27/2002 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 10. prosince 2001,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních
postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
práci související s chovem zvířat
Vláda nařizuje podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb.,
zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
§ 1
Pro účely tohoto nařízení se chovem zvířat rozumí pracovní
činnost zaměřená na využívání zvířat, zejména pro jejich užitkové
vlastnosti, plemenitbu nebo výcvik, sportovní, kulturní,
vzdělávací, pokusné nebo vědecké účely,1) která zahrnuje vlastní
chov a odchov, péči o výživu a krmení a péči o jejich životní
podmínky a ochranu.
§ 2
(1) Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci
při chovu zvířat tak, aby byla věnována zvýšená pozornost zvířatům
a) při havarijních situacích a situacích doprovázených hlukem nebo
jinými negativními podněty,
b) novým nebo přicházejícím do dosud nepoznaného prostředí,
c) sestavovaným do skupin z jedinců, kteří na sebe nejsou navyklí,
d) poraněným nebo postiženým následky poranění nebo nakaženým
infekčními nebo přenosnými nemocemi,
e) v době říje,
f) u nichž se mohou projevit obranné reakce, protože pečují o svá
mláďata.
(2) Zaměstnavatel v situacích uvedených v odstavci 1 zajistí,
aby před manipulací se zvířaty byly vhodně zabezpečeny a upraveny
prostory pro zvířata tak, aby se snížila možná rizika chovu.
Zaměstnavatel zajistí odpovídající počet zaměstnanců, jejich
vybavení potřebnými pracovními pomůckami odpovídajícími dané nebo
očekávané situaci a stanoví konkrétní postup práce.
§ 3
(1) Při chovu zvířat zaměstnavatel zajišťuje zejména
dodržování stanoveného denního režimu, klidu, pořádku, čistoty
a dostatečné větrání objektů určených pro chov zvířat. Do objektů
určených pro chov zvířat mohou zaměstnanci a další osoby vstupovat
a zdržovat se tam pouze se souhlasem nebo vědomím zaměstnavatele;
zaměstnavatel přitom zajistí dodržování zákazu kouření a zákazu
vstupu s otevřeným ohněm.
(2) Venkovní prostory určené pro chov zvířat, například
pastviny a výběhy, musí být zabezpečeny tak, aby nedocházelo
k nežádoucím únikům zvířat.
§ 4
Zaměstnavatel dále stanoví pracovní postupy a organizuje
práci při chovu zvířat tak, aby
a) se zvířaty bylo zacházeno klidně a rozhodně a aby nebyla
drážděna a týrána,
b) vedení a zavádění velkých hospodářských zvířat, s výjimkou
koní, zaměstnanec prováděl pomocí ohlávky opatřené vodicím
řemenem, vodicí šňůrou nebo tyčí; vodicí šňůru nebo vodicí
řemen nesmí mít zaměstnanec omotán kolem ruky a k vedení
a zavádění nesmí být používáno řetězu,
c) při nahánění velkých zvířat, pokud se provádí pomocí naháněcích
uliček a zábran, byl zaměstnanec vždy za ohrazením nebo za
zábranou,
d) zaměstnanec přistupoval k velkým zvířatům až po upozornění
hlasem, k ležícímu zvířeti vstupoval vždy se zvýšenou
opatrností a při ošetřování nemocného nebo poraněného zvířete
a tam, kde je známo, že se jedná o zvíře nebezpečné nebo které
se jako nebezpečné projevuje, byl jištěn zpravidla dalším
zaměstnancem,
e) čištění a přivazování zvířat zaměstnanec prováděl vždy z té
strany, kde je minimální nebezpečí jeho přiražení nebo
přitisknutí zvířetem,
f) při provádění speciálních úkonů, například veterinárních
zákroků, inseminace, odrohování, strouhání paznehtů a kování,
které provádí odborně způsobilá osoba, byl na pracovišti
potřebný počet dalších zaměstnanců a aby při provádění
zvláštních úkonů u neklidných zvířat byly použity prostředky
k fixaci zvířete, například fixační klec nebo podání
zklidňujícího preparátu odborně způsobilou osobou,2)
g) zvířata, která svým chováním ohrožují bezpečnost osob nebo
ostatních zvířat, byla vyřazena z chovu; jedná-li se o zvířata
chovatelsky cenná, musí být provedena namísto vyřazení taková
opatření, která možnost ohrožení snižují, například určením
zkušeného ošetřujícího zaměstnance, který je dostatečně
seznámen s rizikovým chováním zvířete.
