starosty člen zastupitelstva obce podle § 103 odst. 6, použijí
se věty první a druhá obdobně.
§ 108
(1) Starosta má právo užívat při významných příležitostech a občanských
obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu
odznaku je uveden název Česká republika.
(2) Rada obce může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat
jiný člen zastupitelstva obce nebo tajemník obecního úřadu.
(3) Primátor statutárního města má právo při významných příležitostech
a občanských obřadech používat primátorské insignie.
DÍL 5
Obecní úřad
§ 109
(1) Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník
obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního
úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.
(2) Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu
odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.
(3) Obecní úřad
a) v oblasti samostatné působnosti
1. plní úkoly,
které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce,
2. pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti,
3. rozhoduje v případech
stanovených tímto nebo zvláštním zákonem34b);
b) vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a)
s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce.
§ 110
(1) V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností
se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce. Ostatní obce
mohou zřídit funkci tajemníka obecního úřadu.
(2) Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu
v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.
(3) Není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li
tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.
(4) Tajemník obecního úřadu
a) zajišťuje výkon přenesené působnosti
s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,
b) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou,
c) stanoví
podle zvláštních právních předpisů33) platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního
úřadu,
d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních
předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
e) vydává spisový řád,
skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu,
nevydává-li je rada obce.
(5) Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce
a schůzí rady obce s hlasem poradním.
(6) Tajemník obecního úřadu nesmí vykonávat funkce v politických stranách
a v politických hnutích.
§ 111
(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v samostatné působnosti
obce se v záhlaví označují uvedením slova "obec" ("město", "městys") a názvem obce,
městyse nebo města s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil.
(2) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v přenesené působnosti
orgánů obce, s výjimkou nařízení obce, se v záhlaví označují slovy "Obecní úřad"
("Městský úřad", "Úřad městyse") s uvedením názvu obce, městyse nebo města.
(3) Vypracovávají-li písemnosti odbory obecního (městského) úřadu nebo
úřadu městyse, uvede se pod záhlavím též název odboru, který písemnost vyhotovil.
Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.
(4) Vypracovávají-li písemnosti zvláštní orgány, uvede se v záhlaví "obec"
("město", "městys"), název obce (města, městyse) a pod ním název zvláštního orgánu,
který písemnost vyhotovil.
(5) Obce mohou používat razítko obce v případech, kdy zvláštním zákonem
není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.34c)
HLAVA V
ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE A RADY OBCE
Výbory
§ 117
(1) Zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní
orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu obce.
(2) Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor.
(3) Obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu
alespoň 10% občanů obce hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro
národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní
menšiny48). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin,
ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.
(4) Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce; to neplatí, jde-li
o předsedu osadního výboru (§ 120).
§ 118
(1) Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce. Ze své
činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obce.
(2) Počet členů výboru je vždy lichý. Výbor se schází podle potřeby.
Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru.
(3) Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční
většina všech členů výboru.
§ 119
(1) Finanční a kontrolní výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy
nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující
rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.
(2) Finanční výbor
a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky
obce,
b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
(3) Kontrolní výbor
a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce
a rady obce, je-li zřízena,
b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními
výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti,
c) plní další kontrolní úkoly,
jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
(4) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo
kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění
nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec,
jehož činnosti se kontrola týkala.
(5) Výbor předloží zápis zastupitelstvu obce; k zápisu připojí vyjádření
orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
§ 120
(1) V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní nebo místní
výbory (dále jen "osadní výbor"). Osadní výbor má minimálně 3 členy. Počet členů
osadního výboru určí zastupitelstvo obce.
(2) Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k
trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni
zastupitelstvem obce.
(3) Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního
výboru.
§ 121
(1) Osadní výbor je oprávněn
a) předkládat zastupitelstvu obce, radě
obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce,
b) vyjadřovat
se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se
týkají části obce,
c) vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany
obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.
(2) Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce
o slovo, musí mu být uděleno.
§ 122
Komise
(1) Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise.
Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce.
(2) Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené
působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c).
