Pracovní úrazovost v lesním hospodářství

Lesnictví je odvětví, které se z hlediska rizikovosti práce trvale řadí na jedno z předních míst. Důvodem je, že většina prací v lesnictví probíhá téměř po celý rok ve vnějším prostředí za měnících se podmínek (zejména klimatických a podmínek daného pracoviště) a jsou do jisté míry ovlivňovány i na ně navazujícími činnostmi. Tato práce je velmi fyzicky namáhavá, vyžadující zdravotní předpoklady, fyziologické předpoklady, předvídavost atd. Jedná se tedy o práci velmi rizikovou.

Situace je o to horší, jedná-li se o kalamitní těžbu dřeva. V tomto případě vznikají naprosto odlišné a ještě více rizikovější situace, než při běžné těžbě. Tyto okolnosti je nutné zohlednit zejména při najímání kvalifikovaných dřevorubců na práci, neboť v opačném případě je nedostatek zkušeností a délka praxe dřevorubce častou příčinou vzniku úrazů.

V některých případech lze riziko práce předvídat jen obtížně, jako například nenadálý pád větví. Za účelem minimalizace rizik byly na základě dlouholetých praktických poznatků a zkušeností při manuální těžbě dřeva a to i v souvislosti s pracovními úrazy legislativně stanoveny požadavky na bezpečné pracovní postupy, které mají rizika práce minimalizovat.

Nové nařízení vlády č. 339/2017 Sb.

Dne 19. října 2017 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. S právní účinností od 1. ledna 2018 ruší a nahrazuje dosavadní nařízení č. 28/2002 Sb., upravující obdobnou problematiku, a to nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného.

Důvody vydání nového nařízení vlády

Organizace práce a pracovní postupy při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru byly upraveny nařízením vlády č. 28/2002 Sb., které bylo vydáno na základě dnes již zrušeného § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce. Podle § 23 písm. e) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP bylo umožněno postupovat podle citovaného nařízení do doby vydání nařízení vlády k provedení § 5 odst. 2 tohoto zákona. Za uvedené situace nebylo možné novelizovat nařízení vlády č. 28/2002 Sb., ale bylo možné jej jen zrušit a nahradit nařízením novým, vydaným na základě § 5 odst. 2 a 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb.

Cíle nové právní úpravy

Cílem navrhované právní úpravy je zpřesnění prostřednictvím změny stávající právní úpravy, spočívající:

• v rozšíření její působnosti na veškeré práce prováděné s přenosnou řetězovou pilou nebo křovinořezem,
• ve vyloučení práce osamocených zaměstnanců při kácení stromů,
• v zavedení požadavku na provádění vybraných, obzvláště rizikových činností pouze náležitě vyškolenými zaměstnanci,
• ve zpřesnění týkajícím se zabezpečení ústupové cesty a odvětvení spodní části kmene stromu před zahájením jeho kácení,
• v nahrazení chybné veličiny „průměr nedořezu” v popisu parametrů řezu správnou veličinou „šířka nedořezu”,
• ve vymezení ohrožených prostorů při použití harvestoru a při použití vyvážecí soupravy,
• v zavedení požadavku na provádění činností při zpracování kalamity pouze vyškolenými zaměstnanci, a
• ve zpřesnění požadavků na pracovní postupy při práci s řetězovou pilou.

Nová právní úprava by měla vytvořit lepší předpoklady ke snižování celospolečenských nákladů na pracovní úrazy a jiné nehody spojené s nedostatečným zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Záměrem je dosáhnout zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru s důsledkem snížení pracovní úrazovosti v dotčeném odvětví.

Změna právní úpravy pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech a poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy zpřehlední právní úpravu a precizuje pro podnikatelské subjekty - zaměstnavatele i osobu samostatně výdělečně činnou (dále jen „OSVČ“) povinnosti v zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající ze zákoníku práce a ze zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Současně tím vytvoří předpoklady pro snižování pracovní úrazovosti v lesnictví a při těžbě dřeva a rovněž vytváří předpoklady pro zefektivnění kontrolní činnosti orgánů inspekce práce v tomto odvětví, což ve svém důsledku ke snižování pracovní úrazovosti taktéž přispěje.

V průběhu doby účinnosti nařízení vlády č. 28/2002 Sb. rovněž nastaly v dotčeném odvětví nové skutečnosti, které je nutno v navrhované právní úpravě zohlednit, zejména jde o rostoucí podíl těžby dříví s využitím harvestorů a vyvážecích souprav, tj. víceoperačních těžebně-dopravních strojů, které eliminují některá tradiční rizika, ale na druhé straně jsou s jejich nasazením spojena rizika nová.

