Obsah prověrky BOZP v malých podnicích

Úvod

Na druhou stranu je pravda, že v případě výkonu práce odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (dále jen „OZO PR“) v pracovněprávním vztahu u zaměstnavatele jsou rizika a pracovní činnosti pod trvalým dohledem nejen vedoucích pracovníků, ale také OZO PR, což by mělo být znát jak na úrovni samotné organizace BOZP, tak i na jednotlivých pracovištích zaměstnavatele. Průběžná (ve smyslu každodenní či velmi časté) spolupráce OZO PR s vedoucími pracovníky a zaměstnanci se samozřejmě odráží nejen na stavu samotného BOZP, ale i na úrovni myšlení všech zaměstnanců. Samotný význam prověrky BOZP se pak jakoby snižuje a je hlavně na odborně způsobilé osobě, aby ji dokázal plně využít v prospěch systému BOZP a získání informací, které v rámci svých denních činností odsouval na nižší stupeň důležitosti.

Nicméně, pro majitele a vedoucí pracovníky malých podniků, v nichž OZO PR působí zpravidla v soukromoprávním vztahu a s provozem podniku není tak svázán, je roční prověrka BOZP tím nejdůležitějším aktem na úseku BOZP.

Možná osnova prověrky BOZP

Prověrka BOZP se provádí ve smyslu § 108 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, nejméně jednou v roce na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele. Prověrku organizuje v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP zaměstnavatel. Obsah či rozsah prověrky však není určen. Donedávna nebyl blíže stanoven ani kontrolující orgán, ve smyslu, zda prověrku BOZP může vykonat pověřený pracovník či zda musí být vyjmenována komise a kdo by v takové komisi měl být zastoupen. Dnes již platí, že členem takové komise, popř. jediným pověřeným pracovníkem je OZO PR [§ 9 odst. 4 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb.]. Zda se očekává, že OZO PR bude významně zasahovat do zaměstnavatelem stanoveného obsahu a rozsahu prováděné prověrky, se lze jen dohadovat. Kontrolující orgán by měl, s přihlédnutím ke znění § 102 odst. 3 zákoníku práce, provést kontrolu a zhodnocení všech pracovišť a na nich se vyskytujících zařízení a rizikových faktorů pracovních podmínek. S přihlédnutím k § 107 zákoníku práce, který se v konkrétních otázkách BOZP odkazuje na zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, se lze důvodně domnívat, že k obsahu prověrky patří i zhodnocení pohybu a způsobu práce¹⁾ zaměstnanců. Tento zákon stanovuje zaměstnavateli konkrétní povinnosti:

• v § 2, požadavky na pracoviště a pracovní prostředí;
• v § 3, požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi – nebudou dále rozebírány;
• v § 4, požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení;
• v § 5, požadavky na organizaci práce a pracovní postupy;
• v § 6, požadavky na bezpečnostní značky, značení a signály.

Ve smyslu § 23 tohoto zákona, jsou uvedené obecné požadavky doplněny konkrétními požadavky právních předpisů, kterými jsou nařízení vlády (dále jen NV) uvedená pod jednotlivými písmeny:

1. NV č. 362/2005 Sb.²⁾,
2. NV. č. 101/2005 Sb.³⁾,
3. NV č. 378/01 Sb.⁴⁾,
4. NV č. 27/2002 Sb.⁵⁾,
5. NV č. 28/2002 Sb.⁶⁾,
6. NV č. 406/2004 Sb.⁷⁾,
7. NV č. 168/2002 Sb.⁸⁾,
8. NV č. 11/2002 Sb.⁹⁾,
9. NV č. 178/2001 Sb. – nahrazené dnes platným NV č. 361/2007 Sb.¹⁰⁾

