První rok v práci může být fatální

Nemusí se jednat pouze o mladé zaměstnance, ale jakékoliv "nové zaměstnance", kteří přicházejí do nového pracovního prostředí, a to včetně zaměstnanců zaměstnaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osob samostatně výdělečně činných nebo agenturních zaměstnanců.

1. Vybrané ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v letech 2014-2017

Doba v zaměstnání

Nejvyšší počet úrazů mají "noví zaměstnanci" v prvním roce zaměstnání. Tito zaměstnanci často postrádají zkušenosti nebo nemají dostatečné kvalifikační předpoklady pro konkrétní práci. Jedná se o "ohroženou skupinu" zaměstnanců, u které je riziko pracovního úrazu poměrně vysoké. Jelikož tito zaměstnanci jsou relativně krátkou dobu na pracovišti, nejsou dostatečně seznámeni s procesy a prostředím na pracovišti. Z hlediska prevence je tak důležité, aby tito zaměstnanci byli řádně zaškoleni a v prvních měsících pracovali pod dohledem.

Mladí, noví a nezkušení zaměstnanci s novými úkoly a povinnostmi čelí na pracovišti mnohem vyššímu riziku poškození jejich zdraví. Neuvědomují si nebezpečí nebo nejsou dostatečně kompetentní k řízení rizik, souvisejících s jejich povinnostmi a riziky pracovního prostředí, což zvyšuje jejich potenciál k incidentům a úrazům a jejich závažnost.

Identifikace zvýšeného rizika mladých, nových a nezkušených zaměstnanců je zásadním prvkem při hodnocení rizik. U této skupiny je vyšší pravděpodobnost vzniku úrazu a tento fakt je zapotřebí brát v úvahu při vytváření systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v organizaci. Potenciál pro vznik zranění u této skupiny se zvyšuje, jelikož jsou jim přiděleny nové úkoly, u nichž vzhledem k jejich neznalostí procesů na pracovišti, si neuvědomují reálná nebezpečí, kterým jsou na pracovištích vystaveni.

Vzdělávání a odborná příprava na pracovišti připravují zaměstnance k tomu, aby zlepšili své porozumění rizikům souvisejících s jejich úkoly a pracovním prostředím. Zaměřením se na výcvikové programy, se může zaměstnanec přesunout z "nevědomého nekompetentního stavu", na zaměstnance, který je "vědomě kompetentní".

DŮLEŽITÉ:

Věk

DŮLEŽITÉ:

Vztah k zaměstnavateli

Důležité:

Podíváme-li se na požadavky zákoníku práce, je zřejmé, že i zákonodárci si uvědomují rizika spojená s těmito skupinami zaměstnanců. A jelikož tyto požadavky rovněž vycházejí i z požadavků legislativy EU, jedná se o celosvětově ohrožené skupiny zaměstnanců, což prokazují jak české, tak evropské statistiky.

V § 103 odst. 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

Příčiny pracovních úrazů

Tabulka č. 4: Příčiny pracovních úrazů, s pracovní neschopností nad 3 dny, podle ESAW (prvních pět nejčastějších příčin)

DŮLEŽITÉ:

Důvodem může být způsob provádění a chápání hodnocení rizik v České republice, kdy hodnocení rizik je považováno za jednorázovou činnost k formálnímu splnění požadavků právních předpisů.

Důležité: Proaktivní organizace si uvědomují, že hodnocení rizik je stále probíhající činností s aktivním zapojením zaměstnanců, kteří nebyli pouze formálně seznámeni s výsledky hodnocení rizik a kteří umějí identifikovat nebezpečí a hodnotit rizika, kterým jsou na pracovišti vystaveni.

Systém ESAW umožňuje sledovat pracovní úrazovost na základě jednotné metodiky, kterou pro všechny členské státy připravil Eurostat.

