Blíží se léto a s ním i čas studentských brigád. Díky pozitivní situaci na trhu práce je výběr opravdu velký. Pracovní servery jich nabízejí okolo 2-3 tisíc. Pod pojmem brigáda si představíme krátkodobou práci většinou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Ty mohou mladí lidé nejdříve uzavřít v 15 letech, po ukončení povinné školní docházky.
Materiály k zaměstnávání mladých pracovníků lze nalézt na webových stránkách Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) nebo Českém Focal Pointu pro BOZP. Mladí lidé jsou vzhledem k nedostatku zkušeností, odborné přípravy a znalostí obzvláště ohroženou skupinou. Často nejsou zralí jak fyzicky, tak psychicky. Nemusí brát rizika, jimž čelí, dostatečně vážně. Neznají svá práva a povinnosti zaměstnavatele, někteří se bojí ozvat.
Samozřejmostí je, že mladým pracovníkům by měla být uložena práce, která je pro ně vhodná, je přiměřená jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, měla by jim být poskytnuta zvýšená péče, zajištěn příslušný dohled. Pro mladistvé pracovníky (tzn. mladší 18 let) platí zvláštní pravidla.
O ochraně mladistvých pracovníků obecně pojednává Směrnice Rady 94/33/ES z roku 1994. Hovoří se zde o minimálním věku pracovníků, zákazu práce dětí až na výjimky jako například u kulturních a obdobných činností, obecných povinnostech zaměstnavatele týkajících se hodnocení rizik, pracovní době.
Pracovní omezení mladistvých zaměstnanců uvádí hlavně zákoník práce. Podle něj jsou zaměstnavatelé povinni vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u nich zaměstnáni. U zaměstnance mladšího 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. Přestávka musí být mladistvému zaměstnanci poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Odpočinek mezi směnami musí být alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas a prací v noci.
Práce, kterými nesmějí být mladiství zaměstnáváni, určuje vyhláška 180/2015 Sb. Jsou zde uvedeny například práce rizikové, práce vykonávané ve vnuceném tempu, práce s některými chemickými látkami, ve výškách, na zařízeních vysokého elektrického napětí, omezení hygienických limitů fyzické zátěže. Některé práce je umožněno omezeně vykonávat z důvodu přípravy na povolání.
Podle zákona č. 309/2006 Sb. mladiství zaměstnanci nesmějí pracovat v kontrolovaném pásmu, které zaměstnavatel zřizuje pro práci s nebezpečnými látkami a biologickými činiteli.
Obsluhovat vyhrazená technická zařízení smí také až plnoletí. Rovněž se zakazuje zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.
Dnes už by mladiství asi tunely a štoly razit nechtěli, jsou zaměstnáni například v obchodních řetězcích, v pohostinství, na e-shopech, ve skladech nebo při sezónních pracích v zemědělství.
Obě výše zmíněné dohody musí být uzavřeny písemně. Dohoda o provedení práce, která může být uzavřena maximálně na 300 hodin ročně je výhodnější v tom, že se z ní platí zdravotní a sociální pojištění až od částky 10 000 Kč/měsíc, zatímco u dohody o pracovní činnosti, která může být uzavřena maximálně na 20 hodin týdně, od 2 500 Kč. Agentury práce ze zákona o zaměstnanosti pracovníky na dohody o provedení práce zaměstnávat nemohou.
Na dohody se vztahuje stejná právní úprava jako pro výkon práce v pracovním poměru, kromě bodů vyjmenovaných v § 77 odst. 2 zákoníku práce. To znamená, že pro zaměstnance „dohodáře“ platí stejná bezpečnost práce a ochrana zdraví jako pro ostatní zaměstnance. Ne vždy se to v praxi děje. Dvacetiletá Daniela Smolíková byla zaměstnaná přes agenturu práce na dohodu o pracovní činnosti v jednom obchodním řetězci na vybalování zboží. Při podpisu dohody současně podepisovala i to, že byla seznámena s vyjmenovaným ustanoveními o BOZP zákoníku práce. Žádné školení bezpečnosti práce u agentury ani na pracovišti - u uživatele agentury práce - však neproběhlo. Pracovní rukavice jí ani na její žádost nepřidělili, z otvírání beden se zbožím měla na rukou oděrky. Na vstupní prohlídku ji agentura ani zaměstnavatel nevyslali, přestože vykonávala činnost epidemiologicky závažnou. Podle zákona o specifických zdravotních službách je u činností vyjmenovaných ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. v příloze č. 2 část II. nutná vstupní prohlídka i pro pracovníky na dohody. Musela jen předložit zdravotní průkaz (povinnost uložená § 19 zákona o ochraně veřejného zdraví), za který u lékaře zaplatila 450 Kč, i když se nakonec v této pozici příliš neohřála.