Zákonem uvedený výčet není zdaleka úplným a ani reprezentativním výčtem. Kromě zákonů zde nejsou uvedena některá, v době vydání zákona platná, nařízení vlády (z těch zásadnějších jmenujme např. NV č. 480/2000 Sb., – nahrazené dnes platným NV č. 291/2015 Sb.¹¹⁾, nebo NV č. 148/2006 Sb. – nahrazené dnes platným NV č. 272/2011 Sb.¹²⁾ ), nejsou zde uvedeny ani příslušné vyhlášky. Zaměstnavatelé tak nemají k dispozici žádný vhodný přehled o zásadních právních předpisech, které uvádí požadavky pro jejich pracoviště a pracovní činnosti jejich zaměstnanců. A ani technických norem, byť některé uvádí požadavky na kvalifikaci obsluh, či termíny kontrol, obsahové stránky požadované dokumentace apod. I s ohledem na § 349 odst. 1 zákoníku práce by to byla vhodná pomoc zaměstnavatelům malých podniků. Níže uvedená osnova vychází z požadavků zákona č. 309/2006 Sb., a v další části článku je dále rozpracována. Je nutné zdůraznit, že jde o jeden z mnoha různých úhlů pohledu, jak k prověrce BOZP přistoupit. Nikoli jediný. Možná osnova pro provedení prověrky BOZP může obsahovat:

• prověření stanovené organizace bezpečnosti práce;
• prověření provozovaných budov a pracovišť;
• prověření provozovaných strojů a zařízení;
• prověření činnosti pracovníků a jejich způsobilosti;
• prověření pracovních podmínek na pracovištích.

Při kontrolách písemností – ať již dokumentů nebo záznamových dokumentů, je potřebné hodnotit čitelnost dokumentů a prováděných záznamů a oprávnění zapisovatele, prověřit, kdo dokument vyhotovil a uvolnil do používání, kde je dokument uložen, kdo k němu má přístup, kdo je oprávněn provádět aktualizace a za jakých podmínek, jak je zacházeno s dokumentem po ukončení jeho platnosti (k tomu využít konkrétních ustanovení právních předpisů či technických norem). Je také nutné vždy prověřit, zda obsahová struktura dokumentu odpovídá nejen účelu použití, ale hlavně požadavkům právního či technického předpisu na vnitřní strukturu dokumentu a věcnou správnost.

Při stanovování organizace nějaké činnosti musí být vždy určena odpovědná osoba a specifikován rozsah její pravomoci, stanoven okamžik vzniku povinnosti (naplnění nějakého kritéria) a způsob provedení a naplnění požadované činnosti. Z dokumentu musí vyplývat, zda je pracovník oprávněn někoho kontrolovat, úkolovat, vyžadovat jeho součinnost a komu se z plnění uvedených povinností zodpovídá.

Při kontrolách rozmístění určitých prvků zabezpečení (lékárničky, hasicí přístroje, havarijní soupravy apod.) je vhodné vždy posuzovat dostupnost a přístupnost k těmto prostředkům, dostatečnost množství těchto prostředků a vhodnost vybavení vzhledem k účelu použití.

Bližší stanovení náplně prověrky BOZP

Navrženou strukturu prověrky BOZP lze dále konkretizovat na jednotlivé oblasti, dle druhu provozované činnosti a technických zařízení, vč. zohlednění velikosti zaměstnavatele. Níže navržené bližší stanovení náplně prověrky BOZP je z tohoto hlediska velmi obsažné a pro malé podniky značně obsáhlé. Proto je nutné vybrat jen relevantní požadavky a náplň prověrky BOZP vhodně zestručnit, popř. doplnit o vlastní provozovaná specifika. Níže navržená náplň prověrky BOZP se snaží při zachování co největší obecnosti poskytnout co nejširší obsahový návod k provedení prověrky BOZP. Protože se osnova snaží postihnout více druhů možných podniků, které se vzájemně různě liší, vyhýbá se konkrétnějšímu pojmenovávání pracovních prostor či činností. Navíc, je pojata i z pohledu možného zavedení systému managementu BOZP, který klade větší důraz na doložení řízení oblasti BOZP a tím i větší nároky na dokumentaci. Osnova náplně tak není jednotným celkem ve smyslu výčtu oblastí kontroly, ale pouze nástinem ke zpřesnění (vyloučení / doplnění) o konkrétní podmínky na pracovištích zaměstnavatele.