§ 5
(1) Při chovu druhů zvířat, které nejsou uvedeny v přílohách
k tomuto nařízení, jako například zvířat v zoologických zahradách,
při farmovém chovu běžců, jelenovitých, muflonů, divokých prasat,
pernaté zvěře, při chovu zvířat používaných pro pokusné nebo
vědecké účely,1) zaměstnavatel stanoví pracovní postupy
a organizuje práci s ohledem na druh rizika.
(2) Při práci v chovech zvířat zamořených infekčními
chorobami a při pracích při likvidaci uhynulých zvířat
a v laboratořích, zaměstnavatel stanoví pracovní postupy
a organizuje práci s ohledem na druh rizika podle zvláštních
právních předpisů.2)
§ 6
Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních
postupů a organizace práce jsou uvedeny v přílohách k tomuto
nařízení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
1. místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r.
Příl.1
Další požadavky na organizaci práce
a pracovní postupy při chovu koní
1. Při chovu koní je zaměstnavatel povinen organizovat práci a
stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
a) kopnutí, zejména od zadních končetin nebo od vzpínajícího se
koně,
b) pokousání, zejména při nevhodném způsobu krmení a přístupu
ke koni,
c) přitisknutí, povalení, zavalení, nebo pošlapání, zejména při
vstupu do stání nebo boxu,
d) povalení, pošlapání, potahání, pokopání nebo uklouznutí,
zejména při vedení koně, nebo při vstupu do výběhu nebo na
pastvinu nebo při přehánění,
e) pádu z koně při jízdě na koni, kdy současně dochází k
ohrožení potaháním,
f) zranění v obličeji pohozením hlavy koně, odření od sedla,
odření rukou od otěží a krku koně
.2. S koněm se zachází klidně, opatrně a s rozvahou. Před vstupem
do stání nebo do boxu se zaměstnanec ohlašuje obvykle slovem
"Ustup" a jménem koně. Ke koni vstupuje až po jeho ustoupení.
3. Kůň, který je ustájen ve vazném stání je uvázán za stájovou
ohlávku zpravidla dvěma vazáky, který procházejí volně vázacími
kroužky se závažím; od ostatních koňů je oddělen přepážkou.
Kůň, který je ustájen v boxu, se pohybuje volně a uvazuje se
zpravidla při čištění a ošetřování.
4. Kůň kopavý nebo kousavý se umísťuje odděleně tak, aby
neohrožoval své okolí. Jeho ustájovací místo se označí tabulkou
upozorňující na nebezpečné projevy zvířete.
5. Při vedení koně jde zaměstnanec zpravidla po jeho levé straně;
otěže, opratě, vodící řemen, šňůra nebo postraňky nesmí být
vláčeny po zemi. Otěže, opratě, vodící řemen nebo šňůru nesmí
mít zaměstnanec omotány kolem ruky nebo kolem těla. Při vedení
osedlaného koně jsou třmeny vytaženy, nebo přehozeny přes
sedlo.
6. K výcviku koně se přistupuje s přihlédnutím ke stupni jeho
výcviku, stáří a fyzickým a psychickým předpokladům.
7. Hřebci se zpravidla vodí na jednoduché uzdečce nebo na ohlávce
s obnoskem. Vodítko, lonž či otěže nesmí být navlečeny na
zápěstí ruky.
8. Při tréninku koní a při skákání s koněm používá zaměstnanec
ochrannou přilbu. Při vedení koně i při jízdě v zástupu se
dodržuje rozestup minimálně 3 m.