(3) Předsedou komise podle odstavce 2 může být jen osoba, která, nestanoví-li
zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené
přenesené působnosti. Na prokázání zvláštní odborné způsobilosti předsedy komise
se obdobně vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání
pro úředníky územních samosprávných celků.
(4) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(5) Komise je ze své činnosti odpovědna radě obce; ve věcech výkonu přenesené
působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi.
HLAVA VI
DOZOR
DÍL 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a usnesení,
rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti
§ 123
(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve Ministerstvo
vnitra obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy
nebo Ministerstvu vnitra sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne Ministerstvo vnitra
o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky
obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo
vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li
zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí
o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší neprodleně poté, co obdrží
sdělení obce o zjednání nápravy.
(2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky obce s lidskými
právy a základními svobodami může Ministerstvo vnitra pozastavit její účinnost bez
předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky obce je pozastavena
dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí
současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo
obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení
účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce
o zjednání nápravy.
(3) Nezjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě a není-li
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo
vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení
obecně závazné vyhlášky obce. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce
1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh Ústavnímu soudu do 30
dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže
Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva
vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti dnem,
kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu před rozhodnutím Ústavního
soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu
soudu a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti
obecně závazné vyhlášky obce zruší do 15 dnů od doručení sdělení obce o zjednání
nápravy.
§ 124
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné
působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně
závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li
příslušný orgán obce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo Ministerstvu vnitra
sdělí, že nápravu nezjedná, pozastaví Ministerstvo vnitra výkon takového usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti. Výkon usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti je pozastaven
dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí
současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán
obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení
výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti
zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou
je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti,
kterým byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti se zákonem může Ministerstvo
vnitra pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
obce v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti je
pozastaven dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra
v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li
příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí
o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné
působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti,
kterým byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán obce ve stanovené lhůtě nápravu a není-li
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo
vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na
zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti.
Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá
Ministerstvo vnitra takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci
rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne,
zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti pozbývá
platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán obce před rozhodnutím soudu o návrhu podle
odstavce 3 nápravu, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost soudu a Ministerstvu vnitra.
Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení
obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu obce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5) Ministerstvo vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo
vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních
předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor
nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny zvláštním právním předpisem37).
DÍL 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných
opatření orgánů obcí v přenesené působnosti
§ 125
(1) Odporuje-li nařízení obce zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve
krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu do
60 dnů od doručení výzvy nebo krajskému úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne
krajský úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení obce. Účinnost nařízení obce
je pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obci. Krajský úřad v rozhodnutí
současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán
obce nápravu ve stanovené lhůtě, krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti
nařízení obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy.
(2) V případě zřejmého rozporu nařízení obce s lidskými právy a základními
svobodami může krajský úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání
nápravy. Účinnost nařízení obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského
úřadu obci. Krajský úřad v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání
nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, krajský úřad
své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce zruší neprodleně poté, co obdrží
sdělení obce o zjednání nápravy.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, podá
ředitel krajského úřadu do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu soudu
návrh na zrušení nařízení obce. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne
nebo řízení zastaví, rozhodnutí krajského úřadu o pozastavení účinnosti nařízení
obce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán obce před rozhodnutím Ústavního soudu o
návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu
soudu a krajskému úřadu. Krajský úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení
obce zruší do 15 dnů od doručení sdělení obce o zjednání nápravy.
nadpis vypuštěn
§ 126
(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v
přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení
vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření krajského úřadu přijatému
při kontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy.
Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo krajskému úřadu sdělí,
že nápravu nezjedná, krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření
orgánu obce zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu obce v přenesené působnosti informuje obecní úřad.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu obce v přenesené působnosti se zákonem může krajský úřad takové
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce zrušit bez předchozí výzvy ke
zjednání nápravy.