1. Organizace bezpečnosti práce

• stanovení odborně způsobilých osob a jiných odborně kvalifikovaných osob
• stanovení odpovědných vedoucích a úseky odpovědnosti
• součinnost odborové organizace či volených zástupců zaměstnanců
• definování systému bezpečnosti práce, jeho prvků a vzájemných vazeb

a) Organizace práce

• stanovení organizace práce, systému nadřízenosti, podřízenosti, příslušnosti
• dodržování zákazu kouření na pracovištích a požívání alkoholických nápojů, vč. písemného pověření oprávněného pracovníka pro kontrolu požívání alkoholu a jiných omamných látek
• stanovení a čerpání bezpečnostních přestávek, vč. vedené evidence osob

b) Zvláštní pracovní podmínky

• zaměstnávání mladistvých, těhotných že, kojících žen – podmínky práce, odpočinkové a zvláštní místnosti, zakázané práce
• zaměstnávání mladistvých, vč. brigád – odpovědnost za dodržování zakázaných prací, vstupní školení a jeho obsah
• záznam doby jízdy řidiče a řidiče referenta, vč. čerpání bezpečnostních přestávek
• dodržování hygienických limitů pro práci s břemeny
• organizace práce v noci, směnování, práce s celkovou fyzickou zátěží, jednostranné přetěžování, práce v horku či chladu, práce s nebezpečnými / chemickými látkami apod., vč. čerpání bezpečnostních přestávek

c) Provádění kontrol a dohledu

• organizace provádění kontrol vedoucím pracovníkem – četnost, způsob zápisů zjištěného stavu a řešení zjištěných nedostatků
• organizace provádění kontrol ostatními pracovníky a pověřenými komisemi (četnost, složení komisí, oprávnění)
• organizace provádění dohledu / prohlídek či auditů pověřenými pracovníky zaměstnavatele
• prověření plnění a splnění navržených opatření ke zlepšení stavu BOZP zjištěné poslední prověrkou BOZP a organizovanými kontrolami BOZP na pracovištích

d) Vyhledávání nebezpečí, hodnocení rizik

• stanovení odpovědné osoby k vyhledávání nebezpečí a hodnocení rizik, vč. systému přijímání opatření, jejich zavádění a kontroly jejich účinnosti
• doložitelnost provádění soustavného vyhledávání rizik (popis rizik, jejich hodnocení), vč. zhodnocení, zda analýza pokrývá celý podnik, všechna pracoviště a vykonávané činnosti
• uplatňování (zavádění a hodnocení) opatření (preventivní, nápravná, organizační, technická, ...) ke snížení či odstranění vyhodnocených rizik a nebezpečí, vč. vyhodnocení účinnosti
• vyhotovení seznamů pro poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP), ochranných nápojů a mycích, čistících a desinfekčních prostředků
• vedení záznamů o převzetí OOPP konkrétními zaměstnanci
• zařazení prací do kategorií, vč. měřicích protokolů ke stanovení podmínek na pracovišti

e) Poskytování první pomoci

• stanovení osoby / osob k poskytování první (předlékařské) pomoci, vč. stanovení školení (školitele, jeho odbornosti, periody školení)
• stanovení rozmístění a vybavení a odpovědnosti za doplňování lékárniček prostředky k poskytnutí první pomoci, vč. kontroly obsahu lékárniček

f) Objasňování pracovních úrazů

• vedení, uložení, přístupnost Knihy úrazů, vč. odpovědnosti za její vedení
• organizace vyhotovení Záznamů o úrazu a předávání informací stanoveným institucím, vč. zabezpečení vypsání záznamu v Knize úrazů
• systém objasňování vzniku a příčin pracovních úrazů,
• provádění hodnocení úrazů, úrazovosti, přijímání vhodných opatření proti opakování podobných úrazů, vč. informování zaměstnanců
• provádění hodnocení účinnosti přijatých opatření

g) Nemoci z povolání

• stanovení postupů v případě uznávání nemocí z povolání
• vedení evidence pracovníků s nemocí z povolání
• přizpůsobení pracoviště pracovníkům s nemocí z povolání (je-li nutné a potřebné)