Podle klasifikace ESAW se příčiny pracovních úrazů dělí do 15 kategorií:

0 - Nezjištěno 1 - Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště) 2 - Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 3 - Chybějící (nepřidělené), nedostatečné nebo nevhodné OOPP 4 - Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, např. Komunikace 5 - Závady v osvětlení a viditelnosti, nepříznivé vlivy hluku, otřesů a vadného ovzduší na pracovišti (komunikaci) 6 - Nesprávná organizace práce 7 - Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace (teoretických znalostí, dovedností, zácviku, přizpůsobení) 8 - Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 9 - Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných opatření 10 - Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP (přístrojů) 11 - Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná a/nebo nebezpečná jednání druhých osob) 12 - Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) 13 - Ohrožení zvířaty a přírodními živly 14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko

[1], [2], [3], [4]

2. "Noví" a mladí zaměstnanci, vyšší riziko úrazu

Nový zaměstnanec:

• nový na pracovišti,
• čelí nebezpečí, které se změnilo nebo vzniklo v průběhu práce nebo jejich nepřítomnosti, např. z důvodu nemoci nebo úrazu, mateřské dovolené, atd.,
• na novém pracovišti nebo místě, které má odlišná nebezpečí od jeho předchozího pracoviště.

Mladí pracovníci a rizika

Při hodnocení rizik musíme vzít úvahu charakteristiky, kterými jsou mladí zaměstnanci specifičtí.

Mladí lidé mají:

• nedostatečné dovednosti a odbornou přípravu,
• nedostatek zkušeností,
• nedostatečné povědomí o svých právech a povinnostech zaměstnavatele,
• nedostatek odvahy se ozvat,
• fyzickou a psychickou nevyzrálost.

Rizika, kterým můžou být mladí pracovníci vystaveni na pracovištích:

• uklouznutí a zakopnutí (častá příčina úrazu u všech věkových skupin zaměstnanců),
• nebezpečné nástroje (nedostatečné seznámení s riziky),
• zvedání břemen (sklady),
• rychlá práce s opakovanými úkony, práce v nepřirozených polohách (pásová výroba),
• hluk a vibrace (staveniště),
• vystavení chemickým látkám (zvýšená pozornost v případech chronického účinku při expozici látkou),
• stres (mladí lidé jsou aktivní - "nechtějí dělat potíže", nehledě na rizika).

Ročně téměř šest tisíc mladých lidí utrpí v prvním zaměstnání pracovní úraz, který si vyžádá pracovní neschopnost delší než tři dny. K největšímu počtu pracovních úrazů dochází u mladých mužů i žen do 24 let při manipulaci s materiálem a břemeny (45,3 % z celkového počtu pracovních úrazů u mužů a 33 % z celkového počtu pracovních úrazů u žen).

Na druhém místě se vyskytují pády a třetí v pořadí, jsou úrazy, jejichž zdrojem jsou ruční nástroje a nářadí. Odvětvím s největším počtem pracovních úrazů je zpracovatelský průmysl (u mužů i žen) a po něm následuje stavebnictví (pouze u mužů), u žen je to pak velkoobchod, maloobchod.

Rizika u mužů ve věku 15-19 let (zpracovatelský průmysl a stavebnictví):

• manipulace s břemeny a materiálem,
• práce s ručními nástroji a nářadím,
• neopatrnost při pohybu v pracovním a dopravním prostoru.

Rizika u žen ve věku 15-19 let (zpracovatelský průmysl, maloobchod a velkoobchod, zdravotnictví a sociální služby, ubytování a stravování):

• manipulace s břemeny a materiálem,
• práce s ručními nástroji a nářadím,
• neopatrnost při pohybu v pracovním a dopravním prostoru,
• navíc je častějším zdrojem úrazů kategorie lidí, zvířata a přírodní živly.

Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví je především zapotřebí provádět hodnocení rizik a přijímat taková opatření, která zohledňují právě tato rizika u nejvíce ohrožených skupin zaměstnanců, jako jsou například ženy, starší a mladší zaměstnanci, osoby se zdravotním postižením, migrující pracovníci, zaměstnanci s nízkou kvalifikací a zvláště "dočasní zaměstnanci".