DÍL 3
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů
městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst
§ 127
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu
nebo městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním
předpisem, pozastaví magistrát jeho výkon. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření je pozastaven dnem doručení rozhodnutí magistrátu městskému obvodu nebo
městské části. Magistrát v rozhodnutí současně stanoví městskému obvodu nebo městské
části lhůtu ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný
orgán městského obvodu nebo městské části nápravu ve stanovené lhůtě, magistrát své
rozhodnutí zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městského obvodu nebo městské
části územně členěného statutárního města o zjednání nápravy, jehož přílohou je i
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části
v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2) Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části v
případě podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě nápravu, podá magistrát do 60 dnů od
jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti soudu. Jestliže soud
tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí magistrátu o
pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu
nebo městské části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude
právní moci.
(3) Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části před
rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městský obvod nebo městská část neprodleně tuto
skutečnost soudu a magistrátu. Magistrát své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení městského obvodu nebo městské části o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského
obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(4) Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže
již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních
předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor
nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny zvláštním právním předpisem37).
§ 127a
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu
nebo městské části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem, jiným právním předpisem,
usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením magistrátu
přijatým při kontrole výkonu přenesené působnosti, magistrát je zruší. Magistrát
o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo
městské části v přenesené působnosti informuje úřad městského obvodu nebo městské
části.
DÍL 4
Společná ustanovení k dozoru
§ 128
(1) Obec vyvěsí neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně
15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí
nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti.
(2) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města
vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městského obvodu nebo městské části po dobu
nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části nebo městského obvodu v samostatné
působnosti.
(3) Obec na požádání zašle neprodleně Ministerstvu vnitra usnesení, rozhodnutí
nebo jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti. Obec na požádání zašle neprodleně
krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v přenesené působnosti.
(4) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města
na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů
městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti. Městský obvod nebo městská
část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části
v přenesené působnosti.
(5) Působnost svěřená krajskému úřadu v § 125 a 126 a působnost svěřená
magistrátu v § 127 a § 127a je působností přenesenou.
(6) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení obce a o zrušení
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce, městského obvodu nebo městské
části územně členěného statutárního města v přenesené působnosti se ustanovení správního
řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(7) Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů
obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města učiněné
podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
HLAVA VII
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 129
(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné
působnosti svěřené orgánům obcí Ministerstvo vnitra a výkon přenesené působnosti
svěřené orgánům obcí krajské úřady v přenesené působnosti.
(2) Magistráty územně členěných statutárních měst v přenesené působnosti
kontrolují výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené orgánům městských obvodů
a městských částí územně členěných statutárních měst.
(3) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné
správy uvedených v odstavci 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány obcí, městských
obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst dodržují
a) při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy,
s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva,
b) při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v
jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření
příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 129a
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1) Obec je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou výkonu
samostatné působnosti.
(2) Požádá-li obec o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných
kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole.
(3) Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrole
zastupitelstvo obce na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontroly. V případě,
že byl kontrolou shledán nezákonný postup obce, přijme obec opatření k nápravě zjištěných
nedostatků a opatření k zamezení opakování kontrolou zjištěných nedostatků.
(4) Informaci o přijatých nápravných opatřeních obec vyvěsí na úřední desce
obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů.
(5) Obec informuje Ministerstvo vnitra o splnění povinností stanovených
v odstavcích 1, 3 a 4.
(6) Postup podle odstavců 1 až 4 se uplatní obdobně při kontrole výkonu
samostatné působnosti městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního
města. Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města informuje
o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4 magistrát územně členěného
statutárního města.
§ 129b
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí, městských
obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst jedná za tyto orgány
v případě obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části tajemník
obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo jím pověřená
osoba a v případě ostatních orgánů obce, městského obvodu nebo městské části starosta
nebo jím pověřená osoba.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných
kontrolou a splnění uložených opatření.
