28/2002 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 10. prosince 2001,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních
postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
Vláda nařizuje podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb.,
zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
§ 1
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) prací v lese a na pracovištích obdobného charakteru práce
prováděné na lesních a nelesních pozemcích při údržbě lesů,
parků, sadů, pozemků u pozemních komunikací, v obvodu dráhy,
břehových porostů, pěstební práce, ošetřování stromů, těžba,
soustřeďování dříví, manipulace, skladování a odvoz dříví,
práce ve výškách na stojících stromech,
b) pracovištěm prostor vymezený vedoucím zaměstnancem pro pracovní
činnost,
c) ohroženým prostorem prostor, ve kterém je osoba vystavena
nebezpečí, které ohrožuje její zdraví a bezpečnost,
d) osamoceným zaměstnancem zaměstnanec, který vykonává práci během
pracovní směny na pracovišti sám a bez zajištění soustavného
dohledu,
e) dřívím pokácený a odvětvený strom v celé délce, případně
sortimenty dříví, které vzniknou při manipulaci nebo jiném
zpracování stromu, případně jeho větví,
f) přenosnou řetězovou pilou (dále jen "řetězová pila") přenosné
nářadí s motorem, jehož řezným nástrojem je nekonečný pilový
řetěz vedený ve vodicí liště (dále jen "pilový řetěz"),
obsluhované jedním zaměstnancem,
g) křovinořezem přenosné nářadí s motorem, jehož řezným nástrojem
je rotující kotouč, nůž nebo struna,
h) ručním nářadím nářadí používané při práci v lese, jako jsou
například ruční pily, sekery, háky, sochory, obracáky a klíny,
i) odvozním prostředkem silniční a zvláštní vozidlo určené
a vybavené pro odvoz dříví,
j) mechanizačním prostředkem pracovní nebo dopravní stroj, který
je vybaven samostatným motorem, obsluhovaný zaměstnancem
a používaný při práci v lese a na pracovištích obdobného
charakteru.
§ 2
(1) Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci
v lese a na pracovištích obdobného charakteru s ohledem na
vykonávanou činnost, technologické postupy, zvláštnosti
pracoviště, pracovní podmínky, bezpečnost provádění jednotlivých
pracovních úkonů a možnost ohrožení zaměstnanců klimatickými
podmínkami, povětrnostní situací, zvířaty nebo hmyzem.
(2) Zaměstnanec musí být zaměstnavatelem před zahájením prací
se stanovenými pracovními postupy a organizací práce podle
odstavce 1 seznámen. Dále musí být seznámen se způsobem
zajišťování první pomoci a vybaven osobními ochrannými pracovními
prostředky. Při práci vykonávané osamoceně nebo samostatně musí
být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi
zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím
zaměstnancem.
(3) Zaměstnavatel vybaví zaměstnance, který vykonává práce
s přenosným nebo ručním nářadím s ostřím, obvazovým balíčkem.
S ohledem na rizika vykonávané pracovní činnosti, charakter
pracoviště a počet zaměstnanců zajistí zaměstnavatel, aby
pracoviště bylo vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci
včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou
lékařskou pomoc.
(4) Zaměstnavatel zajistí, aby osamocený zaměstnanec nebo
samostatně pracující zaměstnanec přerušil práci, pokud nemůže
pokračovat v práci bezpečným způsobem, a o přerušení práce
informoval bez zbytečného odkladu vedoucího zaměstnance, popřípadě
zaměstnavatele.
§ 3
Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních
postupů a organizace práce jsou uvedeny v příloze k tomuto
nařízení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
1. místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r.
Příloha
Další požadavky na způsob organizace práce
a pracovních postupů při práci v lese a na
pracovištích obdobného charakteru
I.