U těchto skupin zaměstnanců nesmíme opominout i případná zdravotní rizika, u nichž vzhledem k často opožděným účinkům na zdraví zaměstnanců, jsou v praxi často zanedbávána. Právě u prací na dobu určitou a agenturního zaměstnávání, a to především z důvodu vysoké míry fluktuace zaměstnanců a omezené doby trvání zaměstnání, je toto zdravotní riziko poměrně vysoké.

Z provedené studie (Occupational health and safety risks for the most vulnerable workers, European Parliament, Directorate-General for Internal Policies, Brussels 2011) vyplývá, že mezi tyto "ohrožené skupiny" patří:

• ženy (ženy jsou silně ohroženy muskuloskeletálními nemocemi, například v roce 2005 to bylo 85 % ze všech uznaných profesních onemocnění u žen, ve srovnání s 59 % u všech zaměstnanců),
• starší zaměstnanci (starší zaměstnanci hlásí více zdravotních problémů spojených s prací, jako jsou bolesti zad a svalů, a to konkrétně více než 70 % zaměstnanců nad 55 let a v případě únavy a stresu více než 50 % z této věkové skupiny),
• mladí zaměstnanci (všeobecně, mladí zaměstnanci mají o 40 % vyšší úroveň "nefatálních" zranění, než je to u starších zaměstnanců; studie ukazují, že u zaměstnanců ve věku 15 až 24 let, došlo u více než 50 % ke zranění v prvních pěti měsících jejich práce),
• osoby se zdravotním postižením (například ve Švédsku, 5,1 % zaměstnanců se zdravotním postižením nebo sníženou schopností k práci hlásí, že se nemůže účastnit školení a výcviku, a to z důvodu jeho nepřizpůsobení se jejich postižením a 8,4 % hlásí týrání, šikanování nebo urážení),
• migrující pracovníci (národní a regionální studie naznačují, že u migrujících pracovníků je vyšší úrazovost, například regionální studie v Itálii zjistila, že míra úrazovosti ve stejném sektoru je u migrantů o 60 % vyšší, než je tomu u zaměstnanců, kteří se v této zemi narodili),
• zaměstnanci s nízkou kvalifikací (expozice vibracím, hluku, vysokým a nízkým teplotám, vdechování par a výparů, manipulace s nebezpečnými chemikáliemi je vyšší u zaměstnanců s nízkou kvalifikací; podle dat z roku 2005, pouze 13 % zaměstnanců s nízkou kvalifikací se zúčastnilo školení, poskytnutých zaměstnavatelem za posledních 12 měsíců),
• dočasní zaměstnanci - "temporary workers" (například ve Finsku, 42 % zaměstnanců na dobu určitou pociťovalo, že je tato forma práce pro ně psychicky stresující a 56 % z těchto zaměstnanců uvádělo, že plánování budoucnosti je pro ně složité; regionální studie v Itálii odhalila, že u dočasných zaměstnanců pracujících ve stejném sektoru je pracovní úrazovost více než 2x vyšší, než je tomu u stálých zaměstnanců).

"Dočasní zaměstnanci" jsou v průměru vystaveni náročnějším pracovním podmínkám, než je tomu u zaměstnanců na dobu neurčitou. Jedná se například o práci na směny, provádění rizikových činností a horší ergonomické podmínky, které často vedou k muskuloskeletálním poruchám. Rizika u dočasných zaměstnanců jsou zvláště zřetelná v sektoru stavebnictví a zemědělství. Dočasní zaměstnanci čelí i vyššímu riziku vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání, mají menší přístup k odborné přípravě nebo k výhodám, jako jsou prémie. Z psychosociálního hlediska tato nestabilita, spojená s těmito typy smluv, může být zdrojem stresu.

Všichni zaměstnanci nejsou tedy vystaveni stejnému riziku, jisté skupiny zaměstnanců jsou vystaveny zvýšenému riziku, které právě souvisí s délkou pracovněprávního vztahu. Je tak zapotřebí provést hodnocení rizik, které bere v úvahu rozmanitost pracovní síly.