Vzhledem k tomu, že převážnou část manuální těžby dříví provádějí na konci subdodavatelského řetězce OSVČ, a tato činnost je tudíž vykonávána mimo pracovněprávní vztahy, je nezbytné umožnit aplikaci požadavků na způsob organizace práce a pracovních postupů také na OSVČ.

Pracovní úrazy s pracovní neschopností

V lesnictví a především při těžbě dřeva, je každoročně evidováno několik stovek pracovních úrazů s pracovní neschopností (pracovní neschopnost delší než 3 dny, nebo úmrtí) zaměstnance. Příčinnou vzniku těchto úrazů je právě rizikovost této práce ve spojení s chybováním lidského činitele. Práce při těžbě dřeva je značně riziková z několika důvodů:

• dřevorubci pracují s řetězovou pilou (úrazy způsobené při kontaktu dřevorubce s pohybujícími se části pilového řetězu řetězové pily mají převážně závažné následky);
• při kácení stromů mimořádně rostlých často dochází při dopadu na zem k jejich odrazu vlivem jejich ohromné hmotnosti a razanci při dopadu na zem (několik úrazů vzniklo pádem káceného stromu na dřevorubce);
• lesní terén je velmi členitý s řadou nerovností (práce na rovině i prudkých svazích, překážky ve formě kamenů, buřeně či spadlých stromů, na zemi je mnoho lehce přehlédnutelných prohlubní nebezpečných zejména v zimě apod.);
• vznik mimořádné události (pád uschlé větve, náhlé změna směru větru, nečekaný poryv větru, zavěšení káceného stromu apod.);
• nepříznivé povětrnostní podmínky (nízké/vysoké teploty, námraza, silný vítr, déšť).

Společným jmenovatelem většiny pracovních úrazů v lesnictví je ztráta ostražitosti. Mnoho pracovních úrazů se stane proto, že pracovník při dané činnosti podcení vzniklou situaci a špatně odhadne možné riziko. Toto zjištění se často objevuje při pracovních úrazech i u velmi zkušených pracovníků a pravděpodobně vyplývá z faktu, že tito velmi zkušení pracovníci toho již mají při práci v lese mnoho za sebou, vyřešili již úspěšně spoustu složitých situací a právě proto mohou být náchylní k podcenění vzniklé situace.

Pokud tedy dřevorubci a ostatní pracovníci podílející se na těžbě dřeva nemají dostatečné zkušenosti nebo podceňují hrozící rizika, velmi snadno tak vystavují v ohrožení svůj život, nebo život druhých osob na pracovišti.

V roce 2018 bylo evidováno v informačním systému Státního úřadu inspekce práce (dále jen „SÚIP“) v lesnictví 283 pracovních úrazů a z tohoto počtu se jich pět přihodilo OSVČ.

V následující tabulce je uveden počet pracovních úrazů při jednotlivých činnostech v lesnictví. Z celkového počtu 283 pracovních úrazu jich bylo 187 evidováno v oblasti těžba dřeva, tj. převážně práce vykonávané řetězovou pilou. Je tedy evidentní, že toto odvětví je nejrizikovější v lesním hospodářství.

V případě OSVČ je však otázkou, kolik úrazů se této skupině osob ve skutečnosti stalo? Je všeobecně známá skutečnost, že OSVČ často své pracovní úrazy nehlásí, i když tato povinnost je dána jak zaměstnavatelům, tak i OSVČ § 105 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Požadavky stanovené k evidenci a hlášení pracovních úrazů jsou dále uvedeny v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů. Stane-li se smrtelný pracovní úraz OSVČ, je logické, že povinnost podle § 105 zákoníku práce již není relevantní. SÚIP se o takovémto pracovním úrazu zpravidla dozví od Policie ČR či zadavatele prací.

V posledních letech měl počet smrtelných pracovních úrazů (dále jen „SPÚ“) v lesnictví postupně pomalu sestupnou tendenci a pohyboval se ročně v průměru kolem 2 případů, z čehož nejvíce SPÚ se stalo v roce 2008 (6 případů) a nejméně v roce 2012, 2013 a 2016 (1 případ). V letech 2017-2018 došlo k nárůstu počtu SPÚ, což pravděpodobně souvisí s pokračující kůrovcovou kalamitou, která postihla téměř celé území ČR. V roce 2017 byly evidovány 3 SPÚ a v roce 2018 byly evidovány 4 SPÚ z toho ve třech případech se jednalo o usmrcení dřevorubce (OSVČ) pádem stromu/kmene/větve.