Příl.2
Další požadavky na organizaci práce
a pracovní postupy při chovu skotu
1. Při chovu skotu je zaměstnavatel povinen organizovat práci a
stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
a) kopnutí, zejména od boku zvířete, bodnutí nebo pohmoždění
rohem,
b) přitisknutí, povalení, zavalení nebo pošlapání, zejména při
vstupu na stání nebo do boxu, při pomoci při telení nebo při
vstupu k ležícímu zvířeti,
c) povalení, pošlapání, pokopání, uklouznutí, zejména při
vedení skotu nebo přehánění,
d) napadení agresivním býkem, zejména při ošetřování nebo
přemísťování,
e) zranění způsobené ocasem krávy, zejména očí, při nasazování
dojícího zařízení.
2. Dospělý skot musí být ve vazné stáji pevně a bezpečně uvázán.
Uvazování dospělého skotu se provádí za šíji, nikoli za rohy.
Ve vazných stájích, kde jsou ustájení býci na žír starší než
jeden rok, musí být vždy krmné chodby a zaměstnanec musí mít
možnost se před vstupem přesvědčit, že ve stáji se nepohybuje
neuvázané zvíře. Vstupuje-li zaměstnanec na stání nebo do boxu,
je nutné zajištění ústupové cesty a přítomnost dalšího
zaměstnance, který ho v boxu jistí.
3. Před vstupem do stání upozorní zaměstnanec skot hlasem;
převádění dospělého skotu se provádí pouze na provazu, na
vodící šňůře připevněné na zvláštní ohlávce nebo pomocí tyče.
Při volném ustájení nesmí zaměstnanec vstupovat sám mezi volně
ustájený skot; je-li vstup nezbytný, je nutná přítomnost
dalšího zaměstnance.
4. Přehánění skotu se provádí zpravidla pomocí zábran. Otevírání
vrat nebo branky z volné stáje se provádí tak, aby při každém
otevření byl zaměstnanec, který vrata nebo branku otevřel,
chráněn.
5. Ve vazné stáji musí být plemenný býk zajištěn dvojitým obojkem
s dvojitým úvazkem, popřípadě dalším bezpečným jištěním, které
však nesmí zvíře zraňovat. Při boxovém ustájení je nutno
zajistit pevnou konstrukci boxu a dveře, které je možné rychle
a bezpečně otevírat i zavírat a jistit zvenku. přičemž při
vstupu do boxu musí být zaměstnanec jištěn dalším zaměstnancem.
Při ošetřování plemenného býka v boxu je nezbytné jej nejdříve
bezpečně přivázat. Při odvazování a přivazování plemenného
býka, veterinárních zákrocích, odběru semene, strouhání
paznehtů nebo jiných úkonech, musí být kromě ošetřujícího
zaměstnance přítomen další zaměstnanec, který je způsobilý v
případě potřeby poskytnout pomoc. Při ošetřování býka ve stání
je nutné, aby ošetřující zaměstnanec nejdříve přiměl býka k
tomu, aby ustoupil šikmo stranou.
6. Plemenní býci se vodí na vodících tyčích, bezpečně zapnutých do
nosního kroužku. Podle povahy je plemenný býk veden na vodících
tyčích nejméně jedním zaměstnancem tak, aby byl vždy bezpečně
ovládán; k vedení lze použít i pevné otěže, ně kterých ho mohou
vést nejméně dva zaměstnanci.
7. Při vyhánění plemenného býka z boxu do výběhu se otevírají
dveře vždy z vnější strany, směrem do výběru. Zaměstnanec musí
mít zajištěn volný průchod tak, aby měl v případě potřeby
zajištěnu únikovou cestu.
8. Při odběru semene od plemenného býka nesmí ošetřující
zaměstnanec provádět současně i jiné úkony.
