Bezpečnost regálového skladování

Úvod

To byl také důvod, že časopis Bezpečnost a hygiena práce v průběhu let 2014 až 2016 uveřejnil seriál článků zaměřených na bezpečnost stohového skladován; jejich přehled je dále uveden. Regálovému skladování, které představuje nejprogresivnější způsob skladování, se bude věnovat seriál, který dnes zahajujeme.

Přehled článků zaměřených na bezpečnost stohového skladování

Rok 2014

• č. 7-8: Bezpečnost stohového skladování jako základní předpoklad bezpečnosti skladového provozu
• č. 10: Paleta – základní přepravní prostředek pro tvorbu manipulačních jednotek určených také ke stohování I
• č. 11: Paleta – základní přepravní prostředek pro tvorbu manipulačních jednotek určených také ke stohování II

Rok 2015

• č. 4: Odpovídající – bezpečný technický stav palet a jeho sledování
• č. 6: Odpovídající technický stav manipulačních jednotek určených také ke stohování I
• č. 7- 8: Odpovídající technický stav manipulačních jednotek určených také ke stohování II
• č. 9: Tvorba stabilních stohů jako rozhodující faktor bezpečnosti stohového skladování I

Rok 2016

• č. 1: Tvorba stabilních stohů jako rozhodující faktor bezpečnosti stohového skladování II
• č. 2: Skladování a stohové skladování na staveništích
• č. 7-8: Posouzení stability stohu v rámci stohového skladování a výpočet stability
• č. 9: Výpočet stability stohu

Úvodní doplňující informace

Jako skladování je chápán soubor činností uskutečňujících funkci skladu – tj. objektu, popř. prostoru používaného ke skladování, vybaveného skladovací technikou a skladovacím zařízením. Opětovně je účelné zdůraznit, že skladování, a to v nejširším slova smyslu, dlouhodobě představuje v našich podmínkách vysoce rizikovou činnost, při které dochází ke zvýšenému počtu pracovních úrazů – a to i úrazů nejzávažnějších. Tuto skutečnost si stále uvědomuje pouze omezená část odborné veřejnosti, přičemž bližší představa o uvedené úrazovosti zcela chybí. Popsaný stav je způsoben zejména skutečností, že naše úrazová statistika neumožňuje přímé sledování úrazovosti vykazované při skladování.

Poznání této úrazovosti bylo umožněno v rámci několika jednorázových průzkumů, které uskutečnil tehdejší státní odborný dozor nad bezpečností práce (1). Ze získaných podkladů v roce 1975 (za období let 1970 až 1974) bylo možno vyčíslit sledované ukazatele pracovní úrazovosti a tyto porovnat s obdobnými celostátními ukazateli – viz následující přehled.

Sledované ukazatele pracovní úrazovosti za období let 1970 až 1974

Již z letmého pohledu na předcházející tabulku je zřejmá stále těžko pochopitelná skutečnost. Úrazovost, ke které docházelo při skladování v letech 1970 - 1974 výrazně převyšovala celostátní hodnoty úrazovosti. Průměrná hodnota úrazové četnosti při skladování převyšovala o 37 % obdobnou průměrnou hodnotu v rámci České republiky, a průměrná hodnota úrazové závažnosti při skladování o 34 % obdobnou celostátní hodnotu. Autor si vybavuje jak v uvedené době, nejen vedoucí a odpovědní zaměstnanci tehdejších národních podniků, ale také řada odborných institucí a zodpovědných orgánů odmítali tuto skutečnost akceptovat. Nejčastěji bylo argumentováno nebezpečností – vysokou úrazovostí, dokonce řady celých odvětví (hornictví, energetika, těžké strojírenství apod.). Teprve až po postupném seznamování odborné veřejnosti s technickým stavem tehdejších skladových objektů a úrovní používané technologie skladování – viz následující obrázek, resp. obrázky, začala být výše uvedená realita postupně brána na vědomí.

Vynucené hazardování se životem při stohovém skladování - neskladování

Obdobný jednorázový průzkum pracovní úrazovosti, vykazované při skladování, byl proveden v roce 2004, a to za období let 1999 až 2003. Po vyčíslení sledovaných ukazatelů pracovní úrazovosti, při skladování za uvedené období, a jejich porovnání s obdobnými celostátními ukazateli, byl získán následující přehled.