K nejčastějším příčinám vzniku pracovního úrazu při těžbě dřeva lze přiřadit:

• nedodržování pracovních postupů (neponechání nedořezu hlavního řezu, nedodržení hloubky směrového řezu, nedostatečné zajištění únikové cesty apod.);
• nerespektování ohroženého prostoru;
• provádění zakázaných činností při jednotlivých pracovních činnostech;
• nepoužívání předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků a pracovních pomůcek;
• nepříznivé povětrnostní podmínky (např. nárazový vítr, námraza, déšť, apod.);
• vznik mimořádné události (např. pád uschlé části stromu - nejčastěji větvě, nečekaný poryv větru, zavěšení káceného stromu, apod.);
• ztráta ostražitosti, špatně odhadnuté rizika, podcenění (nezohledněn zdravotní stav stromu, kácení vychýlených, napružených nebo zmrzlých stromů, práce ve svahu, odřezávání kořenových koláčů, apod.);
• nedostatečnou kvalifikaci dřevorubců.

Závěr

Stejně jako v předchozím roce, tak i letos pokračuje v našich lesích nadále kůrovcová kalamita, ke které se přidalo několik větrných kalamit. V porostech spravovaných státním podnikem Lesy České republiky poškodila březnová vichřice Eberhard asi milion metrů krychlových dřeva, tedy přibližně milion stromů. Největší škody způsobila v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Ztrátu na zpeněžení dřeva podnik odhaduje na půl miliardy korun.

Vzhledem k tomu, že se při těžbě dříví z větrných kalamit a při těžbě kůrovcového dříví nedají často příliš dobře uplatnit těžebně-dopravní prostředky pro práci v lese, je těžba napadených stromů realizována převážně ručně pomocí motorové pily.

Naneštěstí má těžba kalamitního dřeva, stejně jako nahodilá kůrovcová těžba, svoje specifické znaky, které se poměrně snadno mohou stát příčinnou vzniku pracovních úrazů. Mezi specifické znaky kalamitní těžby dřeva patří zejména zpracování vývratů, polovývratů, polomů, napružených stromů a také samotná práce je vykonávaná ve velmi obtížných pracovních podmínkách. Mezi specifické znaky nahodilé kůrovcové těžby patří zejména rozptýlenost napadených stromů, jejich nižší hmotnost a často i těžko přístupný terén. Nasazení harvestoru se vyplatí pouze tam, kde je počet kůrovcem napadených stromů vysoký a tyto stromy nejsou po lesním porostu příliš rozptýleny.

Lze předpokládat, že i přes stále se zvyšující podíl mechanizované těžby prováděné těžebními prostředky, především harvestory, bude i na dále převážná část těžby prováděna manuálně pomocí motorové pily. Těžba motorovou pilou se nejčastěji využije právě při zpracování kalamitního dřeva a při nahodilé těžbě stromů napadaných kůrovcem. Dále se motorová pila nejčastěji používá při těžbě v nepřístupném terénu pro kácecí stroj a těžbě stromů, které svou dimenzí jsou nad rámec možností kácecího stroje. Rovněž se motorová pila využívá i při výchovné těžbě (prořezávky a probírky). Můžeme tedy s naprostou jistotou předpokládat, že manuální těžba dřeva motorovou pilou bude i nadále prováděna v těch nejobtížnějších podmínkách a manuálně budou káceny stromy rozptýlené, mimořádně rostlé a špatně přístupné.

V loňském roce stejně jako v letech minulých bylo na území České republiky několik případů závažných a smrtelných pracovních úrazů dřevorubců (i OSVČ) provádějících nahodilou těžbu kůrovcového dříví nebo výchovnou těžbu v lesním porostu.

Z pohledu předcházení vzniku pracovních úrazů v lesnictví je zásadní dodržování správných pracovních postupů při těžbě dřeva, při zpracování vývratů, polovývratů a zlomů a při práci s řetězovou pilou. Neméně důležité také je, aby tyto vysoce rizikové činnosti prováděli pouze dřevorubci, kteří byli k této činnosti vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byli zaměstnavatelem ověřeny, tzn., aby byli dřevorubci zkušení s dostatečnými zkušenostmi a měli odpovídající praxi.

Při kontrolní činnosti se lze celkem pravidelně setkat s případy, kdy z důvodů nedodržení pracovních postupů dochází ke vzniku pracovních úrazů. Velmi často dochází k pádu káceného stromu do jiného než zamýšleného prostoru zejména z důvodu neponechání dostatečně širokého nedořezu, dále při nedostatečné kontrole stavu koruny stromu dochází k pádu uschlých větví do míst, kde se pohybuje dřevorubec nebo k rozštípnutí kmene z důvodu nepoužití kmenového spínače.

Cílem SÚIP proto musí i nadále zůstat snaha o prevenci a osvětu mezi OSVČ, protože jedině tímto způsobem lze alespoň částečně minimalizovat rizika této velmi nebezpečné činnosti.