Pěstební práce
1. Při pěstebních pracích je zaměstnavatel povinen zajistit
organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci
a) přepravovali ruční nářadí s ostřím používané při pěstebních
pracích, s nasazeným ochranným krytem na ostří,
b) při práci s křovinořezem dodržovali pokyny výrobce uvedené
v návodu na používání, údržbu a opravy; nepoužívali
křovinořez s odmontovaným ochranným krytem řezného nástroje
a nevybavený předepsaným závěsným zařízením,
c) před začátkem a v průběhu práce kontrovali upevnění řezného
nástroje a technický stav,
d) zastavili chod motoru křovinořezem při přecházení na
pracovišti na vzdálenost větší než 50 m, pokud podmínky
bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při
menší vzdálenosti,
e) přepravovali křovinořez s demontovaným řezným nástrojem
nebo s nasazeným ochranným krytem.
2. Při práci s křovinořezem se za ohrožený prostor považuje
kruhová plocha o poloměru 15 m, nestanoví-li výrobce
křovinořezu jinak.
II.
Těžba dříví, zpracování vývratů, polovývratů a polomů
1. Při kácení stromů je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci
práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci nepracovali
a) za povětrnostní situace, kdy nelze u káceného stromu
bezpečně dodržet určený směr kácení,
b) při poklesu teploty pod -15 st. C po celou dobu výkonu
práce,
c) za snížené viditelnosti pod dvojnásobnou výšku káceného
stromu,
d) na svazích, kde současně nad sebou pracují i jiní
zaměstnanci tehdy, hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu
dříví,
e) v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího
stromu,
f) při odvětvování, odkorňování nebo zkracování stromu ve
vzdálenosti méně než 5 metrů mezi sebou,
g) současně na jednom stromu.
2. Při těžební činnosti zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanci
nekáceli jiný strom přes strom zavěšený, nelezli na zavěšený
strom, neuvolňovali zavěšený strom podřezáváním stromu, na
kterém zavěšený strom spočívá a neodřezávali zavěšený strom po
špalcích.
3. Práci zaměstnanců při těžbě dříví musí zaměstnavatel
organizovat tak, aby byla zajištěna jejich kontrola minimálně
každých 30 minut v průběhu pracovní směny a aby zaměstnanec
nepracoval za podmínek, kdy nemůže sám zajistit bezpečné
kácení stromů.
4. Při těžební činnosti zaměstnavatel zajistí, aby všichni
zaměstnanci, kteří se pohybují v prostoru, kde hrozí nebezpečí
zejména pádu větví a stromů, používali ochranné přilby.
5. Při stanovení pracovních postupů kácení stromu musí
zaměstnavatel zohlednit zejména druh dřeviny, průměr a výšku
kmene, stáří a zdravotní stav stromu, tvar koruny, charakter
pracoviště a klimatické podmínky a povětrnostní situaci
a stanovit směr kácení.
6. Před zahájením kácení stromu musí zaměstnavatel zajistit
bezpečnou ústupovou cestu šikmo dozadu od zamýšleného směru
pádu stromu tak, aby mohl zaměstnanec, který strom kácí,
ustoupit dříve, než strom spadne na zem; současně musí
zajistit vyčištění blízkého okolí káceného stromu od překážek
a provedení odřezání zesílených kořenových náběhů a odvětvení
spodní části stromu maximálně do výšky ramen zaměstnance.
7. Při kácení stromu o průměru nad 15 centimetrů na pařezu
zaměstnavatel zajistí, aby byl proveden směrový zářez do
hloubky jedné pětiny až jedné třetiny průměru stromu; výška
směrového zářezu se musí rovnat dvěma třetinám jeho hloubky a
hlavní řez se vede vodorovně v horní polovině směrového
zářezu. K zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru
se ponechá nedořez hlavního řezu o průměru nejméně 2 cm. U
stromu do průměru 15 cm na pařezu lze směrový zářez nahradit
vodorovným řezem. Proti sevření řetězové pily a k usměrnění
stromu do směru pádu se do hlavního řezu vloží vhodná pomůcka,
například dřevorubecká lopatka nebo klín.