Alžběta, David a Alex jsou mladiství studenti gymnázia. Alžběta a David si přivydělávají v obchodním řetězci s rychlým občerstvením, každý v jiném, Alex pomáhá při přípravě snídaní v hotelu. Při podpisu dohody podepisovali, že byli s BOZP seznámeni, David dostal podrobnější pokyny na pracovišti, Alex si den před nástupem prošel s vedoucím pracoviště, kde ho zaškolili. Zaměstnavatel je poslal na vstupní prohlídku k jejich praktickému lékaři, Alžběta byla u lékaře pracovnělékařských služeb zaměstnavatele. Podle § 247 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci, pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. „Dohodáři“ musí na vstupní prohlídku pouze v případech uvedených v § 59 zákona o specifických zdravotních službách, i když jsou mladiství.
„Různá omezení z BOZP jsou někdy důvodem, proč o mladistvé pracovníky není takový zájem,“ říká Jan Zábranský z agentury Student, která ročně najde brigádu okolo 3 000 lidí, a doplňuje, že mladistvé je těžší umístit i z důvodu práce s hotovostí, ceninami, že s nimi nelze uzavřít dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. „Přesto je některé firmy zaměstnávají na svoje riziko, v případě ztráty odpovídá za schodek firma,“ dodává. Jejich agentura seznamuje pracovníky se základní BOZP, konkrétní pokyny zaměstnanec dostane na pracovišti uživatele. Vyšší úrazovost ve srovnání s ostatními u mladých pracovníků nezaznamenali. Novelou zákona o specifických zdravotních službách, kde se nově objevilo ustanovení o tom, že agentura práce může zajišťovat prohlídky svých zaměstnanců prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele, se pro ně příliš nezměnilo. Toto praktikovali již předtím a jejich zkušenost je taková, že tito lékaři často prohlídky agenturních zaměstnanců nechtějí vykonávat z důvodu krátkodobosti zaměstnávání těchto pracovníků. Jeden pracovník je u nich průměrně 73 dnů.
Podle údajů Státního úřadu inspekce práce se v loňském roce v České republice stalo 44 824 pracovních úrazů s PN nad 3 dny (z toho 1146 je závažných, tzn. s hospitalizací nad 5 dnů). Ve věkové skupině 15-17 let to bylo 82 pracovních úrazů (z toho 2 závažné) a ve věkové kategorii 18-25 let 7 485 (z toho 89 závažných).
Postižený si přivřel ruku do dveří, odřel si ruku, přirazil si prsty, špatně došlápl a upadl, při vytírání uklouzla a spadla, spadla mu na nohu paleta, při krájení zeleniny se řízla, taková je charakteristika úrazů, které se staly mladým zaměstnancům.
To potvrzuje také Milan Moravec z Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu, který se s takovými a podobnými úrazy setkává hlavně u studentů středních odborných učilišť. Samozřejmě v tomto období probíhají také zvýšené kontroly zaměřené na brigádníky, ale nezaznamenali nějaký zvýšený počet úrazů v této věkové skupině a podnětů také příliš nechodí. „U dohod o provedení práce není povinnost vést evidenci, takže nemáme možnost kontrolovat pracovní dobu,“ upozorňuje, kde by mohl být možný kámen úrazu. „Předpokládám, že někde může být nadlimitní fyzická zátěž, například zvedají basy s láhvemi nebo ve skladu, to ale kontroluje hlavně hygiena,“ dodává.
Pokud se zaměstnanci na brigádě stane úraz, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy by měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. Ostatní náhrady dle § 271a a následujících zákoníku práce mu samozřejmě také náležejí.
Se zaměstnáváním mladistvých souvisí i praktické vyučování žáků středních škol. „Praktické vyučování může probíhat na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Dozor nad individuálním zaměstnáváním mladistvých na pracovištích fyzických nebo právnických osob je řešen podle gesce působnosti jednotlivými odbory KHS, které kontrolují plnění povinností vyplývajících z legislativních požadavků pro dané pracovní prostředí,“ říká Žaneta Morávková z Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje.
V Královéhradeckém kraji evidují 152 středisek praktického vyučování, ve kterých bylo od roku 2016 ke dni 23. 5. 2018 provedeno 78 kontrol. Zjistily se pouze ojedinělé nedostatky spočívající v nedodržování požadavků na sanitární a pomocná zařízení, stavebně technický stav. O BOZP mladých ve věkové skupině 15-25 let z jiných firem konkrétní informace nemají.
V souvislosti s praktickou přípravou připomínáme novou vyhlášku č. 61/2018 Sb., o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů, která vyšla s účinností od 27. dubna 2018.
Z výše uvedeného vyplývá, že se při zaměstnávání mladých lidí nevyskytují výrazné problémy a že v České republice u nich není vysoký výskyt závažnějších pracovních úrazů. Možná také proto, že v této věkové skupině (15-25 let) není v pracovním procesu ještě tolik lidí. Ale i tak je potřeba jim stále věnovat zvýšenou péči.