2. Provozované budovy a pracoviště

• jaký dokument stanovuje organizaci provozu budov a odpovědnou osobu
• jaká pracoviště jsou provozována (obecně výrobní, skladovací, administrativní)

a) Zařízení budov

• zhodnocení zda popsané charakteristiky budovy a její předurčení (např. kolaudačním rozhodnutím) odpovídají provozované činnosti
• zhodnocení stavu technického zařízení budov, bezpečnostních prvků, označení a identifikace vedení a toku médií
• splnění technických požadavků (dostatečnost, dostupnost, rozměry, vybavení) na společné prostory a místnosti (sociální zařízení, odpočinkové místnosti atp.), komunikace, prosklené dveře apod.
• stanovení provozu výtahů, určení odpovědné osoby, zajištění vyproštění uvízlých osob, označení provozu výtahu za mimořádných podmínek (evakuace)
• zajištění a označení míst pro kouření

b) Stavební a jiné úpravy a vybavení pracovišť

• jak jsou přizpůsobeny pracoviště pro pracovníky s nemocí z povolání, tělesně postižené pracovníky, kdo je za to odpovědný
• vybavení prostředky požární ochrany (a jejich přístupnost)
• vybavení bezpečnostními značkami (a jejich seznam) s odpovědností osob za jejich rozmístění
• trvalá volnost a technická řešení únikových cest (nezatížení jiným materiálem či vybavením apod.)

c) Údržba budov

• pravidelnost údržby budovy (malování, natírání, čištění, ...)
• organizace provádění kontroly stavu budovy a jeho technických zařízení, vč. objednávání oprav a revizí
• stanovení místa uložení revizních zpráv, osoby odpovědné za odstranění zjištěných závad, vč. kontroly včasného odstranění zjištěných nedostatků
• vybavení úklidové místnosti a uložení čisticích prostředků

d) Zvláštní místnosti či samostatné budovy

• jsou-li provozovány místnosti neadministrativní povahy, kdo je za ně odpovědný, jak je organizován přístup do nich a práce v nich, jak a kým jsou školeny osoby, jakým zařízením jsou místnosti vybaveny:
  • dílny, laboratoře a jiné provozní místnosti,
  • podzemní místnosti
  • sklady
  • garáže
  • myčky
  • tlakové stanice
  • přečerpávací stanice
  • odpočinkové místnosti (kojící ženy, ...)
  • relaxační místnosti (tělocvičny, masérny, bazény, vč. školení, návodů, zajištění bezpečnosti, poskytnutí první pomoci, ...)
  • rekreační zařízení
• způsob zajištění bezpečného chování osob v těchto prostorech, zajištění kontroly nezávadnosti ovzduší, poskytnutí první pomoci
• způsob zajištění prostor s nebezpečím výbuchu, vč. větrání, topení, provedení elektrické instalace a osvětlení, prováděné činnosti, používaných zařízení

3. Zaměstnanci a jiné osoby

• stanovení požadavků na zaměstnance, vč. zaměstnanců jiných zaměstnavatelů
• organizace řízení pohybu cizích osob (zaměstnanců jiných zaměstnavatelů, agenturních pracovníků, návštěv, ...) a stanovení odpovědné osoby

a) Zdravotní způsobilost

• stanovení osoby vykonávající pracovnělékařské služby, vč. seznámení zaměstnanců s touto osobou
• stanovení požadavků na vstupní kontroly (obsahová náplň, periodicita), na předání potřebných informací k prohlídce zaměstnance (např. údaje o pracovním zařazení, pracovních rizicích, vyznačení řidičů referentů) a na nakládání s vyplněnými dokumenty o lékařských prohlídkách (uložení, řešení závěrů o neschopnosti k práci atd.)
• řešení pracovníků s prošlou lékařskou prohlídkou

b) Odborná způsobilost

• doložitelnost školení technologie práce, obsluhy strojních a technických zařízení, udržování zvláštní odborné způsobilosti pracovníků (oprávnění obsluhy technických zařízení)
• doložitelnost předání informací o rizicích prováděných prací pracovníky jiného zaměstnavatele, vč. doložení oprávnění k výkonu takových činností