8. Při zpracování napružených stromů musí být veden první řez na
straně tlaku, doříznutí kmene se provádí na straně tahu,
přičemž zaměstnanec musí zaujmout polohu mimo směr pružení.
9. Při odvětvování a odkorňování stromu musí být práce prováděny
z horní strany svahu nad stromem.
10. Vývraty, polovývraty, podříznuté stojící nebo zavěšené stromy
musí být uvolněny přednostně. Nepodaří-li se uvolnit zavěšený
strom ani po vyčerpání všech dostupných možností během
pracovní směny, musí být uvolněn nejpozději v průběhu
následující pracovní směny. Při uvolňování zavěšeného stromu
lze použít některý z následujících způsobů
a) uvolnění stromu pomocí mechanizačního prostředku nebo
potahu,
b) otáčení zavěšeného stromu kolem jeho osy,
c) odsunování stromu pákou,
d) uvolnění speciálním stahovákem.
11. Práce v obtížných pracovních podmínkách, kterými jsou zejména
kácení stromů nahnilých a ztrouchnivělých, zpracování
soustředěných vývratů, polovývratů a polomů, jakož i kácení
stromů u pozemních komunikací, v obvodu dráhy a v ochranných
pásmech, se musí provádět jen za trvalého odborného dozoru
určeného zaměstnavatelem.
12. Ohroženým prostorem při kácení stromu se rozumí kruhová plocha
nejméně o poloměru dvojnásobné výšky káceného stromu,
vyžaduje-li to charakter pracoviště, i méně. Před započetím
hlavního řezu a při vlastním kácení stromu až do jeho dopadu
na zem se v ohroženém prostoru nesmí nacházet fyzické osoby,
které v ohroženém prostoru nekonají práci.
13. Při zpracování polomů je zaměstnavatel povinen zajistit
organizaci práce a pracovní postupy tak, aby
a) zaměstnanec nepracoval osamoceně,
b) všechny přístupové cesty a přibližovací linky byly uvolněny
přednostně,
c) postup těžby směřoval od přibližovacích linek do porostu,
přičemž se přednostně odstraňovaly zavěšené a polovyvrácené
stromy,
d) nakoupené vývraty byly zpracovány pouze po vytažení stromu
mechanizačním prostředkem,
e) před každým provedením řezu kromě odvětvování měl
zaměstnanec připravenu bezpečnou ústupovou cestu,
f) při odřezávání vývratu byl kořenový koláč před oddělením
stromu zajištěn proti zvrácení; je-li kořenový koláč
nakloněn ve směru ležícího stromu, může být kmen oddělen ve
vzdálenosti rovnající se výšce koláče, případně dále. Po
oddělení kmene je nutné kořenový koláč vrátit do původní
polohy a případně oddělit dále využitelnou oddenkovou část
kmene.
14. Při mechanizované těžbě dříví musí být před nasazením
mechanizačního prostředku pro těžbu dříví provedena příprava
pracoviště tak, aby byly porosty rozčleněny, určen počet a
směr vyklizovacích linek pro soustřeďování dříví a
odpovídajících manipulačních a skladovacích prostor včetně
jejich vyznačení; současně musí být zajištěna stabilita
mechanizačního prostředku pro těžbu dříví. Při nasazení více
mechanizačních prostředků pro těžbu dříví na jednom pracovišti
musí být koordinován jejich provoz.
15. Ohroženým prostorem při použití stroje pro těžbu dříví se
rozumí kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobné výšky
káceného stromu, zvětšená o délku ramene stroje.
III.
