Stroje, technická zařízení, nářadí (vč. OOPP)

Podle § 104 odst. 5 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. , musí zaměstnavatel poskytovat ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště. Jde o vnitřní předpis (vnitrofiremní opatření), který musí vydávat každý zaměstnavatel, i kdyby zaměstnával třeba jen jednoho zaměstnance; v seznamu musí přihlédnout nejen ke konkrétním podmínkám pracoviště, ale i k vlastnostem jednotlivých OOPP.

Podle § 104 ZP platí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům kromě OOPP ještě mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády č. 361/2007 Sb. , též ochranné nápoje.

Jsme sklad, nemáme nějak zvlášť ztížené pracovní podmínky a v podstatě čisté prostředí. Zaměstnanci mají přidělené OOPP. Nemáme ale povinnost přidělovat kompletní oděvy. Zaměstnanci přesto od nás mají přidělena firemní trička, mikinu, termoprádlo. Nemusí nosit ale výhradně tyto oděvy, mohou nosit i své. Praní pracovních oděvů zaměstnancům nezajišťujeme. Zaměstnanci vznesli požadavek, abychom jim poskytli příspěvek na praní pracovních oděvů. Musíme zaměstnancům přispět na praní nebo jim praní zajistit? Pokud bychom jim chtěli v tomto nějak vyhovět, můžeme jim dát prací prášek třeba dvakrát do roka? Musí to zaměstnanec nějak dodanit jako věcné plnění? Je nákup těchto pracích prášků daňově uznatelný pro nás jako zaměstnavatele?  

Obsahem příspěvku je upozornit provozovatele, dále také i odborníky v oblasti zdvihacích zařízení na některé nové změny požadavků na zajištění bezpečnosti, a to v návaznosti na zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o VTZ) a nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti (nařízení vlády), které nabylo účinnosti dne 1. 7. 2022. V příspěvku také i uvedeme vybrané otázky a odpovědí, které k dané problematice obdržel Státní úřad inspekce práce (SÚIP).

Končí rok 2022. Rok, ve kterém v noci z 30. června na 1. července došlo k převratu v právních předpisech pro vyhrazená technická zařízení (VTZ). V jednom okamžiku přestala platit řada tradičních předpisů a v platnost vstoupily předpisy nové. Účastníci systému BOZP se ráno 1. 7. 2022 probudili do jiného světa, celí rozlámaní z vysilujícího vyhlížení oné přelomové noci. A ještě nyní, před koncem roku 2022, jim stále velmi pomalu dochází, k čemu vlastně v létě došlo. Proč? Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem VTZ, a navazující soubor nařízení vlády nelze chápat jen jako pouhé učesání právní úpravy do nové struktury. Zkusím s koncem roku trochu bilancovat své zkušenosti z praxe. Neubráním se rozmrzelosti, ale ani výzvě pro budoucnost zlepšit celý systém BOZP.

Podstatou tohoto článku je zamyšlení nad relativně novou povinností vznikající provozovateli vyhrazeného technického zařízení ve smyslu § 22 1) zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), který musí při splnění zákonem stanovených podmínek ohlásit vznik havárie. V opačném případě mu může být uložena pokuta za přestupek ve výši 2 000 000 Kč. 2)

Tento článek se bude snažit přiblížit změny, které nastaly od 1. července 2022 pro všechny odborníky v oblasti elektra nejen u problematiky vyhrazených technických zařízení. Vláda ČR schválila dne 22.června 2022 nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti a nařízení č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice, která provádí nový základní právní předpis v oblasti vyhrazených technických zařízení, zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o VTZ“). Nařízení stejně jako zákon nabyly účinnosti zmiňovaného 1. července tohoto roku.

Jak stanovit tzv. montérkovné – vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení, např. skladník a řidič? Jak stanovit způsob a výši výpočtu náhrady?

V předchozích částech minisérie na téma osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) inspirované změnou prováděcího nařízení vlády platnou od 1. listopadu loňského roku jsem uvedl příběhy, se kterými jsem se setkal při kontrolách OIP v prostředí těžkého průmyslu a chemie. V tomto, zatím posledním, dílu bych rád téma odlehčil. Budu se tedy věnovat lehčím OOPP než je kožený slévárenský nákrčník nebo gumový protichemický oblek. Zůstává zde moje snaha upozornit na univerzální aspekt každého příběhu, který lze promítnout do úplně libovolného prostředí.

Článek se věnuje problematice vyhrazených technických zařízení a jejich celkové rekodifikaci v návaznosti na závěrečnou fázi legislativních procesů. Nutno předeslat, že v době odevzdání článku nebyly prováděcí právní předpisy, které jsou předmětem tohoto článku platné, a je možné, že dojde k jejich úpravám v rámci schvalování Vládou ČR. Článek se věnuje vyhrazeným zdvihacím technickým zařízením, vyhrazeným technickým plynovým zařízením a vyhrazeným technickým tlakovým zařízením a jejich připravované právní úpravě.

Jako inspektor OIP se při kontrolní činnosti musím vyjadřovat pouze ve stylu „zaměstnavatel nesplnil“. Pouze v rámci publikační činnosti se mohu zabývat přesahem k osobní odpovědností konkrétních lidí, kteří svými chybami stojí za pracovními úrazy. Moje články jsou postavené na příbězích s ponaučením. Čtenář by se měl zamyslet, promítnout si univerzální moment příběhu do své praxe a stejné chybě předejít. Takže, milý čtenáři, i když si v dnešním článku série na téma OOPP přečtete o chemičce, jistě v příběhu odhalíte nějaký univerzální moment a ten si promítnete do vašeho provozu.