HLAVA VIII
STATUTÁRNÍ MĚSTA
§ 130
Územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech
správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce. Ve statutu
stanoví zejména
a) výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení
jejich území,
b) pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti,
c) pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené
působnosti,
d) vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a
městských částí,
e) zdroje peněžních příjmů městských obvodů a městských částí a
druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
f)
způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města s městskými obvody
a městskými částmi a způsob jejich zveřejňování v městských obvodech a městských
částech,
g) způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje
města s městskými obvody a městskými částmi,
h) majetek města, který se svěřuje městským
obvodům a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí
při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv,
i) rozsah oprávnění
městských obvodů a městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační
složky,
j) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
§ 131
Statutární město může svěřit statutem městskému obvodu nebo městské
části na úseku samostatné působnosti zejména
a) schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části,
b) rozhodování o právních jednáních uvedených v § 133 odst. 1,
c) zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské
části,
d) výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského
obvodu nebo úřadu městské části nebo organizační složky městského obvodu nebo městské
části.
§ 132
(1) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu
nebo městské části odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního
právního předpisu39a) nebo se souhlasem městského obvodu nebo městské části.
(2) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu
nebo městské části odejmout též v případě, jestliže městský obvod nebo městská část
při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky
ve lhůtě stanovené statutárním městem, která nesmí být kratší než 60 dnů.
(3) O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo městské části z vlastnictví
statutárního města rozhoduje zastupitelstvo statutárního města [§ 130 písm. h)].
§ 133
Statutární město může svěřit statutem za podmínek v něm stanovených
městskému obvodu a městské části rozhodování zejména o těchto právních jednáních:
a) převod a zastavení nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle
zvláštních zákonů z majetku města svěřeného městskému obvodu nebo městské části,
b) převod a zastavení movitých věcí a práv,
c) postoupení pohledávek,
d) vzdání se práva a prominutí dluhu,
e) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o poskytnutí
výpůjčky, o poskytnutí dotace, o poskytnutí návratné finanční výpomoci, o převzetí
dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti44),
f) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
g) majetková účast na podnikání jiných právnických osob,
h) dohody o splátkách,
i) uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách,
j) poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám,
k) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí spolkům, humanitárním
organizacím a jiným právnickým nebo fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže,
tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy,
zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.
§ 134
(1) Městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech
jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem.
(2) Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky
nebo nařízení.
§ 135
Usnesení zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které nebyly
zákonem nebo statutem svěřeny městskému obvodu nebo městské části, jsou pro orgány
městských obvodů a městských částí závazná.
§ 136
(1) Správce městského obvodu nebo městské části jmenuje a odvolává z funkce
tajemník magistrátu.
(2) Správce města, městského obvodu a městské části plní úkoly správce
obce podle § 98.
§ 137
(1) Nebude-li ustavující zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo
městské části svoláno ve lhůtě podle § 91 odst. 1, svolá je magistrát v přenesené
působnosti; informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva městského obvodu
nebo městské části zveřejní v rozsahu stanoveném v § 93 po dobu v tomto ustanovení
stanovenou na své úřední desce.
(2) Pravomoc rozpustit zastupitelstvo městského obvodu nebo městské části
podle § 89 vykonává zastupitelstvo města.
(3) Slib člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zní:
"Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci
budu vykonávat svědomitě, v zájmu městského obvodu (městské části) a jeho (jejích)
občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky".
§ 139
(1) Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je
zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.
(2) Orgány městských obvodů a městských částí vykonávají přenesenou působnost,
kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcí. Statutární město může statutem
určit městské obvody a městské části, jejichž orgány budou vykonávat zcela nebo zčásti
přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům, popřípadě
některou přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony obecním úřadům obcí s rozšířenou
působností.
(3) Je-li to účelné, může statutární město statutem se souhlasem městského
obvodu nebo městské části vyhradit v přenesené působnosti orgánů obcí některé činnosti
magistrátu města nebo určit, že některé tyto působnosti budou vykonávat orgány jiných
městských obvodů nebo městských částí.
(4) Městské obvody a městské části jsou při výkonu přenesené působnosti
správními obvody; výkon přenesené působnosti jsou povinny zabezpečit. Na výkon přenesené
působnosti obdrží městské obvody a městské části příspěvek z rozpočtu statutárního
města.