Práce s řetězovou pilou
1. Při práci s řetězovou pilou je zaměstnavatel povinen zajistit
organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci
a) neprováděli práce ze žebříku a rozřezávané dříví
nepřidržovali rukou nebo nohou,
b) dodržovali pokyny výrobce uvedené v návodu na používání,
údržbu a opravy,
c) před začátkem a v průběhu práce podle potřeby kontrolovali
stav bezpečnostních prvků řetězové pily; při startování
drželi řetězovou pilu za přední rukojeť a přidržovali
nohou, pilu měli položenou na pevném podkladu a ověřili si,
že se řetěz nedotýká žádného předmětu,
d) zastavovali chod motoru řetězové pily, pokud přecházejí na
pracovišti na vzdálenost větší než 150 m, pokud podmínky
bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při
menší vzdálenosti. Při přecházení s řetězovou pilou s
motorem v chodu musí být zablokován chod pilového řetězu
bezpečnostní brzdou řetězu.
2. O stavu řetězové pily a době používání po celou dobu provozu
je zaměstnavatel povinen vést evidenci, která obsahuje zejména
identifikační údaje pily, datum uvedení do provozu, počet
hodin provozu za měsíc a záznamy o výsledcích kontrol a
oprav.
IV.
Soustřeďování dříví
1. Při soustřeďování dříví je zaměstnavatel povinen zajistit
organizaci práce a pracovní postupy tak, aby
a) nebyla překročena povolená svahová dostupnost
mechanizačního prostředku,
b) byl na skládkách respektován přirozený sklon
soustřeďovaného dříví; zaměstnanci nestoupali na
soustřeďované dříví a nepřekračovali jej za pohybu,
c) nedocházelo k bezúvazkovém soustřeďování dříví na
pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví,
d) zaměstnanci se nezdržovali ve vnitřních úhlech lana
navijáku, mezi lany, pod lany, pod zavěšeným nákladem a v
prodlouženém směru napnutých lan a neusměrňovali náklad
rukou, jsou-li lana navijáku v pohybu,
e) zaměstnanci se nezdržovali v ohroženém prostoru zvedaného,
dopravovaného a odkládaného dříví při jeho soustřeďování
vrtulníkem,
f) byl dodržován zákaz vstupu do ohroženého prostoru
pracoviště a byly používány bezpečnostní značky a signály a
před zahájením soustřeďování dříví byly odstraněny překážky
z přibližovacích linek a určeny ohrožené pro jednotlivé
pracovní operace, zejména prostory k plnění pohonných hmot
a k údržbě používaných zařízení a určen počet a umístění
skládek dříví,
g) při soustřeďování dříví vrtulníkem navigoval vrtulník jeden
zaměstnanec ze země a další zaměstnanec upevňoval nebo
odepínal přepravovaný náklad,
h) na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví
a ztráta stability mechanizačního prostředku při provozu,
se dříví vyklizovalo lanem pomocí směrové kladky;
uvolňování dříví na svahu ručním nářadím musí být prováděno
vždy z horní strany svahu nad ležícím stromem,
i) při soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením (dále
jen "lanové zařízení") se navíjecí bubny spouštěly jen na
znamení zaměstnance, který dříví připevňuje nebo uvolňuje a
přitom se používala stanovená signalizace a zaměstnanec,
který dříví připevňuje nebo uvolňuje, sledoval jeho pohyb a
přitom se pohyboval tak, aby nedošlo k jeho zasažení
uvolněnou kladkou, přetrženým lanem nebo odvalujícím se
dřívím. Při zachycení dříví o překážku musí být dán signál
k zastavení chodu lanového zařízení.
2. Při soustřeďování dříví koňským potahem musí být úvazek před
upevněním nebo sejmutím z dříví odepnut od potahu, aby se
vyloučilo možné zranění zaměstnance při náhlém pohybu potahu;
zaměstnanec doprovází vlečené dříví v bezpečné vzdálenosti, na
svahu z horní strany nad potahem a v zatáčkách musí vést koně
z vnitřní strany.