Hovoříme-li o zaměstnancích vystavených "určitým rizikům, ohrožených rizikových skupinách nebo zaměstnancích, kteří jsou nejvíce zranitelní", myslíme tím zaměstnance podléhající specifickým rizikům, z důvodu jejich věku, původu, pohlaví, fyzické kondice nebo postavení v podniku. Takové osoby můžou být více zranitelné jistými riziky a musí být k nim specifický přístup k zajištění ochrany jejich zdraví. Toto je případ "dočasných zaměstnanců", kteří často střídají podniky a nejsou si tak dostatečně vědomi potencionálních rizik a pracovních procesů na konkrétním pracovišti, invalidní zaměstnanci, kteří potřebují úpravu pracoviště, starší zaměstnanci, kteří nejsou fyzicky schopni provádět stejnou práci jako dříve, zaměstnanci, kteří se vrátili do práce po dlouhé době nepřítomnosti, například z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, migranti, kteří nehovoří plynně rodným jazykem země, ve které pracují. U migrujících pracovníků můžou mít potíže spojené s neznalostí jazyka dané země negativní vliv na ně samotné a na ostatní zaměstnance na pracovišti.

Hodnocení rizik a přijatá opatření jsou většinou stavěna na "standardního zaměstnance", tj. zaměstnance středního věku, střední postavy, tělesně schopného, znalostí jazyka dané země, dospělého může. Zařízení, nástroje nebo dispozice a vybavení pracoviště je rovněž přizpůsobeno tzv. standardnímu zaměstnanci nebo průměrnému muži či ženě. V praxi přibližně 10 % nesplňuje uvedené limity. Politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí zohlednit při vytváření hodnocení rizik všechny zaměstnance na pracovištích a přizpůsobit se zvláště těmto ohroženým skupinám.

Program Green Hand / Gold Hand

Program Green Hand / Gold Hand byl založen v Kanadě v roce 2001 s cílem snížit zranění mezi novými nebo nezkušenými zaměstnanci. Cílem je zapojit nové nebo nezkušené zaměstnance ("Zelené ruce") do rozhovorů o bezpečnosti se zkušenými zaměstnanci ("Gold Hands"), kteří prokázali znalosti a zkušenosti s bezpečnostním programem společnosti.

Toho lze dosáhnout zvýšením viditelnosti každého pracovníka:

• noví nebo nezkušení zaměstnanci dostávají štítky "Green Hand", které nosí na svých přilbách, což je činí okamžitě rozpoznatelnými,
• zkušení zaměstnanci, kteří souhlasí s jejich účastí, dostávají samolepky "Gold Hand", které nosí na přilbách, takže jsou okamžitě rozeznatelní jako jednotlivci, ke kterým se "Green Hands" můžou obrátit o pomoc nebo poradenství.

Čím větší je informovanost o zdraví a bezpečnosti na pracovišti a interakce mezi zaměstnanci, tím větší je pravděpodobnost, že se bude předcházet nehodám a zraněním a že se vytvoří pozitivní kultura bezpečnosti na pracovišti.

[5], [6], [7], [8], [9], [10]

3. PDCA a rozumně přijatelné riziko

Systémy managementu BOZP jsou založeny na koncepci, Plánuj - Dělej - Kontroluj - Jednej (PDCA). Koncepce PDCA je iterativní proces používaný organizacemi k dosažení neustálého zlepšování.

Může být aplikována na systém managementu a na každý z jeho jednotlivých prvků takto:

• Plánuj: stanov a posuzuj rizika v oblasti BOZP, příležitosti v oblasti BOZP a jiná rizika a jiné příležitosti, stanov cíle a procesy v oblasti BOZP, které jsou nezbytné k dosažení výsledků v souladu s politikou organizace v oblasti BOZP,
• Dělej: zaváděj procesy tak, jak byly naplánovány,
• Kontroluj: monitoruj a měř činnosti a procesy s ohledem na politiku BOZP a cíle BOZP a podávej zprávy o výsledcích,
• Jednej: přijímej opatření pro neustálé zlepšování výkonnosti v oblasti BOZP, aby se dosáhlo zamýšlených výstupů.