(5) Rozhodnutí orgánů městských obvodů a městských částí vydaná ve správním
řízení přezkoumává magistrát, pokud není tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu
města nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
§ 140
(1) Ve statutárním městě plní funkci místostarosty (místostarostů) náměstek
(náměstci) primátora.
(2) Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který
je zaměstnancem města. Tajemníka magistrátu jmenuje a odvolává primátor se souhlasem
ředitele krajského úřadu a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů. Bez souhlasu
ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka magistrátu neplatné.
(3) V městských částech a městských obvodech, jejichž orgánům je zcela
nebo zčásti svěřena přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají
pověřené obecní úřady, popřípadě některá přenesená působnost, kterou podle zvláštních
zákonů vykonávají obecní úřady obce s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka
úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části. Tajemníka úřadu městského
obvodu nebo tajemníka úřadu městské části jmenuje a odvolává starosta se souhlasem
tajemníka magistrátu; bez souhlasu tajemníka magistrátu je jmenování a odvolání tajemníka
úřadu městského obvodu nebo městské části neplatné.
§ 141
(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v samostatné
působnosti tohoto města se v záhlaví označují slovy "statutární město" s uvedením
názvu města a orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu
nebo městské části, uvedou se v záhlaví slova "městský obvod" nebo "městská část"
a název města, název městského obvodu nebo městské části a název orgánu, který písemnost
vyhotovil.
(2) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v přenesené
působnosti tohoto města, s výjimkou nařízení města, se v záhlaví označují slovy "Magistrát
města" s uvedením názvu města a názvu odboru, který písemnost vyhotovil; jde-li o
orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou se v záhlaví slova "Úřad městského
obvodu" nebo "Úřad městské části" a název města, název městského obvodu nebo městské
části a odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení
odboru, uvede se toto označení.
(3) Vypracovává-li písemnosti zvláštní orgán statutárního města, označují
se v záhlaví slovy "statutární město" s uvedením názvu města a názvu zvláštního orgánu,
který písemnost vyhotovil; jde-li o zvláštní orgán městského obvodu nebo městské
části, uvede se v záhlaví též název městského obvodu nebo městské části.
(4) Statutární město, městský obvod nebo městská část územně členěného
statutárního města mohou používat vlastní razítko v případech, kdy zvláštním zákonem
není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.34c) Razítko
má uprostřed znak statutárního města nebo městského obvodu nebo městské části a po
obvodu razítka je uveden celý název města, městského obvodu nebo městské části.
§ 142
(1) Městské obvody a městské části územně členěného statutárního města
mohou mít svůj znak a vlajku.
(2) Předseda Poslanecké sněmovny může městskému obvodu nebo městské části,
které nemají znak a vlajku, na jejich žádost, po vyjádření statutárního města, udělit
znak a vlajku městského obvodu nebo městské části. Předseda Poslanecké sněmovny může
na žádost městského obvodu nebo městské části změnit jejich znak a vlajku. Kancelář
Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky městského
obvodu nebo městské části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
ČÁST DRUHÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 147
(1) Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování obce
a) ve věcech
podle § 58 až 59,
b) o právech a povinnostech právnických a fyzických osob na úseku
přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
(2) Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) může
rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.
(3) Obec vybírá a vymáhá pokuty; výnos pokut uložených obcí je příjmem obce,
pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4) Rozhodnutí orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň vydaná ve správním řízení,
přezkoumává příslušný krajský úřad. Řízení o přezkoumání rozhodnutí16) orgánů těchto
měst probíhající před příslušným ústředním správním úřadem a neskončená ke dni účinnosti
tohoto ustanovení se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 148
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance obce zařazeného do obecního
úřadu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují vedoucímu
odboru obecního úřadu; v obcích, kde není zřízen odbor obecního úřadu, se toto oznámení
činí starostovi. Skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru obecního úřadu
se oznamují tajemníkovi obecního úřadu; v obci, kde nepůsobí tajemník obecního úřadu,
se toto oznámení činí starostovi. U člena komise nebo zvláštního orgánu se oznámení
činí starostovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti
nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu
bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
§ 149
Orgány obce samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán
návrh na soudní výkon rozhodnutí.