c) Školení a informování

• stanovení organizace školení zaměstnanců (vstupní, periodické) a odborné způsobilosti školitele, vč. určení druhů (skupin pracovníků) opakovaných školení
• stanovení osoby a četnosti zvláštních druhů školení:
  • požární ochrana,
  • nakládání s nebezpečnými látkami (chemické látky, hořlavé kapaliny, odpady, ...)
  • převoz nebezpečných látek
  • manipulace s nadměrnými náklady
  • práce v riziku (riziková pracoviště, činnosti se zvýšeným rizikem, ...)
  • práce ve speciálních (zvláštních, odlišných) prostorech či se specifickými zařízeními
• stanovení nakládání s dokumenty z provedeného školení (doložení odborné způsobilosti)
• doložitelnost předání informací zaměstnancům o osobě poskytovatel pracovnělékařských služeb a organizaci lékařských prohlídek, kategorizaci práce, elektrotechnické způsobilosti (osoba seznámená), vyhodnocení rizik, vyhodnocení pracovních úrazů
• organizace informování pracovníků jiného zaměstnavatele o rizicích (pohybu, komunikaci, odpovědné osobě, ...)

4. Provozované stroje a zařízení

• dostupnost návodu výrobce zařízení, nebo místního provozně bezpečnostního předpisu, vč. prověření, kdo a na základě jakých podkladů jej sestavuje
• provoz vyhrazených technických zařízení

a) Stav zařízení

• prověření umístění zařízení a jeho napojení na zdroje (zda odpovídá požadavkům předpisů a Návodu výrobce)
• způsob nabytí odborné způsobilosti obsluh (zaškolení při instalaci zástupcem výrobce / dodavatele, školení určenými pracovníky zaměstnavatele)
• způsob provozování zařízení (soulad stanovených postupů obsluhy, kontroly, revize a údržby s Návodem výrobce a požadavky na bezpečný provoz)
• zajištění bezpečnosti obsluh (spínače, ochranná zařízení, ochranné kryty, stop tlačítka, značení nebezpečných vlastností, osobní ochranné pracovní pomůcky ...)

b) Organizace provozu

• kdo stanovuje pracovní postupy a na základě jakých podkladů (je-li nutné)
• kdo stanovuje a školí obsluhu a pracovníky údržby (je-li potřebné)
• organizace obsluhy a základní údržby technických zařízení, vyhrazených technických zařízení (vč. stanovení odpovědné osoby za provoz, označení dočasně odstaveného zařízení z provozu či trvale vyřazeného zařízení z provozu)
• organizace provádění periodické údržby, kontrol, revizí a zkoušek (stanovení odpovědné osoby, servisních organizací, revizních techniků – je-li to vhodné), vč. odstranění zjištěných závad z revizí či z chodu zařízení
• prověření úplnosti provozní (a tím i průvodní) dokumentace technických zařízení a strojů, vč. stanovení odpovědných osob a jejich činnosti
• prověření záznamů v provozních denících technických zařízení (průběžnost, aktuálnost, věcná správnost – s ohledem na Návod výrobce či stanovení period a oprávněných osob) a záznamů o prováděné údržbě a servisu

5. Pracovní podmínky

• stanovení odpovědné osoby za dodržování požadavků bezpečné práce, ochrany zdraví, hygienických a ergonomických podmínek na pracovišti, vč. prověření, zda má tato osoba přístup k potřebným písemnostem – zprávám, návodům, deníkům, protokolům, instrukcím, pokynům, vybraným (popř. konkretizovaným) požadavkům právních a technických předpisů
• stanovení osob pro hodnocení ergonomického přizpůsobení pracoviště, technických zařízení a používaného nářadí či pomůcek pracovníkovi
• stanovení posouzení podmínek pro kategorizaci práce, vč. určení odpovědné osoby

