Statické skladovací systémy, v provedení nejčastěji jako kotvené, (mohou být ale i nekotvené) jsou vesměs instalovány do uzavřených skladových objektů. V posledním období, a to v narůstajícím rozsahu, jsou používány rovněž skladovací regálové systémy přesuvné – pohyblivé. Jejich pohon je nejčastěji motorický, může být ale i ruční. Bezpečnostně technickým požadavkům pro tento druh regálů je věnován dnešní článek.
Úvodní informace
Počínaje rokem 2019 začal být v nepravidelných periodách uveřejňován seriál věnovaný bezpečnosti regálového skladování. Dosud byly publikovány tyto příspěvky:
- Bezpečnost regálového skladování (BHP č. 9/2019),
- Regál jako základ regálového skladování (BHP č. 11/2019),
- Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů I (BHP č. 3/2020),
- Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů II (BHP č. 6/2020),
- Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů III (BHP č. 7-8/2020),
- Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů IV – první část (BHP č. 9/2020),
- Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů IV – druhá část (BHP č. 11/2020).
Ještě je účelné dodat, že za regálové skladování je považováno skladování materiálu v regálech (1). Z toho vyplývá, že takovéto skladování je uskutečňováno převážně ve skladových areálech, tj. v územních celcích (nejčastěji oplocených pozemcích), ve kterých jsou soustředěny sklady převážně různých organizací, včetně společné vybavenosti k zajištění funkce skladu. Regálové skladování je běžně prováděno také v nejrůznějších samostatných skladech, jakož i ve vhodných skladových objektech, tj. stavebních objektech, které jsou určeny ke skladování.
S regálovým skladováním se ale setkáváme rovněž v nejrůznějších výrobních, provozních, obchodních apod. objektech, jakož i ve venkovním prostředí. Přesuvné regály, kterým je věnován tento článek, pak poměrně často tvoří součást nejrůznějších výrobních a provozních objektů, kde mohou plnit i funkci meziskladu – skladu výrobní organizace uvnitř výrobního procesu, který zajišťuje vyrovnávání časových rozdílů při zásobování výroby.
Již v úvodním článku celého seriálu je uveřejněn pohled na dlouhodobou úrazovost vykazovanou při skladování, včetně jejího rozboru (2). V době prováděných rozborů této úrazovosti (v letech 1970 až 1974 a následně v letech 1999 až 2003), se pracovní úrazovost vykazovaná při skladování výrazným způsobem podílela na celostátní úrazovosti – více informací viz (3).
Autoru není známo, že by kdy byl u nás uskutečněn, případně dokonce publikován, sběr podkladů o nežádoucích událostech, včetně pracovní úrazovosti a jejího rozboru, vykazované při regálovém skladování. Ve svém archivu ale nemá dostatečný počet šetřených událostí, které by umožnily provedení seriózního rozboru. Pro získání alespoň určité představy o takovýchto událostech, je ve vstupním článku celého seriálu o regálovém skladování uveden alespoň jejich výběr (4).
V seriálu, který je věnován bezpečnosti regálového skladování, jsme se dosud věnovali bezpečnostně technickým požadavkům na statické ocelové regálové systémy, které jsou v rámci převzatých evropských norem specifikovány jako ocelové statické skladovací systémy (5). Skladovací systém je pak definován jako ocelová příčková nebo policová konstrukce navržená pro skladování jednotkových břemen bezpečným a organizovaným způsobem.
Rozdělení a specifikace pohyblivých skladovacích (regálových) systémů
Základní terminologická norma skladovacích systémů (5) do skupiny pohyblivého skladování začleňuje také přesuvné regály. Přesuvný regál je chápán jako rámová konstrukce, pevná nebo přestavitelná, která nese jednotková břemena zpravidla bez pomocí polic. Je namontována na pohyblivé základně nesené na kolech, pohybujících se po kolejnicích v podlaze. Vznikne spojením konstrukce klasického policového nebo příčkového regálu a mobilního podvozku – vozíku, který umožňuje otevírání a zavírání obslužných uliček.
Regálové uličky jsou ale omezeny na minimum, vytvářejí se regálové bloky, je