Sledované ukazatele pracovní úrazovosti za období let 1999 až 2003

Rovněž v první polovině první dekády současného století docházelo při skladování k častější úrazovosti při porovnání s celostátními výsledky. Průměrná hodnota úrazové četnosti při skladování, která za sledované období činila 2,364, převyšovala o téměř 17 % celostátní úrazovou četnost, která v této době činila 2,028. Oproti tomu úrazová závažnost (průměrné procento pracovní neschopnosti) v uvedené době, s průměrnou hodnotou 0,204 dosahovala již necelých 90 % celostátní úrazové závažnosti, která za stejné období činila 0,228.

Popsaný stav byl pro odbornou veřejnost většinou již lépe pochopitelný. V uvedené době byly budovány nové vysoce mechanizované, až automatizované sklady, často až velkokapacitního charakteru. Takto byly postupně nahrazovány původní, staré, často vysoce rizikové skladové objekty, kupř. při hromadném skladování hutních materiálů – viz následující obrázky. Pozitivní roli současně začala sehrávat také prováděná restrukturalizace národního hospodářství – zejména v průmyslu. Na základě těchto skutečností začalo postupně docházet zejména k výraznějšímu poklesu nejzávažnější úrazovosti, za kterou ale stále zaostával pokles úrazů běžných.

O někdejší úrovni skladování hutních materiálů si lze učinit představu z následujícího obrázku. Možno doplnit, že se jedná o venkovní sklad vybavený jeřábem, který v dané době zajišťoval veškerou manipulaci se skladovanými plechy. Z obrázku je mj. zřejmé používání vázacích ocelových lan (tyto se dokonce povalují na podlaze), které se tehdy běžně vázaly přes ostré hrany uložených plechů.

Zastaralý, značně nebezpečný sklad hutního materiálu

V uvedené době používané řetězy bývaly často vybavovány zcela nevyhovujícími závěsnými prostředky pouze pro „volné labilní podepření“ manipulovaných plechů ve tvaru L profilu, jak je zřejmé z následujícího obrázku. Že se jednalo o vysoce riskantní, mimořádně nebezpečnou labilní manipulaci, při které bylo přímo hazardováno se zdravím a životy zúčastněných osob, je z obrázku patrné. Ostatně byl pořízen v rámci šetření smrtelného úrazu, ke kterému došlo právě při popsané manipulaci s ocelovými plechy. Bylo to v roce 1985, tedy v době, kdy již byly k disposici bezpečné úchytné svěrky, o kterých kupř. informoval již v roce 1975 Ing. Hubálek (4). Lze doplnit, že výpočet silových poměrů v závěsné svěrce v témže roce publikoval Ing. Mach (5).

Z šetření smrtelného úrazu při manipulaci s ocelovými plechy

Ale i v době kdy již úchytné svěrky začaly být běžněji používány, stále ještě některé způsoby manipulace s ocelovými plechy bylo možno označit jako hazardování se životem, popřípadě dokonce až jako „sebevražedné počínání“. V osudný den ke zvedání 5 ks ocelových plechů o rozměrech 6 000 mm x 2 000 mm x 8 mm o celkové hmotnosti 3 750 kg byly použity dva dvojité ocelové řetězy opatřené háky – viz následující obrázek. Nutno zdůraznit, za situace, kdy příslušné pracoviště bylo pro podobné manipulace vybaveno odpovídajícími závěsnými prostředky.

Závěsný dvojitý hák použitý při manipulaci ocelových plechů

Při nadzvednutí se plechy, podepřené pouze za špičky háků vysmekly a spadly postiženému na nohy!!! Na následky zlomenin a značných zhmožděnin dolních končetin postižený později zemřel. Autor si vybavuje, jak v rámci šetření tohoto smrtelného úrazu zodpovědní zaměstnanci příslušné firmy uváděli, že se jednalo o zcela mimořádný způsob manipulace s ocelovými plechy, který byl ve firmě použit poprvé. V rámci prováděného šetření bylo ale mj. zjištěno, že rozteč háků, která u nových činila 62 mm, byla u prvého zjištěna 110 mm a u druhého téměř 120 mm. Takto bylo jednoznačně prokázáno soustavné přetěžování háků při závěsné manipulaci, a otlaky na jejich špičkách dokazovaly, že popsaný způsob manipulace s ocelovými plechy nebyl ve firmě ojedinělý. O této události podrobně před časem informoval časopis Bezpečnost a hygiena práce (6).