Příl.3
Další požadavky na organizaci práce a pracovní
postupy při chovu prasat, ovcí a koz
1. Při chovu prasat je zaměstnanec povinen organizovat práci a
stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
a) napadení agresivním kancem, zejména při zapouštění prasnic,
b) podražení nohou, napadení nebo pokousání zvířetem, zejména
při vážení, nakládání, přehánění nebo práci v kotcích,
c) napadení prasnicí, zejména při odstavu selat.
2. Při chovu ovcí a koz je zaměstnavatel povinen organizovat práci
a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
a) potrkání,
b) povalení a pošlapání, zejména při splašení stáda, koupání,
stříhání nebo při dojení.
3. Při přehánění prasat se zaměstnanec pohybuje za přeháněnou
skupinou. Při vedení a přehánění kance se používá pevný vodící
prut.
4. Plemenní kanci se umísťují jednotlivě v oddělených kotcích nebo
v boudách; při jejich připouštění, čištění kotců nebo výběhů je
kromě ošetřujícího zaměstnance nutná přítomnost dalšího
zaměstnance.
5. Při odstavu selat od prasnic je nutná přítomnost nejméně dvou
zaměstnanců.
6. Při vyhánění ovcí a koz na pastvu stojí zaměstnanec za
otevřenými dveřmi tak, aby ho tyto dveře chránily před tlakem
stáda; k pasení ovcí lze používat pouze psy se speciálním
výcvikem pro tuto činnost.
7. U agresivních plemeníků, zejména rohatých plemen, dodržuje
ošetřovatel zásadu, neotáčet se ke zvířeti zády; pro bezpečné
ovládání je nutné plemeníka opatřit dostatečně silným obojkem
nebo ohlávkou, na kterou lze zaklesnout vodicí tyč.
Příl.4
Další požadavky na organizaci práce
a pracovní postupy při chovu drůbeže
1. Při chovu drůbeže je zaměstnavatel povinen organizovat práci a
stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
podrápání, údery křídly nebo poklování. Při chovu vodní drůbeže
je dalším rizikem možnost pádů a uklouznutí zaměstnanců na
kluzkém podkladu.
2. Při použití plavidel na vodních plochách pro chov vodní drůbeže
používají zaměstnanci v případě potřeby ochranné prostředky,
jako jsou záchranné kruhy nebo záchranné plovací vesty.
Příl.5
Další požadavky na organizaci práce
a pracovní postupy při chovu ryb
1. Při chovu ryb je zaměstnavatel povinen organizovat práci a
stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika poranění
o ostré šupiny a ploutve, u dravých ryb o zuby.
2. Při práci v líhních, při výtěru ryb, ošetřování jiker a odkrmu
plůdků se používají elektrická zařízení pro maximální napětí 24
voltů. V zimním období je nutné omezit riziko uklouznutí nebo
pádu na kluzkém podkladu. Na příjezdních hrázích sádek
a schodech do jednotlivých sádek je nutno v době námrazy
zajistit posyp.
3. Při použití plavidel na vodních plochách pro chov ryb zajistí
zaměstnavatel v případě potřeby ochranné prostředky, jako jsou
záchranné kruhy nebo záchranné plovací vesty.
4. Při práci na ledě, zejména při otevírání a prosekávání
prohlubní, osekávání stavidel, přítoků a rozvozu hnoje, se
zjišťuje stav a síla ledu prosekáním zkušebních otvorů; přitom
je nutná přítomnost nejméně dvou zaměstnanců. Manipulační
prostor kolem prohlubní musí být vždy volný. Prosekané a
obsekané prohlubně a vazby se opatřují dodatečně viditelným
výstražným značením. Rybníky a vodní nádrže, kde se prohlubně
prosekávají, se opatřují vhodnými a dobře viditelnými
bezpečnostními značkami. Zaměstnanci se pohybují ve vzdálenosti
minimálně 5 m od sebe a jsou vybaveni alespoň jedním záchranným
kruhem a pevným lanem dlouhým minimálně 10 m. Při postupu se
síla a pevnost ledu zkouší pomocí sekáče nebo sekery s dlouhou
násadou. Zaměstnanci při této práci používají záchranné plovací
vesty.