§ 149b
(1) Úkony podle občanského zákoníku45) spočívající v doporučení k uzavření
smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze státních prostředků nebo
přispěl-li stát na jeho zřízení, a v předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto
bytu činí obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti.
(2) Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem46) starosta nebo
ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn starostu zastupovat, zaznamenává zůstavitelovu
poslední vůli, činí s tím související občanským zákoníkem předepsané úkony a zařizuje
úschovu takto pořízené závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.
(3) Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku47) obcí
je výkonem přenesené působnosti.
§ 151
(1) Obcemi podle tohoto zákona jsou územní samosprávné celky, které byly
obcemi ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Městy pode tohoto zákona jsou obce, které byly městy ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(3) Pokud je v právních předpisech uveden pojem "obecní zastupitelstvo" a
"obecní rada", rozumí se tím "zastupitelstvo obce" a "rada obce".
(4) Svazky obcí podle tohoto zákona jsou dobrovolné svazky obcí, které byly
dobrovolnými svazky obcí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Svazky obcí podle tohoto zákona jsou i zájmová sdružení právnických
osob založená pouze obcemi podle ustanovení § 20f a násl. občanského zákoníku, která
do 31. prosince 2001 splní podmínky stanovené v § 50 a 51 tohoto zákona.
§ 152
(1) Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení
§ 8 použije od 1. ledna 2003.
(2) Obce, jejichž evidence právních předpisů obce neodpovídá ustanovením
tohoto zákona, uvedou evidenci právních předpisů obce do souladu s tímto zákonem
do konce roku 2003.
(3) Očíslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti
tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.
(4) Obec přihlásí uchazeče ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti nejpozději
do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud uchazeč již vykonává činnost,
kterou může vykonávat jen po prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a dosud ji
neprokázal (§ 113 a násl.). Do této doby se nezapočítávají doby mateřské dovolené,
pracovní neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba
uvolnění pro výkon veřejné funkce.
(5) Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou podle právních předpisů
platných v době od 24. listopadu 1990 do nabytí účinnosti tohoto zákona41) se považuje
za zvláštní odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.
(6) Statutární města, jejichž statuty neodpovídají ustanovením tohoto zákona,
uvedou své statuty do souladu s tímto zákonem do konce roku 2001. Do doby nabytí
účinnosti nového statutu platí na úseku samostatné i přenesené působnosti ustanovení
dosavadních statutů.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha
Koeficienty pro stanovení výše odměn členů zastupitelstev obcí
I------------I-------------------------------I------------------------------------------------------------I-------------------------------------------------------------------------------------------- --I I Číslo I Počet obyvatel s trvalým I Uvolnění členové zastupitelstva I Neuvolnění členové zastupitelstva I I řádku - I pobytem na území obce I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I velikostní I (městské části nebo obvodu) I starosta, I místostarosta, I člen rady I předseda výboru I starosta, I místostarosta, I člen rady I předseda výboru I člen výboru I člen I I kategorie I I primátor I náměstek I (neuvedený I zastupitelstva, I primátor I náměstek I (neuvedený I zastupitelstva, I zastupitelstva, I zastupitelstva I I obce I I I primátora I ve sl. 1 I komise rady, I I primátora I ve sl. 5 I komise rady, I komise rady, I bez dalších I I (městské I I I I a 2) I zvl. orgánu, I I I a 6) I zvláštního I zvláštního I funkcí I I části nebo I I I I I ostatní I I I I orgánu I orgánu I I I obvodu) I I I I I uvolnění I I I I I I I I I-------------------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I I I 1 I 2 I 3 I 4 I 5 I 6 I 7 I 8 I 9 I 10 I I------------I-----------I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I-------------- --I I 1 I obec I do 300 I 1,211 I 1,065 I 0,944 I 0,823 I 0,726 I 0,654 I 0,145 I 0,073 I 0,061 I 0,036 I I------------I (městská I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 2 I část nebo I 301 - 600 I 1,360 I 1,197 I 1,061 I 0,925 I 0,816 I 0,734 I 0,163 I 0,082 I 0,068 I 0,041 I I------------I obvod) I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I