Nežádoucí události vykazované při regálovém skladování

Za regálové skladování je považováno skladování materiálu v regálech (7). Z toho vyplývá, že v seriálu, který tímto příspěvkem zahajujeme, bude věnována pozornost nejen skladovým objektům vybaveným nejrůznějšími regály, ale též regálům instalovaným v hlavních i pomocných výrobních provozech v rámci celého národního hospodářství. Jako regálový sklad je chápán objekt, ve kterém je více než 2/3 skladovacích prostorů vybaveno pro ukládání zásob v regálech (8).

Autoru není známo, že by kdy byl u nás publikován přehled nežádoucích událostí, včetně jejich sumarizace a rozboru, ke kterým při regálovém skladování v minulosti docházelo, a v přítomnosti stále ještě dochází. Ve svém archivu ale nemá dostatečný počet dříve šetřených nežádoucích událostí, které by umožnily provedení seriozního rozboru. Pro získání alespoň určité představy o úrazech, a dalších nežádoucích událostech, ke kterým při regálovém skladování v minulosti docházelo, je dále uveden alespoň jejich výběr.

1. Závadný technický stav regálu jako základní příčina smrtelného úrazu

V jedné zemědělské firmě, při prováděné opravě bran bylo nutno vyměnit opotřebované hřeby. Zaměstnanec přidělený k opravě bran nosil ze skladu dle potřeby do opravářské dílny náhradní hřeby. Ve skladu byly v regálech uloženy hutní materiály, potřebné náhradní díly k opravě se nacházely pod jedním z regálů. Když šel přidělený zaměstnanec již po třetí do skladu pro potřebné hřeby, vlezl pod regál, aby dobral zbývající hřeby. Znenadání se ozvala rána a po ní následoval „podivný hlomoz“.

Dle výpovědi svědků, kteří se okamžitě dostavili do skladu za účelem zjištění podstaty popsané události, bylo zjištěno naklonění regálu v jeho podélné ose. Materiál uložený v nakloněném regálu ale nevypadl. Záhy byl zjištěn zaměstnanec klečící v prostoru pod regálem u předního regálového sloupku, který se do zmenšeného prostoru nevešel a byl přimáčknut materiálem uloženým v první regálové buňce. Přivolaný lékař konstatoval smrt v důsledku četných zhmožděnin zátylku, zlomení páteře a dalších závažných poranění.

Šetřením popsané tragické události bylo zjištěno, že bezprostřední příčinou havárie regálu bylo popraskání čtyř svarů, kterými byla ke svislým podpěrám upevněna horní vzpěra zajišťující podélnou stabilitu regálu. Přitom nosnost regálu nebyla překročena. Z dalších zjištěných skutečností možno uvést, že v příslušné zemědělské firmě nebyly vůbec prováděny technické kontroly provozovaného regálu.

2. Havárie automatizovaného regálového skladu

Regálový sklad vybavený regály výšky 22, 75 m, délky 18 m a šířky 1,25 m s kapacitou 1 779 „euro palet“ (Evropských dřevěných čtyřcestných prostých palet s rozměry 800 mm x 1 200 mm podle ČSN 26 9110) byl vybaven třemi regálovými zakladači pracujícími v automatickém pracovním cyklu. Součástí automatizovaného skladu byla též řada dopravních prvků a dalších technických zařízení – mj. i kontrolního systému, který sleduje obrysy a technický stav palet a automaticky signalizuje a vyřazuje nesprávně ložené palety.