Neustále narůstající požadavky na objemy skladovaných materiálů, produktů, resp. výrobků, si v průběhu úsvitu minulého období vyžadovaly vytváření stále větších ploch, a později budování stále objemnějších objektů, určených ke skladování. Původní volné skladování stálo dokonce na samém prvopočátku snahy člověka o uchování základních statků pro pozdější potřebu. Skladovaný materiál byl tehdy volně ukládán na libovolnou podlahu/zem, při minimálním rozsahu mechanizace prováděných manipulačních prací. Od tohoto způsobu skladování bylo nutno postupně upouštět, zejména pro těžko splnitelné požadavky na stále narůstající rozsah skladovacích ploch a přímo extrémně nízkou produktivitu práce.

Jako inspektor OIP se při kontrolní činnosti musím vyjadřovat pouze ve stylu „zaměstnavatel nesplnil“. Jiný úhel pohledu na problematiku BOZP umožňuje publikační činnost, při níž se mohu zabývat přesahem k osobní odpovědností konkrétních lidí. Ať už jsou schovaní za pojmem „zaměstnavatel“, anebo jde o řadové zaměstnance. Prostřednictvím příběhů chci přimět čtenáře k zamyšlení a poučení z chyb jiných. Nyní jsem využil příležitosti vydání nařízení vlády č. 390/2021 Sb., které od 1. listopadu 2021 nahradilo nařízení vlády č. 495/2001 Sb. ohledně osobních ochranných pracovních prostředků, a připravil jsem minisérii článků na téma OOPP. První z nich bude z hutnictví a slévárenství, ale čtenář by měl odhalit univerzální moment každé události aplikovatelný ve zcela libovolném oboru.

Použití ochranných krytů a ochranných zařízení umístěných na strojních zařízeních může občas vést k falešnému pocitu bezpečí, zejména není-li správně instalováno. Častokrát je možno nalézt ochranné kryty, které lze snadno obejít tím, že lze dosáhnout přes něj, kolem nebo skrz. Další z oblastí, která je často přehlížena, je stanovení minimální bezpečné vzdálenosti nebo výšky, ve které by mělo být ochranné zařízení nainstalováno. Obdobně světlené závory se někdy instalují příliš blízko nebezpečného místa, kdy po přerušení světelné závory může stále existovat zbytkové riziko. Z výše uvedených důvodů je správné stanovení bezpečné vzdálenosti zásadní pro zajištění správné funkce bezpečnostního zařízení.

V roce 2018 vyšel v časopisu Bezpečnost a hygiena práce článek dr. Miroslava Valty týkající se odborných periodických prohlídek OOP proti pádu 1). Nedávno jsem se setkal se zaměstnavatelem, který v dobré víře, řídě se informacemi z předmětného článku, neplnil své povinnosti 2). Je tedy nezbytné uvést některé skutečnosti na pravou míru.

Významnou povinnost ukládá zaměstnavatelům zákoník práce v ustanovení § 104. Jsou povinni poskytovat těm zaměstnancům, u nichž to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví nebo ochrana života a zdraví spoluobčanů, k bezplatnému používání potřebné ochranné pracovní prostředky a mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, jsou povinni zaměstnancům rovněž poskytovat jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

Statické skladovací systémy, v provedení nejčastěji jako kotvené, (mohou být ale i nekotvené) jsou vesměs instalovány do uzavřených skladových objektů. V posledním období, a to v narůstajícím rozsahu, jsou používány rovněž skladovací regálové systémy přesuvné – pohyblivé. Jejich pohon je nejčastěji motorický, může být ale i ruční. Bezpečnostně technickým požadavkům pro tento druh regálů je věnován dnešní článek.

Zejména v době své aktivní služby se autor pravidelně setkával se svými pracovními kolegy a spolupracovníky. Převážně se jednalo o bývalé bezpečnostní techniky, dnes většinou klasifikované jako osoby odborně způsobilé. V rámci takovýchto setkávání se většinou diskutovávala aktuální problematika předpisové základny celého našeho oboru, prováděné a připravované aktualizace a revize bezpečnostních předpisů apod. Poměrně často byly také diskutovány a hodnoceny problémy, jakož i nejasnosti, se kterými se jednotliví účastníci střetávali v průběhu své pracovní činnosti.

Patří obsluha silniční váhy tzv. vážná/ý do 2. skupiny prací pro minimální zaručenou mzdu? Jednalo by se o zapisování aut a hmotností nákladů, vystavení a vytisknutí váženky, zápisy v papírové podobě i v jednoduchém systému v PC. Občas by bylo potřeba, aby vážná převzala i finanční hotovost, zapsala příjem hotovosti a to pak předala pověřené osobě, která obstarává pokladnu včetně vyúčtování hotovostních plateb.  A jak je to z hlediska této práce z hlediska BOZP?

V návaznosti na zvýšený počet evidovaných pracovních úrazů u ruční manipulace s břemeny, dále také i u obráběcích a tvářecích strojů bylo tedy zřejmé, že některý z příspěvků se zaměří na příslušnou oblast. Jsme však toho názoru, že je vhodné z pohledu bezpečnosti práce zareagovat na zvýšené nároky na přepravní společnosti například na e-shopy, logistická centra a zásilkové služby, a tím i používání dopravníků. Logicky tyto a podobné aktivity spojené s používáním dopravníků tzn. technických zařízení vedou i ke zvýšenému počtu pracovních úrazů, což také evidujeme. Navážeme-li dále na kontrolní zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, pak z toho vyplývá, že je určitě vhodné se důkladněji věnovat bezpečnosti práce a bezpečnému provozu transportních zařízení tzn. dopravníkům. Cílem příspěvku je tedy v této oblasti zvýšit osvětu a snížit pracovní úrazovost.