a) Vybavení pracovišť

• vybavení místností vhodným materiálem (zařízení, osvětlení, ...), vč. schémat (je-li požadováno)
• vybavení místností technickým zabezpečením (větrání, klimatizace, oční sprchy, zábradlí, označení, ...)
• zpřístupnění pokynů k bezpečné práci (sklady, rampy, vozíky, ...):
• přístupnost Bezpečnostních listů
  • přístupnost pokynů pro látky vysoce toxické, žíravé, mutagenní, ... (vč. první pomoci)
  • přístupnost Řádu skladů
  • přístupnost požárních dokumentů (Požární řád, Požární poplachové směrnice, ...)
• přístupnost havarijních prostředků a vypínačů energií vč. označení
• přístupnost Místního provozně bezpečnostního předpisu (je-li potřebný) či bezpečnostních instrukcí
• zajištění vhodné, viditelné či slyšitelné zvukové či vizuální signalizace
• posouzení hustoty pracovníků v místnosti (dostatečnost plochy a prostoru na pracovníka), vč. přístupu na pracoviště a manipulačního prostoru
• označení prvních a posledních schodišťových stupňů, vnitřních komunikací (je-li požadováno

b) Kontrolní pásma

• kdo stanovuje kontrolní pásma
• jaká opatření jsou stanovena, kdo kontroluje jejich dodržování
• kdo zabezpečuje vybavenost prostředky ochrany
• kdo vede evidenci osob pracujících v kontrolních pásmech a kde je uložena

c) Riziková pracoviště

• jaká riziková pracoviště jsou definována a kdo a jakým dokumentem je stanovil
• jak zajištěn přístup na tato pracoviště, jaká bezpečnostní opatření jsou stanovena
• jaké prostředky ochrany jsou k dispozici a kdo zajišťuje jejich dostupnost a úplnost
• kdo kontroluje dodržování stanovených limitů
• kdy byly provedeny poslední měření rizikových faktorů akreditovanou laboratoří
• kde jsou uloženy výsledky měření
• kdo vede evidenci osob pracujících na rizikových pracovištích a kde je uložena
• jaké druhy a periodicita lékařských kontrol je stanovena
• stanovení výstupní lékařské prohlídky po ukončení práce v riziku

O provedené prověrce BOZP musí být zpracován zápis. Tak jak není stanoven obsah prověrky BOZP, není blíže definován ani zápis. Lze tak akceptovat i pouhé sdělení, že nebyly odhaleny významnější nedostatky a ty drobné byly vyřešeny na místě. Pochopitelně, vhodnější je strukturovaný zápis, např. podle osnovy provedení prověrky BOZP, s uvedením zjištěného stavu či závěru a s celkovým závěrem či hodnocením. Navržení doporučení k odstranění konkrétních nedostatků by mělo být samozřejmostí.

Zaměstnavatel by měl vědět, že provedená prověrka BOZP je pro něj v prvé řadě informačním zdrojem, ne jen pouhým dokladem o naplnění požadavku zákona. Prostředkem, jak získat relevantní a objektivní informace a stavu jeho pracovišť, aktivitách a návrzích zaměstnanců, nových impulzů do další práce na úseku BOZP. A tomu by měl záznam z prověrky BOZP odpovídat. Záznam z prověrky BOZP sice nemusí být samotný zápis (tj. zápis nemusí obsahovat odpovědi konkrétních zaměstnanců, získané popisy apod.), ale měl by obsahovat všechny relevantní údaje, zjištění a návrhy k provedení úprav zjištěných nedostatků, k provedení dalších analýz a vyvození vhodných závěrů k přijetí a realizaci dalších opatření ke zlepšení zjištěné úrovně, či reagující na získané podněty z řad zaměstnanců či (jsou-li zřízeny) zástupců zaměstnanců pro BOZP nebo odborů.

Závěr

Prověrka BOZP je významným procesním aktem zaměstnavatele v rámci zjišťování úrovně zavedené organizace BOZP, poskytující zaměstnavateli zpětnou vazbu ze všech jím provozovaných pracovišť. Význam spočívá nejen v samotné prověrce, ale možnosti další práce se získanými údaji o stavu úrovně BOZP a návrzích zaměstnanců. Zvláště otevřená spolupráce se zaměstnanci vede ke zvýšení zájmu o úroveň BOZP na pracovištích, zvyšuje bezpečnost pracovníků, jejich pohodu na pracovišti a ochotu k pracovnímu úsilí, což se významně odráží jak na pracovním výkonu, tak i na celkové prosperitě podniku.