V osudný den na noční směně, kdy zkušební provoz probíhal dle záručních podmínek za dozoru dispečera, a bez přítomnosti lidí v prostoru vlastního skladu, došlo náhle ke zborcení a destrukci regálů, což způsobilo vypadnutí počítače ovládajícího pracovní proces skladu. V okamžiku havárie se v regálech nalézalo celkem 941 palet ložených potravinářskými výrobky, kdy hmotnost materiálu loženého na paletách se pohybovala v rozmezí 780 kg až 790 kg. Nosnost palet nebyla tudíž překročena, což platilo také pro samotné regály.

Popsanou havárii posuzovaly dvě skupiny soudních znalců. V posudku na ocelovou konstrukci regálů bylo mj. konstatováno, že napětí ve spodních částech regálových sloupků dosahovalo 162 MPa, čímž byla překročena dovolená hodnota, která podle tehdy platné ČSN 73 1401 – Navrhování ocelových konstrukcí, činila 152 MPa. To znamenalo, že vzpěrná stabilita regálových sloupků by byla při plném zatížení regálu nejen vyčerpána, ale dokonce i překročena. Z časového sledu prováděných skladových operací bylo současně zjištěno, že cca 1 hodinu před havárií bylo prováděno poslední zaskladňování regálového systému – v místě vytíženém téměř na 100 % nosnosti regálu. V závěru posudku bylo konstatováno, že za příčinu popsané havárie lze považovat ztrátu vzpěrné stability některého sloupku v této oblasti regálového systému.

V rámci posudku stavební části bylo mj. uvedeno, že v průběhu zkušebního provozu skladu se vyskytly závady v řídicím systému, které byly způsobeny poklesem sloupku regálu. K poklesu regálového sloupku došlo pro nedostatečné podlití jeho patky. Stavební posudek dospěl k závěru, že havárie byla se značnou pravděpodobností způsobena přemáháním nedostatečně ukotveného regálového sloupku do podlahy. Nedostatečné podlití patky sloupku způsobilo, že ten nemohl přenést základní zatížení do únosné podkladové železobetonové desky.

3. Závadný způsob obsluhy regálu – základní příčina smrtelného úrazu

Určený zaměstnanec ukládal do jednostranného stromečkového regálu pomocí jeřábu svazky kulatiny o hmotnosti cca 2 000 kg. Jednalo se o regál zhotovený svépomocí ze tří sloupků za tepla válcovaného profilu I 240 – viz následující obrázek. Sloupky byly od sebe vzdáleny 2 000 mm a jejich výška činila taktéž 2 000 mm. Na každém sloupku byly přivařeny tři nosníky zhotovené rovněž z profilu I 240, které se sloupky svíraly úhel 60^o. Proti popsanému regálu byl ve skladu zrcadlově umístěn stejný regál ve vzdálenosti 450 mm.

Ukládání svazků kulatiny do regálu bylo prováděno pomocí nástavce – „skluzu do regálové buňky“. Před příjezdem jeřábu se nástavec opřel o nosník příslušné části regálu a jeho druhý konec se zavěsil na vyšší nosník regálu protilehlého. V kritický okamžik, když byl spouštěný svazek kulatiny pokládán na nástavec z určité, nezjistitelné výšky, projevil se „dynamický ráz“. Ten způsobil ohnutí všech nosníků regálu, čímž došlo k sesutí již uložených svazků kulatiny na zaměstnance. Postižený zemřel bezprostředně na následky zranění.

Rozměry a provedení válcovaného profilu I 240

V obrázku znamená:
h výška průřezu 240 mm
b šířka průřezu 106 mm
s síla profilu stojiny 8,7 mm
hmotnost profilu 36,2kg/m

4. Neodborná montáž jako prvotní příčina havárie regálového systému

Ložené prosté palety byly po vyložení z vagonu ukládány vysokozdvižným vozíkem do přestavitelných stavebnicových regálů typového označení Vd 750. V okamžiku, kdy řidič vozíku projížděl uličkou mezi regály, ve snaze uložit paletu do regálu, došlo k odklonění krajního jednořadého regálu směrem ode zdi, a k jeho zřícení. Následovala řetězová havárie ostatních regálů s jejich úplnou destrukcí, včetně poškození až znehodnocení uloženého zboží.