3. Výjimečně, v případě slabých a krátkých sortimentů dříví, se
vyklizování a přenášení dříví provádí ručně. Při volném
spouštění výřezů ze svahu se v ohroženém prostoru nesmí
nacházet, kromě zaměstnanců vykonávající zde práci, jiné
fyzické osoby.
V.
Manipulace a skladování dříví
1. Při manipulaci a skladování dříví je zaměstnavatel povinen
zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby
zaměstnanci
a) na manipulační lince neuváděli zkracovací pilu od řezu,
pokud není dříví v klidu a stabilizováno,
b) nerozřezávali překřížené dříví; ručně nemanipulovali při
jeho navalování k dopravníku,
c) nepohybovali se po konstrukci nadúrovňových dopravníků a
nepřekračovali podélně transportéry za chodu mimo určené
přechody,
d) nevstupovali na uskladněné dříví,
e) nevyprošťovali ručně lana navijáku a nepřekračovali je
jsou-li v pohybu a nezdržovali se v ohroženém prostoru při
rozkulování dříví.
2. Při volném uskladňování dříví na skládce je nezbytné dodržovat
takový sklon uskladněného dříví, aby se zabránilo jeho
samovolnému pohybu; k zajištění se použijí zajišťovací klíny.
3. Při ručním navalování kulatiny nesmí dříví uskladněné dříví
přesáhnout výši 1,5 m; manipulace se provádí po jednotlivých
kusech dříví uložených v jedné vrstvě.
VI.
Odvoz dříví
1. Při odvozu dříví je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci
práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci
a) neprováděli nakládku na odvozní prostředek nebo vykládku z
odvozního prostředku, který není zajištěn proti pohybu a
převrácení,
b) nepopojížděli s břemenem zavěšeným na hydraulické ruce,
c) nezdržovali se v ohroženém prostoru nakládaného nebo
skládaného dříví,
d) nepřeváželi dříví nezajištěné proti pohybu a vypadnutí z
odvozního prostředku.
2. Na ložnou plochu odvozního prostředku se dříví ukládá tak, aby
náklad u klanic nepřesahoval více než polovinou obliny kmene
a střed nákladu nepřesahoval výšku klanic o více než 35 cm.
Pro výstup na ložnou plochu musí být odvozní prostředek
vybaven žebříky nebo pevně zabudovanými stupadly.
VII.
Práce ve výškách
1. Při práci ve výškách na stojících stromech je zaměstnavatel
povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby
zaměstnanci
a) nepracovali v koruně stojícího stromu, pokud nejsou
vybaveni pro práci ve výškách; v koruně stojícího stromu
smí pracovat pouze jeden zaměstnanec, který musí být jištěn
dalším zaměstnancem stojícím u paty stromu,
b) nepracovali při povětrnostní situaci, kdy dochází k
nebezpečnému výkyvu korun stromů,
c) nepracovali při teplotě nižší než -10 st. C během pracovní
směny.
2. Při práci ve výškách na stojících stromech musí být na
pracovišti nejméně dva zaměstnanci; pro výstup do korun stromů
se používají zejména bezpečnostní přístroj nebo poutací řemeny
a ocelové stupačky.
3. Před zahájením prací musí být zaměstnavatelem vymezen ohrožený
prostor a stanovena pravidla signalizace mezi zaměstnancem
stojícím na zemi a zaměstnavatelem provádějícím práce ve
výškách. Ruční nářadí se do koruny stromu dopravuje pomocí
lana, jeho použití zajišťuje k této činnosti určený
zaměstnanec.
4. Odřezávání větví koruny stojícího stromu pomocí řetězové pily
se provádí zejména z pracovní plošiny nebo za použití jiné
speciální techniky určené pro práci ve výškách. Zaměstnanec i
řetězová pila musí být při výstupu do koruny stromu, během
práce i při sestupu, zajištěni proti pádu samostatnými
jistícími prostředky, upevněnými k pracovní plošině nebo ke
stromu mimo zónu prováděné práce.