I 3 I I 601 - 1 000 I 1,573 I 1,384 I 1,227 I 1,070 I 0,944 I 0,849 I 0,184 I 0,094 I 0,078 I 0,047 I I------------I I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 4 I I 1 001 - 3 000 I 1,751 I 1,541 I 1,365 I 1,190 I 1,051 I 0,945 I 0,205 I 0,105 I 0,088 I 0,053 I
I------------I I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 5 I I 3 001 - 5 000 I 1,868 I 1,644 I 1,457 I 1,270 I 1,121 I 1,009 I 0,224 I 0,112 I 0,093 I 0,056 I I------------I I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 6 I I 5 001 - 10 000 I 2,040 I 1,795 I 1,591 I 1,387 I 1,224 I 1,102 I 0,245 I 0,122 I 0,102 I 0,061 I I------------I I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 7 I I 10 001 - 20 000 I 2,211 I 1,946 I 1,724 I 1,503 I 1,326 I 1,194 I 0,265 I 0,133 I 0,111 I 0,066 I I------------I I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 8 I I 20 001 - 50 000 I 2,413 I 2,123 I 1,882 I 1,641 I 1,448 I 1,303 I 0,290 I 0,145 I 0,121 I 0,072 I I------------I I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 9 I I 50 001 - 100 000 I 2,621 I 2,307 I 2,045 I 1,782 I 1,573 I 1,415 I 0,315 I 0,157 I 0,131 I 0,079 I I I I a územně I I I I I I I I I I I I I I nečleněná I I I I I I I I I I I I I I statutární města I I I I I I I I I I I I------------I I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 10 I I 100 001 - 200 000 I 2,845 I 2,504 I 2,219 I 1,935 I 1,707 I 1,536 I 0,341 I 0,171 I 0,142 I 0,085 I I I I a územně členěná I I I I I I I I I I I I I I statutární města I I I I I I I I I I I I------------I I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 11 I I nad 200 000 I 3,451 I 3,037 I 2,691 I 2,346 I 2,070 I 1,863 I 0,414 I 0,207 I 0,173 I 0,104 I I------------I-----------I-------------------I-----------I-----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I-------------- --I ".
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 234/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu obce, zahájená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Řízení o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu
obce v samostatné působnosti, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3. Kontrola výkonu přenesené působnosti orgánů obcí, zahájená přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
4. K oddělení části obce, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
schváleno pravomocným rozhodnutím krajského úřadu a které nebylo do nabytí účinnosti
tohoto zákona provedeno, dochází k 1. červenci 2006.
Čl.LIII zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Byl-li uvolněný člen zastupitelstva obce uznán dočasně práce neschopným nebo
mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve snížené výši mu
nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále nemocenské za podmínek, ve
výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
Čl. XCVIII zákona č. 227/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných
prostranství v téže obci, čísla popisná či evidenční v téže části obce a čísla orientační
v téže ulici jsou shodná, obec rozhodne o změně jejich názvů, popřípadě čísel do
1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Vlastníci stavebních objektů, kterým podle dosavadní právní úpravy nebylo
přiděleno číslo popisné ani evidenční a kterým se toto číslo přiděluje, požádají
o přidělení čísla do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XX zákona č. 347/2010 Sb.
zrušen
Čl. XVII zákona č. 364/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena
před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží uvolněnému členu zastupitelstva
obce měsíční odměna podle § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ke
dni 31. prosince 2013.
Čl. XVI zákona č. 239/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Schvalování účetní závěrky podle § 84 odst. 2 písm. b) a § 102 odst. 2 písm.
q) zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se poprvé provede za účetní období roku 2012.