Montáž regálů byla provedena odbornou firmou. Kontrolu montážních prací, jakož i předání 143 kusů smontovaných regálů provedl vedoucí zaměstnanec odborné firmy. V předané dokumentaci ale chyběly údaje o ukotvení regálů. Po jejich uvedení do trvalého provozu bylo zjištěno „houpání“ regálů. V této souvislosti měl provozovatel skladu snahu o dodatečné „ukotvení“ regálů, a to jejich „svázáním“ s dalšími regály, což přineslo pouze částečné zlepšení. Teprve po několika letech provozu se podařilo zajistit odbornou firmu, která provedla celkovou revizi a opravy regálů. Po třinácti měsících provozu „odborně opravených regálů“ došlo k jejich havárii, a to za situace kdy zatížení regálů nepřesáhlo 60 % jejich nosnosti.

5. Úraz při stěhování regálu

V rámci prováděné rekonstrukce skladu bylo nutno vystěhovat několik regálů o rozměrech 7 000 mm x 1 000 mm x 3 500 mm. Ke stěhování regálů byli určeni dva zaměstnanci, kteří pro jejich přemístění použili ruční hydraulický paletový vozík, včetně kovové trubky o průměru 80 mm, délky 1 200 mm. Pro manipulaci s regály byl k dispozici rovněž dřevěný trámek o rozměrech 100 mm x 100 mm, o něco kratší délky než činila šířka regálu. Místo rozebrání regálů na jednotlivé díly, se ale zaměstnanci rozhodli pro jejich „vytažení jako celku“ pomocí kovové trubky mimo prostor skladové haly. Popsaným postupem, kdy byly již přemístěny dva regály, byl stěhován další třetí regál, a tehdy „se to stalo“.

Dle výpovědi spoluzaměstnance zraněného, použili k nadzvednutí regálu ruční hydraulický paletový vozík. Špičku ližiny vozíku vsunuli pod nejspodnější příčku regálu, tato se nalézala cca 20 mm nad podlahou. Položili na ni dřevěný trámek, a to tak, aby se dotýkal druhé příčky regálu. Následně regál pomocí paletového vozíku přizvedli a pod spodní příčku vsunuli kovovou trubku. Vzhledem k tomu že po spuštění regálu na trubku nemohli vytáhnout vozík, rozhodli se trámek uvolnit postrčením regálu. Při této činnosti ale došlo k smeknutí trámku a k vytržení podlaží regálu z konstrukce. Neodborně a nebezpečně manipulovaný regál začal ztrácet stabilitu, nakláněl se a posléze se „sesypal“ – z části na zraněného. Ten utrpěl komplikovanou zlomeninu pánve, pohmoždění močového měchýře a krvácení do oblasti pánve a kolem močového měchýře, jakož i poúrazový šok.

6. Zranění v regálové uličce padajícím materiálem

V regálovém skladu bylo prováděno vychystávání požadovaných skladových položek, které byly ukládány na připravené palety. Tuto práci prováděl postižený společně s kmenovou zaměstnankyní firmy. Ložené palety byly následně odváženy nízkozdvižným akumulátorovým vozíkem. V průběhu ložení třetí palety oba pracovníci společně zajeli do regálové uličky č. 91, kde postižený s vozíkem zůstal a zaměstnankyně se ještě odebrala do uličky č. 87 pro další položky. Při návratu, kdy byla od vozíku vzdálena cca 30 m, uslyšela, jak někdo volá, že něco padá. Ještě stačila zahlédnout postiženého, jak se po spatření padajícího předmětu (kartonu o hmotnosti cca 12 kg) snaží uskočit. Ten ale ztratil rovnováhu, čímž upadl a zátylkem narazil na hranu palety nalézající se pod regálem. V bezvědomí zůstal ležet na podlaze.

Těsně před úrazem přijela další zaměstnankyně s vysokozdvižným akumulátorovým vozíkem do regálové uličky č. 89 za účelem odebrání palety z nejhořejší buňky regálu, ve výšce cca 6 000 mm. Po nadzdvižení palety, ložené kartony ve smrštitelné folii, uslyšela, jak kartony začínají padat do vedlejší uličky č. 91. Zakřičela „pozor“, neboť si byla vědoma, že v této uličce se nalézá osoba. Kartony s folií o rozměru 480 mm x 190 mm x 190 mm byly na paletě uloženy v jedné vrstvě; byly postaveny na výšku, aby se nepoškodil skladovaný materiál, ale bez jakékoliv fixace.