5. Při vypouštění a strojení rybníků s čepovým nebo lopatovým
vypouštěcím zařízením, umístěným v rybníce, ke kterému je
přístup po dřevěných lávkách, kde se používá k manipulaci
provizorní páky, konají práci vždy dva zaměstnanci. Strojení
rybníků v noci provádějí nejméně dva zaměstnanci.
Příl.6
Další požadavky na organizaci práce
a pracovní postupy při chovu psů
1. Při chovu psů je zaměstnavatel povinen organizovat práci a
stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
a) pokousání, poškrábání nebo povalení, zejména při napadení
psem,
b) zranění drátěným košem,
c) potahání na vodítku, zejména u velkých plemen.
2. Při výcviku psů je nezbytné zachovat klid, rozvahu a postup,
který odpovídá charakteru cvičeného psa.
3. V době, kdy pes neprovádí střežení objektu, nebo kdy pastevecký
pes nepracuje se stádem, například při pasení, hnaní nebo
střežení, je řádně a bezpečně zajištěn v kotci.
4. Pokud se pes pohybuje po veřejných pozemních komunikacích, musí
být pod kontrolou ošetřovatele.
5. Při ošetřování nemocného psa, očkování nebo jiných speciálních
úkonech, je kromě ošetřujícího zaměstnance vždy nezbytná
přítomnost dalšího zaměstnance, který psa jistí.
Příl.7
Další požadavky na organizaci práce a pracovní
postupy při chovu kožešinových zvířat
1. Při chovu kožešinových zvířat je zaměstnavatel povinen
organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem
na rizika pokousání, poškrábání při napadení zaměstnance
zvířetem nebo rizika poškození zraku sekretem zvířete.
2. Prostory, klece nebo kotce pro chov kožešinových zvířat se
řádně zabezpečují před nežádoucím únikem zvířat.
3. Při ošetřování kožešinových zvířat, jejich očkování nebo
dalších úkonech, je kromě ošetřujícího zaměstnance nezbytná
přítomnost dalšího zaměstnance; zvířata se jistí nasazením
náhubku nebo svázáním čelistí a bezpečnou fixací pomocí fixační
klícky, speciálních fixačních pomůcek, například fixačními
kleštěmi. Při manipulaci s kožešinovými zvířaty zaměstnanci
používají ochranné kožené rukavice, popřípadě speciální fixační
klícky nebo jiné pomůcky; při odchytu zvířat z klecí je nutná
přítomnost alespoň dvou zaměstnanců.
Příl.8
Další požadavky na organizaci práce
a pracovní postupy při chovu včel
1. Při chovu včel je zaměstnavatel povinen organizovat práci a
stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na riziko pobodání.
2. Zaměstnavatel je povinen vhodnými prostředky, například kouřem,
zajistit, by nedocházelo k nadměrnému obtěžování okolí včelami
při rojení; při práci se včelami zaměstnanec používá zpravidla
včelařskou kuklu nebo závoj a rukavice.
3. Stálá i mobilní stanoviště včel, která jsou umístěna mimo
ohrazené, uzavřené nebo oplocené prostory, musí být na dobře
viditelném místě označena bezpečnostními značkami označujícími
zákaz vstupu nepovolaným osobám a biologické riziko.
4. Doprava včel se provádí pouze v pevných úlech nebo zařízeních,
jejichž jednotlivé části jsou pevně spojeny; zaměstnanci, kteří
dopravu provádějí, jsou vybaveni včelařskou kuklou nebo závojem
a rukavicemi. Včelstva se nedopravují s otevřenými česny.
Provádí-li se doprava koňským potahem, otevírají se česna na
novém stanovišti až tehdy, když je koňský potah v bezpečné
vzdálenosti.
1) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti
týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994
Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a zákona č. 30/1998 Sb., vyhláška
č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.
2) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č.
29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.