Současná společnost se stále více zaměřuje na ekonomiku 24/7 a očekávání lidí, že budou pracovat ve kteroukoli denní dobu. Mnoho lidí pracuje na směny, pracuje v noci nebo pracuje velmi dlouhou dobu, což může mít nepříznivé účinky na zdraví. Práce na směny a nepravidelná nebo dlouhá pracovní doba mohou nepříznivě ovlivnit zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků. Únava, která je s touto formou práce spojena, musí být řízena, jako každé jiné nebezpečí, kterým jsou zaměstnanci na pracovišti vystaveni.
Únava je víc než pocit únavy a ospalosti. V práci je únava stavem duševního a/nebo fyzického vyčerpání, které snižuje schopnost pracovat bezpečně a efektivně. Únava ovlivňuje bdělost, což může vést k chybám a nárůstu nehod a zranění. [1]
1. Vliv pracovní doby na výkon, bezpečnost a zdraví
Je normální pociťovat únavu nebo ospalost po dlouhodobé fyzické, duševní nebo emocionální námaze v práci. Na druhé straně, únava vede k fyzickému, duševnímu nebo emocionálnímu vyčerpání a brání tak lidem v bezpečném výkonu práce. Dlouhá pracovní doba, s intenzivní duševní nebo fyzickou námahou nebo během určité nebo celé přirozené doby spánku, může způsobit únavu.
Únava může také vyplývat z nerovnováhy mezi požadavky práce, jako je fyzická, mentální nebo emocionální námaha potřebná k provedení úkolu, a osobními a pracovními zdroji poskytovanými na podporu člověka při zvládání těchto požadavků. Rovněž i nedostatek času na duševní a fyzickou regeneraci mezi směnami mohou způsobit únavu zaměstnanců. To vše má zjevné důsledky pro bezpečnost na pracovišti.
Důležité:
Existují tři kategorie únavy: fyzická, mentální a emocionální.
Fyzická únava: Je výrazné fyzické vyčerpání a snížená schopnost zapojit se do fyzických aktivit, jako je manuální práce.
Duševní únava: Je výrazné duševní vyčerpání a snížená schopnost zapojit se do kognitivních činností, jako je rozhodování.
Emocionální únava: Je výrazné emoční vyčerpání a snížená schopnost zapojit se do emočních aktivit, jako je empatie nebo péče o druhé. [2]
Emocionální únava obvykle zahrnuje pocity emočního vyčerpání a potíže s péčí o druhé a může také zahrnovat pocity frustrace, deprese, hypervigilance, vyhýbání se, strachu a vtíravých myšlenek. Emocionální únava může být také označována jako únava ze soucitu v kontextu práce, která vyžaduje empatii nebo péči o druhé. [2]
Někteří lidé pociťují v práci silnou únavu. To může vést k horšímu výkonu u úkolů, které vyžadují pozornost, rozhodování nebo vysokou úroveň dovedností. U práce kritické z hlediska bezpečnosti mohou účinky únavy způsobit zvýšená rizika. Únava je však až příliš často vnímána jako známá a přijatelná součást každodenního života. Dlouhá pracovní doba může být v kultuře pracoviště dokonce přijímána jako „normální a přirozená“. [3]
Některé organizace se však v současnosti začínají pečlivě zabývat třemi aspekty práce na směny:
- rizika pro zdraví,
- možný dopad na bezpečnost,
- dopady na sociální a rodinný život pracovníků na směny. [3]
Pravděpodobné účinky na bezpečnost
Pracovní výkon může být horší při práci na směny, zejména při práci na noční směny. Obecně platí, že časné ranní hodiny, např. mezi 02:00 a 05:00, představují nejvyšší riziko nehod souvisejících s únavou. Nedostatek spánku může vést ke snížení úrovně bdělosti. Kumulativní nedostatek spánku během několika dní může mít za následek „spánkový dluh“, s výrazně sníženou úrovní produktivity a pozornosti. [3]
Důležité: Informujte zaměstnance o včasných varovných příznacích únavy. Minimalizujte provádění kritických činností z hlediska bezpečnosti během časných ranních hodin, od 1:00 do 6:00, kvůli zvýšenému riziku únavy. [4]
Spánek a bdělost
Spánek je dobrý pro zdraví a udržení bdělosti a výkonnosti, a je stejně nezbytný jako vzduch. Dospělí obvykle potřebují sedm až osm a půl hodiny spát v noci. Méně než to, způsobuje „spánkový dluh“. Takže člověk, který potřebuje osm hodin spánku, ale dostane jen pět, má spánkový dluh tři hodiny. Spánkový dluh vede ke zhoršení bdělosti, což zase snižuje reakční dobu, snižuje koncentraci a vnímání a rozhodování. Spánkový dluh se kumuluje a během n