Aktuálně z právních předpisů BOZP

Zastavme se tedy u některých bodů. V oblasti lékařských posudků zdravotní způsobilosti k práci došlo k určitému zjednodušení, není potřeba pokaždé vyžadovat výpis ze zdravotní dokumentace. Podle nového § 42a zákona ho lze nahradit potvrzením o tom, že nebyla od posledního vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace zjištěna změna zdravotního stavu. V odst. 3 § 42a se uvádí, že výpis ze zdravotnické dokumentace, popřípadě potvrzení o nezmě­něném zdravotním stavu, není třeba požadovat, pokud to s ohledem na důvody posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo jiné předložené podklady není nezbytné. Důvody, kdy není třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace, popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, stanoví vyhláška.

Podle § 46 zákona se obě strany (zaměstnavatel, zaměstnanec) mohou vzdát práva na přezkoumání lékařského posudku. V tomto případě nastávají právní účinky tohoto posudku prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy tak učinila poslední z nich. To znamená, že pokud má dotyčná osoba posudek se závěrem o tom, že je zdravotně způsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, může už druhý den po prohlídce do práce.

Již předchozí právní úprava umožňovala zaměstnavateli posílat zaměstnance zařazené do kategorie 1. podle zákona o ochraně veřejného zdraví k jejich registrujícímu poskytovateli (praktickému lékaři). V § 54 odst. 2 písm. b) zákona je nově uvedeno, že ostatní součásti pracovnělékařských služeb, které jsou vyjmenované v § 53 odst. 1, mimo jiné i dohled a poradenství, zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu. Pokud tedy zaměstnavatel má zaměstnance podle zákona o ochraně veřejného zdraví pouze v kategorii 1, které může posílat na pracovnělékařské prohlídky k jejich registrujícímu poskytovateli, nemusí, pokud uzná za vhodné, uzavřít písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Jen připomínáme, že to musí být tzv. čistá 1, kdy není ani řízení služebního vozidla jako obvyklá součást výkonu práce.

Změnily se lhůty pracovnělékařských prohlídek pro kategorii druhou (4 a 2 roky pro zaměstnance po 50. roce věku) a v příloze č. 2 to byly také lhůty prohlídek pro noční práci dříve prováděných jednou za rok na 2 roky. Hodně se diskutovalo o tom, v jakých intervalech zajišťovat prohlídky v mezidobí, tzn. po datu účinnosti novely zákona a zároveň před vyjitím novely vyhlášky, kdy už neplatila lhůta 1 rok, ale zároveň ještě nevyšel předpis, který by stanovil lhůtu jinou. Nakonec se dospělo k názoru, že lhůty těchto prohlídek budou podle § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., tzn. 4 a 2 roky po 50. roce věku (pro práce v riziku ohrožení zdraví). V souvislosti s noční prací také připomínáme, že prohlídky vždy hradí zaměstnavatel, i v případě uchazeče o zaměstnání, se kterým potom neuzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah.

V příloze 1 vyhlášky se zkrátil se minimální čas potřebný na jedno pracovní místo za rok pro poradenství a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení.

Další změny ve vyhlášce se týkaly mimořádné prohlídky. Stanovuje se, že mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce. V § 12 odst. 6 se doplňuje možnost sloučení mimořádné a periodické prohlídky.

§ 13 odst. 2 jasně specifikuje, kdy se provádí výstupní prohlídka. Mimo jiné se při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu se provede v případě, kdy o to požádá nyní také zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec. Zde opět vyvstává stále nezodpovězená otázka, jak donutit zaměstnance, který končí pracovní poměr, k výstupní prohlídce, pokud ji nechce absolvovat. Odpověď zní nijak. Pokud nechce respektovat zákonné požadavky, zaměstnavatel ho nemá jak donutit.

Nově se objevují také „náležitosti žádosti o provedení lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání“ a „náležitosti potvrzení o provedení výstupní prohlídky“.

V Příloze č. 2 vyhlášky se vyskytly změny v části I. „Rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11 vyhlášky“ i v části II., která se týká prací s rizikem ohrožení zdraví.

Tou je například řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby. Změnila se lhůta prohlídek - 1x za 6 let, po dovršení 50 let věku 1x za 4 roky, a to při výkonu prací v kategorii 1; 1x za 4 roky, po dovršení 50 let věku 1x za 2 roky, a to při výkonu prací v kategorii 2 až 4. Zde se často setkáváme s dotazy, jak specifikovat tzv. řidiče - referenta, jak často musí řídit, aby se na něj toto ustanovení vztahovalo. Podle vyjádření z Ministerstva zdravotnictví je důležité, aby měl v pracovní smlouvě, že součástí jeho pracovní náplně je i řízení vozidla.

V bodu 9 „Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním přepisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu“ se již neuvádí „nad 10 m“ a poslední bod 14 má nyní název „Další práce nebo činnosti s rizikem ohrožení zdraví, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb“ a u vstupní a periodické prohlídky se doplňují další odborná vyšetření podle charakteru a míry příslušného rizika.

K dalším významným předpisům BOZP, které vyšly v 2. polovině roku 2017, určitě patří nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, které nabylo účinnosti 1. ledna 2018 a zrušilo předchozí nařízení vlády č. 28/2002 Sb. Toto nové nařízení vlády uvádí nové pojmy, klade se důraz na dodržování návodů k obsluze a údržbě strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí; vyhotovení místního provozního bezpečnostního předpisu; na školení a používání OOPP; upřesňuje se pracovní postup kácení stromu, upravují se podmínky při mechanizované těžbě dříví. Ustanovení týkající se práce s řetězovou pilou je oproti předchozí právní úpravě podstatně rozšířeno. Často se setkáváme s dotazy, jestli je pro práci s řetězovou pilou potřeba absolvovat nějaký speciální kurz, nebo stačí pouze splnit podmínku zdravotní způsobilosti a věku (18 let). Speciální kurz není potřeba, ale zaměstnanec musí být i odborně způsobilý. Mezi povinnosti zaměstnavatele ze zákoníku práce mimo jiné patří nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. A osoba samostatně výdělečně činná musí rozhodnout sama, zda je pro konkrétní práci dostatečně odborně způsobilá. Připomínáme, že toto nařízení vlády se vztahuje i na OSVČ.

S účinností od 28. listopadu 2017 dále vyšlo nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů, které zrušilo nařízení vlády č. 11/2002 Sb. Hlavním důvodem vzniku tohoto nařízení vlády bylo sladění názvosloví a zejména bezpečnostního značení na pracovištích s označováním nebezpečných chemických látek a směsí podle nařízení (EU) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. V nařízení vlády došlo jen k malým změnám, například se zpřesňují požadavky na relativní velikost plochy jednotlivých bezpečnostních barev a na umístění šikmého pruhu u zákazových značek v souladu s požadavky směrnice Rady 92/58/EHS; stanovuje se výjimka z označování pro nádoby používané po velmi krátkou dobu nebo s často se měnícím obsahem, a to za předpokladu přijetí jiných vhodných opatření. K drobným změnám došlo i v příloze - doplnění značek únikový východ a změny vyobrazení značky požární žebřík.

Koncem roku vyšla dvě nařízení vlády o úpravě náhrady s účinností 1. ledna 2018. Jde o nařízení vlády č. 406/2017 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů a nařízení vlády č. 433/2017 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Tyto náhrady se upravují tak, že průměrný výdělek rozhodný pro jejich výpočet, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 3,5 %.