Šetřením popsaného úrazového děje bylo prokázáno, že k obdobnému pádu zboží z palety, při jejím odebírání z regálu, došlo v dřívějším období již po několikáté. Zaměstnavatel, který o existenci příslušného rizika byl informován, nepřijal ale žádná opatření k jeho odstranění, či alespoň minimalizaci. Z technických opatření, která přicházela v úvahu, možno uvést zejména fixaci materiálu loženého na paletě, v rámci organizačních opatření bylo pak možno zajistit vyloučení přítomnosti lidí v příslušné regálové uličce.

7. Závadný technický stav regálu tvořil základní příčinu smrtelného úrazu

Regál zhotovený svépomocí z U profilů č. 8 měl šířku 1 295 mm, délku opěrných částí stojanu doléhajících k podlaze 840 mm a výšku 1 530 mm. Byl vybaven čtyřmi úchyty pro možnost uvázání při závěsné jeřábové manipulaci. V osudný den bylo v regálu uloženo 48 ks ocelových plechů o rozměrech 1 590 mm x 1 670 mm x 4 mm o celkové hmotnosti 3 600 kg. Plechy byly v regálu uloženy na stranách o délce 1 590 mm. Jak bylo dodatečně zjištěno, opěrné části regálu, doléhající k podlaze byly na koncích zdeformovány - zakřiveny.

Postižený zaměstnanec pracoval v den úrazu jako svářeč při bodování kontejneru. Jeho pracoviště se nalézalo vedle regálu, ve kterém byly uloženy plechy zpracovávané při výrobě kontejneru. V kritickém okamžiku, kdy se postižený nalézal mezi boční stranou kontejneru a regálem s nastříhanými plechy, se regál náhle překlopil na postiženého. Zranění bylo smrtelné.

Jako základní příčina ztráty stability (překlopení) neodborně zhotoveného regálu, byla označena deformace jeho dolních profilů, způsobená značnou hmotností ukládaných plechů, za současného působení dynamických sil při provádění jeřábové manipulaci.

8. Zranění při prováděné rekonstrukci regálu

Ve skladu s kombinovaným ukládáním (v regálech, stozích i volně) bylo nutno zvýšit kapacitu v regálové části skladu, kde zakládání ložených palet i jejich odběr byl prováděn regálovými zakladači a vysokozdvižnými vozíky. V souvislosti s navýšením počtu regálových buněk bylo nutno demontovat část podlaží regálů. Rovněž bylo nutno demontovat část odkládacích stolů nacházejících se na čelních stranách regálů u předávacího prostoru regálových zakladačů. Odkládací stoly konzolového tvaru o rozměrech 900 mm x 1 200 mm byly k regálům připevněny čtyřmi upevňovacími klíny. V době úrazu byl demontován odkládací stůl nacházející se ve výšce 5 000 mm od podlahy skladu v místě, kde sklad navazuje na expedici.

V osudný den nastoupil postižený do práce v 7 hodin. Po rozdělení práce prováděl s vedoucím montérem a dalším spolupracovníkem pracovní úkony spojené s úpravou podlaží regálů. Asi v 8.30 hod. byla prováděna demontáž odkládacího stolu, který byl instalován na čelní straně regálu ve výšce 5 000 mm. Pro tuto práci použili jako pracovní plošinu dřevěnou prostou paletu umístěnou na regálovém zakladači. V kritickou dobu se tato plošina nacházela ve výšce cca 3 200 mm.

Demontáž prováděl postižený společně s dalším pracovníkem za situace, kdy vedoucí montér stál dole na podlaze skladu. Při uvolňování upevňovacích klínů nešel ale jeden ze čtyř klínů uvolnit. Po jeho náhlém uvolnění ztratil postižený rovnováhu a spadl společně s odkládacím stolem na podlahu skladu. Přivolaným vozidlem záchranné služby byl následně převezen k lékařskému ošetření do nemocnice, kde ošetřující lékař konstatoval těžké zranění.