Čl. XL zákona č. 303/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Údaje a dokumenty dosud vedené u krajského úřadu v registru zájmových sdružení
právnických osob, které se týkají dobrovolných svazků obcí, se dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona stávají součástí rejstříku svazků obcí, který je veden u krajského
úřadu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 106/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud orgán obce rozhodl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o majetkoprávním
jednání, posoudí se splnění podmínek pro toto jednání, které jsou stanoveny obecním
zřízením, podle obecního zřízení ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl.II zákona č. 99/2017 Sb.
Přechodné ustanovení
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty,
uvolněnému členovi zastupitelstva obce, neuvolněnému členovi zastupitelstva městské
části nebo městského obvodu, který vykonává funkci starosty, a uvolněnému členovi
zastupitelstva městské části nebo městského obvodu, kteří ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona vykonávají funkci člena zastupitelstva obce nebo člena zastupitelstva
městského obvodu nebo městské části, do které byli zvoleni přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, náleží namísto odchodného podle zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, odměna při skončení funkčního období podle
zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XII zákona č. 32/2019 Sb.
Přechodné ustanovení
Odměna v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény člena
zastupitelstva obce, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti,
se řídí podle dosavadních právních předpisů.
Čl.II zákona č. 418/2023 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Dobrovolný svazek obcí je povinen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona podat krajskému úřadu návrh na zápis obcí, které jsou ke dni podání návrhu
členy dobrovolného svazku obcí, do rejstříku svazků obcí spolu s údajem o dni vzniku
členství.
2. Základnu pro výpočet odměny v roce 2024 vyhlásí na základě údaje Českého
statistického úřadu o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců
v národním hospodářství dosažené za první pololetí roku 2023 známého k 1. říjnu 2023
Ministerstvo vnitra sdělením ve Sbírce zákonů do 30 dnů od tohoto dne nebo ode dne
vyhlášení tohoto zákona, podle toho, který den nastane později.
2a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých
zákonů (zákon o finanční kontrole).
3) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992
Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona
č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
3a) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení
obcí s rozšířenou působností.
3b) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
4) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické
službě, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých
zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
7) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění
některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.
8) Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.
9) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
10) § 11 zákona č. 298/1992 Sb.
11) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
13) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a
o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
13a) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
13b) § 121 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
13c) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
15) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
15a) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
15b) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných
celků a dobrovolných svazků obcí.
16) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č.
29/2000 Sb.
17) Obchodní zákoník.
18) § 214 a násl. občanského zákoníku.
18a) § 93g písm. h) a § 93h zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení),
ve znění pozdějších předpisů.
18b) Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb.
18c) Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb.
28) § 10 a 11 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29) Například § 110 a 163 obchodního zákoníku, § 4 zákona č. 248/1995 Sb.,
o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, § 3 zákona
č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
29a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických
zařízeních a o změně některých zákonů.
30) § 67 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
31) § 59 zákona č. 152/1994 Sb.
31a) Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých
zákonů.
32) § 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a
o změně některých zákonů.
32a) § 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů.
32b) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně
některých zákonů.
32c) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb.
33) Zákon č. 143/1992 Sb. Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech
zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších
předpisů.
34) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
34a) § 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
34b) Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
34c) Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o
změně některých zákonů.
37) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně
některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků
a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
39) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
39a) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
41) Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících
zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška
o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb. Výnos Ministerstva
vnitra a životního prostředí ze dne 31. května 1989 č. j. LK-7696/89-529 o zvláštní
odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých činností, uveřejněný
v částce 3/1989 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory a oznámený v částce 17/1989
Sb.
42) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
43) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
44) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
45) § 3075 občanského zákoníku.
46) § 1543 občanského zákoníku.
47) § 471 odst. 3 občanského zákoníku.
48) § 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin
a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.
49) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon
o obchodních korporacích).
50) § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění
pozdějších předpisů.
51) § 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
52) § 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 158 odst. 8 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
53) § 11a odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
54) § 3 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., ve znění zákona č. 274/2008 Sb.
55) Část sedmá hlava III a IV zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
56) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných
dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
57) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných
celků a některých správních úřadů.
58) § 52d zákona č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
59) § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb.
60) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.