PDCA a požadavky právních předpisů

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:

• § 102 odst. 1 - Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
• § 102 odst. 3 - Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.
• § 102 odst. 1 - Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.

Rozumně přijatelné riziko

V § 7 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že "jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru".

Míra rizikového faktoru, ve své podstatě, může být v přímém vtahu s příslušnou mírou rizika. Co je pak rozumně dosažitelná míra rizika? Nejprve zvažte, co je za vašich okolností možné zajistit pro ochranu zdraví a bezpečnosti vašich zaměstnanců. Pak zvažte, co je z těchto možností rozumné udělat.

Když přemýšlíte o tom, co je rozumně proveditelné, hledejte odpovědi na následně uvedené otázky.

Jaká je pravděpodobnost rizika a jak vážná je škoda, která by mohla vzniknout?

Rizika pro zdraví a bezpečnost vznikají u lidí, kteří jsou vystaveni nebezpečí. Je tak zapotřebí učinit další kroky k odstranění rizika, pokud je možné nebo pravděpodobné, že dojde k úmrtí, vážnému zranění nebo poškození zdraví zaměstnance. Čím větší je potenciální škoda, tím větší je požadavek na akci.

Co víte nebo byste měli rozumně vědět o nebezpečí nebo riziku a způsobech, jak eliminovat nebo minimalizovat riziko?

Očekává se, že zjistíte, zda existují nějaké způsoby (opatření) k eliminaci nebo minimalizaci rizika.

Jaká je dostupnost příslušných preventivních opatření a jak jsou vhodná pro konkrétní riziko?

Jak je riziko eliminováno nebo minimalizováno, bude záviset na situaci, druhu práce, pracovním prostředí, apod. Zde budete muset použít úsudek, abyste zjistili, jaké nejlepší kroky je třeba podniknout.

Samozřejmě při výběru příslušných opatření musíte postupovat v souladu s požadavky § 102 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí:

• omezování vzniku rizik,
• odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
• přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
• nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
• nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
• omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
• plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
• přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
• provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
• udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Jaké jsou náklady na zavedení příslušných opatření a jsou náklady značně nepřiměřené k riziku?

Po posouzení odpovědí na výše uvedené otázky zvážíte náklady spojené se způsoby eliminace nebo minimalizace rizik, včetně toho, zda jsou hrubě nepřiměřené riziku.

[11], [12]

4. Závěr

Proaktivní organizace by měly přijmout veškerá účinná, rozumně proveditelná opatření, která sníží pravděpodobnost úrazů a poškození zdraví "nových zaměstnanců". Ze statistik vyplývá, že se jedná o ohroženou skupinu a jako taková, by měla být důsledně posouzena v rámci hodnocení rizik na pracovištích.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] Pracovní úrazovost v České republice v roce 2014, Státní úřad inspekce práce

[2] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2015, Státní úřad inspekce práce

[3] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2016, Státní úřad inspekce práce

[4] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2017, Státní úřad inspekce práce

[5] Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Evropská Komise, Brusel 2010

[6] Occupational health and safety risks for the most vulnerable workers, European Parliament, Directorate-General for Internal Policies, Brussels 2011

[7] Workforce diversity and risk assessment: Ensuring everyone is covered, Working environment information, European Agency for Safety and Health at Work, 2009, ISBN 978-92-9191-267-4

[8] Green Hand Gold Hand Best Practices, dostupné z: https://www.bccsa.ca/Green-Hand-Gold-Hand.html

[9] Safe Start, http://www.safestart.be/cs/

[10] Svobodová, L. Nejen bolest, ale i zbytečné ekonomické ztráty: nedostatečná kultura bezpečnosti mladých zaměstnanců přijde naši společnost téměř na 2 miliardy korun ročně. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti, 2011, roč. 4, č. 3, ISSN 1803-3687

[11] ČSN ISO 45001 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky s návodem na použití

[12] Reasonably practicable, WORKSAFE, FACT SHEET, HSWA, July 2017