9. Zranění s celoživotními následky při prováděné demontáži regálů (9)

V rámci probíhající změny v užívání stavby, bylo nutno ze skladu odstranit regály, jejichž výška dosahovala kolem deseti metrů. Provozovatel skladu se obrátil na původního dodavatele regálů. Předpokládal, že dodavatel regálů jako odborná firma, současně provádí jejich demontáž, a to pomocí plně kvalifikovaných zaměstnanců. Dodavatel regálů si na demontáž ale najal externí firmu, která pro něj běžně zajišťovala také montáže nově dodávaných regálů. Dalo se předpokládat, že alespoň tato externí firma disponuje řádně zaškolenými pracovníky s odpovídající praxí a zkušenostmi.

Realita byla ale zcela odlišná. Montážní firmu tvořil pouze jednatel a asistentka, přičemž sídlem firmy byla malá pronajatá kancelář. Na provádění prací byly najímány až desítky osob samostatně výdělečně činných, které většinou tvořili fyzicky zdatnější mladíci. V průběhu šetření celé události bylo současně zjištěno, že již v minulosti zemřel jeden z najatých mladíků pádem z výšky při provádění montážních prací. Na základě této události firma najala externí osobu odborně způsobilou v prevenci rizik, která pro ni zpracovala pracovní postupy prováděných prací, s nimiž seznámila všechny najaté osoby samostatně výdělečné činné. Přesto k obdobnému úrazu došlo opakovaně. Nutno zdůraznit, že postup demontážních prací nebyl ale vůbec stanoven, pracovní skupina měla k disposici pouze postup pro montáž; při demontáži mělo být postupováno v opačném pořadí.

V kritickém okamžiku se pojízdná pracovní plošina, použitá k demontáži regálů převrátila; dva mladí lidé pád z devíti metrů na betonovou podlahu sice přežili, ale jejich zranění bude mít celoživotní následky. Podrobný popis této současné události je uveden v (9).

Závěr

V rámci regálového skladování dochází u nás dlouhodobě k celé řadě úrazů a dalších nežádoucích událostí, a to od etapy budování příslušných skladových objektů či prostor, přes montáže regálů a regálových systémů, jejich provoz, obsluhu, údržbu, opravy apod., až k prováděným rekonstrukcím a demontážím. Pro alespoň částečné přiblížení takovýchto událostí je v předcházející kapitole uveden jejich výběr. Nejedná se ale pouze o dřívější období. V této souvislosti byla do výběru zařazena také událost č. 9 ze současnosti. Z následujícího obrázku si lze učinit představu o „malé“ nežádoucí události. Představu o rozsáhlé havárii celého regálového systému nalezne čtenář v související literatuře (10).

Nežádoucí událost při regálovém skladování

Použitá literatura:

1. Dušátko, A.: Skladování z pohledu pracovní úrazovosti, Bezpečnost a hygiena práce č. 1/2014, s. 24 až 28
2. Dušátko, A.: Rozbor pracovní úrazovosti vykazované při skladování, Bezpečnost a hygiena práce č. 2/2014, s. 19 až 24
3. Redakce BHP: Zhodnocení kontrolních akcí inspekce práce za rok 2012, Bezpečnost a hygiena práce č. 12 - 13/2013, s. 28
4. Hubálek, J.: Úchytné svěrky pro zvýšení bezpečnosti i produktivity práce, Manipulace, skladování, balení č. 9/1975, s. 19 až 21
5. Mach, J.: Příspěvek k teoretickému řešení závěsných svěrek, Manipulace, skladování, balení č. 6/1975, s. 26 až 27
6. značka tk.: Až se ucho utrhne, Bezpečnost a hygiena práce č. 9/1986, s. 285
7. ČSN 26 9018 – Skladování – Technologické a technickoekonomické názvosloví, čl. 13
8. ČSN 26 9016 – Skladování – Názvosloví skladů, čl. 22
9. Kurtin, P.: Práce ve výškách v průmyslu a ochrana proti pádu, Bezpečnost a hygiena práce č. 4/2019, s. 5 až 7
10. https://www.youtube.com/watch?v=BF0Atlhs4DY